|
|
Abya Yala : pohled na bolivijské indiánské hnutí
Malá, Šárka ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Rychlík, Martin (oponent)
V práci se zabýváme analýzou dokumentárního filmu Abya Yala, es nuestra francouzského režiséra Patricka Vaniera z roku 2007 o událostech v Bolívii na přelomu let 2005 a 2006. Cílem naší práce bylo zamyslet se nad způsobem jakým je výše uvedené období ve filmu prezentováno. Tázali jsme se mimo jiné, jací respondenti byli k vyjádření stanoviska vybráni a jak oni tyto události reflektují. Zajímala nás také režisérova vizuální prezentace dané tématiky. Pro analýzu snímku jsme použili kvantitativní obsahovou analýzu sekvencí a doplnili jsme jí sémiotickou analýzou komentářů a vizuální složky filmu. Práce je výsledkem kulturologického a interdisciplinárního přístupu zahrnujícího sociologii, sociální a vizuální antropologii. Při úvahách a vyslovených závěrech jsme se konkrétně inspirovali teorií sociálních reprezentací, teorií etnicity Thomase Hyllanda Eriksena a principy vizuální antropologie.
|
|
|
Tělo za katrem: Význam zdobení těla odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody
Lochmannová, Alena ; Jakoubek, Marek (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent) ; Rychlík, Martin (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou tělesných modifikací, především pak tetování, v prostředí českých mužských věznic. Vychází z realizovaného etnografického výzkumu, který probíhal v letech 2013 - 2017 v celkem pěti českých mužských věznicích ostrahového typu. Cílem práce je postihnout fenomén zdobení těla odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody v českých mužských věznicích a představit interpretační a významový potenciál tělesných úprav, především tedy tetování, ve vztahu k tzv. druhému životu odsouzených. V rámci práce je představen design etnografického výzkumu v prostředí českých mužských věznic včetně jeho limitů a úskalí, přičemž na této problematice je demonstrována i specifičnost tohoto výzkumného pole v rámci sociálně-vědního bádání. Pozornost je věnována problematice a významu tělesnosti ve vězeňském prostoru a v návaznosti na to tělesným modifikacím, které jsou na úrovni věznic využívány jako resistence odsouzených vůči snaze disciplinovat jejich těla skrze unifikované institucionální praktiky. Důraz je následně kladen primárně na tetování jako nejčastější a nejsignifikantnější tělesnou modifikaci kriminální subkultury v českém vězeňském prostředí. Závěrečná kapitola a stěžejní část této práce přináší kategorizaci vězeňské tatuáže včetně explanace jejích specifických významů v...
|
|
|
Středověké zvonařství. Zvonařství a archeologie ve středověku a raném novověku v Čechách.
RYCHLÍK, Martin
Práce se zabývá problematikou zvonařství na území Čech v období středověku a raného novověku, a to především z archeologického pohledu. Stěžejní část práce, věnující se archeologii, vychází především z poznatků o movitých a nemovitých dokladech zvonařské produkce získaných za pomoci archeologických výzkumů z různých oblastí Čech. Cílem práce je podat možný úhel pohledu na problematiku zvonařství, a to jak ze stránky archeologické, kde se soustředí na vybrané archeologické nálezy zvonů, zvonků či jejich fragmentů a archeologických dokladů zvonařských dílen, tak i ze stránky kampanologické a historické. Práce zároveň poukazuje na současný stav bádání o této problematice. Metody aplikované v rámci této práce byly deskripce, transkripce, indukce, dedukce, analýza, syntéza a synchronní přístup. Přílohy: kresebná a fotografická dokumentace archeologických nálezů, kresebná a fotografická dokumentace nemovitých archeologických situací, tabulkové přehledy a grafy.
|
|
|
Antropologie těla: Aplikace modelu antropologie těla na fenomén poruch příjmu potravy
Dvořáková, Michaela ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Rychlík, Martin (oponent) ; Šulová, Lenka (oponent)
Předmětem dizertační práce je teoreticko-empirická analýza a interpretace lidského těla se zvláštním přihlédnutím k poruchám příjmu potravy. Zvolená metodologie vychází z věd o kultuře, zejména z kulturní antropologie. Záměrem práce je uplatnit koncepce a teorie kulturní antropologie na výzkum v oblasti tělesnosti, konkrétně na poruchy příjmu potravy chápané jako sociokulturně podmíněné jevy. Obecným cílem práce je přispět k formování antropologie těla a systematicky budovat její teoretické a metodologické základy. Specifickým cílem práce je aplikace vytvořeného modelu antropologie těla na výzkum poruch příjmu potravy. V dizertační práci postupuji od nejobecnějšího pojetí až k partikulárním výstupům. Práce je rozdělena na tři vzájemně provázané části. Předmětem prvního bloku je expozice tématu, totiž společenskovědních koncepcí a přístupů k tělesnosti. Tato část práce má výrazně diachronní charakter výkladu tématu. Ve druhé části podávám koncepci studia tělesnosti na třech strukturálních úrovních, přičemž se opírám o koncepci antropologie těla a aplikuji ji na fenomén poruch příjmu potravy. V empirické části prezentuji výsledky vlastního výzkumného šetření zaměřeného na zjišťování body image osob s poruchami příjmu potravy. Za tímto účelem jsem zvolila uplatnění projektivních kresebných technik....
