|
|
Oltář v české secesi
Cachová, Tereza ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Práce se věnuje projevům secese v oltářní tvorbě českého řezbáře Jana Kastnera a začlenění secesního oltáře do kontextu soudobého chrámového interiéru. První kapitola se zabývá osobností J. Kastnera a jeho dílem a návrhy včetně exponátů vystavených na světových výstavách, především však oltářní tvorbou. Kastnerovy oltáře byly vytvořeny v secesním či neogotickém stylu, některé však specifickým způsobem kombinují prvky secese a pozdní gotiky. Druhá kapitola představuje tři ukázky chrámů se třemi hlavními oltáři, vytvořenými v různých variantách secese, a s jednotným secesním vybavením. Jde o kostel Povýšení svatého Kříže v Jablonci nad Nisou od Josefa Zascheho, kostel sv. Cyrila a Metoděje v Kroměříži od Huberta Gessnera a Mohylu míru v Praci u Brna od Josefa Fanty. Poslední se pak snaží najít kritéria, jimiž by bylo možno definovat sakrální umělecké dílo jako secesní. Příloha shrnuje historický vývoj křesťanského oltáře.
|
|
|
Osobnost Celdy Kloučka a jeho dílo
Teichmanová, Jana ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Vondráček, Radim (oponent)
Osobnost a dilo Celdy Kloucka obsazene v teto pnici, predstavuje umelce ve sve podstate jako "renesancni" postavu mnoha zajmu, zabyvajici se Cinnostmi nejen umelecky-mi. Nasledne zhodnoceni Klouckova prinosu v oblasti ceskeho dekorativniho socharstvi prinasi alespon hruby nastin znacneho vy-znamu tohoto sochare, ktery dosud nebyl dostatecne docenen. Zabyval se nejen dekorativni vy-zdobou fasad, kterou si ziskaval nejvice kladnych ohlasu diky jejich verejne povaze, ale take umeleckoremeslnou tvorbou, vicemene spojenou s jeho skolnim atelierem na Umelecko-prumyslove skole. Volbou tvaru, jasnosti kompozice i uzitim sveho specifickeho ornamentu vystupovaly predmety vysle z jeho skolniho atelieru z prumeru tehdejsi prazske manufakturni vy-roby. Klouckova invence nesla zretelne stopy individualismu, aplikoval ji v ruznem materiaIu, aniz by se omezoval velikosti plochy. Tento sochaf se dokazal vymanit z tehdy bezneho proudu stereotypu dekorativnich vzorU a vytvarel si sve vlastni na zaklade pilneho studia, zpocMku hlavne historizujicich stylu. Ackoliv prevzal mnohe ornamentaIni prvky minulych epoch, promenil je v kazdodennich kresbach ve specificke formy charakterizujici jeho duraz na kompozici ve vsech oborech umeleckeho prumyslu. Touha po srozumitelnosti plasticke linie vedla Kloucka k rytmicke dekorativnosti...
|
|
|
Imaginární orientalismus Gustava Moreaua v kontextu orientalismu a symbolismu 19. století
Domincová, Eliška ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat orientalistickou tvorbu francouzského malíře Gustava Moreaua v kontextu orientalismu a symbolismu v druhé polovině 19. století. Práce se soustředí na srovnání reprezentace Orientu v Moreauově díle na jedné straně a reprezentaci Orientu ve výtvarném umění obecně, zvláště pak v akademickém orientalismu, a zkoumá stylové a tematické rozdíly ve zpracování obdobných námětů mezi tradičním akademickým orientalismem a progresivním přístupem Gustava Moreaua. Práce se dále věnuje Moreauově pozici v rámci symbolistního hnutí a jeho vlivu na symbolismus. Základní metodou výzkumu je studium v této práci zmiňovaných uměleckých děl a jejich analýza z ikonografického, ikonologického a sémiotického hlediska. Autorka rovněž vychází z primárních textových pramenů (především z umělcových úvah o umění) a ze sekundární vědecké literatury věnované životu a dílu Gustava Moreaua, orientalismu a jeho politickému kontextu a pracím pojednávajícím o symbolismu. Práce se sestává ze dvou oddílů. Oddíl 1 se soustředí na Moreauovo orientalistické dílo v rámci francouzského orientalismu druhé poloviny 19. století a poukazuje na rozdíly mezi Moreauovým imaginárním orientalismem a tradičním akademickým orientalismem. Kapitola 1.1 popisuje sociální a kulturní zdroje orientalistického malířství...
