|
|
Dějiny Polsko-československé solidarity. Vztahy československé a polské opozice v letech 1976-1989
Blažek, Petr ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kaminski, Lukasz (oponent) ; Marusiak, Juraj (oponent)
Tématem disertační práce je spolupráce československých a polských disidentů v sedmdesátých a sedmdesátých letech 20. století. Úzké vztahy navázali v druhé polovině sedmdesátých let představitelé Výboru na obranu dělníků a Charty 77. Vzájemné kontakty měly různé úrovně, sahaly od veřejných prohlášení na podporu politických vězňů až po společné schůzky v Krkonoších v roce 1978. Dalšímu rozvíjení spolupráce zamezily zásahy bezpečnostních složek obou komunistických režimů. Několik osob bylo v Československu za kontakty s polskou opozicí odsouzeno k nepodmíněným trestům odnětí svobody. Na počátku osmdesátých let se vývoj v Polsku a v Československu výrazně odlišoval. V srpnu 1980 vznikl Nezávislý odborový svaz Solidarita, který se stal nejmasovějším opozičně orientovaným hnutím v dějinách sovětského bloku. Systémová krize komunistického režimu v Polsku vyvolávala velké obavy u československého vedení. Výsledkem byl zesílený tlak bezpečnostního aparátu na domácí disidenty. Pomocí tajného spolupracovníka Stanislava Dvořáka kontrolovala Státní bezpečnost také kontakty mezi vratislavskými členy Solidarity a pražskými signatáři Charty 77. Až do roku 1984 se z tohoto důvodu nepodařilo Polskočeskoslovenské solidaritě, jak se začal vratislavský okruh nazývat, rozvinout svou činnost. Jiná situace nastala od poloviny...
|
|
|
Duben 1969: anatomie jednoho mocenského zvratu
Doskočil, Zdeněk ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Pešek, Jan (oponent) ; Vondrová, Jitka (oponent)
Disertační práce analyzuje razantní proměnu politické situace v Československu na jaře 1969, která je v obecném povědomí spojena se zvolením Gustáva Husáka do čela KSČ. Detailně rozebírá okolnosti, které provázely Husákův nástup do nejvyšší stranické funkce. Přibližuje sérii zákulisních jednání, jež volbě nového vůdce předcházely a objasňuje, jakou roli v nich sehrály jednotlivé frakce a vedoucí osobnosti KSČ. Popisuje také úlohu sovětských představitelů a hledá důvody, proč právě Husák byl vybrán do funkce prvního tajemníka. Zahrnuje rovněž domácí i zahraniční ohlasy, které jeho volbu provázely, a dává je do kontextu dobových událostí. V této souvislosti sleduje především postoje a aktivity nejradikálnějších vrstev československé společnosti (odbory, vysokoškolští studenti, tvůrčí inteligence) a rozebírá mocenská opatření, které vedení KSČ využívalo k potlačení jejich odporu. Věnuje pozornost zachycení postupného zostřování normalizační politiky během jara 1969, jejíž aktuální podoba byla spíše odrazem permanentního mocenského boje uvnitř vedení KSČ než výsledkem realizace propracované politické koncepce. Disertační práce vychází nejen z archivních pramenů, pamětí či dobového domácího a zahraničního tisku, ale i z rozhovorů, které badatelé z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky pořídili s...
|
|
|
Václav Černý. Intelektuál v době normalizace
Kreuzigerová, Pavla ; Bek, Pavel (oponent) ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci jsem se snažila postihnout životní osudy profesora Václava Černého. Václav Černý byl významným československým vědcem a pedagogem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Během svého života se několikrát střetl s totalitní mocí, ať už šlo o moc nacistickou nebo komunistickou. V názvu práce jsem V. Černého označila jako intelektuála. Při definici tohoto pojmu jsem se přiklonila k pojetí, které takto označuje vzdělance, kteří mají zájem o obecné věci a v případě potřeby jsou ochotni se angažovat za prosazování pravdy a svobody. Hlavním těžištěm mé práce je zmapování života V. Černého v době normalizace. V roce 1970 proti jeho osobě byla spuštěna propaganda, kterou byl vybrán za hlavní terč jejích útoků. V této práci jsem hledala odpověď na to, proč se jím stal právě on. Hledala jsem také odpověď na otázku, zda a jakým způsobem V. Černý reagoval na situaci, kdy česká kultura a zejména literatura byla pod kontrolou totalitní moci a velká část literátů a vědců nemohla publikovat.
