|
|
VLIV ROSTOUCÍ POKRYVNOSTI INVAZNÍHO TRNOVNÍKU AKÁTU NA PTAČÍ SPOLEČENSTVA V LESNÍCH POROSTECH
Kroftová, Magdalena ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Biologické invaze jsou jednou z nejvýznamnějších hrozeb pro globální biodiverzitu a jejich negativní dopad byl zjištěn i na některé ptačí druhy. I přes relativně velké množství odborných prací zabývajících se dopady invazních rostlin na ptačí společenstva jsou jejich výsledky nejednotné a zejména není jasné, jak ptáci reagují na různě masivní výskyt daného invazního druhu v původních porostech. Odpovědi na invaze, zdá se, se podstatně liší v závislosti na ekologických vlastnostech jednotlivých druhů ptáků. Tato práce je příspěvkem k řešení této problematiky; zkoumala jsem dopady invaze trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) na ptačí společenstva ve třech typech různě silně invadovaných lesních porostů: v původních čistě dubových (Quercus spp.), částečně invadovaných s různým podílem trnovníku akátu (smíšené porosty) a čistě akátových. Předchozí studie zkoumající ptáky v čistě dubových, resp. čistě akátových porostech zjistily, že se tyto typy porostů výrazně liší strukturou vegetace, ovšem neliší se celkovým počtem ptačích druhů, nicméně s dubem se pojili ekologičtí specialisté, zatímco s akátem generalisté. Proto jsem předpokládala, že (1) celková druhová bohatost bude nejvyšší ve smíšených porostech se středním podílem akátu, (2) habitatoví specialisté budou úzce spojeni s původními dubovými...
|
|
|
Dlouhodobé trendy početnosti ptáků v Evropě a v Severní Americe: metaanalýza dosavadních studií
Říhová, Jana ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Voříšek, Petr (oponent)
Od začátku minulého století došlo k výrazným změnám v životním prostředí, ve způsobu hospodaření i ve struktuře krajiny. Protože ptáci jsou jednou z nejdéle sledovaných skupin organismů a jsou považováni za dobré indikátory kvality životního prostředí, je vhodné snažit se dát tyto změny do souvislosti se změnami početnosti ptačích populací. Nalezení těchto vztahů umožní lepší a přesnější formulaci ochranářských plánů a priorit, a proto se jim věnovalo velké množství studií. I přesto, že tyto dílčí studie dosáhly velkého pokroku v poznání nejdůležitějších faktorů, které ptačí populace ovlivňují, šlo o poněkud neúplné a fragmentární znalosti, takže nebylo zcela jasné, které faktory jsou obecně platné a kdy jde spíše o lokální záležitosti. Proto jsem vyhledala všechny studie zabývající se dlouhodobými trendy početnosti ptáků na území Evropy a Severní Ameriky a provedla metaanalýzu jejich výsledků. Pomocí lineárních modelů se smíšenými efekty jsem prokázala například signifikantní pokles druhů otevřených stanovišť v důsledku intenzifikace zemědělství a opouštění a zarůstání zemědělské půdy, který je konzistentní bez ohledu na region či časové období a je tedy závažným ochranářským problémem. Prokazatelný nárůst byl zaznamenán také u druhů migrujících na krátkou vzdálenost a u rezidentů. Zde je...
|
|
|
Mezipopulační variabilita zpěvu strnada obecného: příčiny a důsledky
Bílková, Jana ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Mezipopulační geografickou variabilitu zpěvu můžeme nalézt u mnoha ptačích druhů. Jednou z jejích nejzajímavějších forem jsou dialekty, které jsou charakterizované jasně oddělenými hranicemi mezi populacemi jedinců sdílejícími určitý typ zpěvu. Navzdory jejich dlouholetému studiu však dosud nebyla uspokojivě zodpovězena otázka, jakým způsobem dialektové hranice v průběhu let přetrvávají na téměř stejném místě. Rozdíly mezi dialekty umožňují rozpoznávání samců z jiných dialektových populací a mohou tedy ovlivňovat teritoriální chování. Protože však různá prostředí degradují zvuk odlišným způsobem, je také možné, že specifická stanoviště jsou preferována jedinci s určitým dialektem. Sociální interakce i akustické vlastnosti prostředí však mohou hrát pouze vedlejší roli a distribuce dialektů může být výsledkem fragmentace vhodných prostředí v současnosti či nedávné minulosti. V této diplomové práci byly testovány některé z navrhovaných hypotéz na příkladu strnada obecného (Emberiza citrinella) - hojného pěvce otevřené krajiny s jednoduchým zpěvem a snadno rozlišitelnými dialekty. Na dialektových hranicích v různých částech České republiky byla získávána podrobná data o habitatech a rozložení dialektů. Dále byly pomocí playbackových experimentů testovány reakce teritoriálních samců na jejich vlastní a...
