|
| |
|
|
Využití virtuální reality v kombinaci s elektrostimulací míchy u jedince s inkompletní míšní lézí
Svobodová, Anna ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Šifta, Petr (oponent)
Název: Využití virtuální reality v kombinaci s elektrostimulací míchy u jedince s inkompletní míšní lézí Cíle: Hlavním cílem této práce bylo zjistit, zda má virtuální realita ve formě terapeutických videí natočených z pohledu první osoby v kombinaci s elektrostimulací míchy vliv na neurologický stav a subjektivní vnímání mladého muže s inkompletní míšní lézí. Metody: Kvalitativního výzkumu (případové studie) se zúčastnil jeden 25letý proband mající 10 let inkompletní míšní lézi. Proband po dobu 5 měsíců sledoval průměrně 2-3krát týdně desetiminutová terapeutická videa pouštěná v brýlích virtuální reality v kombinaci s elektrostimulací. K porovnání neurologického stavu probanda bylo použito vyšetření ASIA Impairment Scale, provedené před výzkumem, v jeho průběhu a po výzkumu. Subjektivní pocity a bolest proband zaznamenával do deníku, přičemž je hodnotil bodovou škálou (0-10). Výsledky: Po intervenci proband vykázal mírné zlepšení v oblasti senzitivity. Vstupní hodnoty senzitivního subskóre lehkého dotyku dle vyšetření ASIA Impairment Scale byly 84 bodů, při výstupním vyšetření proband dosáhl navýšení na 86 bodů. U senzitivního subskóre píchnutí špendlíkem došlo k navýšení ze 75 bodů na 78 bodů z celkového počtu 112 bodů. Nedošlo však k žádnému zlepšení motoriky horních ani dolních končetin. V...
|
|
|
Katalánský autonomní statut a jeho reforma z roku 2006
Svobodová, Anna ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Fínková, Eva (oponent)
Katalánský autonomní statut a jeho reforma z roku 2006 Bakalářská práce Abstrakt Předmětem bakalářské práce "Katalánský autonomní statut a jeho reforma z roku 2006" je analýza katalánské autonomie ve 20. a 21. století a komparace jednotlivých autonomních statutů. Do práce jsou zahrnuty kapitoly, které napomáhají větší přehlednosti problematiky, především historický vývoj katalánského území, důležité mezníky v dějinách Pyrenejského poloostrova či španělský přechod k demokracii a španělská ústava 1978. Práce tak poskytuje komplexní obraz vývoje katalánské autonomie.
|
|
|
Domácí hospicová péče z pohledu rodinných příslušníků nevyléčitelně nemocných
SVOBODOVÁ, Anna
Za cíl své diplomové práce jsem si stanovila identifikovat vnímání potřebnosti hospicové péče na Telčsku rodinnými příslušníky nevyléčitelně nemocných. Použila jsem dostupnou odbornou literaturu, platnou legislativu a internetové zdroje věnující se domácí hospicové péči. V první kapitole teoretické části se zabývám definicí hospicové péče, kde se snažím objasnit a vysvětlit pojmy obecná a specializovaná paliativní péče, které mají společný cíl, a to důstojné a klidné umírání. Ve druhé kapitole se věnuji rodině v kontextu paliativní péče, která hraje v péči o nemocného hlavní roli. Pokud se rodina rozhodne pečovat o nevyléčitelně nemocného doma, je důležité ji podpořit. Dále se v této kapitole věnuji potřebám rodinných příslušníků, zde jsou popisována tři klíčová témata potřeb rodin terminálně nemocných. Zabývám se také péčí o rodinu pacienta, která je součástí hospicové péče, protože zde není nemocný pouze pacient, ale celá jeho rodina. Z toho vyplývá, že každý člen rodiny potřebuje paliativní péči. V závěru této kapitoly se věnuji zármutku pozůstalých. Jde hlavně o to, aby nezůstávali ve svém zármutku osamoceni, aby je někdo v jejich zármutku doprovázel. Ve třetí kapitole pojednávám o roli a postavení nemocného. Ta se mění, pokud se člověk se závažným onemocněním stává postupně závislým na cizí pomoci a přestává být schopen udržet