|
|
Hostitelská specificita patogenů perlooček rodu Daphnia
Ružarovská, Jana ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Vávra, Jiří (oponent)
Perloočky rodu Daphnia jsou napadány širokou škálou parazitů s různě širokým hostitelským spektrem. Patří mezi ně především zástupci bakterií, prvoků (skupiny Ichtyosporea), kvasinek, mikrosporidií a oomycet. Specificita těchto parazitů se velmi liší. Najdeme mezi nimi zástupce, napadající pouze jediný druh hostitele, ale i takové, kteří ve svém životním cyklu mají mnoho hostitelských druhů (i různých podkmenů). Systém parazit-hostitel podléhá neustálé koevoluci, kdy parazité vytvářejí na hostitele negativní frekvenčně závislou selekci, která se často projevuje klonální/izolátovou specificitou obou antagonistů, udržováním genetického polymorfismu, sníženou virulencí aj. Zvláštní skupinou jsou potom epibionti, žijící na povrchu nositele. U nich se specializace projevuje preferencí substrátu. Tato práce shrnuje dosavadní znalosti o specificitě vybraných parazitů perlooček rodu Daphnia a pozastavuje se i nad jejich životními cykly. Klíčová slova: hostitelská specificita, specializace, generalista, Daphnia, mikrosporidie, vícehostitelský životní cyklus, epibiont.
|
|
|
Fylogeografie a genetická variabilita bentických korýšů v evropských vnitrozemských vodách
Pešek, Pavel ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá shrnutím známých údajů o geografickém rozložení genealogických linií a genetické variability převážně na vnitrodruhové úrovni a jeho historických příčin u bentických korýšů evropských kontinentálních vod z podtřídy Eumalacostraca. V práci jsou zahrnuty ty druhy, ke kterým bylo publikováno dostatečné množství souvisejících prací. Detailněji je diskutována situace raků rodu Austropotamobius. Současné rozložení genealogických linií vyšších bentických korýšů bylo ovlivněno změnami v propojenosti a obyvatelnosti vodních habitatů. Linie druhové se často oddělily v důsledku geologických a klimatických procesů ve třetihorách, příkladem může být oddělení druhových komplexů račího rodu Austropotamobius, rozdělení druhových linií komplexu blešivce potočního Gammarus fossarum a berušky vodní Asellus aquaticus. Dnešní distribuce vnitrodruhových linií byla silně ovlivněna čtvrtohorními cykly zalednění, se kterými souvisí nejen zánik mnoha ekosystémů při postupu ledovců, ale i vznik nových kolonizačních cest. Takovými byla jezera při okraji tajících ledovců, která využil například blešivec jezerní Gammarus lacustris, nebo ústup moří, který umožnil rakovi bělonohému Austropotamobius pallipes kolonizovat Británii a krabovi říčnímu Potamon fluviatile kolonizovat Itálii a je možná příčinou...
|
|
|
Sezónní variabilita aktivity a promořenosti patogenem v populacích raka pruhovaného
Matasová, Klára ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Slavík, Ondřej (oponent)
Nejrozšířenějším invazním druhem raka v České republice je rak pruhovaný (Orconectes limosus). Je přenašečem významného onemocnění, račího moru, způsobovaného oomycetem Aphanomyces astaci. Tato nákaza je smrtelná pro původní druhy raků žijící na našem území. Přenos tohoto onemocnění zpravidla souvisí s šířením raků, jež je závislé mimo jiné na jejich pohybové aktivitě. Pro sledování této aktivity v potoce Pšovka a vyhodnocení faktorů, které ji ovlivňují, bylo v této práci využito metody radiotelemetrie. Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit a případně vysvětlit rozdíly v pohybové aktivitě raků mezi ročními obdobími. Testovali jsme hypotézu, podle níž raci využívají tok jen v období od jara do podzimu a později se většina populace vrací přezimovat zpět do rybníka. Dále nás zajímalo, do jaké vzdálenosti od rybníka raci migrují a zda lze vysledovat souvislost mezi migrací a ročním obdobím, případně teplotou vody. Výsledky ukazují, že aktivita raků se mezi sezónami liší, ale ve většině sledovaných období se nepodařilo prokázat vliv teploty. Výrazně se na aktivitě raků projevuje období rozmnožování, zejména na jaře. Podle našeho sledování se raci pruhovaní proti proudu Pšovky téměř nešíří. Předpokládaná sezónní migrace mezi rybníkem a tokem byla sledována pomocí obousměrné průtočné pasti instalované v...