|
|
|
Prediktory globálního ohrožení sesterských druhů ptáků
Štěpánková, Klára ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Storchová, Lenka (oponent)
Mnoho ptačích druhů je v současné době ohroženo vyhynutím, ale stále není dostatečně prozkoumané, jaké biologické charakteristiky a vlastnosti druhů jsou za takové ohrožení zodpovědné. Na tuto otázku se pokusila odpovědět tato práce, a to pomocí analýzy databáze sesterských druhů, kdy se v rámci každé dvojice srovnával ohrožený druh s druhem bez ohrožení. Takové párové porovnávání umožňuje blíže rozpoznat právě ty vlastnosti, které mohou bezprostředně souviset s ohrožením, a nemělo by být příliš ovlivněno znaky, které druhy v rámci párů sdílí. Ve své práci používám globální riziko ohrožení podle klasifikace IUCN a vztahuji ho k latitudinální poloze areálu, migračnímu chování, velikosti těla, typu obývaného prostředí a potravním nárokům. Zároveň vždy zohledňuji vliv velikosti areálu, coby proměnné, která do klasifikace stupně ohrožení často přímo vstupuje a zároveň může ovlivňovat i jeho vztahy s dalšími proměnnými. Výsledky mé práce prokázaly kromě triviálního vlivu velikosti areálu, kdy mají vyšší stupeň ohrožení druhy s menším areálem, že jedinou vlastností, která se stupněm ohrožení v globálním měřítku signifikantně souvisí, je migrační chování jednotlivých druhů. Druhy migrující na dlouhé vzdálenosti se ukázaly jako nejohroženější, zřejmě proto, že přicházejí do styku s více riziky než migranti...
|
|
|
Determinanty druhové bohatosti a populačních hustot ptáků subsaharské Afriky
Dubský, Marek ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Zkoumání faktorů ovlivňujících ptačí druhovou diverzitu a abundanci nám do budoucna umožní spravovat krajinu tak, abychom vytvořili vhodné podmínky pro přežití co nejvíce druhů. Na lokální úrovni jsem pro účely práce rozdělil společenstva ptáků do 3 skupin: lesní ptáci, ptáci savany a křovinatých biotopů a ptáci otevřených travnatých plání. Lesní druhy ptáků byly nejvíce ovlivněny výškou stromové koruny, její kompaktností a fragmentací lesů. U fragmentů lesa rozhodovala o počtech druhů a jedinců v něm žijících velikost fragmentu, okolní matrix fragmentu, izolovanost fragmentu a citlivost ptáků na okrajový efekt. Druhy ptáků savany a křovinatých biotopů byly nejvíce ovlivněny strukturou vegetace ve formě přítomnosti keřů, stromů a travnaté plochy. Dále tyto druhy reagovaly na druhovou strukturu vegetace, rozsáhlost a formu disturbancí (oheň, okus herbivory), pozitivně reagovaly na přeměnu krajiny na zemědělskou a negativně na sukcesi hustých křovin. Druhy otevřených travnatých plání reagovaly na různou výšku trávy, negativně na přítomnost stromů a keřů a také na disturbance způsobené člověkem. Je to nejméně prozkoumaná skupina ptáků v Africe. U elevačního gradientu se v nadmořské výšce kolem 1250 m n. m. měnila nížinná společenstva ptáků na horská, ale informací na toto téma je málo a je zde nutný...
|
|
|
Latitudinální změny v životních strategiích ptáků
Krejčířová, Zuzana ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Ptáci jsou intenzivně studovanou skupinou obratlovců, nicméně většina studií se zaměřuje na druhy obývající severní mírné pásmo (temperátní zónu), přestože největší druhová diverzita ptáků se nachází v tropech. Již delší dobu je přitom znám latitudinální kontrast v životních strategiích ptáků a s ním související změny v řešení kompromisu investic, kdy ptačí druhy mírného pásu upřednostňují aktuální reprodukci a tropické reprodukci budoucí. Tyto posuny v životních strategiích patrně souvisí s délkou života, která se zdá vyšší v tropických oblastech nežli v mírném podnebném pásu. Tato bakalářská práce je rešerší literatury zabývající se latitudinálními změnami ve vybraných znacích životních strategií u ptáků, s důrazem na srovnání tropických druhů a druhů mírného pásu. V první části práce jsou uvedeny rozdíly v prostředí mezi tropickou a mírnou podnebnou oblastí, které mohou v evoluci životních strategií ptáků hrát významnou roli. V druhé části je věnována pozornost jednotlivým znakům životní strategie, u kterých byl latitudinální trend v rámci skupiny prokázán, a jsou představeny hypotézy, které je vysvětlují.