svoji profesní i rodinnou roli. Má to nemalý dopad na jeho psychiku a emoce. Dále se zde věnuji potřebám nevyléčitelně nemocných, které se v bezprostřední blízkosti smrti mění, jsou proměnlivé podle rodinné i sociální situace. Ke změně dochází i v průběhu adaptace na nepříznivou diagnózu a prognózu, na nástup a zvládání obtíží a komplikací. Popisuji zde čtyři okruhy potřeb, biologické, psychologické, sociální, spirituální. Ve čtvrté kapitole charakterizuji domácí hospicovou péči, která je popisována jako specializovaná paliativní péče, poskytovaná v domácím prostředí v kruhu rodiny a přátel. Dále se zde věnuji historii hospicové péče v České republice, která poukazuje na to, že v době před druhou světovou válkou bylo naprosto normální dopečovat svého umírajícího doma, toho trendu nastává v 90. letech. Uvádím také cíle domácí hospicové péče a vymezení činnosti. Součástí čtvrté kapitoly je složení multidisciplinárního týmu a financování domácí hospicové péče. V páté kapitole charakterizuji Home Care, které se pokoušejí o rozšíření služeb o domácí paliativní péči. Dále se zde též věnuji historii Home Care, cílům této péče, vymezení činnosti, personálnímu zajištění agentury a závěrem uvádím financování Home Care. V šesté kapitole představuji organizaci Sdílení, o.p.s., Telč, její poskytované služby a základní činnosti podle zákona č. 108/2006 Sb. Dále zde popisuji poslání a cíle této organizace , které usilují o pomoc a podporu vážně nemocným osobám, zdravotně postiženým a jejich blízkým při řešení jejich těžké životní situace. Hlavními cíli Sdílení je zachování co nejvyšší soběstačnosti a důstojnosti vážně nemocných a podpora rodinám, které najdou sílu a odvahu doma, v přirozeném prostředí, doprovodit nevyléčitelně nemocného člena rodiny do konce jeho života. V praktické části své diplomové práci analyzuji data, která jsem získala technikou kvalitativního výzkumu s použitím metody dotazování formou polostandardizovaného a zpravována metodou otevřeného kódování. Základní soubor tvoří vybraní rodinní příslušníci nevyléčitelně nemocných, kteří jsou rozdělení do dvou skupin. První skupina představuje 3 respondenty, kteří byli v péči domácího hospice Sdílení. Druhou skupinu představují 3 respondenti v péči domácího hospice Home Care. V praktické části práce popisuji nejprve vlastní proces sběru dat, zaznamenávám výsledky rozhovoru zpracovány metodou otevřeného kódování. Pro přehlednost byly zapsány do 3 tabulek a následné výsledky zaznamenány a porovnány v závěrečné tabulce.
|
|
|
Environmentálně šetrná rekreace
Svobodová, Anna
Diplomová práce Environmentálně šetrná rekreace se zabývá dopady rekreace na krajinu, a to na všechny její složky - přírodní, sociální a ekonomickou. V literární části shrnuje podmínky udržitelnosti cestovního ruchu a hledá formy rekreace, které mají ze své podstaty minimální dopady na životní prostředí. Další část práce se soustředí na možnosti ochrany přírody při rekreačním užívání chráněných oblastí. Na konci literární části práce zkoumá pět různých realizovaných projektů, které ve svém regionu podpořily šetrnou rekreaci. Uvedené příklady pak dokládají důležitost komunitního plánování v rozvoji šetrné rekreace. Druhá část práce se snaží získané poznatky aplikovat na konkrétním území. To se nachází v CHKO Žďárské vrchy, je tedy vhodným kandidátem pro plánování šetrných forem rekreace. Na základě vyhodnocení rekreačního potenciálu a jiných analýz je vytvořen koncept začleňující do navržených opatření principy environmentálně šetrné rekreace. Návrh je rozdělen na dvě části -- v první části jde o úpravy krajiny, které mají zvýšit rekreační atraktivitu území, druhá část se zabývá interpretací hodnot místa formou hry.