|
|
|
Vocalization of two nightingale species in their hybrid zone
Vokurková, Jana ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent)
5 ABSTRAKT Ptačí zpěv je jedním ze znaků podléhajících pohlavnímu výběru, které mají zásadní význam pro výběr partnera a udržování prezygotických reprodukčně-izolačních mechanismů. U blízce příbuzných a částečně reprodukčně izolovaných druhů pěvců může při jejich druhotném kontaktu docházet ke změnám v jejich zpěvech, jež mohou buď divergovat a posílit tak izolační mechanismy mezi těmito druhy, nebo se mohou naopak sbližovat, což může přispět k mezidruhovému toku genů. Mým modelovým druhem je slavík tmavý (Luscinia luscinia), u něhož bylo v oblasti společného výskytu se slavíkem obecným (Luscinia megarhynchos) dokumentováno mezidruhové křížení a zároveň i konvergence zpěvů, způsobená kopírováním heterospecifických zpěvů. Toto kopírování může být způsobeno buď geneticky - introgresí, nebo chybným učením druhově specifických zpěvů. Tyto dvě hypotézy jsme posuzovali jak genetickými analýzami DNA tak analýzami nahrávek zpěvů obou druhů slavíků z alopatrie (Česká republika a severovýchodní Polsko) a sympatrie (jihozápadní Polsko - oblast kolem řeky Prosny). Srovnáním mých nahrávek s katalogem zpěvů slavíka obecného z alopatrické populace (Německo) se podařilo zjistit, že naprostá většina samců slavíka tmavého z kontaktní zóny má ve svém repertoáru fráze okopírované od slavíka obecného, tzv. "smíšení zpěváci",...
|
|
|
Přenos a detekce račího moru v experimentálních podmínkách
Svoboda, Jiří ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Fiala, Ivan (oponent)
Aphanomyces astaci, původce račího moru, představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb pro původní evropské druhy raků, mezi které patří například rak říční (Astacus astacus). Jediným dosud známým způsobem jejich ochrany proti této chorobě je zabránit rozšíření původce račího moru do zbývajících populací. Významným zdrojem nákazy je ve střední Evropě rak pruhovaný (Orconectes limosus), původem severoamerický druh raka, který může ve svých tkáních původce račího moru dlouhodobě hostit. V odborné literatuře se objevily různé hypotézy o časovém omezení šíření A. astaci ze severoamerických raků, například na období jejich úhynu či svlékání, dosud však bez věrohodné experimentální podpory. Cílem této práce bylo zejména testovat, zda je přenos A. astaci ze severoamerických raků omezen pouze na období jejich svlékání či úhynu. Za tímto účelem byly provedeny pokusy o přenos A. astaci, ve kterých jako zdroj infekce sloužili raci pruhovaní parazitovaní původcem račího moru a jako recipienti nenakažení raci pruhovaní či raci říční. Dosaženo bylo prvního relativně spolehlivě doloženého přenosu A. astaci na raka pruhovaného v experimentálních podmínkách. Celkově však snadněji docházelo k přenosu A. astaci na raky říční. Výsledky pokusů jednoznačně dokazují, že spory A. astaci se z raků pruhovaných mohou šířit i mimo období...
