|
|
Constitutional development in American colonies
Lazár, Tomáš ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Resumé Táto práca pojednáva o ústavnoprávnom vývoji v severoamerických anglických kolóniách, a to v kontexte príslušných historických súvislostí. Práca je členená z chronologického hľadiska, v rámci ktorého začína pri počiatkoch anglickej kolonizácie v 16. storočí a pokračuje cez 17. storočie až po prijatie Ústavy Spojených štátov v roku 1789. Okrem toho práca reflektuje aj geografické hľadisko, v rámci ktorého sa zameriava najskôr na novoanglické kolónie, následne na stredoatlantické kolónie a nakoniec na južné kolónie, postupujúc zaužívaným spôsobom zo severu na juh. V začiatku práce (v druhej kapitole) sú načrtnuté kolonizačné pokusy Anglicka v 16. storočí a kráľovské patenty vydané Korunou, ktoré oprávňovali ich držiteľov k zaberaniu a kolonizovaniu nových území. Tretia kapitola pojednáva o počiatkoch novoanglických kolónií a o postupnom vývoji ich ústredných správnych orgánov s poukázaním na obsah vybraných dôležitých ústavnoprávnych dokumentov tohto obdobia. V štvrtej kapitole sa práca zameriava na ústavnoprávny vývoj novoanglických kolónií v druhej polovici 17. storočia, ktorý bol zakončený vytvorením jednotnej správy všetkých kolónií tejto oblasti v podobe Novoanglického domínia. Piata kapitola pojednáva o vývoji stredoatlantických kolónií a zameriava sa na významné ústavnoprávne dokumety tohto...
|
|
|
Ústavní vývoj v Anglii - od počátků do 17. století
Bahylová, Kateřina ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent)
Resumé Ústavní vývoj v Anglii - od počátků do 17. století Cílem mé diplomové práce je analyzovat ústavní vývoj v Anglii od 5. století do začátku 17. století a podat srozumitelné a podrobné shrnutí tohoto období. Diplomová práce se skládá z deseti kapitol a jejich podkapitol. První kapitola se zabývá anglosaským obdobím, které začalo v pátém století spolu s příchodem germánských kmenů do Anglie, a je rozdělena do tří podkapitol. První podkapitola analyzuje nejen obecný historický vývoj, ale také některé z prvních zákoníků anglosaských králů. Druhá podkapitola se zabývá skladbou hlavních orgánů anglosaského státu, mocí jeho panovníků, úředníky královského dvora a rolí křesťanské církve, která byla velmi významná. Poslední podkapitola se zaměřuje na vládu Eduarda Vyznavače a závěr anglosaského období. Další kapitola se zabývá Normanským obdobím a je složena ze sedmi podkapitol. Tyto podkapitoly pojednávají o zákonech Viléma Dobyvatele a Knize posledního soudu, feudalismu v Anglii, královské moci, předních úřednících státu, organizaci orgánů království, soudech a správě království. Polední dvě podkapitoly analyzují vládu Viléma Ryšavého a Jindřicha I. Třetí kapitola analyzuje ústavní vývoj za dvou velkých panovníků, Jindřicha II. a Richarda Lví Srdce, a je složena ze dvou podkapitol. Tato kapitola poukazuje na...