|
|
|
Antropologie umění. Etnoestetická studie s důrazem na preliterární a mimoevropské kultury
Rychlík, Martin ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Jiroušková, Jana (oponent) ; Ebelová, Kateřina (oponent)
Pojem tzv. primitivního umění býval užíván k označení kmenového "umění" lidí žijících v Africe, Americe, Asii, Austrálii a Oceánii, kteří byli v hledáčku etnologie a antropologie. Jako takový se vztahuje k oblasti umění, které se často (a nevhodně) nazývalo nejen primitivním, ale i kmenovým, tradičním, původním, nativním nebo náležejícím přírodním národům. Tato práce nabízí obecný úvod k některým antropologickým pohledům na umění a ukazuje řadu přístupů k nejistému konceptu umění, jak je definován v naší kultuře. Ve třech kazuistikách si všímá hraničních témat, která lze nahlížet etnoestetickým pohledem (pravěkého skalního umění, afrických účesů a také tradičního tetování těla v Polynésii).
|
|
| |
|
|
Čajová kultura. Fenomén pití čaje a související obřady ve společnosti
Neubauerová, Adriana ; Rychlík, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou čajových rituálů z teoretického i empirického hlediska. Je rozdělena na dvě základní části. Úvodní kapitola představuje rozbor obecných informací o pěstování, zpracování a účincích čaje. Další potom mapují rituály a zvyklosti spojené s pitím čaje ve vybraných oblastech. Druhá část se zaměřuje především na Českou republiku a její tradiční konzumaci bylinných odvarů, sběr a zpracování potřebných rostlin. Součástí je také empirický výzkum, který zjišťuje, zda je v české kultuře zakořeněný nějaký specifický rituál spojený s pitím čaje a zda mají Češi, i přes vysokou oblibu asijského čaje, důvěru v účinky bylinných čajů. Výzkum byl proveden kvantitativní metodou, prostřednictvím techniky dotazníkového šetření. Hypotézy byly povětšinou potvrzeny. Klíčová slova: bylinné čaje, čaj, čajová kultura, obřad, rituál
|
|
|
Fenomén tetování v české kultuře
Truksová, Barbora ; Rychlík, Martin (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá fenoménem tetování v české kultuře, zejména v posledních zhruba 25 letech. Tradice tatuáže byla na českém území přerušena dobou komunismu, současná scéna se tak začala formovat až po pádu režimu, kdy se uvolnila šance cestovat a přivážet nejen nové materiály, ale také znalosti. V úvodu práce je snaha vymezit základní pojmy v oblasti tatuáže, dále i hlavní funkce, se kterými se tetování v literatuře obvykle spojuje. V této části je i jistý exkurz do mimoevropských oblastí. Práce se snaží zmapovat i historii tetování v Evropě, neboť relevantní informace o tatuáži na českém území se objevují až v 19. století. V počátku 20. století byl patrný i odborný zájem o tetování jako takové. Po komunistickém puči v roce 1948 bylo tetování považováno za ilegální, čímž se přerušila jeho tradice. S otevřením hranic přišla šance pro zájemce o body art k rozvíjení tohoto řemesla. Druhá renesance tetování tak do ČR přichází se zpožděním několika desetiletí. Významnou kapitolou této práce je pojmenování stylů, se kterými se může zájemce o tetování setkat. Zároveň jsou zde krátce představeni čelní představení každého stylu. Bakalářská práce sleduje i to, jakým způsobem v posledních letech reflektují tetování masová média. Výzkumná část práce se skládá z výzkumu kvantitativního, kde...
|
|
|
Sámské výtvarné umění v kontextu vývoje sámské kultury
Květoňová, Markéta ; Rychlík, Martin (vedoucí práce) ; Boukal, Tomáš (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat vývoj sámského výtvarného umění v kontextu vývoje celé sámské kultury. Vývoj je sledován od konce doby kamenné až do současnosti. Důraz je kladen především na období před christianizací (tedy před koncem 17. století), v němž bylo umění hluboce propojeno s tehdejšími náboženskými a mytologickými představami, a dále na 20. a 21. století, kdy převládá snaha vypořádat se s tvrdou asimilační politikou majoritních národů a demonstrovat skrze umění svou vlastní identitu a etnickou svéráznost. Zároveň však nelze opomenout protichůdné vlivy, jimiž jsou globalizace a turismus. Klíčová slova: Sámové, výtvarné umění, kultury, mytologie, náboženství, globalizace, kulturní identita
|
|
|
Native Art as a Source of Cultural Memory. Case Study of Māori Toi moko
Vacková, Kateřina ; Rychlík, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá navrácením Toi moko (tetovaných a mumifikovaných maorských hlav) ze zahraničních institucí zpět do země jejich původu, na Nový Zéland. Toi moko nepředstavují pouze lidské ostatky, ale také kulturní artefakty, díla nativního umění, jež jsou významná pro kulturní reprodukci. Význam Toi moko pro maorskou kulturu je vysvětlen na základě teorie kulturní paměti, kterou do sociálních věd uvedl německý kulturolog a egyptolog Jan Assmann. Cílem této práce je poskytnout obecný rámec pro pochopení hodnoty Toi moko v maorské společnosti, shrnout jeho historický vývoj a reflektovat snahy repatriačního programu Karanga Aotearoa Repatriation Programme, jenž je veden novozélandským národním muzeem Te Papa Tongarewa pod záštitou novozélandské vlády. Klíčová slova etika, kultura, kulturní paměť, kulturní identita, Karanga Aotearoa Repatriation Programme, Maorové, nativní umění, Nový Zéland, tetování, Toi moko
|
host ::
RSS.