|
|
|
Genetic variation in North American crayfish species introduced to Europe and the prevalence of the crayfish plague pathogen in their populations
Filipová, Lenka ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Diéguez-Uribeondo, Javier (oponent) ; Trontejl, Peter (oponent)
- ABSTRAKT - Biologické invaze korýšů představují vážnou hrozbu pro původní druhy v Evropě. Ve své dizertační práci jsem se zaměřila na nepůvodní sladkovodní raky introdukované do Evropy, a jejich parazita Aphanomyces astaci, původce račího moru. Má práce zahrnuje čtyři publikované prvoautorské články (kapitoly I, II, IV a V), dva prvoautorské rukopisy (kapitoly III a VI) a jeden článek, jehož jsem spoluautorkou (kapitola VII). První část (kapitoly I-V) je zaměřena na genetickou variabilitu severoamerických raků introdukovaných do Evropy. Ukázali jsme, že genetická variabilita dvou raků, kteří jsou oba úspěšnými invazními druhy v Evropě, se výrazně liší a odráží jejich odlišný způsob kolonizace kontinentu. Rak pruhovaný, Orconectes limosus, byl pravděpodobně do Evropy introdukován jen jednou, kdy bylo dovezeno 90 jedinců. Variabilita na úrovni mitochondriální DNA je u raka pruhovaného v Evropě mnohem nižší než v Severní Americe (kapitola I), ačkoli určitá míra variability byla zaznamenána na jaderných markerech v jeho středoevropských populacích (kapitola II). Opačným příkladem je rak signální, Pacifastacus leniusculus, který byl do Evropy introdukován vícekrát, mnoha jedinci. Jeho geneticky vysoce diverzifikované evropské populace patří jedinému poddruhu P. l. leniusculus (kapitola III). Ten je jedním ze...
|
|
|
Detection, distribution, diversity and phylogeny of the crayfish plague pathogen Aphanomyces astaci (Oomycetes)
Kozubíková, Eva ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Dunn, Alison M. (oponent) ; Füreder, Leopold (oponent)
Moje dizertační práce se zabývá různými aspekty výzkumu původce račího moru, Aphanomyces astaci (Oomycetes). Račí mor hubí celé populace původních evropských raků a je tak jedním ze zásadních problémů ochrany těchto živočichů, ohrožených i řadou dalších faktorů. Infekce je přenášena invazními druhy raků pocházejícími ze Severní Ameriky, kteří jsou vůči onemocnění mnohem odolnější a jsou zřejmě původními hostiteli A. astaci. Těžiště této práce spočívá v šesti studiích, z nichž čtyři byly již publikovány a u dvou probíhá recenzní řízení pro publikaci. Pojítkem kapitol uvedených v mé dizertační práci není jen samotný původce račího moru, ale také využití, vývoj a ověřování spolehlivosti molekulárních metod detekce A. astaci a jeho různých genotypů. Jádro práce je rozděleno do dvou částí. První z nich obsahuje čtyři studie, ve kterých se zabývám rozšířením A. astaci v populacích severoamerických raků v České republice (kapitola 1) a v Maďarsku (kapitola 2) a také faktory, které rozšíření parazita ovlivňují. Poznání rezervoárů nákazy totiž může přispět ke zlepšení ochrany původních raků. V uvedených zemích se vyskytují ve volné přírodě dva druhy severoamerických raků, rak pruhovaný (Orconectes limosus) a rak signální (Pacifastacus leniusculus). První dvě kapitoly ukazují, že míra nákazy u populací...