|
|
|
Postavení krále podle Konstitucí z Melfi
Frdlíková, Markéta ; Falada, David (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent)
Hlavním předmětem této diplomové práce je, jak vyplývá z názvu, popis a zhodnocení výsadního postavení panovníka Sicilského království, Fridricha II Štaufského, které mu přiznávala jedna z nejvýznamnějších právních památek středověku, a to Konstituce z Melfi. Tato komplexní právní úprava, iniciovaná štaufským panovníkem nebyla dosud v českém prostředí dostatečně reflektována, ačkoliv byla významným inspiračním zdrojem pro nerealizovaný zákoník císaře Karla IV. Konstituce byly vyhlášeny roku 1231 pro jižní část italského poloostrova a Sicílii, v tzv. Sicilském království a některé jejich části zůstaly formálně v platnosti až do počátku 19. století, kdy došlo k rozpadu a přeměně státního uspořádání. Úvodní část práce je věnována historickým událostem jižní Itálie, které jsou velmi důležité pro představu a uchopení prostředí, ze kterého Konstituce vycházely, neboť do sebe absorbovaly velké množství vlivů, a to nejen římských a normanských, ale i arabských či byzantských. Samotný popis dějinných událostí rozhodně není cílem této práce a proto je velmi stručný, a pouze seznamuje s dobovým kontextem. Dalším z cílů textu je přiblížit vznik Konstitucí samotných, tj. představit inspirační zdroje, spočívající v právu římském, normanském či arabském a poté představit glosátory Fridrichova dvora v čele s Petrem z...
|
|
|
Komparace vybraných aspektů právní úpravy otroctví a jeho zrušení v USA a ve Velké Británii
Brilová, Alžběta ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou otroctví ve Velké Británii a ve Spojených státech amerických a dále jeho zrušením. První část práce je věnována teoretickým východiskům. Nejdříve jsou blíže rozvinuty pojmy "otroctví", "otrokářská společnost" a "abolice". Následuje stručný nástin vývoje otroctví od antiky přes středověk až po americké otroctví. Na konci této kapitoly je pak stručně pojednáno o právních úpravách otroctví obecně a vlivu osvícenství a křesťanství na vnímání otroctví. Ve druhé části jsou rozebrány jednotlivé zkoumané geografické oblasti a některé právní fenomény ve vztahu k otroctví. Z geografických oblastí byla vybrána ostrovní Anglie, specifická tím, že zde otroctví vymizelo již ve 12. století a v právu nebylo nikdy zakotveno, dále Indie a Karibik jako dva příklady opačných konců spektra - zatímco v Karibiku představuje otroctví dodnes určující společenský prvek, v Indii jsou jeho dopady překvapivě "zanedbatelné". Následuje podkapitola věnovaná dalším britským koloniím a poté charakteristika pevninské Severní Ameriky a amerického Severu a Jihu. Z různých aspektů právních úprav je zpracováno zotročení, rodinné právo, problematika otroka jako věci, právní ochrany otroka, jeho právní osobnosti, způsobilosti k jednání, procesní způsobilosti a úlohy v soudních sporech, dědické...
|
|
|
Prvý dodatek americké ústavy a vývoj jeho interpretace
Jetmar, Jakub ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Tato práce se, jak již samotný název napovídá, zabývá prvým dodatkem Ústavy Spojených států amerických a vývojem jeho interpretace od jeho vytvoření až do dnešního dne. Interpretace prvého dodatku se v průběhu let drasticky měnila. Patrný je zejména posun od omezování svobody projevu až k jeho téměř absolutní liberaci. Někteří odborníci zastávají názor, že dnešní úroveň ústavněprávní ochrany projevu je příliš vysoká a že není v souladu s původním úmyslem tvůrců ústavy, kteří prvý dodatek sepsali. Žádným překvapením však není skutečnost, že čím vyšší je úroveň ochrany před zásahy státní moci do práv a svobod garantovaných prvým dodatkem, tím lépe pro lid. V dnešním světě mají svoboda projevu a náboženské svobody, obsažené v prvém dodatku, velký význam pro zachování demokracie a posílení jejích základních pilířů v moderních státech, a je proto třeba je chránit i před státy samotnými. Zahrnutí prvého dodatku do Ústavy USA, která je nejdéle platnou psanou ústavou světa, ovlivnilo koncepci svobody projevu a náboženské svobody v právu mnoha států. V textu práce se vysvětlují všechny významné otázky ohledně původu, vývoje a dnešního stavu práv a svobod obsažených v prvém dodatku Ústavy Spojených států amerických. Při tom se vychází především z judikatury Nejvyššího soudu Spojených států, ale zároveň také...
