Název:
Genetická struktura perlooček druhového komplexu Daphnia longispina v evropských horských jezerech
Překlad názvu:
Genetic structure of the Daphnia longispina complex in European mountain lakes
Autoři:
Hamrová, Eva ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Schwenk, Klaus (oponent) ; Hobaek, Anders (oponent) Typ dokumentu: Disertační práce
Rok:
2011
Jazyk:
eng
Abstrakt: [eng][cze] I studied the genetic structure of cladocerans from the Daphnia longispina complex in several European mountain ranges. The population genetic structure of the D. longispina complex was studied using mitochondrial (mtDNA; partial sequencing of the 12S rRNA gene) and nuclear markers (nine microsatellite loci). Major part of the work was done in the Tatra Mountains; the genetic structure of populations of the Daphnia longispina complex from two parts of this range (the West and the High Tatras) was compared. The pattern of mtDNA confirmed multiple colonization of lakes from different source populations, detected haplotype diversity was high and haplotype sharing only within the West or the High Tatras was observed. The observed genetic differentiation indicates low level of gene flow and persistent founder effect, consistent with the monopolization hypothesis. The alternation of asexual and sexual reproduction in the life cycle of Daphnia, cyclical parthenogenesis, may affect genetic structure of their populations. This was the topic of a study described in the first chapter. A detailed analysis of population structure of two closely related Daphnia species (D. galeata and D. longispina) living in similar habitats (permanent dimictic mountain lakes) in the Tatra Mountains revealed that populations...(in Czech) Genetická struktura perlooček druhového komplexu Daphnia longispina v evropských horských jezerech Ve své práci jsem se zabývala genetickou strukturou populací perlooček z druhového komplexu Daphnia longispina v horských jezerech. Populace perlooček D. longispina a D. galeata byly analyzovány mitochondriálními (část genu pro 12S rRNA) a jadernými markery (devět mikrosatelitových lokusů). Většina práce byla provedena v Tatrách, kde jsem porovnávala genetickou strukturu populací komplexu D. longispina, a to mezi dvěma částmi pohoří: Západními a Vysokými Tatrami. Dle variability mitochondriální DNA byla jezera kolonizována z různých zdrojových populací, zjištěná haplotypová diverzita byla vysoká a sdílení haplotypů bylo pouze v rámci Západních nebo Vysokých Tater. Tato pozorovaná genetická odlišnost mezi dvěma částmi pohoří naznačuje nízký genový tok a přetrvávající efekt zakladatele, což je v souladu s monopolizační hypotézou vysvětlující zdánlivý rozpor mezi značnou schopností disperze, ale zároveň značnými genetickými odlišnostmi mezi populacemi planktonních živočichů. Cyklická partenogeneze, tj. střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování během životního cyklu perlooček, může ovlivnit genetickou strukturu jejich populací. V první kapitole je popsán vliv strategie rozmnožování během...