|
|
Pražská a florentská neorenesanční architektura 19. století: Kulturně-historické souvislosti a komparace vybraných staveb s renesančními vzory
Grmelová, Kateřina ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent) ; Pošva, Rudolf (oponent)
Kateřina Grmelová Pražská a florentská neorenesanční architektura 19. století: Kulturně-historické souvislosti a komparace vybraných staveb s renesančními vzory Prague and Florentine Neo-Renaissance Architecture of the 19th Century: Cultural and Historical Background and Comparison of Selected Edifices with the Models from the Renaissance Era ABSTRAKT Disertační práce se zabývá kulturně-historickými souvislostmi, které ovlivnily podobu architektury 19. století a vedly v Praze a ve Florencii k oblibě neorenesanční architektury. V disertační práci jsou porovnávány vybrané neorenesanční stavby z Prahy a Florencie s jejich renesančními vzory. Teoretická část práce nastiňuje historickou a kulturní situaci 19. století v českých zemích a v Itálii, aby bylo snazší pochopit ideové zdroje neorenesance a odhalit její propojení s tehdejší společností, jejími myšlenkami, hodnotami a schopnostmi vyrovnávat se se změnami. Z této oblasti jsou akcentovány ty momenty, které měly vliv na podobu architektury 19. století. Na základě analýzy dobových i současných textů k danému tématu popisuje důvody, proč se v českých zemích a Itálii obracela historizující, a tím pádem i neorenesanční architektura pro svou inspiraci do minulosti, proč byla ve své době tak oblíbená a jaké názory na tuto epochu měli významní teoretikové...
|
|
|
Podoby Orfea. Ikonografická studie o motivu Orfea v evropském a českém výtvarném umění 19. století
Machková, Magda ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent) ; Dykast, Roman (oponent)
Ikonografická studie o podobách mýtického Orfea ve výtvarném umění se v dílčích sondách zaměřuje na české prostředí dlouhého 19. století a formou mikropříběhů se snaží ukázat potenciál orfeovské ikonografie jak v uměleckých dílech, tak u jejich tvůrců nebo interpretů. Divadelnické, básnické či výtvarné kontexty pracovaly dílem se zavedenou tradiční ikonografií Orfea pěvce, hudebníka, milovníka, tragéda, dílem ji transformovaly do novotvarů, které sice zůstaly neopakovány, nicméně pro konkrétního autora či situaci měly klíčový význam. Zvláštní pozornost je věnována fenoménu slovanského Orfea - vyšehradského Lumíra -, postavy z českého mýtického dávnověku, jenž měl oproti svému antickému prototypu na metaforické zrození, vyzrání i vyvanutí pouze jedno století.
|
|
|
Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa
Řezáč, Jan ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Petrasová, Taťána (oponent) ; Machalíková, Pavla (oponent)
Disertační práce Jana Řezáče s názvem: "Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa", synteticky stanovuje základní metodologické postupy k problematice středoevropského figurálního malířství kolem roku 1850, v užším smyslu se pak zabývá tvorbou českého malíře Josefa Mánesa. V této době dochází ve figurálním umění sice stále k formálnímu napodobování historických vzorů prostřednictvím studia na Akademiích i v mimoakademickém provozu, současně je ale figura nově výtvarně instrumentalizována jako identifikační prvek širšího sociálního celku, především tehdy se ustanovujících národů. Také emancipování se umělců a jejich konceptuální sebereprezentační snahy, se odráží v jimi zpodobované figurální formě. Malířství pozdního romantismu se vyznačuje mimo jiné recepcí Michelangelovského a manýristického ztvárnění lidského těla, a to nad rámec dobově stále ještě oblíbené Raffaelovské klasické, vrcholně renesanční figury. Josef Mánes byl ale nucen v tomto smyslu pracovat převážně pouze s grafickými předlohami. Autor se v této disertační práci dále snaží analyzovat Mánesovy antropomorfizace, stejně jako jeho snahy, směřující k výtvarnému deformování anatomické substance jím traktovaných figur. Tyto Mánesovy tendence mají širší sociální,...