|
|
|
Osídlování Broumovska v letech 1945-1947
Ságnerová, Jana ; Rychlík, Jan (oponent) ; Kuklík, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá změnami, jež postihly oblast Broumovska bezprostředně po skončení války, tedy v letech 1945-1947. Bez nadsázky se dá hovořit o změnách převratných. Pro region, kde po staletí žilo převážně německé etnikum, ze kterého se vlivem odsunu stala nepatrná menšina, znamenal osídlovací proces vytváření něčeho zcela nového. Noví osadníci s sebou přinášejí české zvyky a obyčeje, a tak se i Broumovsko stává, v relativně velmi krátké době, Broumovskem českým. Svůj charakteristický ráz, vyznačující se především německou zástavbou, si však podrželo dodnes, byť z řady dřívějších bohatých statků zůstaly pouze ruiny. To dokládá, že ne vždy působil překotný poválečný vývoj na zdejší vesnice blahodárně. Řada z nich naopak zaznamenala značný úpadek, některé menší ztratily svou samostatnost či dokonce úplně zanikly, přestože se před válkou pyšnily bohatstvím, zejména z hlediska hospodářského. Cílem této práce je především přiblížit jednotlivé etapy osídlování ve zmíněné oblasti a stanovit chronologickou posloupnost tohoto složitého procesu. Domnívám se však, že pro ucelenější představu a především pro porovnání je nutné nastínit, alespoň stručně, co poválečnému vývoji předcházelo. Proto je také na začátek práce zařazena kapitola o vývoji Broumovska v letech 1918 - 1945. Jedním z důvodů je i pochopení...
|
|
|
Kulturní změna ve Vysokém Himálaji. Transformace kultury Šerpů a Thakálijů z tradičního do moderního kontextu
Thoma, Michal ; Rychlík, Jan (oponent) ; Soukup, Václav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na kulturní změnu u Šerpů a Thakálijů, dvou společností žijících ve Vysokém Himálaji. Soustřeďuje se na kritické období přelomu padesátých a šedesátých let minulého století, kdy došlo k uzavření tibetské hranice pro tradiční dálkový obchod, jenž měl pro obě studované společnosti vitální význam. V první části přináší stručný přehled himálajské historicko-geografické situace a popisuje transhimálajský obchod a podrobněji vysvětluje procesy tvorby etnicity v nepálské části Himálaje, které jsou pro pochopení studovaných společností důležité. V dalších dvou kapitolách věnovaných společnostem Šerpů a Thakálijů se práce věnuje tradičnímu způsobu života studovaných etnik a jejich adaptaci na drsné vysokohorské prostředí, vysvětluje hluboké změny, jimž obě společnosti čelily a poukazuje na adaptivní procesy a mechanismy, které uplatnily, aby v novém kontextu uspěly. V závěru přináší zhodnocení a srovnání adaptačních strategií obou skupin.
|
|
|
Tábor nucené práce Dolní Jiřetín
Trögl, Jan ; Bursík, Tomáš (oponent) ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Snahou autora bylo ukázat systém TNP na konkrétním příkladě TNP v Dolním Jiřetíně. Na základě zejména archivních dokumentů byl nastíněn jeho vznik, příchod prvních zařazených i následný provoz až do jeho zrušení, ale také na jakém "právním" základě existoval. Pro přiblížení bylo popsáno, kolik osob se v něm v jednotlivých měsících nacházelo, kolik bylo jejich strážců i jaké poměry mohly v táboře v některých dobách panovat. Poslední část pak měla ukázat, jaký byl asi všední život zdejších chovanců a co na něj mělo největší vliv. TNP Dolní Jiřetín vznikl v prosinci roku 1948 a jeho existence jakožto TNP byla ukončena v březnu 1950, tedy po méně než roce a půl trvání provozu. Vystřídali se v něm čtyři velitelé a kolem několika desítek strážných. Prošlo jím několik set zařazených, kteří měli zejména vypomoci jako levná pracovní síla pro SHD, jejich přesný počet se už asi nikdy nedozvíme. Je to obrovské číslo, ale v představách tehdejších mocipánů se muselo jevit jako významný neúspěch. Vždyť tábor byl připraven na mnohem větší počet zařazených, než kolik jich nakonec zdejším TNP prošlo. Ani jednou nedosáhl tábor alespoň polovičního naplnění. Přitom takto málo zaplněné TNP nebyly rentabilní, jak dokazují samotní bývalí provozovatelé těchto zařízení.252 Perzekuce chovanců patrně nedosahovala nijak velké míry,...
