|
|
Výchova v díle J. J. Rousseaua
Srncová, Kateřina ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Bakalářská práce s názvem Výchova v díle J. J. Rousseaua se bude zabývat vystihnutím novátorských zásad výchovy v období 18. století, a to hlavně v díle Emil čili o vychování a v autobiografii Vyznání. Základní principy Rousseauovy filosofie a přístupu k výchově budou podrobněji rozpracovány v rámci kapitol. Po vystižení hlavních principů výchovy u Jean-Jacques Rousseaua se budu v poslední kapitole věnovat porovnání s přístupem k výchově M. Montessoriové. Klíčová slova: výchova, příroda, přirozenost, svoboda, dítě, vychovatel, společnost, společenská smlouva, stát, ideál
|
|
|
Porovnávání pohledu na člověka u Karla Marxe, Sigmunda Freuda a jejich následovníků
Havel, Jan ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Cílem této práce je porovnat různé pohledy na člověka, a to především ze dvou různých stran. Totiž ze strany Karla Marxe a ze strany Sigmunda Freuda. V čem se přesně jejich způsob definice člověka, jeho chování i jeho uvažování liší a v čem jsou si podobní? Jakým způsobem se dále vyvíjely jejich myšlenky u dalších autorů a kam je tento jejich posun zavedl? Je možné vyhledat u jejich následovníků podobné znaky? To jsou dvě otázky, které se tato práce pokusí zodpovědět. Zároveň by chtěla tato práce vytvořit nový smysluplně strukturovaný pramen sekundární literatury, zabývající se pohledem na člověka u jednotlivých zvolených autorů.
|
|
|
Smysl života v díle Karla Čapka
Hodinková, Marie ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce "Smysl života v díle Karla Čapka" pojednává o problematice smyslu života, jak ji viděl Karel Čapek. Nejdříve se tato práce zabývá Čapkovou osobností a charakterem doby, ve které žil. V této diplomové práci je Karel Čapek charakterizován jako autor, do jehož děl se promítly jeho filozofické názory, které byly ovlivněny především pragmatismem. V této diplomové práci jsou rozebírána Čapkova díla, která pojednávají o problematice smyslu života. Konkrétně jsou to dvě Čapkovy prózy - "Obyčejný život" a "Život a dílo skladatele Foltýna". Tyto romány jsou v této práci rozebrány nejprve samostatně a posléze jsou srovnány.
|
|
| |
|
|
"Člověk" u Ibn Rušda a Maimonida
Kopecká, Pavlína ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce interpretuje pojetí člověka v díle ibn Rušda a Maimonida, dvou významných představitelů vrcholné arabské a židovské středověké filozofie. Ta v sobě slučuje filozofickou tradici antického Řecka, zejm. Aristotela, s náboženským viděním světa. Ibn Rušd i Maimonides se snažili tyto tradice harmonizovat, přičemž se museli vypořádat s mnohými protikladnými názory, které pramenily z rozdílu mezi náboženským a antickým světem. V tomto intelektuálním prostředí se tak vytvářejí originální teze a přístupy k uchopování skutečnosti, světa a člověka v něm. Problematika člověka je v práci zkoumána ve třech rovinách. První rovinu tvoří vztah člověka a stvoření, který se dotýká otázky původu světa, lidské duše a zmrtvýchvstání. Na druhé rovině, člověk a svět, se práce věnuje popisu světa, lidskému poznání a teorii proroctví. Etické a politické názory jsou analyzovány na třetí rovině, jež představuje pozici člověka ve vztahu k obci. Klíčová slova Ibn Rušd, Maimonides, Aristotelés, Platón, novoplatonismus, filozofie, náboženství, Korán, Tóra, člověk, svět, stvoření, věčnost, duše, zmrtvýchvstání, emanace, poznání, iluminace, aktivní intelekt, proroctví, politika, etika, ctnost, blaženost.