|
|
| |
|
|
Domácí péče v České republice a v Rakousku s akcentem na klienty dlouhodobě zcela imobilní
SVOBODOVÁ, Anna
Domácí péče se již stala nedílnou součástí péče o dlouhodobě nemocné pacienty. Ve své práci jsem se zaměřila na sledování kvality domácí péče, na její současný stav v České republice a v Rakousku. Osobní zkušenost v rakouské domácí péči mě zaujala natolik, že jsem se rozhodla pro její bližší zkoumání. Za cíl práce jsem si stanovila nalézt rozdíly v domácí péči v České republice a v Rakousku, zejména ve vztazích mezi pečovateli a klienty. Použila jsem dostupnou odbornou literaturu, platnou legislativu v Rakousku i Česku a internetové zdroje věnující se domácí péči. Má bakalářská práce je složena z teoretické části, která obsahuje čtyři kapitoly. V první kapitole teoretické části se zabývám definicí imobility, jejímž hlavním projevem je ztráta pohyblivosti, i tím, jak nepříznivě působí tento tělesný stav na psychiku člověka. Ve druhé kapitole se věnuji problematice imobilizačního syndromu, který je popisován jako fyziologická odpověď organismu na imobilitu a projevuje se různými poruchami řady orgánů. Věnuji se i potřebám imobilních klientů, pro které je charakteristická dynamická síla, která se vytváří z pocitu nedostatku nebo přebytku, touhy něčeho dosáhnout. Ve třetí kapitole práce charakterizuji domácí a sociální péči, jež je popisována jako vysoce kvalifikovaná a odborná forma péče, ve které se spojuje péče zdravotní i sociální. Čtvrtá, poslední, kapitola teoretické části pojednává o osobě pečovatele, kterým je pracovník, provádějící pečovatelskou činnost v domácnosti klientů. Zabývám se i předpoklady pro práci pečovatele a charakterizuji rozdíl mezi angažovaným a neangažovaným pracovníkem. Součástí kapitoly je i přehled kompetencí a kvalifikačních požadavků na pečovatele v České republice a Rakousku. V závěru srovnávám finančního ohodnocení pečovatele v domácí péči ve sledovaných zemích. V praktické části své bakalářské práci analyzuji data, která jsem získala technikou kvalitativního výzkumu za použití metody dotazování formou polostandardizovaného rozhovoru a také vlastním pozorováním, příp. analýzou osobních dat sledovaných klientů domácí péče. Cílovou skupinu tvořily komunikativní klientky domácí české a rakouské péče, které měly II., III. a IV. stupeň závislosti. Respondentkami byly tři ženy z Dačic a tři ženy z Raabs an der Thaya. Po analýze dat výzkumu jsem došla k závěru, že existuje podstatný rozdíl ve vztahu mezi pečovateli a klienty v porovnávaných službách. Mezi českými klienty a pečovateli nedochází z důvodu časové vytíženosti pečovatelů k navázání bližšího vztahu ke klientům. Z mého výzkumu také vyplynulo, že rakouská péče je historicky starší, a proto je celý systém lépe propracovaný a ekonomicky zajištěnější. Domácí péče se v Rakousku poskytuje komplexněji a do systému této služby proudí více financí. To se kladně promítá jak v personálním obsazení, tak finančním ohodnocení zaměstnanců. I po demonstraci rozdílů v systému poskytování péče, která se ve zkoumaných zemích liší, jsem došla k závěru, že kvalita, míra a obsah poskytované péče jsou v obou zemích stejné.
|
host ::
RSS.