|
|
|
Židovská figurální ikonografie v českých zemích
Janáčová, Eva ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent) ; Pařík, Arno (oponent)
Hlavním cílem této dizertační práce je zmapovat židovskou figurální ikonografii v českých zemích a to převážně v poemancipačním období, tedy od konce 18. až do 20. století. Hlavní badatelský důraz je přitom položen na zobrazení soudobých židovských postav v české vizuální kultuře. Ikonograficky jsou tematizovány postavy jak nábožensky založených, tak postupně se sekularizujících Židů. V případě religiózně vlažných či dokonce sekulárních židovských postav je přitom sledováno, jakými ikonografickými prvky se odlišují od majoritní společnosti. V úvodu práce jsou analyzovány nejdůležitější aspekty rozvoje židovské ikonografie. Mezi ně především patří liberální interpretace starozákonního zákazu figurálního zobrazování, židovská emancipace spolu s postupnou asimilací a touha Židů po vlastní vizuální reprezentaci, která pravděpodobně sehrála nejdůležitější roli při rozvoji židovské ikonografie. Vedle středověkých a novověkých židovských figurálních zpodobení je zvláštní pozornost věnována znázornění pražských Židů a námětům objevujících se v hebrejských rukopisech a tiscích, ve kterých překvapivě nacházíme daleko menší počet dehonestujících židovských znamení. Dále je představena portrétní galerie českých Židů, která zahrnuje jak portréty rabínů, učenců a významných představitelů židovských obcí, tak...
|
|
|
Johann Georg de Hamilton. Život a dílo
Ourodová, Ludmila ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent) ; Jandlová Sošková, Martina (oponent)
Obsahem této disertační práce život a dílo Johanna Georga de Hamiltona, ne příliš známého malíře štvanic, portrétů koní, psů, loveckých zátiší a loveckých výjevů. Johann Georg de Hamilton (1672-1737), malíř původem ze známé skotské rodiny, byl ve své tvorbě výrazným způsobem ovlivněn vlámskými malíři zátiší a loveckých výjevů 17. století. Působil převážně ve Vídni a v jižních Čechách, ve službách Adama Františka, knížete ze Schwarzenbergu, císaře Karla VI. Habsburského, obrazy s loveckými náměty a portréty koní dodával světské i církevní aristokracii v rakouských zemích, Liechtensteinům, Serényiům, Althanům a dalším. Práce je vůbec prvním pokusem o monografické zpracování života a díla malíře. Vedle nových bibliografických údajů, přináší na základě zachovalé korespondence hluboký vhled do vztahu mezi objednavatelem práce Adamem Františkem knížetem ze Schwarzenbergu a Johannem Georgem de Hamiltonem a pokouší se představit práci malíře v kulturně -historickém a uměleckém kontextu. V práci je připomenuta první výstava souboru Hamiltonových děl ve Vídni v roce 1888 a s ní spojená "badatelská" práce schwarzenberského archiváře Františka Mareše. Asi dvě desítky Hamiltonových obrazů prošlo před započetím restaurování restaurátorským a chemickotechnologickým průzkumem. i na základě těchto průzkumů jsou...
|
|
|
Pomník Františka Palackého v Praze
Vysloužilová, Veronika ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce je podat ucelený přehled vývoje pomníku Františka Palackého v Praze, který je dílem jednoho z nejvýznamnějších představitelů secesního sochařství Stanislava Suchardy a architekta Aloise Dryáka. Pozornost bude věnována veřejné soutěži, která celému záměru předcházela, důležitosti výběru místa pro pomník, procesu Suchardovy tvorby, roli architekta a konečně dobovým odezvám na celé dílo.
