|
|
Zahraniční politika Obamovy a Trumpovy administrativy vůči Turecku
Kučera, Jakub ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komparací politiky Baracka Obamy a Donalda Trumpa vůči Turecku v kontextu současné krize ve vztahu se Spojenými státy. Cílem práce je odpovědět na otázku, zdali politika obou prezidentů byla koherentní a jakým způsobem se promítly případné rozdíly na dnešním zhoršení vztahů. Práce se zaměřuje na tři oblasti: spolupráce uvnitř NATO, problematika kurdské menšiny a proměna domácí politické situace v Turecku. Práce ukazuje, že navzdory odlišnému obecnému přístupu k zahraniční politice se konkrétní kroky obou prezidentů vůči Turecku významně neliší. Obamova deziluze ve vnímání vztahu USA a Turecka jako modelového partnerství výrazně změnila jeho vlastní politiku v druhém vládním období. V rámci NATO Trump navázal na Obamovu politiku vůči Turecku skrze podporu systému protiraketové obrany a pokračováním ve využívání amerických vojenských zařízení na tureckém území. Kurdská otázka představuje ve vztahu obou zemí nejkritičtější místo. Trump doposud podporoval spolupráci s Kurdy ve stejné míře jako Obama, ale dohody s Erdoğanem z poslední doby mohou přinést změnu tohoto přístupu a následné zlepšení vztahů. Odlišný Trumpův postoj k proměně tureckého politického prostředí nemá na kvalitu vztahů obou zemí významný vliv. Se zvyšujícím se vlivem Ruska a Íránu v turbulentním regionu Blízkého...
|
|
|
Comparative analysis of the United States foreign policy towards Iranian nuclear program and its potential terrorist implications during the presidencies of George W. Bush and Barack Obama (2001-2005/2012-2017)
Drozd, Michal ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá širším pochopením prezidentství obou politiků vzhledem k jejich rozdílnému přístupu k Blízkovýchodní politice, konkrétně k problematice Íránu jakožto potenciální nukleární mocnosti. Hlavním zájmem diplomové práce je zjistit, které konkrétní okolnosti vedli Americkou vládu k přehodnocení její pozice v politice vůči Íránu, vzhledem ke změnám v oblasti bezpečnostních, ekonomických a zahraničně-politických zájmů Spojených Států. Bližší analýza ekonomických sankcí, válka v Sýrii a Iráku, změny politických elit v Iránu, hrozba izraelského útoku na klíčová Íránská nukleární zařízení vytvoří podporné argumenty na zodpovězení hlavní zkoumané otázky: Které aspekty a proč vedly ke změnám v Americké zahraniční politice vůči Íránskému nukleárního programu, v průběhu posledního desetiletí. První kapitola popisuje teoretický přehled, na jehož zákledě je vystavěn zbytek práce. Druhá kapitola poskytuje zkrácený přehled regionu MENA, popisujíc nejviditelnější faktory a záležitosti, jenž formovaly poslední léta druhé vlády Baracka Obamy. Třetí část se zabývá výzkumem Íránské pozice v rámci regionu MENA, její potenciálem a skutečností, jaké konkrétní kroky a možnosti by umožnili Americké vládě zvrátit rozšiřování Íránského vlivu. Další kapitola se zabývá otázkou nukleárního terorismu a jeho...
|
|
|
Angažmá Obamovy administrativy v syrské občanské válce
Prouza, Tadeáš ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Diplomová práce Angažmá Obamovy administrativy v syrské občanské válce se zabývá rolí Spojených států v konfliktu. Práce sleduj přístup Obamovy administrativy k situaci v zemi od vypuknutí protestů až do konce presidentova vládního období. Analyzuje vývoj tohoto přístupu a zásadní události, které měly na jeho formování vliv. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První se věnuje pozadí konfliktu, historickému vývoji vztahů mezi Spojenými státy a Sýrií a širším kontextem Obamovy zahraniční politiky k regionu Blízkého východu. Druhá část se zabývá analýzou časově vymezeného úseku od začátku revoluce do roku 2014. Sleduje zásadní okamžiky, které měly vliv na další dynamiku konfliktu v zemi a jevy, které v této době formovaly situaci v Sýrii, jako je rostoucí vliv radikálních elementů v opozici. Obšírně se věnuje chemickému útoku v Ghůtě z roku 2013, který téměř dovedl Washington k přímé vojenské intervenci v zemi a je jedním z klíčových zahraničně-politických okamžiků Obamovy vlády. Třetí část práce se zabývá vzestup Islámského státu a následnou americkou intervencí proti této teroristické organizaci v Sýrii. Práce byla zpracována s využitím široké škály zdrojů, především primárních dokumentů, monografií, studií think-tanků a novinových článků.
|
|
|
Sanders a Clintonová. Prezidentské primárky Demokratické strany 2016.
