|
|
Souběh funkce člena statutárního orgánu a pracovního poměru v téže obchodní korporaci
Wejmelka, Radek ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Drápal, Ljubomír (oponent)
71 RESUMÉ Souběh funkce člena statutárního orgánu a pracovního poměru je v praxi již mnohokrát řešeným a judikaturou nespočetněkrát rozsouzeným problémem, nicméně ani po téměř 25 letech judikaturního vývoje v otázce souběhů nejsou v praxi právní názory na tuto problematiku jednotné. Tato práce si klade za cíl předložit čtenářům rozbor problematiky souběhu funkcí v širších souvislostech, a to jak z hlediska obchodního práva, tak i z hlediska pracovního práva s přesahem do práva sociálního zabezpečení a daňového práva včetně shrnutí relevantní judikatury. První kapitola této práce je zaměřena na obecné vymezení postavení právnických a fyzických osob. Druhá kapitola se již zabývá výkonem funkce člena statutárního orgánu z hlediska obchodního práva, zejména s ohledem na podmínky pro výkon funkce a práva a povinnosti člena statutárního orgánu a obchodní korporace. Třetí kapitola se zaměřuje na pracovní poměr fyzických osob z hlediska pracovního práva a zákoníku práce a na srovnání pracovněprávního vztahu fyzické osoby a obchodněprávního vztahu člena statutárního orgánu k obchodní korporaci. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na historický vývoj judikatury a právní úpravy ve vztahu k souběhům zejména s ohledem na možné přístupy k řešení problematiky souběhů v rozhodovací praxi Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu...
|
|
|
Srovnání právního postavení profesionálních fotbalistů v Německu, Itálii, Spojeném království a České republice
Mojžíš, Lukáš ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Srovnání právního postavení profesionálních fotbalistů v Německu, Itálii, Spojeném království a České republice Diplomová práce především reaguje na stále značně nedořešenou situaci týkající se české právní úpravy činnosti vykonávané profesionálními sportovci provozujícími tzv. kolektivní sporty. Ačkoliv se dle mnohých názorů jeví jako velmi pravděpodobné, že profesionální sportovní činnost naplňuje všechny zákonné znaky závislé práce, a že by tedy měla být vykonávána výlučně v základních pracovněprávních vztazích dle zákoníku práce, je současná praxe naprosto odlišná. Drtivá většina profesionálních sportovců se svými kluby uzavírá tzv. inominátní smlouvy podřízené režimu občanského zákoníku, přičemž tento postup výslovně prohlásil za přípustný i Nejvyšší správní soud v rámci své ustálené judikatury. Takováto praxe s sebou sice přináší v profesionálním sportu tolik potřebnou flexibilitu a též finančně je pro obě strany výhodná, nicméně samozřejmě odepírá sportovcům právní ochranu, kterou by požívali jako zaměstnanci. Poslední dobou se proto objevují postupně sílící hlasy, že je současný stav nevyhovující a dlouhodobě neudržitelný, přičemž stále intenzivněji danému závěru nasvědčují i požadavky vznášené zejména mezinárodními sportovními organizacemi. Diplomová práce přistupuje k hledání možného...
|
|
|
Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích
Morávek, Jakub ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent) ; Brádlerová, Libuše (oponent)
OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH JUDr. Jakub Morávek Předložená disertační práce se zabývá ochranou osobních údajů ve spojení s pracovněprávními vztahy. Problematika ochrany osobních údajů je zde pojednána komplexně, přičemž výklad o ní je organicky propojován s případy jejího uplatnění v rámci pracovněprávních vztahů. Práce je fakticky výstupem grantového projektu GAUK č. 121009 "Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích", jehož byl v letech 2009 až 2012 autor řešitelem. Není náhodou, že se název zmíněného grantového projektu shoduje s názvem předložené disertační práce. Od samého počátku jeho řešení byla zamýšlena jako výstup monografie věnující se problematice ochrany osobních údajů v kontextu pracovněprávních vztahů, resp. práce věnující se tomuto tématu, která bude současně publikována. Během čtyř let intenzivního věnování se ochraně osobních údajů zejména v rámci pracovněprávních vztahů, z nichž v prvních třech letech autor řešil shora vzpomenutý projekt, vznikly na tři desítky článků v odborných periodicích a příspěvků ve sbornících, monografie a rigorózní práce zaměřené na ochranu osobních údajů při vzniku pracovního poměru, monografie věnující se ochraně osobních údajů při předávání do jiných zemí (zde byl spoluautorem druhé části Mgr. et Bc. David Burian,...
