|
|
Strategická nejednoznačnost: Americká politika vůči Tchaj-wanu od r. 1987
Sehnálková, Jana ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Fürst, Rudolf (oponent) ; Suchý, Petr (oponent)
Strategická nejednoznačnost: Americká politika vůči Tchaj-wanu od r. 1987 Jana Sehnálková Abstrakt Práce je věnována vztahům mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem v kontextu čínsko-amerických vztahů. Sleduje, jakým směrem se tyto vztahy vyvíjely poté, co Tchaj-wan započal proces demokratizace na konci 80. let, který vnesl do čínsko-tchajwanských, americko-tchajwanských a také do americko-čínských vztahů zcela novou dynamiku. Práce také sleduje, které fenomény, události a která témata rozvoj vzájemných vztahů ovlivnily a jak na ně Spojené státy reagovaly. Mezi tyto události patří například Pekingský masakr, krize v Tchajwanské úžině v letech 1995- 1996 nebo vzestup Číny, který ovlivňuje postoj Číny vůči Tchaj-wanu a na který Spojené státy musí reagovat. Práce se zaměřuje na tyto hlavní otázky: Jaká je motivace Spojených států Tchaj- wan nadále podporovat? Jak na tuto podporu reaguje Peking a jakým způsobem spolupráce mezi Tchaj-wanem a USA ovlivňuje čínsko-americké vztahy? Práce dochází k závěru, že Spojené státy podporují Tchaj-wan z ideologických a strategických důvodů. Použitím analytického rámce "pivotal deterrence" práce ukazuje, že Washington působí jako pomyslný pivot a svou politikou vůči Tchaj-peji a Pekingu udržuje rovnováhu v Tchajwanské úžině s cílem zajistit pokračování statu quo, který pro...
|
|
|
Frenemies: Analýza americko-čínských vojenských vztahů během Bushovy a Obamovy administrativy
Kryl, Šimon ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato diplomová práce je analýzou přístupu Bushovy a Obamovy administrativy k americko-čínským vojenským vztahům. Cílem práce je pomocí teorie opatření na budování důvěry (Confidence Building Measures) nalézt a pospat trendy a témata, která formovala americko-vojenské čínské vztahy během obou administrativ. Bilaterální vztah mezi Pekingem a Washingtonem je nejdůležitějším vztahem na začátku 21. století a ovlivňuje celosvětové dění. Z historického hlediska sužovaly americko-čínské vztahy nejrůznější spory, které se vyskytují i v 21. století. Otázka amerického vyzbrojování Tchaj-wanu, čínská vesmírná a kyberprostorová militarizace jsou hlavními důvody pomalého vývoje americko-čínských vojenských vztahů. Pro mezinárodní i regionální stabilitu je důležité, aby obě tyto světové mocnosti hledaly způsoby, jak udržet napětí mezi nimi na minimální úrovni a ideálně hledaly oblasti spolupráce. Tato práce dochází k závěru, že během Bushovy administrativy procházely společné vojenské vztahy nestabilním vývojem, nejen kvůli způsobu jejich vytváření, ale také kvůli již zmíněné americké podpoře vůči Tchaj-wanu. Obamova administrativa byla o poznání úspěšnější ve vývoji americko-čínských vojenských vztahů, neboť vedla procesy jejich vytváření ze shora dolů. I přes Obamovy úspěchy v budování stabilních vojenských...
|
|
|
Presidential Directives as Instrument of President's Obama Policy-Making
Bui Thuy, Hanh ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Súčasné používanie prezidentských dekrétov prezidentom Barackom Obamom a prezidentom Donaldom Trumpom vyvolalo debaty ohľadom limít prezidentskej moci. Doterajší výskum problematiky ukázal nedostatočné zameranie na prezidentské dekréty, misinterpretáciu a nesprávnu terminológiu, ktoré majú za výsledok klamné obvinenia o prekročení limitov prezidentskej moci a jej zneužívanie. Táto práca argumentuje, že politický gridlock a zvyšujúca sa pasivita Kongresu prispeli k posunu moci medzi výkonnou a zákonodarnou zložkou vlády. Práca sleduje rozsah, v ktorom Kongres odmietol prijať dve z Obamových kľúčových priorít - imigračnú reformu a reguláciu zbraní. V následnosti na to, prezident Obama musel konať unilaterálne. Hlavný cieľom práce je ukázať, že prezidentské dekréty prezidenta Obamu neboli vydané vo vákuu, a že im predchádzali debaty, presviedčania a dohadovania pre presadenie agendy prezidenta vo forme bipartizánskej legislatívy namiesto unilaterálneho prezidentského dekrétu.