Udržal, Jan ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Hypotéza o divisiveness nadnáší, že "těžce vybojované" primární volby straně snižují šanci na výhru ve volbě všeobecné. Co ovšem konstituuje tyto divisive primární volby je nejasné. Tato Bakalářské práce je příspěvekem k proudu literatury zabývající se tímto problémem. Přímo reaguje na studie navrhující, že základním atributem divisive primárních voleb je negativní tón kampaně. Práce využívá funkční teorie diskurzu politických kampaní a metodu obsahové analýzy k analýze debat z primárních voleb. Výsledky naznačují, že Demokratická strana prošla v roce 2016 v historickém kontextu nadmíru divisive primárkami. Nicméně, pokud tyto výsledky srovnáme s výsledky identické analýzy republikánských debat, ukazuje se, že republikánské debaty byly mnohem více divisive. Tedy strana, která by podle hypotézy měla být více poškozena pří všeobecné volbě, byla strana Republikánská. Toto zjištění je v kontrastu k tradiční operacionalizaci divisiveness, jenž by obě kampaně označila za rovnoměrně divisive. Dále jsou v práci analyzovány témata sváru mezi oběma kandidáty Demokratické strany - Bernie Sandersem a Hillary Clintonovou.
|
|
|
Hnutí Black Panthers a jeho vliv na emancipaci černošského obyvatelstva v USA
Tučková, Gabriela ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá stranou Černých panterů (v orig. Black Panther Party), jednou z nejvýraznějších organizací spojenou s militantními aspekty v oblasti emancipace černošských obyvatel USA. Black Panther Party působila v USA v období od poloviny 60. let do přelomu 70. a 80. let. Autorka v práci charakterizuje stranu Black Panther Party a její priority v boji, který vedla proti represím, kterých se ve vztahu k afroamerickému obyvatelstvu dopouštěla společnost, vláda a policie. Jsou vysvětleny okolnosti vzniku této strany a představeni její významní členové. V textu je objasněna i problematika ozbrojování černochů, za což strana hlasitě demonstrovala a tento princip řadila vysoko mezi své hodnoty, kterými se řídila. Významnou částí je charakteristika komunitních programů strany, které cílily nejen na problematické oblasti života černošských obyvatel, ale zahrnovaly i agendu šíření politiky strany Černých panterů mezi především mladými lidmi.
|
|
|
Komparace přístupu G. W. Bushe a B. Obamy k protiteroristické strategii v Afghánistánu
Mikšovská, Kristýna ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce si jako svůj cíl stanovuje srovnání protiteroristické strategie prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy. Text se primárně zaměřuje na období let 2001 - 2015. Začátek období je stanoven především z důvodu události největších teroristických útoků v USA 11. 9. 2001, které formovaly nové koncepty, strategie a legislativu v boji proti terorismu. K těmto útokům se přihlásila extremistická skupina Al-Káida, která operuje zejména na území Afghánistánu, z tohoto důvodu se práce zaměří právě na tuto organizaci, daný stát a přilehlou oblast. Příklady protiteroristické strategie jsou studovány na Al-Káidě také proto, že organizace byla bezpečnostní hrozbou pro obě administrativy po celé zkoumané období. V závěru se práce snaží objasnit rozdíly protiteroristických strategií a potvrdit, či vyvrátit hypotézu stanovenou v úvodu. Klíčová slova protiteroristická strategie, prezident, Bush, Obama, Afghánistán, bezpečnost, hrozba, Al-Káida
|
|
|
Americká zahraniční politika a kolumbijský mírový proces
Svoboda, Ondřej ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Tato práce analyzuje americkou zahraniční politiku vzhledem ke Kolumbii v letech 2000- 2017. Základem této politiky je strategie nazvaná Plan Colombia, jejímž prvotním cílem bylo zamezit obchodu s drogami. Postupem času se ale Plan Colombia částečně přeměnil na program obnovy a budování státu. V této práci se ptám, zda americká zahraniční politika přispěla ke stabilizaci Kolumbie a vytvoření podmínek nezbytných pro zdárné vedení a ukončení mírového procesu s guerillou FARC. Tato práce je rozdělena do několika sekcí. Nejprve analyzuji situaci, v jaké se Kolumbie nacházela na přelomu tisíciletí a vysvětluji motivaci kolumbijské i americké strany pro schválení Planu Colombia. Dále uvádím historické souvislosti a události nutné pro pochopení toho, jak se situace v Kolumbii měnila. V další části se věnuji podrobnějšímu rozboru programů podpořených v rámci Planu Colombia a také politickým a ekonomickým trendům v Kolumbii. K tomuto účelu používám průzkumů veřejného mínění Latinobarómetro a indexu Fragile State Index. V závěru práce vysvětluji, proč je Plan Colombia úspěšnou politikou a zároveň, proč byl úspěch v Kolumbii vůbec možný.