|
|
|
Whistleblowing - ochrana oznamovatelů
Jireček, Přemysl ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Shrnutí Tématem této diplomové práce je fenomén whistleblowingu, jež se v poslední době stává čím dál tím více diskutovaným. Práce obsahuje 7 kapitol, v kterých autor popisuje čtenáři problematiku whistleblowingu v teoretické, i praktické rovině. Důraz je kladen především na definování pojmu whistleblowing, jeho historický vývoj a zkoumání kořenů první moderní právní úpravy whistleblowingu, která byla v roce 1978 přijata ve Spojených státech amerických. Práce ukazuje rovněž i některá specifika právních úprav v zemích s anglo-saskou právní kulturou. V druhé polovině práce se autor věnuje mezinárodním závazkům České republiky v oblasti chráněného oznamování. Rovněž je zmíněna i relevantní judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Velká část práce je věnována popisu stavu současné právní úpravy whistleblowingu v České republice, která je považována za nedostatečnou. V závěru práce navrhuje autor de lege ferenda legislativní doporučení, jakým směrem by se měla ubírat budoucí právní úprava whistleblowingu v České republice.
|
|
|
Whistleblowing
Bartošová, Tereza ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
v českém jazyce Autorka se ve své diplomové práce zabývá tématem whistleblowing, který je v současné době velice aktuální, a to díky předložení dvou legislativních návrhů na ochranu oznamovatelů a taktéž přijetí nařízení vlády č. 145/2015, které stanovuje úpravu oznamování pro státní zaměstnance. Práce pojednává a přibližuje názory mnohých autorů na pojem whistleblowing, whistleblower, osvětluje dělení na interní a externí whistleblowing a také nabízí rozlišení z hlediska způsobu oznamování na whistleblowing otevřený, důvěrný a anonymní. Rovněž se v práci prezentuje historie žaloby qui tam, která se pojí s historií whistleblowingu. V práci jsou představeny vybrané aspekty zahraniční úpravy whistleblowingu, a to Spojených států amerických, kde má whistleblowing velkou tradici. Taktéž je autorkou zkoumán nový zákon proti společenské činnosti, který je účinný od 1. ledna 2015 na Slovensku. Autorka rovněž poukazuje na mezinárodní závazky České republiky, které ji plynou ze členství v mezinárodních organizacích a taktéž z Evropské unie a přináší přehled nejvýznamnějších dokumentů na mezinárodním poli, které se věnují otázce whistleblowingu. Součástí je také shrnutí nejvýznamnějších rozsudků ESLP v této právní oblasti. Diplomová práce nabízí ucelený přehled české právní úpravy oznamování a ochrany...
|
|
|
Srovnání právní úpravy výpovědi z pracovního poměru v České republice a Polsku
Szopová, Magdalena ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Drápal, Ljubomír (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je srovnání právní úpravy výpovědi z pracovního poměru v České republice a v Polsku. Tato práce poskytuje přehled právní úpravy výpovědi v těchto dvou státech a v závěru obsahuje srovnání a hodnocení jednotlivých právních úprav. Práce se skládá z osmi kapitol, úvodu a závěru. První kapitola nastiňuje mezinárodní a evropskou právní úpravu pracovního práva s akcentováním ukončování pracovního poměru. Kapitola obsahuje výčet mezinárodních smluv přijatých zvláště v rámci MOP jako i evropské právní předpisy zabývající se touto problematikou. Druhá kapitola obsahuje pojednání o skončení pracovního poměru v obecné rovině, kde jsou uvedeny základní prameny národního pracovního práva v jednotlivých státech a stručný popis všech způsobů skončení pracovního poměru. Tato kapitola obsahuje také stručný popis vztahu a jeho vývoje mezi občanským a pracovním právem. Třetí kapitola pojednává o hmotněprávních aspektech výpovědi z pracovního poměru. Začíná obecným výkladem o institutu výpovědi, pokračuje popisem úpravy subjektů základního pracovněprávního vztahu, formy výpovědi a jejího doručení, poté následuje výklad o obsahových náležitostech výpovědi, jejím odvolání a závěr této kapitoly se zabývá povinností zaměstnavatele projednat výpověď s odborovou organizací. Čtvrtá kapitola obsahuje...