|
|
|
Invazní druhy savců v Evropě
Hadravová, Alena ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá invazními druhy savců v Evropě. Invazní savci mají dalekosáhlé dopady na přírodu i na ekonomiku. Takovým invazním druhům je nutné zamezit v transportu a šíření v novém prostředí. Pro zamezení šíření těchto druhů a pro boj s nimi je důležité znát jejich vlastnosti a zasáhnout v počáteční fázi invaze. Vlastnostmi, kterými se invazní druhy stávají úspěšnými v novém prostředí, jsou především široká ekologická valence, schopnost rychle se šířit, vysoká kompetiční schopnost a schopnost rozmnožovat se v novém prostředí. Pro udržení se v novém prostředí je rovněž důležitá absence predátorů, parazitů a patogenů. Jako účinné managementové opatření se ukázal odstřel, odchyt do pastí, otrávené návnady, účinné je také oplocení a chrániče stromů před okusem. Obecně by měl být management zaměřen na dlouhodobé snížení početnosti populace na předdefinovanou úroveň založenou na zmírňování dopadů a snižování nákladů managementu. Plán strategie EU pro invazní druhy zahrnuje třístupňový přístup, a to prevenci, eradikaci a omezení. Všechny evropské státy by tuto strategii měly zahrnout do svých právních předpisů a programů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Latitudinální trendy v prevalenci a diverzitě parazitů a patogenů obratlovců
Wichová, Eliška ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Latitudinální gradient druhové diverzity značí pokles této diverzity od rovníkových oblastí k pólům a jedná se o biogeografické pravidlo platící pro většinu volně žijících živočichů a rostlinných druhů. Mnoho teorií spojuje tento jev s vysokou mírou biotických interakcí v nízkých zeměpisných šířkách, které hrají důležitou roli v původu a udržování druhové diverzity. Jednou z těchto interakcí je vztah hostitel-parazit. Cílem práce je shrnutí současných studií o výskytu parazitů a patogenů v závislosti na zeměpisné šířce (latitudě) u vybraných skupin hostitelských obratlovců. Důraz je kladen na diverzitu parazitů (počet infekčních druhů na hostitele) a prevalenci (podíl počtu nakažených jedinců a počtu všech jedinců v populaci). Pomocí komparativních přístupů bylo zjištěno, že latitudinální gradient v diverzitě a v prevalenci je charakteristický zejména pro vektorově přenášené parazity suchozemských obratlovců a vnější parazity mořských ryb.
|
|
|
Vývoj bezobratlých na výsypkách po povrchové těžbě hnědého uhlí v závislosti na zvoleném způsobu obnovy
Hromádková, Šárka ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Práce se zabývá vývojem bezobratlých na plochách po povrchové těžbě hnědého uhlí v závis- losti na použitém způsobu obnovy. Při obnově půdních vlastností je zpočátku nutné zmírnit negativní hrozby jako například sesuvy půdy a eroze nebo nízké pH, které upravíme neutra- lizací pomocí vápence. Následuje překryv úrodnou půdou. Půdní vlastnosti můžeme lokálně upravit diverzifikovanými výsadbami rychle i pomalu rostoucích dřevin. Po sukcesi rostlin a následném zvýšení opadu se začíná objevovat půdní biota zodpovědná za rozklad organických látek. Půdní makrofauna, především žížaly, promíchává organické a minerální vrstvy půdy a podílí se tak na tvorbě humusu. Práce popisuje migraci, usazení a vzájemné interakce (konkurence, potravní sítě) bezobratlých mezi sebou a ve vztahu k okol- nímu prostředí, kde se vyvíjejí. Kombinace otevřených plošek s výsadbami vytváří různorodá stanoviště, podporuje režim živin a variabilní mikroklimatické podmínky, které hostí vysokou diverzitu bezobratlých. Listnaté stromy hostily vyšší diverzitu bezobratlých než jehličnaté. Při vysazování je vhodnější použít listnaté stromy, protože produkují snadno rozložitelný opad. Terénní deprese, například navrstvené pásy, diverzifikují mikrostanoviště a poskytují vhodné úkryty a potravní zdroje pro půdní faunu. Některá extrémní...
|
|
|
Mortalita ptáků na průhledných překážkách
Houdová, Monika ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
Mortalita ptáků na průhledných překážkách (ať už protihlukové stěny nebo obyčejná okna na obytných domech) je bezesporu velmi důležité ochranářské téma, protože s vývojem lidské společnosti stále rychleji přibývají místa pro ptactvo velice nebezpečná. Zároveň zatím není k dispozici žádný přehledový článek, který by syntetizoval jednotlivé dílčí studie o tom, v jaké míře ptačí jedinci na daných překážkách umírají, jaké faktory jsou rozhodující pro schopnost překážce se vyhnout, jak moc srážky ohrožují vitalitu ptačích populací a jestli máme vůbec možnost takovýmto nechtěným ztrátám předcházet. Tyto otázky proto řeší předkládaná bakalářská práce formou literární rešerše. Ze zatím dostupných informací vyplývá, že nejdůležitějším faktorem je migrační chování ptáků, jedinci migrující přes noc jsou mnohokrát více ohroženi než ti migrující ve dne, a to kvůli nočnímu světelnému znečištění, které je dokáže zmást. Nejnebezpečnějším ročním obdobím v tomto směru je jednoznačně podzim, což také s migračním tahem souvisí. Populační ztráty způsobené nárazem do průhledné překážky mohou dosahovat až 20 % celkové populace ročně. Práce kromě shrnutí dostupných informací o problematice navrhuje a hodnotí možná preventivní opatření, což může dále sloužit k účinné ochranářské aplikaci i mezi laickou veřejností.
|
host ::
