|
|
Aortální stenóza
Šmíd, Michal ; Rokyta, Richard (vedoucí práce) ; Rosolová, Hana (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Sovová, Eliška (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA PRAHA, LÉKAŘSKÁ FAKULTA PLZEŇ AUTOREFERÁT DIZERTAČNÍ PRÁCE AORTÁLNÍ STENÓZA MUDr. Michal Šmíd Plzeň 2010 Dizertační práce byla vypracována v rámci doktorandského studia (kombinovaná forma) na Kardiochirurgické klinice LFUP a FN Olomouc a I. interní klinice LFUK a FN Plzeň. 1 Autor: MUDr. Michal Šmíd Adresa: I. interní klinika, LF UK a FN Plzeň Alej Svobody 80, 304 60 Plzeň Telefon: 377103361 E-mail: smidm@fnplzen.cz Název dizertační práce: Aortální stenóza Školitel: Doc. MUDr. Richard Rokyta, PhD. I. interní klinika LFUK a FN Plzeň Oborová rada: Vnitřní nemoci Předseda oborové rady: Prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc Oponenti: prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc. II. interní klinika LFUK a FN Plzeň Doc. MUDr. Petr Ošťádal, PhD. Nemocnice Na Homolce, kardiologické oddělení Doc. MUDr. Eliška Sovová, PhD. I. interní klinika LFUP a FN Olomouc Autoreferát byl rozeslán dne:……………..................... Obhajoba dizertační práce se koná dne…....................... Místo konání obhajoby: S obsahem dizertační práce je možno se seznámit na děkanátě Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, Husova 13. 2 Obsah: 1. AORTÁLNÍ STENÓZA - TEORETICKÝ ÚVOD…………………………...4 1.1. Morfologie aortální chlopně…………………………………………………..4 1.2. Etiologie aortální stenózy……………………………………………………..4 1.3. Etiopatogeneza degenerativního...
|
|
|
Význam peroperační a pooperační detekce sentinelových lymfatických uzlin pro léčebnou strategii karcinomu děložního hrdla a vulvy
Pluta, Marek ; Rob, Lukáš (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Cibula, David (oponent) ; Feyereisl, Jaroslav (oponent)
Zhoubné nádory vulvy jsou relativně méně častým onemocněním, vyžadující individualizovaný přístup k léčbě. Kompletní inquinofemorální lymfadenektomie byla do dnešní doby stále standardním postupem, zatížený poměrně vysokou krátkodobou i dlouhodobou morbiditou. Anatomický vztah mezi vulvou a regionálním lymfatickým systémem, kterým je inguinofemorální oblast je základem o který se opírá současná strategie méně radikálních výkonů do kterých spadá i koncept identifikace a detekce sentinelových uzlin. Techniku aplikace, časování a techniku identifikace jsme publikovali v našem i zahraničním písemnictví [46] (příloha č. 9). Výsledky naší práce byly mezi 10 publikacemi, ze kterých vychází Sydney konsenzus 2008 ISSN vytvořený expertní skupinou. Tento konsenzus doporučuje u spinocelulárních karcinomů do 4 cm stadia I a II , zařadit do standardů léčby pouze detekci sentinelové uzliny jako alternativu standardní inguinofemorální lymfadenektomie. Podmínkou je, aby byl výkon prováděn v onkogynekologických centrech mající zkušenosti s identifikací sentinelových uzlin [52;54]. Zásadním originálním poznatkem, který přinesla naše práce o in vivo mapování byly poznatky o topografii a lokalizaci sentinelových uzlin. Pokud superficiální oblast inguiny rozdělíme na třetiny, v zevní třetině jsme nedetekovali sentinelovou...
|
|
|
Neurogenní plicní edém u potkanů s poraněním míchy
Šedý, Jiří ; Syková, Eva (vedoucí práce) ; Herget, Jan (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Neurogenní plimí edém (NPE) je akutní, život ohrožující komplikace poranění centrálního nervového systému (CNS). Anestetika mohou rozvoj NPE stimulovat nebo inhibovat. Zkoumali jsme vliv isofluranu u potkanů samců kmene Wistar, narkotizovaných 1,5 - 3% isofluranem ve vzduchu, na rozvoj NPE po balónkové kompresní míšní lézi. Rozvoj neurogenního plicního edému byl posuzován in vivo a na histologických řezech plicní tkáně. Stupeň návratu neurologických funkcí u zvířat n arkotizovaných 1,5% a 3% isofluranem byl sledován s použitím BBB a plantar testu po dobu 7 týdnů po míšním poranění. Stupeň zachování šedé a bilé hmoty míšní byl zkoumán pomocí morfometrie. Kromě toho byla hodnocena úloha postupně vytvořené míšní léze a úloha transekce míchy na rozvoj NPE. U všech zvířat narkotizovaných 1,5 - 2% isofluranem se rozvinul NPE. Téměř 42% zvířat zemřelo v důsledku těžkého plicního krvácení a udušení; RTG vyšetření, plicní index a histologické řezy ukázaly masivní NPE. Více než 71 % zvířat narkotizovaných 2,5 - 3% isofluranem nemělo žádné známky NPE. Krevní tlak stoupal po kompresi míchy více u 1,5% skupiny než u 3%; tato hypertenzní reakce byla způsobena hyperaktivitou sympatiku. Zvířatům ze 3% skupiny se motorické a sensitivní funkce navrátily mnohem rychleji než u zvířat z 1,5% skupiny; morfometrie a magnetická...