|
|
|
Vybrané otázky týkající se statusu profesionálního sportovce
Mareš, Ondřej ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Název práce: Vybrané otázky týkající se statusu profesionálního sportovce Tato práce se zabývá postavením profesionálního sportovce ve vztahu se sportovní organizací, ve které provozuje sportovní činnost. Přes nastínění současné praxe a celého komplexu vztahů profesionálního sportovce spojený s jeho činností se autor práce dopracovává k názoru, že vztah mezi profesionálním sportovcem a klubem má k vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem tak blízko, že přiznání postavení zaměstnance profesionálnímu sportovci v České republice je jen otázkou času. Proto je v jedné z dalších částí práce rozebráno několik základních ustanovení zákoníku práce, které by byly v případě výše zmíněného s praxí ve sportovním prostředí de facto neslučitelné. Ještě před odhalením celé řady problémů, které by v momentální české úpravě přiznání statusu zaměstnance profesionálnímu sportovci v kolektivních sportech přineslo, však míří práce do mezinárodního prostoru, kde podrobně zkoumá některé z nejvýznamnějších judikátů Soudního dvora Evropské Unie. Zde mimo jiné shledává opět nepochybný příklon k chápání postavení profesionálního sportovce jako zaměstnance a zdůrazňuje výraznou roli právního názoru Evropské Unie na vnitrostátní právní řády, která by postupem času mohla vést k tlakům na české právní prostředí i v této...
|
|
|
Nelegální práce a její postih
Stonjek, Patrik ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Tématem této diplomové práce je nelegální práce a její postih. Nezbytným předpokladem k diskuzi o tomto tématu je analýza a vymezení závislé práce. Proto je tato problematika rozebírána v první - vstupní kapitole předloženého textu. V navazující kapitole se autor zabývá již samotnou nelegální prací a jejími formami. Akcent je kladen na správní delikt umožnění výkonu nelegální práce, jeho legislativní vývoj v uplynulých letech a na roli negativního zákonodárce - Ústavního soudu při korekci sankcí udělovaných za tento správní delikt. Třetí kapitola analyzuje správními delikty souvisejícími s nelegální prací, které jsou obsaženy v zákoně a zaměstnanosti a v zákoně o inspekci práci. Poslední kapitola se věnuje nelegální práci v kontextu celého českého právního řádu, tedy rovině obchodněprávní, trestněprávní, daňové a odvodové. V závěru jsou shrnuty poznatky získané z předešlých kapitol a autor v něm vyslovuje svůj názor, jakým směrem by se úprava nelegální práce mohla v České republice ubírat.
|
|
|
Whistleblowing
Švandelíková, Klára ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
V předkládané diplomové práci se autorka zabývá whistleblowingem, tématem, které je v současné době v České republice vysoce aktuální a diskutované. Důvodem je zejména nové nařízení vlády o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu, stejně jako probíhající legislativní práce, které mají směřovat k novému zákonu, jenž má ambice problematiku whistleblowingu komplexně upravit. I v současnosti se však již v českém právním řádu dají nalézt ustanovení, která na rozebíranou problematiku dopadají, a která autorka analyzuje. Ústavní pořádek tak nabízí normy, o které lze opřít legalitu whistleblowingu, jednotlivá pravidla prozařují právem pracovním, trestním, správním či občanským, relevantní je například i právní úprava ochrany osobních údajů či ochrany žurnalistických zdrojů. Byť jednotná definice pojmu whistleblowing neexistuje, snaží se autorka o jeho obsahové vymezení. Whistleblowing, neboli oznamování škodlivého či nežádoucího jednání, chápe jako určitý systém informování příslušných specializovaných míst v rámci entity, ve které k oznamovanému jednání dochází (tj. interní oznamování), případně informování třetího, s danou entitou majetkově a personálně nespojeného subjektu (tj. oznamování externí), přičemž oznamovatel má být chráněn před...
|
|
|
Právo na stávku a výluku
Zelená, Taťána ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Tato diplomová práce nazvaná "Právo na stávku a výluku" usiluje o poskytnutí uceleného přehledu teorie a praxe v oblasti práva na stávku. Práce je členěna do čtyř samostatných kapitol. První kapitola se zaměřuje na teoretické aspekty práva na stávku, přičemž velký prostor je v této kapitole věnován druhům a formám stávek. Druhá kapitola se zabývá stávkou na poli mezinárodního práva, kde se kromě popisu současného právního stavu snaží o analýzu jednotlivých stanovisek příslušných výborů Mezinárodní organizace práce a Rady Evropy. Třetí kapitola se zaměřuje na právo na stávku v rámci právní úpravy České republiky. Pozornost je věnována zejména právu na stávku podle zákona o kolektivním vyjednávání, avšak nejsou opomenuty ani stávky, jež se konají mimo úpravu zákona o kolektivním vyjednávání. Poslední kapitola se zabývá právem na výluku. Záměrem této poslední kapitoly je pouze stručná charakteristika tohoto práva zaměstnavatelů, jakožto protipólu stávky.
|
host ::
RSS.