|
|
Neolitické a eneolitické osídlení Hořovické kotliny se zaměřením na kamennou industrii
Stolz, Daniel ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Pavlů, Ivan (oponent) ; Zápotocká, Marie (oponent)
Zkoumání neolitického a eneolitického osídlení jednotlivých oblastí je nezastupitelné při studiu celé řady problémů. Například, při řešení celkového osídlení a jeho vývoje, hustoty osídlení, vztahu k přírodnímu prostředí, k předchozímu a následujícímu období, distribuce kamenných surovin a místa jejich získávání, průběhu významných komunikací, velikosti obhospodařovaných areálů, kontaktů mezi sousedními i vzdálenými regiony atd. V Čechách mu byla ale dlouhou dobu věnována malá pozornost. Teprve od 80. let minulého století se dostává do popředí zájmu. Sloužilo však vždy pouze k řešení jednoho nebo několika málo problémů. Ve své práci bych tak chtěl alespoň částečně zaplnit tuto mezeru a pokusit se naznačit možnost řešení výše zmíněných problémů. Jako zájmové území jsem si zvolil oblast Hořovické kotliny. Intenzivní archeologická památková péče od 80. let minulého století a detailní povrchový výzkum celého zájmového území v uplynulých 15 letech poskytl bohatou pramennou základnu, jakou vlastní v současnosti jen malé množství regionů v Čechách.
|
|
|
Lesní řemesla v experimentální archeologii
Pauknerová, Karolína ; Popelka, Miroslav (oponent) ; Matoušek, Václav (vedoucí práce)
Práce, jejíž teoretickou platformou je postprocesualismus, se zabývá lesními remesly v kontextu experimentální archeologie, zvlášte otázkami, jak lze lesní remesla v jejím rámci zkoumat a vystavovat. Lesní remesla autorka definuje jako odvetví rukodelné výroby tesne vázané na les, surovinove i místne. Podrobne jsou predstavena odvetví: dehtárství, uhlírství a draslárství (jejich technologická stránka, chemická podstata, terminologická problematika, užití produktu a strucný prehled archeologických zkoumání pracovišt). V kapitole o experimentální archeologii se autorka zabývá podstatou experimentu a predstavuje vlastní zpusob delení experimentu v archeologii na experimenty prírodovedného rázu a experimenty-simulakra. Dále se autorka zabývá konkrétními experimenty na poli lesních remesel predstavenými v rámci experimentální archeologie a porovnává je s prezentací lesních remesel v muzejní expozici. V praktické cásti jsou popsány a diskutovány experimenty s výrobou drevného dehtu v jámových pecích, které autorka provedla v letech 2007-2009.
|
|
|
Neolitická sociokultovní architektura v Čechách
Nytrová, Kateřina ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Dobeš, Miroslav (oponent)
Pravěké kruhové sociokultovní architektury jsou výrazem postupné diferenciace a vyšší organizovanosti lidstva počínaje vrcholným neolitem. Za oblast vzniku specifické formy monumentalizujících architektur - rondelů - se dnes považuje střední Podunají; odtud se idea "posvátných kruhu" šíří směrem k severu a severozápadu, snad i k severovýchodu a východu a zpětně možná i k jihu. Kruhové posvátné stavby jsou rozptýleny na geograficky značně rozsáhlém území a prostupují od neolitu až po ranou dobu dějinnou. Ačkoliv nelze očekávat přímou genetickou souvislost všech těchto staveb, existuje zcela určitě zásadní myšlenkový prvek, který všechny tyto stavby spojuje. Klíčem kjeho objasnění je vysvětlení funkce jednotlivých staveb. Ačkoliv vykazuje neolitická sociokultovní architektura podle archeoastronomických průzkumů znaky plánované výstavby za účelem vytvoření kalendáře a vhodné pozorovatelny pro sledování pohybu vesmírných těles, nelze tuto funkci s naprostou jistotou dokázat. A zřejmě astronomický a kalendářní smysl nebyl jediným hybatelem výstavby takto nákladných staveb, které navíc vyžadovaly pravidelnou údržbu. Význam neolitické sociokultovní architektury spatřuji spíše v tom, že znázorňovala v obecné rovině jakýsi jednotící prvek celé neolitické společnosti, známý všem jejím členům (jednotlivé rondely...