|
|
|
Srovnání právních aspektů eugenických programů USA a nacistického Německa
Gregor, Adam ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Tato práce, kterou jsem nazval ,,Srovnání právních aspektů eugenických programů USA a nacistického Německa", zpracovává zajímavou epizodu právních dějin, která popisuje a srovnává státní eugenickou politiku Spojených států v 1. polovině 20. století a obdobně motivovanou populační politiku nacistického Německa. Za hlavní zdroje takových pravidel považujeme myšlenky o boji proti genetické degeneraci populačního genofondu, ke které dochází prostřednictvím reprodukce fyzicky či mentálně ,,defektních", kteří své indispozice přenesou na další generace, a s ohledem na platnost zákonů dědičnosti tak oslabí budoucí pokolení. V práci odlišuji původní Galtonovu a Ploetzovu eugeniku (rsovou hygienu) a tzv. rasistickou eugeniku, jejíž motivem je ochrana či purifikace vybrané skupiny ve společnosti. Diplomová práce se dělí na pět kapitol, řadu podkapitol a dalších nižších úrovní. Za stěžejní je přitom nutno považovat druhou, třetí a čtvrtou kapitolu, přičemž první a pátá jsou v práci zahrnuty z důvodu potřeby dokreslit historii eugenické teorie a praxe napříč dějinami až po současnost. První kapitola obsahuje stručné seznámení s výskytem eugenických pravidel ve společnostech od předstátních útvarů do konce 19. století, kdy se objevily první návrhy eugenických zákonů ve Spojených státech. Druhá kapitola pojednává...
|
|
|
Korporativní systém fašistické Itálie
Kadlčíková, Renáta ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Shrnutí v češtině Tématem mé diplomové práce je "Korporativní systém fašistické Itálie". Zvolila jsem si jej hlavně proto, že 2. světová válka a doba, která jí předcházela, je jedním z nejděsivějších momentů lidské historie a nesmí být nikdy zapomenuta. Je ukázkou toho, čeho jsou někteří lidé schopni, pokud je jim dána volnost a příležitost a také toho, jak silně umí lidé zavírat oči, pokud něco nechtějí vidět, nebo si myslí, že nemají jinou možnost. Fašismus a nacismus jsou pojmy, které snad nejsou dnešnímu člověku úplně neznámé. Co si má představit pod pojmem korporativní systém, však ví jen málokdo. V této práci jsem se pokusila tento pojem objasnit a vysvětlit, jakou roli sehrál při vzniku i zániku fašistického režimu Benita Mussoliniho v Itálii v letech 1924-1945. Dalším důvodem byl můj zájem o různé teorie uspořádání společnosti. V historii jsme se setkali s mnoha variantami a obměnami až jsme nakonec zakotvili v demokratické právní společnosti, s čímž by sice Aristoteles úplně nesouhlasil, ale když si představíme, co se dělo ještě před sedmdesáti lety, můžeme být za to, co dnes máme, rádi. Co přinese budoucnost, neví nikdo a možná ani žádného ideálního uspořádání společnosti, které by prospívalo všem, dosáhnout nelze. Jak nám ukázala historie a jak jsem popsala ve své práci, korporativní systém...