|
|
|
Výtvarné umělkyně ve druhé polovině 19. století
Kuthanová, Kateřina ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
V teto pnici jsem se zamefila z nekolika hledisek na dosud nezmapovanou tvorbu umelecky vy-raznych zen malirek zasahujicich svou tvorbou do druhe poloviny devatemicteho stoleti. Jejich umelecka produkce byla do 16to doby nepravem opomijena, avsak na zaklade toho, ze byla objevena nekteni jejich do sud neznama dila, snaZlm se dokazat malifskou vy-Iucnost a umeleckou profesionalitu techto vy-jimecnych umelkyii. Z pohledu soucasne, jiz pIne emancipovane zeny pusobi umelkyne 19. stoleti jako zjeveni. Byly to ony, ktere nastoupily temer objevitelskou cestu. Nikoliv snad pouze vYtvamou, ale predevsim socialni, kultume spolecenskou a hluboce lidskou. I pres ztizene podminky se jim podafilo umelecky obohatit vYtvame obory, rozsifit malifske zanry a podilet se na vyzdvihnuti umelecko-remeslne produkce mezi vysoka umeni. Rada zde zmiiiovanych umelkyii se svou vYtvamou tvorbou podilela na sirokem a kontinualnim yYvoji zenskeho umeni, souznejiclm v ramci momosti s dobovYmi vlivy. Jejich touha po profesionalnim uplatneni skrze zahranicni studia vedla k prolinam evropskYch umeleckych vlivii do ceskeho prostredi. Pokud bych chtela svou praci rozsifit, pak se otvira pohled na srovnam s produkci zahranicnich vYtvamic, jejichZ cesta za umeleckYm prosazenim, jak zde jiz bylo receno, byla neporovnatelne snazsi. V ceskem...
|
|
|
Figurální motivy v díle Antonína Hudečka
Ropková, Barbora ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Tato práce se soustředí na zajímavou skupinu obrazů Antonína Hudečka s figurální tematikou, který je však považován převážně za krajináře. Jeho obrazy s figurální tematikou vznikly především v počátcích jeho tvorby v secesním období. Práce se zabývá výkladem obrazů v dosavadní literatuře a zároveň se pokouší provést jejich interpretaci. Sleduje také umělecký vývoj malíře, českou dobovou uměleckou scénu a celkový kontext.
|
|
|
Podoby Orfea. Ikonografická studie o motivu Orfea v evropském a českém výtvarném umění 19. století
Machková, Magda ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent) ; Dykast, Roman (oponent)
Ikonografická studie o podobách mýtického Orfea ve výtvarném umění se v dílčích sondách zaměřuje na české prostředí dlouhého 19. století a formou mikropříběhů se snaží ukázat potenciál orfeovské ikonografie jak v uměleckých dílech, tak u jejich tvůrců nebo interpretů. Divadelnické, básnické či výtvarné kontexty pracovaly dílem se zavedenou tradiční ikonografií Orfea pěvce, hudebníka, milovníka, tragéda, dílem ji transformovaly do novotvarů, které sice zůstaly neopakovány, nicméně pro konkrétního autora či situaci měly klíčový význam. Zvláštní pozornost je věnována fenoménu slovanského Orfea - vyšehradského Lumíra -, postavy z českého mýtického dávnověku, jenž měl oproti svému antickému prototypu na metaforické zrození, vyzrání i vyvanutí pouze jedno století.
|
|
|
Studie k Josefu Navrátilovi. Umělec jako mnohostranný agens éry biedermeieru
Fiřtová, Marie ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent) ; Vondráček, Radim (oponent)
Předkládaná práce se zabývá malířem Josefem Navrátilem (1798-1865) a jeho sociálními rolemi v období biedermeieru. Jejím cílem není klasické monografické zpracování a hodnocení života a díla umělce, ale samostatně fungující (případové) studie, které poukážou především na Navrátilovu roli ve společnosti a jeho umělecký a profesní status. Zvláštní zájem je proto věnován Navrátilovým objednavatelům, kulturnímu zázemí, v němž se pohyboval, konexím, společenskému angažmá, aktivitám ve spolcích a fenoménům doby jako například tzv. Zimmerreise či stolním společnostem. Důraz je ale kladen také na jeho neobyčejnou profesní variabilitu, která byla právě pro epochu biedermeieru tolik typická. V tomto ohledu nesmí být opomenuta ani Navrátilova oficiální profese - malířství pokojů/dekoratérství, které uplatňoval se svou renomovanou malířskou dílnou na celé řadě pražských i mimopražských objektů v okruhu zadavatelů rozličných sociálních vrstev (císařský dvůr, církev, měšťané, velkostatkáři). Zakázky tohoto druhu odrážejí nejen Navrátilovu neobyčejnou kompetenci v oboru, řemeslnou zdatnost, nepochybně podmíněnou restaurátorskou praxí, ale i velkou míru umělecké, najmě malířské svobody, pro níž byl oceněn až o mnoho generací později. Klíčová slova: Josef Navrátil - biedermeier - pokojová malba 19.století -...