|
|
|
Rondely a struktura sídelních areálů v mladoneolitickém období
Řídký, Jaroslav ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Zápotocká, Marie (oponent) ; Pavlů, Ivan (oponent)
První polovina 5. tisíciletí je ve střední Evropě reprezentována nálezy artefaktů dvou hlavních komplexů kultur- komplexu s keramikou zdobenou vpichy a komplexu s keramikou zdobenou převážně malováním. Naprostá většina těchto artefaktů bývá vyzvedávána z nálezových situací vzniklých po složitých formativních procesech. Nejčastějším zdrojem neolitických movitých nálezů jsou jámy různých tvarů i rozměrů, jejichž výzkum bývá dlouhodobou a často i nudnou záležitostí. O něco zajímavější jsou nálezy půdorysů kůlových domů, hrobů nebo příkopů s pravidelným půdorysem - tzv. rondelů. Právě rondel je fenomén, ke kterému se upírají zraky nejen specialistů na dané období. Upoutává pozornost svou monumentálností, pravidelným tvarem a zejména pravidelnými vstupy různých tvarů, počtu a zaměření. Právě vstupy v palisádách a příkopech vzrušují velké množství badatelů i laiků. Rondely bývají na jejich základě považovány za observatoře k pozorování oblohy nebo kalendáře určující dobu setí či sklízení pěstovaných produktů. V současné době evidujeme až ke dvěma stovkám těchto objektů, a to z prostředí různých archeologických kultur. Poměrně vysoký počet publikovaných rondelů už dovoluje srovnat tyto objekty formálně, metricky a posléze i geograficky. Mladoneolitický rondel bude hlavním tématem této práce. Powered by TCPDF...
|
|
|
Osady kultury s lineární keramikou ve východních Čechách a otázky formování archeologického materiálu
Květina, Petr ; Pavlů, Ivan (vedoucí práce) ; Popelka, Miroslav (oponent) ; Pavúk, Peter (oponent)
Cíl práce vychází z teze, že podstatou tvarové variability artefaktů kultury s lineární keramikou (dále jen LBK) je vliv dvou druhů procesů, které na objekty hmotné kultury působí nezávisle na sobě a přitom se vzájemně doplňují. První skupina činitelů se týká úmyslného vytváření artefaktu ze suroviny a pozměňování jeho tvaru člověkem - výrobcem. Lze předpokládat, že v tomto ohledu je výsledný tvar artefaktu ovlivněn několika druhy činitelů: použitou surovinou a technologií, je přizpůsoben své primární (techno )funkci a je společenským komunikačním médiem. Druhá skupina transformací měnících tvar artefaktu, je spojena s balíčkem procesů označovaných jako formování archeologického materiálu. Ty působí od počátku užívání předmětu a pokračují i po jeho skartaci, kdy se - ať v rovině kulturních nebo přírodních transformací - podílejí na výsledné podobě archeologického nálezu. Interpretace archeologických nálezů - tedy otázek, jež se archeologie snaží jejich prostřednictvím zodpovědět - není teoreticky ujednoceným procesem. Souvisí to zřejmě i s otázkou, do jaké skupiny vědních disciplín archeologie patří. V dotazníku, který byl předložen studentům kurzu "Úvod do etnoarcheologie" Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK v zimním semestru 2004 a letním semestru 2006, se respondenti vyjadřovali k otázce, do...
