|
| |
|
|
Islamismus ve frankofonní a české literatuře. Problematika překladu a recepce francouzsky psaných románů s tematikou islamismu do češtiny
Fínková, Eva ; Šotolová, Jovanka (vedoucí práce) ; Belisová, Šárka (oponent)
Diplomová práce zpracovává problematiku francouzsky psané maghrebské literatury, jejímž tématem je islamismus. Zaměřuje se na překlady francouzských románů z oblasti Maghrebu do českého jazyka a také na recepci této literatury ve francouzském a českém prostředí. Závěrečná práce je tvořena teoretickou a praktickou částí. Teoretická část je interdisciplinární, obsahuje stručné přiblížení s politologickými koncepty národa a přistěhovaleckých politik, které jsou nezbytné pro správné pochopení problematiky islamismu na Západě. Navíc přináší i translatologický vhled do problematiky po tzv. kulturním obratu a seznamuje s hlavními paradigmaty postkoloniálních studií. Opomenuta nejsou ani specifika maghrebské literatury psané francouzsky. V praktické části jsou vyhodnoceny dotazníky rozeslané nakladatelům, jejichž prostřednictvím je charakterizováno postavení románů s tematikou islamismu v české společnosti. Důležitou součástí této části je translatologická analýza románu Boualema Sansala Němcova vesnice aneb Deník bratří Schillerových. Klíčová slova arabská kultura, islamismus, frankofonní literatura, Maghreb, umělecký překlad, recepce, Boualem Sansal
|
|
|
Komparace integračních politik Nizozemí a Belgie se zaměřením na situaci muslimských imigrantů v těchto zemích
Žáková, Kateřina ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Fínková, Eva (oponent)
Hlavním tématem práce je komparace integračních politik Belgie a Nizozemí se zaměřením na situaci muslimských imigrantů. Obě země sdílejí hodnoty liberální demokracie, na jejichž základech se snaží k této problematice od počátku jejího vzniku přistupovat. V práci jsem se zaměřila na popis vývoje integračních politik, pro jehož pochopení bylo třeba zahrnout také klíčové historické momenty formování národních identit obou zemí, kterým je věnována první část textu. Cesta k vytvoření integračních politik začíná v Belgii i Nizozemí obdobím po konci druhé světové války, kdy obě země zažívaly prudký ekonomický rozvoj. První vlna muslimských imigrantů přichází na pozvání vlád Belgie a Nizozemí v 60. letech. Námezdní dělníci z Turecka a Maroka obsadili pracovní místa, o která domácí pracovníci neměli zájem. Formulace prvotních tezí o potřebě řešení nárůstu imigrantů v obou zemích byly vyřčeny téměř o dvacet let později. Až po první ropné krizi na počátku 70. let, bylo jasné, že muslimští imigranti chtějí v zemi setrvat, ačkoliv už pro ně v důsledku ekonomické recese neexistuje pracovní uplatnění. Na počátku 80. let tak obě země přijímají první opatření, kterými se snaží nastavit další rámec vývoje. V tento moment také končí doposud velice podobný vývoj v obou zemích. Komparativní metoda je uplatněna zejména...
|
|
|
Demokracie a islám: Muslimové ve Francii - dopady imigrační a integrační politiky
Krausová, Hana ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Fínková, Eva (oponent)
Pro liberálně demokratickou zemi západní Evropy, jako je Francie, je obtížné přijmout přistěhovalce, kteří přinášejí odlišné tradice, kulturu a zejména náboženství, které s sebou nese specifické nároky. Nadto je ve Francii typický silný nacionalismus, patriotismus a hrdost na své vlastní kulturní tradice. I z tohoto důvodu může být komunikace a tolerance vůči výrazně odlišným či nepřizpůsobivým přistěhovalcům obtížná. Navrhovaná práce se zaměří na muslimy žijící na území Francie. Z historického hlediska se bude věnovat období od konce 2. světové války dodnes, kdy počty přistěhovalců muslimského původu začaly rapidně stoupat. Francie se s tím snaží vyrovnat po svém, ale dnes obecně platí, že kritéria pro přiznání občanství a všeobecně nároky na přizpůsobení se zvyšují jak v oblasti zákonodárství, tak značnou měrou i v přístupu francouzských občanů k přistěhovalcům. Pro přesnější pochopení tohoto tématu je nutné vyjasnit rozdíly mezi různými skupinami muslimů z hlediska doby příchodu do Francie, země původu i vyznávaného směru islámu. Ve své práci popíši různorodost muslimů, kteří ve Francii žijí, dále budu zkoumat dopady imigrační a integrační politiky Francie právě na tyto obyvatele.
|
|
|
Sunningdaleská dohoda: Pokus o konsociační řešení problémů v Severním Irsku a příčiny jeho selhání
Musilová, Karolína ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Fínková, Eva (oponent)
Bakalářská práce "Sunningdaleská dohoda: Pokus o konsociační řešení problémů v Severním Irsku a příčiny jeho selhání" zkoumá možnosti použití konsociačního modelu v Severním Irsku v první polovině 70. let 20. století. Dlouholeté spory mezi katolickou a protestantskou částí obyvatelstva vyvrcholily v 60. letech násilným konfliktem, který se britská vláda pokoušela řešit zavedením principu sdílení moci mezi katolíky a protestanty. Práce zkoumá, jak Severní Irsko naplňovalo principy konsociačního modelu definované nizozemským politologem Arendem Lijphartem a snaží se odpovědět na otázku, zda mělo toto řešení vůbec šanci uspět. V další rovině práce analyzuje, nakolik byl neúspěch uspořádání dán samotnou volbou konsociačního modelu. Výsledkem práce je zjištění, že podmínky Severního Irska jsou pro konsociační model spíše nepříznivé, což ale automaticky neznamená neúspěch. Ten byl dán tím, že nebyl respektován klíčový požadavek konsociační demokracie, kterým je snaha elit o zachování stávajícího systému a snaha udržet ho skrze spolupráci a kompromisní řešení problémů
|
|
|
Katalánský autonomní statut a jeho reforma z roku 2006
Svobodová, Anna ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Fínková, Eva (oponent)
Katalánský autonomní statut a jeho reforma z roku 2006 Bakalářská práce Abstrakt Předmětem bakalářské práce "Katalánský autonomní statut a jeho reforma z roku 2006" je analýza katalánské autonomie ve 20. a 21. století a komparace jednotlivých autonomních statutů. Do práce jsou zahrnuty kapitoly, které napomáhají větší přehlednosti problematiky, především historický vývoj katalánského území, důležité mezníky v dějinách Pyrenejského poloostrova či španělský přechod k demokracii a španělská ústava 1978. Práce tak poskytuje komplexní obraz vývoje katalánské autonomie.
|
host ::
RSS.