|
| |
|
|
Filosofické kontexty fenoménu hry a pravidel fotbalu ve výchově společnosti
Plachý, Antonín ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Sekot, Aleš (oponent) ; Votík, Jaromír (oponent)
FILOSOFICKÉ KONTEXTY FENOMÉNU HRY A PRAVIDEL FOTBALU VE VÝCHOVĚ SPOLEČNOSTI PHILOSOPHICAL CONTEXTS OF PLAY PHENOMENON AND THE RULES OF FOOTBALL GAME IN SOCIETY EDUCATION Mgr. Antonín Plachý Disertační práce, 2013 SOUHRN Záměry: Hlavním záměrem práce je podpora svobody, spočívající v možnosti napravovat své chyby. Tento moment je důležitý v běžném životě, ale i ve sportu, který je stále zakotven ve hře, která je hlubokým projevem svobody člověka. Tento záměr je filosoficky těžko podpořitelný bez praktického kroku, kterým je podpora systému vzdělávání a výběru rozhodčích fotbalu, jako pedagogický záměr. Bod hovořící o svobodě člověka v roli rozhodčího, který je ve výkladu pravidel fotbalu zachycen ve varování rozhodčích před kompenzací vlastních chyb, nazývám bodem konvergence této práce. Postavení rozhodčího jako strážce nad spravedlností při užití pravidel ve hře by mělo být kladeno symbolicky a hlavně lidsky nad pravidla a nikoli naopak. V tomto momentu je i vyjádřen význam lidské touhy po svobodě a zároveň potřeby pořádku, jako neustálé vyvažování a hledání míry řádu v chaosu. Ve druhém a pro mne již základním cíli, bylo vytvořit pravidla fotbalu pro děti. S týmem spolupracovníků vytvořil a uvedl do praxe pravidla fotbalu malých forem na základě pedagogiky s pedagogickým výkladem, pro věkové kategorie...
|
|
|
Počátky sportovní žurnalistiky na stránkách periodického tisku na přelomu 19. a 20.století. Sport jako součást českého masového tisku
Lukšů, David ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Waic, Marek (oponent) ; Sekot, Aleš (oponent)
Tato diserzační práce přináší jako vůbec první text širší vhled do první etapy utváření české sportovní žurnalistiky od jejich počátků ve druhé polovině 19. století do roku 1918, kdy se tato profese ustavila jako svébytný novinářský obor. Vzhledem k nedostatku původní literatury vychází převážně ze studia dobového tisku a archivňních materiálů. Při jejich zpracování byla využita hlavně přímá a nepřímá metoda historiografická. Základem bylo popsat utváření sportovní žurnalistiky nikoliv jako samostatný izolovaný proces, ale jako součást širšího kontextu české společnosti, sportu a médií. Součástmi práce popisující počátky české sportovní žurnalistiky jsou nejdůležitější tituly a novinářské (vydavatelské) osobnosti sledovaného období, problematika sportu v denním politickém tisku a mimo jiné také formování a ustaňvování profese sportovního novináře nebo vznik a rozvoj sportovní fotografie. Kapitolami, které zasazují hlavní téma do širších souvislostí jsou stručný nástin sportovního vývoje v Čechách a základní osa prvopočátků sportovní žurnalistiky ve vybraných zemích (Velká Británie, USA, Francie, Německo, Rakousko). Důležitou částí práce směrem k dalšímu výzkumu je slovníkový přehled prvních sportovních novinářů.
|
|
|
Sport a olympijské hnutí v zemích Visegrádu a jejich transformace v postkomunistické éře
Jakubcová, Kristina ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Sekot, Aleš (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Práce se zabývá analýzou vývoje a stavu olympijského hnutí v zemích Visegrádu a vzájemnou komparací jednotlivých zemí. Historie vývoje moderního sportu již od jeho počátků, včetně zájmu o rodící se olympijské hnutí, má v těchto zemích podobné rysy. Především po nástupu komunismu procházely dnešní Česká a Slovenská republika, Maďarsko a Polsko nejen v oblasti sportu podobným vývojem. Tato oblast byla "sjednocena" a její řízení vykonávala státní střešní organizace, která si nárokovala řídit všechna odvětví sportu. Olympijské výbory, jejichž existenci bylo nutné zachovat pro možnost přihlašování sportovců na olympijské hry, byly de facto těmto úřadům podřízeny a spojovala je s nimi i jistá "personální unie", v jejímž rámci s nadřízeným úřadem sdílely předsedu. Po pádu komunistického režimu čekaly sport nové výzvy. Musel se vymanit se státního sevření, zároveň však alespoň zčásti nahradit státní zdroj financování zdroji alternativními, vybudovat si vlastní struktury, nastavit vztahy mezi jednotlivými subjekty sportovní scény, stanovit místo, které v těchto vztazích a strukturách bude náležet olympijskému výboru, či ovlivnit legislativní rámec pro vlastní působení. V průběhu výzkumu se však ukázalo, že pochopení vývoje sportu a olympijského hnutí po pádu komunismu není možné bez důkladného popisu situace v této...