|
|
|
Plán Kolumbie v kontextu americké War on Drugs a War on Terror
Kvačková, Karolína ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Plánem Kolumbie, iniciativou Spojených států na pomoc Kolumbii na boj proti pašerákům drog. Nicméně v průběhu let se z něj stala iniciativa zasahující i proti ozbrojeným skupinám jako FARC, ELN nebo AUC. Hlavním cílem je dokázat, že Plán Kolumbie je součástí politiky War on Drugs a zároveň politiky War on Terror. Tato hypotéza je podpořena třemi argumenty. Prvním je americká legislativa, která se změnila a byl tak pozměněn i cíl Plánu Kolumbie samotného. Druhým argumentem je financování Plánu a jeho jasná afilace k více vojenskému rozpočtu než nevojenskému. Třetím je očividná neefektivnost eradikace a malá podpora alternativních zdrojů, které jsou pro protidrogové plány velmi důležité. Protiargumentem slouží fakt, že War on Drugs se v průběhu 90. let militarizovala i bez vlivu atmosféry po 11. zářím 2001, a Plán Kolumbie tedy není nutně plodem War on Terror. V bakalářské práci jsou tyto argumenty jednotlivě popsány a základě nich také soudím, že se má hypotéza z velké části potvrdila. Musíme ale vzít v potaz, že Plán Kolumbie běžící do roku 2001 do tohoto závěru nezapadá. A to protože se o politice War on Terror dá hovoři až na konci 2001, tedy až po naplánování a prvotní investici.
|
|
|
Porovnání zásahů americké zahraniční politiky do režimu v Nikaragui v 80.letech a po znovuzvolení Daniela Ortegy
Houšková, Petra ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce se zabývá americkou zahraniční politikou vůči režimu v Nikaragui v 80. letech a v posledních jedenácti letech, tedy v době, kdy zemi vládne Daniel Ortega. Pro Spojené státy představuje Daniel Ortega nepohodlnou osobu a různými prostředky, které se během let vyvíjí, se snaží o jeho odstranění z čela země. Nástup Daniela Ortegy a jeho strany FSLN k moci v 80. letech vyvolal v Reaganově administrativě velké pozdvižení a usilovnou snahu ho z prezidentského křesla odstranit. Tato snaha vyústila až v aféru Írán-Contras, kdy vyšlo najevo, že americká administrativa nezákonně finančně podporovala a cvičila rebely, kteří jej měli svrhnout. Ve 21. století již Spojené státy začaly používat sofistikovanější prostředky a proti Ortegovi bojují spíše diplomatickou cestou a pomocí připravovaného zákona The Nica Act. I přestože se již nejedná o boj pomocí ilegálních prostředků, sklízejí Spojené státy stále za některé své praktiky kritiku za vměšování se do vnitřních záležitostí státu. Práce analyzuje a porovnává, jakými prostředky ovlivnila americká zahraniční politika režim v Nikaragui. Hlavními otázkami, které práce zodpovídá, je jakými prostředky americká zahraniční politika zasahovala a stále zasahuje v tomto středoamerickém státě a jak moc tyto prostředky splnily svůj účel. Také se zabývá...
|
|
|
Spolupráce USA se státy Blízkého východu v boji proti Islámskému státu
Koláč, Vojtěch ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Fenomén Islámského státu je od svého vzniku předmětem mnoha analýz, a i nadále, v roce 2018, se jedná o velmi aktuální, dynamickou problematiku s globálním rozměrem. Hlavním cílem bakalářské práce je na základě rešerše dostupné odborné literatury, tuzemských a zahraničních článků a analýzy zpracovaných strategických dokumentů zjistit, v čem spočíval přístup k poražení "IS" u čtyř velkých mocností, kromě USA, také v pojetí Ruska, Iránu a Turecka. Blízký východ je regionem, ve kterém se setkávají zájmy globálních aktérů s národními zájmy lokálních mocností. Tato práce si proto také klade za cíl definovat způsoby, jakými Islámský stát ovlivňuje a ovlivňoval strategické zájmy čtyř vybraných aktérů: Spojených států amerických, Ruska, Turecka a Íránu. Při vypracovávání práce jsou použity analytické a popisné metody. Z důvodu aktuálnosti problematiky je z velké části čerpáno z internetových zdrojů, v podobě odborných analýz a novinových článků, v menší míře i ze závěrečných prací a knižních publikací.
|
host ::
RSS.