|
|
|
Genetic structure of the Daphnia longispina complex in European mountain lakes
Hamrová, Eva ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Schwenk, Klaus (oponent) ; Hobaek, Anders (oponent)
(in Czech) Genetická struktura perlooček druhového komplexu Daphnia longispina v evropských horských jezerech Ve své práci jsem se zabývala genetickou strukturou populací perlooček z druhového komplexu Daphnia longispina v horských jezerech. Populace perlooček D. longispina a D. galeata byly analyzovány mitochondriálními (část genu pro 12S rRNA) a jadernými markery (devět mikrosatelitových lokusů). Většina práce byla provedena v Tatrách, kde jsem porovnávala genetickou strukturu populací komplexu D. longispina, a to mezi dvěma částmi pohoří: Západními a Vysokými Tatrami. Dle variability mitochondriální DNA byla jezera kolonizována z různých zdrojových populací, zjištěná haplotypová diverzita byla vysoká a sdílení haplotypů bylo pouze v rámci Západních nebo Vysokých Tater. Tato pozorovaná genetická odlišnost mezi dvěma částmi pohoří naznačuje nízký genový tok a přetrvávající efekt zakladatele, což je v souladu s monopolizační hypotézou vysvětlující zdánlivý rozpor mezi značnou schopností disperze, ale zároveň značnými genetickými odlišnostmi mezi populacemi planktonních živočichů. Cyklická partenogeneze, tj. střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování během životního cyklu perlooček, může ovlivnit genetickou strukturu jejich populací. V první kapitole je popsán vliv strategie rozmnožování během...
|
|
|
Koevoluce hostitel-parazit ve vodním prostředí
Hubová, Jana ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Antagonistická koevoluce je hlavní hnací silou v evoluci hostitele a parazita. Hypotéza Červené královny odvozená pro koevoluci hostitele a parazita předpokládá, že paraziti budou vytvářet na své hostitele časově zpožděnou, negativně frekvenčně závislou selekci, která povede k oscilaci genotypů u obou antagonistů. Pro studium koevoluce hostitel-parazit ve vodním prostředí jsou (díky jejich vlastnostem) nejčastěji využívané tyto systémy: rozsivka Asterionella a chytridie Zygorhizidium, vodní plž Potamopyrgus a motolice Microphallus, perloočky rodu Daphnia a jejich mikroparaziti. Koevoluce mezi hostitelem a parazitem je příčinou řady fenoménů, jako je například: udržování genetického polymorfismu, časová oscilace frekvence genotypů, přetrvávání sexuálního rozmnožování a lokální adaptace parazitů a hostitelů. Tato práce shrnuje dosavadní publikované poznatky o koevoluci těchto tří systémů hostitel-parazit ve vodním prostředí. Klíčová slova: Hypotéza Červené královny, koevoluce hostitel-parazit, negativní frekvenčně závislá selekce, vodní prostředí, Asterionella formosa, Potamopyrgus antipodarum, Daphnia.
|
|
|
Environmentální gradienty v korytovitých přehradních nádržích
Stodola, Jakub ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Seďa, Jaromír (oponent)
Výskyt environmentálních gradientů v korytovitých přehradních nádržích je ovlivněn především velikostí nádrže a dobou zdržení vody v ní. Aby se v nádrži mohly gradienty vyskytovat, musí se jednat o dostatečně velkou a dostatečně hlubokou nádrž. V takovéto nádrži pak nalézáme vertikální a horizontální gradienty. Vertikální gradienty jsou poměrně běžné i v jezerech, naproti tomu většina horizontálních gradientů se vyskytuje především v hlubokých korytovitých nádržích. Přehradní nádrže mají několik typických horizontálních gradientů, jako je například gradient živin, kterých směrem od přítoku k hrázi ubývá. Vertikální abiotické gradienty jsou stejné jak pro nádrže, tak pro jezera. Jedná se především o gradienty světla, tepla a rozpuštěného kyslíku. Některé horizontální abiotické gradienty mohou být společné jak pro nádrže, tak jezera. Abiotické gradienty mnohdy ovlivňují i gradienty biotické. Například gradient živin ovlivňuje gradient všech organismů v nádrži. Jednotlivé druhy organismů, žijící v nádržích, preferují určité podmínky prostředí. Ty mohou být dány kombinací těchto gradientů. Preferované oblasti jednotlivých druhů perlooček se mohou značně překrývat. V těchto místech se tedy vyskytují oba rodičovské druhy. Vznikají tak hybridní zóny, kde se mohou křížit příbuzné druhy perlooček komplexu...
|
host ::
RSS.