|
|
|
The United States and the strategic triangle of China-India-Pakistan
Hrabcová, Klára ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Diplomová práce s názvem Spojené státy a strategický trojúhelník Čína-Indie-Pákistán zkoumá, jak tyto státy vyvažují vzájemné hrozby a soustředí se dále zejména na aspekt vztahů mezi USA a Pákistánem, jenž je klíčovým aktérem pro další vývoj vztahů mezi USA, Čínou a Indií. Vztahy v rámci strategického trojúhelníku mohou být definovány čínsko-pákistánským spojenectvím, čínsko-indickými rozdíly a indicko-pákistánskou rivalitou. Práce se opírá o realistickou teorii vyvažování moci, která je dále doplněna o pojetí Stephena M. Walta a jeho teorii vyvažování hrozeb. Na základě tohoto teoretického pojetí jsou pak definovány hlavní hrozby států trojúhelníku a způsoby, jakými tyto hrozby vyvažují. Rostoucí ekonomická a vojenská moc Číny a Indie má za následek intenzivní vyvažování, kdy Čína využívá spojenectví s Pákistánem a posilování své ekonomické strategie, Indie pak cílí na sbližování s USA a dalšími státy v regionu. Mezi oběma státy tak vzniká zásadní bezpečnostní dilema, které by mohlo vést k potenciálnímu konfliktu. Práce dále konstatuje, že vztah mezi Pákistánem a USA je klíčový pro udržení rovnováhy v regionu a vzájemná spolupráce USA se státy trojúhelníku, může dále vést k eliminaci terorismu, jenž představuje společnou hrozbu. Pro udržení silných vztahů USA a Pákistánu je klíčové stanovení...
|
|
|
Typologie chování Korejské lidově demokratické republiky: Analýza vývoje vzájemných vztahů mezi Spojenými státy americkými a Korejskou lidově demokratickou republikou
Štroblová, Radka ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
do prezidentského úřadu již došlo , které ovlivnily vztahy Spojených států amerických a Korejské lidově demokratické - , přes slovní urážky obou představitelů, historické setkání vůdců korejských států demilitarizované zóně společné vystoupení jihokorejských a severokorejských sportovců na zimních olympijských hrách Pchjongčchangu, až po historický summit v Čong který měl přinést zásadní proměnu vzájemných vztahů. V pořadí druhá schůze obou představitelů v Hanoji však skončila předčasně - bez podpisu plánovaného společného prohlášení. Vztahy mezi Spojenými státy americkými a Korejskou lidově demokratickou republikou se neustále a často dramaticky vyvíjejí. Hlavním tématem vzájemných rozhovorů byla již v minulosti úplná, ověřitelná a nenávratná denuklearizace Korejského poloostrova, která měla zajistit trvalý mír a stabilitu regi omezení se tak staly hlavní otázkou řešenou při multilaterálních jednání, kterých se kromě Spojených států a Severní Koreje účastnila i Korejská republika, Čína, Rusko a Japonsko. Severní Korea však rozhovory často sabotovala a období kooperace tak byla přerušována provokacemi a nepřátelskými akcemi v podobě testů balistických střel či jaderných zbraní. Ve své práci se snažím nalézt obecnou typologii chování Korejské lidově demokratické republiky se zaměřením na opakující se cykly...
|
|
| |
|
|
Vliv programu New Deal na nezaměstnanost ve 30. letech 20. století
Šíma, Adam ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním vlivu programu New Deal na nezaměstnanost v USA ve 30. letech 20. století. New Deal byl souborem opatření reagujících na následky Velké hospodářské krize, který jako svůj volební program vytvořil Franklin Delano Roosevelt se svým poradním týmem Brain Trust. Práce nejprve zjišťuje, jaké jsou pro stanovený cíl nejvhodnější odhady míry nezaměstnanosti. Následně se věnuje analýze nezaměstnanosti na celostátní i regionální úrovni a dochází ke zjištění, že změny míry nezaměstnanosti přímo reagovaly na programy veřejných prací. Blíže se pak zaměřuje na region South Atlantic a zkoumá příčiny jeho velkého zvýšení zaměstnanosti v letech 1929-1940. Na to navazuje případová studie vlivu New Dealu na Afroameričany v tomto regionu. V této problematice dochází práce k závěru, že vzrůstající zaměstnanost ve 30. letech se na černosšské obyvatelstvo nevztahovala. Vliv New Dealu se tedy značně lišil v jednotlivých amerických regionech i s ohledem na demografické skupiny obyvatel.