|
|
|
Dosídlování okresu Sokolov v letech 1945-1948
Dohnal, Pavel ; Rychlík, Jan (oponent) ; Kvaček, Robert (vedoucí práce)
Práce pojednává o dosídlování okresu Falknov nad Ohří v letech 1945- 1948. Snaží se zachytit národnostní, politický i hospodářský vývoj s ohledem nejen na okres samotný, ale také na centrální instituce, stejně jako právní a politické předpoklady celé akce. Významné místo náleží situaci jednotlivých národnostních skupin, především Němců (v souvislosti s odsunem, práce se ale snaží nastínit i životní podmínky neodsunutých Němců), reemigraci i utváření hospodářské podoby okresu v oblastech zemědělského osídlení, živností a průmyslu. Práce se pokouší zachytit také negativní stránky dosídlování, ať už v podobě "zlatokopů", či vztahu československých orgánů k Němcům. Své místo zde nalézají i osudy některých aktérů, jež jsou ilustrovány na několika příkladech.
|
|
|
Poválečná politika KSC v letech 1945-1946 (od Košického programu k parlamentním volbám 1946)
Duchoslav, Petr ; Rychlík, Jan (oponent) ; Kvaček, Robert (vedoucí práce)
Komunistická strana Československa (KSČ) představovala v poválečné republice významnou společensko-politickou sílu. V systému regulované demokracie1 se vyprofilovala v určující sílu, na které spočíval průběh a intenzita politických a společensko-ekonomických přeměn v osvobozené ČSR. KSČ se sama snažila vystupovat jako strana, jež tvoří symbiotické pouto s novým, "lidově demokratickým režimem" a veřejně deklarovala, že pouze ona je skutečným reprezentantem, budovatelem a ochráncem tohoto zřízení. Síla KSČ byla dána několika činiteli, které determinovaly pro futuro její postavení a politickou roli v obnoveném státě. Předně získala KSČ mimořádně velký kredit svým postojem k událostem v září 1938, když odmítla anglo-francouzský plán na odstoupení pohraničních oblastí hitlerovskému Německu; za druhé byli komunisté během druhé světové války aktivními odbojáři, za což zaplatili i nemalou oběť - kolem 25000 komunistů (převážně funkcionářů) v průběhu války zemřelo. Oba zmíněné faktory přinesly po skončení válečného konfliktu komunistické straně obrovský, ba mimořádný politický kapitál, kterým nemohly ostatní strany sdružené v tzv. Národní frontě disponovat. Komunisté tento kapitál nejellŽe politicky využili, ale také jej dovedli neustále rozšiřovat, aby se mohli stát po osvobození vůdčí silou v Národní frontě a ve...
|
|
|
Vojenská posádka ve městě Žamberk v období První republiky
Fišer, Marek ; Kvaček, Robert (oponent) ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Práce se snaží, na příkladě města Žamberka, shrnout různé aspekty soužití menší vojenské posádky a čistě českého příhraničního prvorepublikového maloměsta. Nejprve je stručně nastíněna historie města a jeho stav v době příchodu první posádky, text se poté věnuje počátečním ubytovacím problémům, stavbě vojenských ubikací a jejich financování. Hlavní stať se dále zabývá vlivem přítomnosti armády na hospodářský či kulturní život města a naopak. Je zde také na příkladech zdůrazněn (převážně) kladný vztah městského obyvatelstva k armádě jako celku. Část práce se pak pokouší, jak jí to dostupné prameny dovolí, popsat vlastní život posádky a analyzovat její národnostní či náboženské složení.
|
|
| |
host ::
RSS.