|
|
|
Mediální stereotypizace a rámcování zdravotně handicapovaných sportovců
Němcová Tejkalová, Alice ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Sekot, Aleš (oponent) ; Waic, Marek (oponent)
(abstrakt) Předkládaná disertační práce je komparativní kvalitativní kritickou analýzou diskurzu, zabývající se mediální stereotypizací a rámcováním vybraných událostí, v dobovém kontextu významných, ze sportu handicapovaných v letech 1948 - 2008. Události jsou v každém období sledovány ve čtyřech československých, později českých denících. V zahraniční literatuře existuje celá řada odborných textů věnujících se menšinovým tématům, ale obvykle se zabývají mediálním zobrazením nerovností na základě genderu, etnika nebo sexuální orientace. Tento výzkum je pokusem rozšířit spektrum analyzovaných témat. Základními východisky mu k tomu jsou teorie zabývající se diskurzem, mediální reprezentací sociálních skupin a rámcováním. Kromě komparativní kritické analýzy diskurzu jsou v práci použity ještě rozhovory s vedoucími sportovních rubrik (a šéfredaktorem sportovního deníku) novin analyzovaných v letech 1992 - 2008 a základní kvantitativní popis vzorku. Na základě výsledků analýzy lze říct, že přestože se v průběhu let mění aktéři zpráv i události, způsob stereotypizace tématu a jeho rámcování zůstává rigidní. Více než politický režim ovlivňuje mediální pokrytí sportu postižených interakce mezi diskurzem zdraví, respektive "normálnosti", a diskurzem handicapovanosti v diskurzu sportovní žurnalistiky....
|
|
|
Sportovní kariéra, její ukončení a proces adaptace do postsportovního života bývalých vrcholových sportovců vybraných sportů v ČR
Kadlčík, Jiří ; Slepičková, Irena (vedoucí práce) ; Waic, Marek (oponent) ; Sekot, Aleš (oponent)
BIBLIOGRAFICKÁ IDENTIFIKACE Autor: Mgr. Jiří Kadlčík Název disertační práce: Sportovní kariéra, její ukončení a proces adaptace do posportovního života bývalých vrcholových sportovců vybraných sportů v ČR Pracoviště: Katedra kinantropologie a základů společenských věd, UK FTVS v Praze Školitelka: Doc. PhDr. Irena Slepičková, CSc. Rok obhajoby disertační práce: 2008 Abstrakt: Cílem této práce byl popis průběhu sportovní kariéry, procesu ukončení vrcholové sportovní kariéry a určení jednotlivých proměnných, které tento proces ovlivňují a popis následné adaptace do posportovního života. Pro splnění cíle práce byl zvolen sekvenční smíšený typ výzkumu kombinující jak kvalitativní, tak kvantitativní vědecký přístup. V první fázi výzkumu byla pomocí dotazování 11 bývalých vrcholových sportovců formou interview získána základní představa o zkoumaném fenoménu v ČR. Na základě zjištění z první fáze výzkumu v kombinaci s porovnáním poznatků ze zahraničí byly navrženy výzkumné hypotézy pro druhou fázi výzkumu. V té, ve formě odpovědi na písemný dotazník, participovalo 184 z celkově 372 oslovených bývalých vrcholových sportovců. Mezi stěžejní závěry práce patří zjištění, že vrcholová sportovní kariéra je pouze jednou z několika fází života jedince, není tedy kariérou celoživotní, má svůj začátek, který je možno vymezit...
|
|
|
Hodnotové orientace sportovních diváků
Landa, Pavel ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Man, František (oponent) ; Sekot, Aleš (oponent)
Úvod Sportovní diváctví se coby společenský jev objevuje jako důsledek rozvoje moderního sportu, zejména jeho profesionální podoby. V první polovině dvacátého století dochází k výraznému nárůstu počtu sportovních diváků. Nárůst popularity tohoto způsobu trávení volného času a prožitků, které jsou s ním spojeny, nemohl zůstat stranou zájmu společenských věd. Sportovní diváctví se postupně stalo předmětem zájmu mnoha společenských věd, které jej zkoumají na několika úrovních. Makrosociální jevy spojené se sportovním diváctvím jsou předmětem zájmu sociologie, která se soustřeďuje na širší jevy jako jsou kultura, sociální prostředí nebo specifické sociální struktury. Mikrosociální aspekty jsou předmětem zájmu psychologie a sociální psychologie, které se zaměřují na jevy spojené se sportovním divákem jako jedincem, jeho rodinným prostředím, specifickým prostředím v hledištích stadionů a společně sdílenými prožitky. Oba tyto přístupy jsou do jisté míry omezující při vysvětlování konkrétních jevů spojených s danou problematikou. Sociologie se zajímá o sportovní diváctví již od třicátých let minulého století. Jako příklad je možné uvést Borgadusovu studii (1931), která analyzuje sportovní diváky jako sociální skupinu. Po druhé světové válce dochází v souvislosti s rozvojem zejména vrcholového sportu a tím...
|
host ::
RSS.