|
|
|
Pravěké nálezy z jeskyně Nad Kačákem
Ernestová, Petra ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
"Když J. Kafka o této jeskyni napsal, že v ní docela nic nenašel, jistě ho ani nenapadlo, že právě tato jeskyně má celý poklad nástrojů člověka z doby ledové a to spodní stupeň tak zvaného aurignacienu (dle Aurignac, města ve Francii) a dnes byl by víc než rád překvapen, že Národní Museum dostane odtud tak mnoho toho, co odjinud ještě do těchto sbírek nikdy nepřicházelo, ba: že je toho mnohem a mnohem víc, než se dalo vůbec kdy čekati" (Petrbok 1934). Takto nadšeně psal Jaroslav Petrbok v první verzi svého rukopisu průvodce Českým krasem o nálezech z jeskyně pojmenované podle potoka, v jehož údolí se nachází. Jeskyně Nad Kačákem patří k nejzajímavějším archeologickým lokalitám v Českém krasu. Od konce 19. století zde proběhla řada archeologických výzkumů, jejichž výsledky byly mnohokrát publikovány. Vzhledem k nedostatečné a částečně ztracené dokumentaci se však posouzení kolekce nálezů a interpretace osídlení jeskyně dnes jeví značně obtížným. Cílem této bakalářské práce je shrnutí všech dosavadních poznatků o jeskyni Nad Kačákem a z ní pocházejících nálezů. Těžištěm práce je podrobné zhodnocení kolekce kamenné štípané industrie uložené v depozitáři Oddělení prehistorie Národního muzea v Praze, včetně její kresebné dokumentace a vypracování katalogu. Pro větší přehlednost jsou některé obrázky vloženy přímo...
|
|
|
Pohřbívání dětí v neolitu a eneolitu na našem území
Vejskalová, Lucie ; Zápotocká, Marie (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Tématem mé bakalářské práci je problematika pohřbívání dětí v neolitu a eneolitu na území Čech a Moravy. Shromáždila jsem co nejvíce publikovaných nálezů pozůstatků dětí1 datovaných do daných období, sestavila databázi a na tomto podkladu se snažila zjistit maximum informací o světě dětí a jejich postavení ve společnosti příslušných kultur. Práci jsem rozdělila do tří základních částí. První z nich se věnuje kulturám neolitickým - kultuře s keramikou lineární, vypíchanou a moravskou malovanou. Nejvíce se zabývám kulturou s lineární keramikou, neboť jsem mohla porovnat nálezy dětských hrobů z našeho území s nálezy z celé středoevropské oblasti díky publikaci německé badatelky Beaty Siemoneit (1997). Pro ostatní kultury neolitu a eneolitu jsem podobné souborné práce k dispozici neměla, tudíž se v jejich rámci omezím jen na zpracování a vyhodnocení nálezů z našeho území bez širšího středoevropkého kontextu. Druhá část práce rozebírá hroby dětí veneolitu opět po jednotlivých kulturách. Věnovala jsem se kultuře jordanovské, nálevko vitých pohárů, řivnáčské kultuře, kultuře kulovitých amfor a kulturám se šňůrovou keramikou a se zvoncovitými poháry. Pro badenskou kulturu se mi dětské hroby nepodařilo objevit, pro chamskou kulturu v Čechách a jevišovickou kulturu na Moravě doklady hrobů nejsou vůbec. Poslední,...
|
|
|
Osídlení horního toku řeky Loučné od neolitu do raného středověku s ohledem na českomoravské kontakty
Vích, David ; Popelka, Miroslav (oponent) ; Sláma, Jiří (oponent)
Na území Litomyšlska a Vysokomýtska můžeme, i přes relativně vyšší nadmořskou výšku větší části tohoto území, konstatovat doklady přítomnosti člověka prakticky po celý sledovaný úsek pravěku a raného středověku s výjimkou starší - střední doby bronzové a časně slovanského období. Zjištěný stav představuje ve skutečnosti pouze pomyslnou špičku ledovce, protože většina shromážděných pramenů byla získána syntetickým povrchovým sběrem. Nejstarší nálezy v rámci sledovaného úseku pravěkých dějin daného regionu spadají již do I. stupně kultury s lineární keramikou a známe je dosud výhradně z k. ú. Cerekvice nad Loučnou. Okolí Cerekvice tak můžeme považovat za centrum neolitizace zdejšího regionu. Z širšího regionu disponujeme ve sběrovém materiálu obtížně rozlišitelnou keramikou II. a III. stupně LnK, významné jsou především ojedinělé zlomky keramiky konce III. a IV stupně této kultury. Šárecký stupeň LnK byl v regionu dosud předpokládán pouze teoreticky (Vencl 1963, 22-33). V případě kultury s vypíchanou keramikou a lengyelské kultury musíme na podrobnější chronologický rozbor rezignovat, pouze u zlomku StK z lokality Nedošín 2, 3, 3a můžeme vzhledem k výskytu velkých vpichů v kombinaci s malými uvažovat o mladším stupni této kultury v pojetí M. Zápotocké. Množství neolitických artefaktů pak nejsme schopni...