|
|
|
Women on the Periphery: The Invisible Empire Reborn
Novota, Pavel ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Následující diplomová práce se zabývá rolí žen v americkém Ku Klux Klanu v období tzv. zlatých dvacátých let dvacátého století, především v jeho první polovině. Autor se pokusí zaměřit na následující aspekty této problematiky: hlavním cílem bude prokázat, že vznik a vůbec samotná existence ženské pobočky Klanu poukazuje na vnitřní ambivalence tohoto hnutí a je tedy jistou sondou do veškerých problémů KKK, ať už se týkaly financí, členství, soudních sporů atp. Za druhé bude cílem ověřit, zda a do jaké míry ženské členky legitimizovaly Klan, ať už z hlediska veřejného mínění anebo samotných struktur Ku Klux Klanu. Zároveň bude snahou autora práce o to, aby přes působení ženské pobočky Klanu (tzv. WKKK) poukázal na to, že Ku Klux Klan nelze chápat apriorně chápat jako agresivní rasistickou organizaci, ale jako skupinu, která se cítila být ohrožena "venkovním" světem, před kterým se bránila. Z tohoto důvodu bude kladen značný důraz na společenské prvky, tzn. samotné fungování Klanu, pozice žen v něm, charitativní aspekty hnutí a snaha zasahovat do lokálního života. Posledním bodem je rovněž rovina primárních pramenů, které nesou silně subjektivní prvky a jejichž obsah se mnohdy nekryl s realitou. Spisy členů a členek Klanu jsou zabarveny strachem a obavami ze "druhého", kdežto novinové články či reakce...
|
|
|
U. S. Congress and the Failed Comprehensive Immigration Reform: Comparative Study of 2007 and 2013 Proposals
Kristenová, Alice ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Tato diplomové práce se zabývá neschopností Kongresu Spojených států amerických prosadit komplexní imigrační reformu. Cílem práce je identifikace klíčových faktorů, které schválení brání. Pro výzkum byly vybrány dva poslední předložené návrhy reformy imigračního systému z let 2007 a 2013. Pro jejich analýzu byla použita metoda sledování procesu, která umožňuje hlubší porozumění vývoje legislativy. Jako analytický rámec byl zvolen přístup Johna W. Kingdona. Ten pro účely analýzy rozhodování Kongresu upravil popelnicový model rozhodování a definoval tři proudy, které jsou klíčové pro prosazení legislativních změn - rozpoznání problémů, předložení řešení a politická situace. Diplomová práce nejdříve popisuje Kingdonův přístup k výzkumu a následně jej aplikuje na vybranou legislativu v rámci případových studií. Při výzkumu je kladen důraz na identifikaci faktorů, které hrály klíčovou roli při vytváření a úpravách obsahu imigrační reformy a při jejím následném schvalování. Obě případové studie jsou následně porovnány, což částečně umožňuje předložit obecnější závěry. Výsledným zjištěním je, že pro prosazení komplexní imigrační reformy je klíčová politická situace, především schopnosti politických lídrů, aktuální kontext doby a načasování. Hlavním přínosem této práce je identifikace faktorů, které brání...
|
|
|
Sanders a Clintonová. Prezidentské primárky Demokratické strany 2016.
Udržal, Jan ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Hypotéza o divisiveness nadnáší, že "těžce vybojované" primární volby straně snižují šanci na výhru ve volbě všeobecné. Co ovšem konstituuje tyto divisive primární volby je nejasné. Tato Bakalářské práce je příspěvekem k proudu literatury zabývající se tímto problémem. Přímo reaguje na studie navrhující, že základním atributem divisive primárních voleb je negativní tón kampaně. Práce využívá funkční teorie diskurzu politických kampaní a metodu obsahové analýzy k analýze debat z primárních voleb. Výsledky naznačují, že Demokratická strana prošla v roce 2016 v historickém kontextu nadmíru divisive primárkami. Nicméně, pokud tyto výsledky srovnáme s výsledky identické analýzy republikánských debat, ukazuje se, že republikánské debaty byly mnohem více divisive. Tedy strana, která by podle hypotézy měla být více poškozena pří všeobecné volbě, byla strana Republikánská. Toto zjištění je v kontrastu k tradiční operacionalizaci divisiveness, jenž by obě kampaně označila za rovnoměrně divisive. Dále jsou v práci analyzovány témata sváru mezi oběma kandidáty Demokratické strany - Bernie Sandersem a Hillary Clintonovou.
|
host ::
RSS.