|
|
|
Změny sluchové funkce během postnatálního vývoje
Groh, Daniel ; Syka, Josef (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Dlouhá, Olga (oponent) ; Valvoda, Jaroslav (oponent)
7 SOUHRN 6.1. Experimentální část Mechanismy vzniku poruch sluchu během stárnutí byly studovány u dvou kmenů potkanů. U velmi starých potkanů kmene Long-Evans (stáří 30-36 měsíců) byl zjištěn jen mírný pokles v audiogramu získaném na základě měření vyvolaných sluchových kmenových potenciálů (ABR audiogram), žádné nebo jen malé změny v amplitudách distorzních produktů otoakustických emisí (DPOAE), žádné změny v parametrech tympanometrických měření, minimální změny v klikem evokovaných ABR a malá ztráta vláskových buněk (omezená hlavně na apikální a bazální konce Cortiho orgánu). Potkani kmene Long-Evans jsou proto vhodným experimentálním modelem pro studium mechanismů stárnutí sluchu při dobře zachované sluchové funkci. U rychlestárnoucích potkanů kmene Fischer 344 (F344) (délka života potkanů F344 nepřesahuje výrazně 24 měsíců) jsou věkem podmíněné změny sluchové funkce mnohem více zřetelné. Ztráta sluchu se u nich objevuje na konci prvního roku života a během dalších 12 měsíců se rychle prohlubuje. Během 2. roku života se výrazně zhoršuje sluchový práh (zvláště na vysokých frekvencích), dochází ke značnému poklesu amplitudy DPOAE až k jejich úplné ztrátě a signifikantně se zhoršují parametry přenosu zvuku přes středouší. Výrazné degenerativní změny byly detekovány ve tkáni stria vascularis a u fibroblastů...
|
|
|
Využití kmenových buněk a jejich in vivo zobrazování na modelech poranění mozku a míchy
Glogarová, Kateřina ; Syková, Eva (vedoucí práce) ; Langmeier, Miloš (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
MR zobrazování (MRI) implantovaných kmenových buněk značených magnetickými částicemi je důležitou metodou pro dlouhodobé neinvazivní in vivo sledování jejich migrace a osudu v centrálním nervovém systému příjemce. Označené somatické kmenové buňky z dospělých jedinců i embryonální kmenové buňky po transplantaci přežívají v hostitelském organismu a migrují přednostně do místa léze, kde osídlují poškozenou nervovou tkáň. Stejného výsledku bylo dosaženo jak po aplikaci systémové (intravenózní), tak po aplikaci lokální (intracerebrální). Méně než 3 % implantovaných mesenchymálních kmenových buněk (MSC) se diferencovalo v mozkové fotochemické lézi potkanů do neuronů. Většina embryonálních kmenových buněk se diferencovala do gliových buněk (70 %) a pouze část do neuronů (< 5 %), zatímco u MSC nebyl pozorován gliový fenotyp. Intravenózní aplikace MSC, nebo mononukleární frakce kostní dřeně obsahující hematopoetické i nehematopoetické kmenové buňky, progenitory a lymfocyty (BMC), stejně jako mobilizace endogenních BMC opakovaným podáváním G-CSF zlepšují motorické schopnosti a citlivost zadních končetin potkanů s míšní balónkovou lézi a významně zvyšují objem zachovalé bílé hmoty ve středu léze. Implantované MSC přitom mají větší účinek než BMC a ty větší než endogenní BMC mobilizované faktorem G-CSF. Funkční...
|
|
|
Úloha glutamáterngného systému v patofyziologii schizofrenie
Bubeníková, Věra ; Šťastný, František (vedoucí práce) ; Mareš, Pavel (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Předmětem práce bylo vypracovat neurovývojový model schizofrenie. Neurovývojový model schizofrenie je založen na předpokladu, že experimentální poškození vyvíjejícího se mozku změní celkové chováni jedince v dospělosti, které je charakterizováno jako schizofrenii-podobné. Poškození v časném postnatálním období potkana (12. postnatální den) bylo navozeno intracerebroventrikulámí (icv) infuzí Nacetyl- L-aspartyl-L-glutamátu (NAAG). Histomorfologické rozložení poškození, včetně kvantitativní analýzy, jsme zhodnotili 24 a 96 hodin po podáni NAAG. Chování potkanů jsme pozorovali v časné adolescenci a dospělosti potkana. NAAG je neuropetid, který je přítomen v mozku savců ve velkém množství. Tento dipeptid aktivuje metabotropní glutamátové receptory (mGluR II), ale také NMDA receptory. Neonatálni icv infuze NAAG poškodila především neurony gyrus dentatus 24 hodin po infuzi. Poškozené neurony jsme prokázali barvením dle Nissla, barvením Fluoro Jade В v kombinaci s Hoechst 33342 a technikou TUNEL. Neonatálni léze změnila některé projevy chování potkana v časné dospělosti v testu otevřeného pole (zvýšení čištění). Potkani po podáni NAAG vykazovali zvýšenou reakci po podání GBR 12909 (inhibitor dopaminového transportéru) v testu otevřeného pole (snížení imobility a čištění). Naopak tito potkani byli méně citliví na...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.