|
|
|
Přátelství jako hodnota v klasické řecké filosofii a etice
Grospičová, Simona ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
NÁZEV: Přátelství jako hodnota v klasické řecké filosofii a etice AUTOR: Simona Grospičová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra občanské výchovy a filosofie VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Miloslava Blažková, CSc. ABSTRAKT: Tato práce rozebírá přátelství, řecky filiá, jako hodnotu v klasické řecké filosofii a etice. Výzkum je zaměřen na díla týkající se přátelství u dvou nejvýznamnějších autorů daného období Platóna a Aristotela. Přátelství je zde zkoumáno nejen jako samostatné téma, ale také jako součást Platónovy erotologie a posléze Platónovy i Aristotelovy nauky politické. Cílem této práce je skrze rozbor Platónova a Aristotelova pojetí přátelství nalézt odpověď na otázku, jak je vnímáno přátelství jako hodnota v klasické řecké filosofii a etice. Navíc se práce snaží dokázat, že by přátelství mělo náležet do středu etických úvah a ne být odsunuto na jejich okraj. V práci se objevují názory na problematiku přátelství autorů 20. i 21. století, jejichž díla vyšla v českém nebo anglickém jazyce. Vychází najevo, že přátelství je pro řeckou filosofii a etiku významnou hodnotou, která je vlastní všem lidem bez výjimky, přičemž zasahuje do života jednotlivce i celé společnosti jako celku. KLÍČOVÁ SLOVA: hodnota, přátelství, polis, Sókratés, Platón, Aristotelés
|
|
|
Fenomenologie těla a tělesnosti
Míková, Martina ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
MÍKOVÁ, Martina. Fenomenologie těla a tělesnosti. Praha: Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, 2012, s. 84 Diplomová práce. Téma diplomové práce se zabývá fenomenologií těla a tělesnosti. Jde především o analýzu argumentů pro rozlišení těla a duše na základě Descartových textů Meditace o první filosofii a Vášně duše. Po vystavění karteziánského dualismu, jenž je úvodem do problematiky fenomenologie těla a tělesnosti, následuje rozbor stěžejních pasáží díla Phenomenology of Perception francouzského fenomenologa M. Merleau-Pontyho, který zdůraznil význam lidské tělesnosti, která je podstatnou a určující podmínkou lidského bytí. Třetí kapitola práce se zabývá filosofií pohybu, jelikož svět a člověk jsou ve vzájemném pohybu, a to na základě Patočkových textů Tělo, společenství, jazyk, svět. Diplomovou práci uzavírá kapitola věnující se problematice hře jako symbolu světa v podání Eugena Finka. Klíčová slova: Descartes, vnímání, Pexis, tělo, tělesnost, tělesné schéma, pohyb, svět, hra.
|
|
|
Problematika jazykových her v filosofii L. Wittgensteina
Klapilová, Adéla ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Život Ludwiga Wittgensteina, vývoj filosofie jazyka a vliv Wittgensteina na Vídeňský kruh. Analýza díla Tractatus logico-philosophicus. Koncepce jazykových her ve Wittgensteinově filosofii a spis Filosofická zkoumání. Vysvětlení pojmu "hra" a pojmu "jazyková hra". Pravidla a jejich místo v jazykových hrách. Důležitost kontextu pro správné pochopení řečeného. Otázka vyslovitelného a podstata v nevyslovitelném. Využití znalosti koncepce jazykových her pro výuku. Klíčová slova: Ludwig Wittgenstein, hra, jazyková hra, pravidla, kontext, výuka
|
|
|
Pyrrhonská, akademická a metodická skepse - srovnání
Brabníková, Petra ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je zkoumat a postupn p edstavit helenistickou skepsi postklasického ecka a metodickou skepsi novov kého myslitele René Descarta. Mezi starším pyrrhónismem a mladší akademickou skepsí existují rozdíly, které bych ráda objasnila. Sleduji také Descartovu skepsi, která nov ustavuje metodologický postup samotného poznání. René Descartes se na rozdíl od helenistických skeptik nesmí í se zdržením se úsudku, a tudíž jistou blažeností, ale jde ve svém zkoumání dál, když v í v možnost pravdivého poznání. Smyslem mé práce je kriticky zohlednit historický a filosofický kontext, ze kterého ob skepse vzešly, položit si otázku, jaký význam znamenaly pro d jiny filosofie, jakož se i zamyslet nad zásadní otázkou vztahu helenistického a Descartova pochybování. Snažím se podtrhnout společné rysy i odlišnosti obou koncepcí. klíčová slova - skepse, metodická skepse, pravdivé poznání, pravd podobnost, jevy, smysly, rozum, blaženost
|
|
|
Filosofie Jaroslavy Peškové
Rybák, David ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Krámský, David (oponent) ; Schlegelová, Jaroslava (oponent)
Chceme se v této práci zabývat myšlením Jaroslavy Peškové a chceme tak učinit ve vztahu kjejímu dílu podle našeho jediným adekvátním způsobem - nikoliv pouhým historickým reprodukováním jejích myšlenek, ale filosofickým dialogem nad jejími texty. Výchozím tématem pro nás je jednak situace marxismu od padesátých let a jeho další vývoj především v letech šedesátých, jednak dialog tvořivých marxistů s fenomenologií a fundamentální ontologií a jejich přechod na nová filosofická východiska. Konečně též zasazení myšlení Jaroslavy Peškové do tohoto kontextu a zároveň určení specifičnosti jejího myšlení v rámci marxismu samotného, dále v rámci marxistického vyrovnávání se se západní filosofií, zejm. s fenomenologií a ovšem její postavení v rámci české filosofie vůbec. Přitom nám ale zdaleka nepůjde o celkové shrnutí všech témat a jejich pojetí v díle Jaroslavy Peškové, které je právě tematicky v nesmírně bohaté. Cím se v tomto textu chceme zabývat především, je jistý "hloubkový průzkum" filosofického základu, z něhož Jaroslava Pešková vychází, a též myšlenkového dramatu jeho vývoje, který nemusí být ani pro s filosofií seznámeného člověka ihned plně viditelný. Tak se můžeme setkat v recepcích jejího díla s nepochopením, které plyne právě z neznalosti a nedotázanosti této myšlenkové půdy. Texty Jaroslavy Peškové lze...
|
host ::
RSS.