|
|
|
Přírodní a sociální aspekty sídelní struktury zemědělského pravěku a raného středověku. Příklad mikroregionu Únětického a Podmoráňského potoka
Nový, Petr ; Popelka, Miroslav (oponent) ; Kuna, Martin (vedoucí práce)
Krajina na severozápad od Prahy je krajinou s bohatou historií. Nejpádnějším důvodem, pro který byla tato pracovní oblast zvolena, nebyla jen předpokládaná nadprůměrná četnost archeologických lokalit, nýbrž i důvěrná znalost území. Členité území nepříliš velké rozlohy s bohatou nálezovou základnou se jeví takřka jako ideální pro zamýšlené zpracování vlivu přírodních a sociálních aspektů na strukturu osídlení. Oproti jiným podobným pracím si tato však klade za cíl dobrat se pokud možno nezkreslených výsledků, je tedy nutné pracovat s přesnými vstupními daty, precizně je zpracovat i věnovat velkou opatrnost při zacházení a výkladu výsledných informací. V práci této dochází ke spojení manuální práce s mapovými podklady, znalostí terénu a geografických informačních systémů. K uspokojivému zvládnutí problematiky je zapotřebí sledovat nejen data archeologická, ale i přírodovědecká. Není možné se při zpracovávání takovéto problematiky spokojit pouze s "plochými" daty zastupujícími jednotlivé lokality či komponenty v mapových či textových podkladech, aniž bychom se s nimi seznámili přímo v terénu. Každá komponenta je individuálním projevem přítomnosti našich předků v krajině a jako takovou ji musíme nakonec brát. Nicméně tento směr (při předem přesně definovaných otázkách) archeologických prací nabývá na intenzitě....
|
|
|
Pravěké osídlení severní části západních Čech
Kusý, Zdeněk ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Kuna, Martin (oponent)
Krajina je složitý fenomén propojený vzájemnými vztahy přírodních procesů a lidské sídelní praxe (Gojda 2000, 63), přesto není pochyb o relevanci jeho užití v nazírání na sociální rozměr krajiny. Nejen v současnosti (či nedávné minulosti) si uvědomujeme krajinu osvojenou (Vařeka 1994, 132), čili intenzivně využívanou k nejrůznějším účelům a krajinu neosvojenou, která je buď lidmi dotčena jen nepřímo nebo existují důvody k jejímu ponechání v původním stavu (prázdný prostor). Je úkolem současné archeologie, zabývat se mírou osvojení krajiny jednotlivými populacemi v konkrétních obdobích pravěku, ale stejně tak je důležité prověřovat existenci a rozměr neosvojeného prostoru v průběhu pravěkého vývoje. Velkým posunem vpřed je hledání symbolického a sociálního rozměru krajiny, který hrál významnou roli v jejím vnímání a strukturaci. Na rozdíl od procesuálního paradigmatu, které chápe krajinu jako prostor či platformu pro fungování lidského světa, ale jehož strukturace je prý podmíněna konkrétními přírodními determinanty (nadmořská výška, svažitost, orientace svahu aj.), je tímto přístupem možno vyplnit nemalé skulinky teorií, postavených právě na čistě přírodních determinantech, symbolickými aspekty lidského chování (filley 1994). Jedině kombinace struktur rozpoznaných na základě vztahu osídlení a přírodních...
|
host ::
RSS.