|
|
|
Pomník Františka Palackého v Praze
Vysloužilová, Veronika ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce je podat ucelený přehled vývoje pomníku Františka Palackého v Praze, který je dílem jednoho z nejvýznamnějších představitelů secesního sochařství Stanislava Suchardy a architekta Aloise Dryáka. Pozornost bude věnována veřejné soutěži, která celému záměru předcházela, důležitosti výběru místa pro pomník, procesu Suchardovy tvorby, roli architekta a konečně dobovým odezvám na celé dílo.
|
|
|
"Živý obraz" a jeho praxe v českém prostředí 2. poloviny 19. století
Daňková, Lucie ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Práce se věnuje fenoménu takzvaných živých obrazů, mezinárodně často známých pod francouzským překladem slovního spojení - tableaux vivants (v singuláru tableau vivant). Jde o typ divadelního představení a parateatrální žánr, předváděný aktéry v kostýmech, kteří na krátkou dobu strnule drží určitou pozici tak, aby se celá scéna podobala uměleckému dílu - již podle názvu nejčastěji obraz. Jako předlohy pro kompozici scény byly vybírány známé malby (dobové obecenstvo se pak bavilo jejich poznáváním a iluzí "oživlého" obrazu, kterou na něj inscenace působila), ale i sochy; někdy byly výjevy navrhovány zcela nově, například v případě takzvané apoteózy (živého obrazu určeného k oslavení určité osobnosti), či různých alegorií, v českém prostředí často s vlasteneckým podtextem. Živý obraz měl tedy mnoho podob, a také řadu nejrůznějších funkcí - zábavní, estetickou, sdělovací, či například reprezentační, související zejména se šlechtickými rody a u nás velmi výrazně s organizací Sokol. Pozornost je zaměřena na "zlatý věk" živých obrazů, tedy 19. století, a to konkrétně na jeho druhou polovinu v kontextu českého prostředí. Rozdělení do kapitol ovšem typologicky reflektuje celoevropsky realizované druhy tableaux, o kterých je vždy pojednáno nejprve obecně s uvedením reprezentativních příkladů ze světa, a...
|
|
|
Sociální tendence a dílo Vladimíra Astla
Knapová, Martina ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
K cílům této diplomové práce patří jednak zmapování života českého sochaře Vladimíra Astla, ale také prozkoumání možných inspiračních zdrojů, z nichž mohl sochař čerpat podněty k dílům se sociální tématikou, která v jeho tvorbě převažují. Mezi Astlovy sociálně orientované plastiky patří zejména sochy Žízeň, Smutek nebo Stará žena z období 1905-1910. Úvodní kapitola se ve zkratce zabývá sociálními problémy, které se v českém prostředí vyskytly na přelomu 19. a 20. století a bezprostředně souvisely s prosazováním sociálně orientovaných témat v umění. Následující kapitola pak zmíněné téma rozvíjí a detailněji pojednává o společenských změnách ve Francii, které úzce souvisely s výskytem ambiciózních představ o zbudování monumentů oslavujících lidskou práci. Tato kapitola se hlouběji zabývá právě sochařstvím ve Francii a přibližuje díla s dělnickou tématikou sochařů Augusta Rodina, Julese Daloua a Henriho Boucharda. Tvorba zmíněných sochařů na přelomu 19. a 20. století vycházela z myšlenky o zbudování pomníků práce, s níž přišel ve francouzském prostředí zejména Armand Dayot. Pomníky práce tvořily obecné východisko k sociálním tématům rozvíjeným i v rámci českého sochařství. Námět další kapitoly představuje tvorbu belgického mistra Constantina Meuniera, jehož vliv Čechy poznamenal skrze hojnou výstavní...
|
host ::
RSS.