|
|
|
Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem
Kohout, David ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Vojáček, Ladislav (oponent) ; Horák, Záboj (oponent)
v českém jazyce Disertační práce David Kohout: Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem Tato disertační práce na téma "Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem" má za cíl provést analýzu hlavních přístupů ke stíhání a trestání nacistických zločinů. Jako určitý ústřední motiv byl v této práci zvolen proces s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě v letech 1961 až 1962, a to nejen pro svou individuální zajímavost, ale především proto, že je v mnoha směrech velice ilustrativním vyústěním předchozího vývoje a současně mu je řadou autorů přisuzován podstatný vliv na obnovení zájmu o stíhání bývalých nacistů zodpovědných za zločiny spáchané do roku 1945. Práce tudíž přesahuje Eichmannův proces a zaobírá se jeho širším kontextem jak věcným, tak také personálním (ve výkladu k metodám trestního stíhání nacistických zločinců je často např. věnována pozornost procesům, které se odehrály mimo Izrael s Eichmannovými přímými spolupracovníky). Ve svém úvodu však tato práce časově dalece předbíhá samotný proces s Adolfem Eichmannem, a to z toho důvodu, že bylo vhodné vymezit základní etapy formování mezinárodního trestního práva, kterým byl zásadní měrou inspirován i zákon o potrestání nacistů a nacistických...
|
|
|
Podgorická skupština 1918, její příčiny a následky
Zajíc, Petr ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent) ; Schelle, Karel (oponent)
1 Abstrakt Podgorická skupština 1918, její příčiny a následky Tato disertační práce věnující se problematice Podgorické skupštiny 1918, jejím příčinám a následkům, je přirozeným pokračováním mé práce rigorózní s názvem Počátky ústavnosti a parlamentarismu v Černé Hoře 1918. Některé skutečnosti významné z hlediska příčin Podgorické skupštiny 1918 jsou uvedeny již v mé rigorózní práci. Proto na některých místech této disertační práce uvádím pomocí odkazů i citací rovněž skutečnosti zpracované v mé rigorózní práci, jejíž obsah si dovoluji v nástinu přiblížit. V rigorózní práci jsem se zabýval Ústavou pro knížectví Černou Horu z roku 1905, otázkou jejích vzorů, jakož i procesem vypracování a přijetí této Ústavy. Největší pozornost jsem v ní věnoval analýze jednotlivých ustanovení Ústavy, případné podrobnější zákonné úpravě, se kterou Ústava počítala, a srovnání jednotlivých ustanovení Ústavy s jim odpovídajícími ustanoveními vybraných evropských ústav té doby. V kapitole věnované ústavnímu a parlamentnímu životu bylo pojednáno o postupech při vytváření jednotlivých vlád, o jejich programech, vzniku politických stran a jejich profilech, volební proceduře, průběhu voleb, atd. V návaznosti na to jsem se pokusil zodpovědět otázku úrovně a typu parlamentarismu v Černé Hoře. Stranou v této rigorózní práci nezůstaly...
|
|
|
Prvý dodatek americké ústavy a vývoj jeho interpretace
Haberle, Ondřej ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Prvý dodatek americké ústavy a vývoj jeho interpretace Cílem této práce je analyzovat první dodatek ústavy Spojených států. Hlavním důvodem pro výběr tohoto tématu je můj dlouhodobý osobní zájem o oblasti práva, které jsou obsaženy v problematice prvního dodatku. Práce se skládá z úvodu, šesti kapitol a závěru. Diplomová práce začíná úvodem, kde je diskutována metodologie, moje motivy pro volbu tématu, význam tématu a potenciální přínos této práce pro českou právní vědu. První kapitola se zabývá historickými kořeny práv a svobod prvního dodatku. Zaměřuje se na jejich historický vývoj, a to jak v raně novověké Anglii, tak v jejich tehdejších amerických koloniích. Snaží se zachytit hlavní tendence, které přispěly k zakotvení pozitivních práv a svobod prvního dodatku do americké ústavy. Druhá kapitola se nejprve soustřeďuje na hlavní politické a právní události týkající se přijetí prvního dodatku. Dále se snaží najít interpretační východiska prvního dodatku, a to užitím historické a teleologické výkladové metody. Druhá kapitola také pojednává o působnosti prvního dodatku. Kapitola končí přehledem, jak vnější faktory (např. právní filosofie či politika) ovlivnily rozhodovací procesy Nejvyššího soudu USA jakožto orgánu oprávněného podat právně závazný výklad prvního dodatku. Vývoj interpretace...
|
host ::
RSS.