|
|
|
Kostel sv. Gotharda v Českém Brodě
Kovářová, Lenka ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Kostel sv. Gotharda v Českém Brodě je jednou z nejvýznamnějších pa- mátek v tomto městě. Moje bakalářská práce se zabývá jednak jeho historií, sta- vebním vývojem a především souborem plánů k jeho přestavbě. Původní gotická bazilika byla výrazně upravena roku 1613 a poté v 2. polovině 18. století, kdy dostala nové, pozdně barokní průčelí a věž, navržené architektem Janem Josefem Wirchem. V Podlipanském muzeu v Českém Brodě je uložen soubor plánů navr- hujících neuskutečněnou regotizaci stavby od architektů Františka Mikše a Voj- těcha Heima, dále návrhy opravy a malířské výzdoby uskutečněné v letech 1912-13 a plány stávajícího stavu objektu v roce 1905 od stavitele Jana Holy. Klíčová slova kostel sv. Gotharda, Český Brod, architektura, plány, regotizace, Jan Josef Wirch, František Mikš, Vojtěch Heim, Jan Hola
|
|
|
Kult umělce na přelomu století - A. Rodin a M. Aleš podle M. Švabinského
Kučerová, Anežka ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá formami prezentace a sebeprezentace dvou významných umělců přelomu 19. a 20. století - českého malíře Mikoláše Alše a francouzského sochaře Auguste Rodina. Lze hovořit o kultu umělce vzniklém kolem obou osobností, tedy o způsobu vnímání umělce jako výjimečného génia. Takovéto chápání umělce a jeho tvorby bylo v období 19. Století poměrně rozšířené. Mikoláš Aleš (1852-1913) si vypracoval osobitý výtvarný projev založený na odkazu tvorby českého romantismu, na českém lidovém umění a zčásti předjímající nastupující secesní ornamentiku. Auguste Rodin (1840-1917) byl jedním z nejvýznamnějších francouzských sochařů konce 19. a počátku 20. století a jedním z pomyslných zakladatelů moderního sochařství. Řada Rodinových soch byla doprovázena společenskými skandály a vyvolala pobouřené reakce veřejnosti, jimiž vešel do povědomí českých umělců té doby. Ve sledovaném období kolem roku 1900 byli oba umělci vysoce oceňováni mladými umělci ze Spolku výtvarných umělců Mánes. Spolek byl založen roku 1887, od roku 1897 vydával svůj měsíčník Volné směry. Prvním předsedou S. V. U. Mánes se stal Mikoláš Aleš. Členy spolku sdružoval především zájem o moderní tendence ve výtvarném umění domácím i evropském. Je překvapivé, že tak odlišní umělci jako M. Aleš a A. Rodin vzbudili velký zájem svých...
|
|
|
Oltář v české secesi
Cachová, Tereza ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Práce se věnuje projevům secese v oltářní tvorbě českého řezbáře Jana Kastnera a začlenění secesního oltáře do kontextu soudobého chrámového interiéru. První kapitola se zabývá osobností J. Kastnera a jeho dílem a návrhy včetně exponátů vystavených na světových výstavách, především však oltářní tvorbou. Kastnerovy oltáře byly vytvořeny v secesním či neogotickém stylu, některé však specifickým způsobem kombinují prvky secese a pozdní gotiky. Druhá kapitola představuje tři ukázky chrámů se třemi hlavními oltáři, vytvořenými v různých variantách secese, a s jednotným secesním vybavením. Jde o kostel Povýšení svatého Kříže v Jablonci nad Nisou od Josefa Zascheho, kostel sv. Cyrila a Metoděje v Kroměříži od Huberta Gessnera a Mohylu míru v Praci u Brna od Josefa Fanty. Poslední se pak snaží najít kritéria, jimiž by bylo možno definovat sakrální umělecké dílo jako secesní. Příloha shrnuje historický vývoj křesťanského oltáře.
|
|
|
Architekt Jan Vejrych a jeho tvorba
Uhlík, Jan ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Práce se zabývá tvorbou významného architekta přelomu 19. a 20. století, rodáka z Horní Branné u Jilemnice, Jana Vejrycha. Jeho čtyřicetiletá rozsáhlá a mnohostranná projektová a stavební činnost zanechala výrazné stopy jak v Praze, tak i na řadě míst v Čechách a realizací projektu Národního domu ve slovinském Mariboru získala i mezinárodní rozměr. Cílem práce je nabídnout ucelený pohled na Vejrychovy životní osudy a profesní dílo a vyplnit tak jedno z bílých míst v poznání architektury pozdního 19. a raného 20. století v českých zemích. Těžiště práce spočívá v rozboru Vejrychova architektonického díla. Při mapování jeho tvorby bylo snahou důsledně zasazovat jednotlivé projekty a studie do širšího umělecko-historického i společensko-politického rámce. Práce jsou přitom analyzovány nejen v rámci jednotlivých tvůrčích period, ale je sledován i vývoj vybraných stavebních typů v průběhu času. Pozornost je věnována interiérovým návrhům, které byly nedílnou součástí významných projektů i drobným skicám, náčrtům a studiím vytvářeným pro vlastní potřebu, v nichž lze nalézt architektovy obecné úvahy a komentáře k různým aspektům architektonické tvorby. Diskutovány jsou rovněž názory na Vejrychovu tvorbu a jejich proměna v návaznosti na měnící se hodnotová kritéria a důraz kladený na různé stránky...
|
host ::
RSS.