Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Genetic structure of the Daphnia longispina complex in European mountain lakes
Hamrová, Eva ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Schwenk, Klaus (oponent) ; Hobaek, Anders (oponent)
(in Czech) Genetická struktura perlooček druhového komplexu Daphnia longispina v evropských horských jezerech Ve své práci jsem se zabývala genetickou strukturou populací perlooček z druhového komplexu Daphnia longispina v horských jezerech. Populace perlooček D. longispina a D. galeata byly analyzovány mitochondriálními (část genu pro 12S rRNA) a jadernými markery (devět mikrosatelitových lokusů). Většina práce byla provedena v Tatrách, kde jsem porovnávala genetickou strukturu populací komplexu D. longispina, a to mezi dvěma částmi pohoří: Západními a Vysokými Tatrami. Dle variability mitochondriální DNA byla jezera kolonizována z různých zdrojových populací, zjištěná haplotypová diverzita byla vysoká a sdílení haplotypů bylo pouze v rámci Západních nebo Vysokých Tater. Tato pozorovaná genetická odlišnost mezi dvěma částmi pohoří naznačuje nízký genový tok a přetrvávající efekt zakladatele, což je v souladu s monopolizační hypotézou vysvětlující zdánlivý rozpor mezi značnou schopností disperze, ale zároveň značnými genetickými odlišnostmi mezi populacemi planktonních živočichů. Cyklická partenogeneze, tj. střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování během životního cyklu perlooček, může ovlivnit genetickou strukturu jejich populací. V první kapitole je popsán vliv strategie rozmnožování během...
Genetic structure of the Daphnia longispina complex in European mountain lakes
Hamrová, Eva ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Schwenk, Klaus (oponent) ; Hobaek, Anders (oponent)
(in Czech) Genetická struktura perlooček druhového komplexu Daphnia longispina v evropských horských jezerech Ve své práci jsem se zabývala genetickou strukturou populací perlooček z druhového komplexu Daphnia longispina v horských jezerech. Populace perlooček D. longispina a D. galeata byly analyzovány mitochondriálními (část genu pro 12S rRNA) a jadernými markery (devět mikrosatelitových lokusů). Většina práce byla provedena v Tatrách, kde jsem porovnávala genetickou strukturu populací komplexu D. longispina, a to mezi dvěma částmi pohoří: Západními a Vysokými Tatrami. Dle variability mitochondriální DNA byla jezera kolonizována z různých zdrojových populací, zjištěná haplotypová diverzita byla vysoká a sdílení haplotypů bylo pouze v rámci Západních nebo Vysokých Tater. Tato pozorovaná genetická odlišnost mezi dvěma částmi pohoří naznačuje nízký genový tok a přetrvávající efekt zakladatele, což je v souladu s monopolizační hypotézou vysvětlující zdánlivý rozpor mezi značnou schopností disperze, ale zároveň značnými genetickými odlišnostmi mezi populacemi planktonních živočichů. Cyklická partenogeneze, tj. střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování během životního cyklu perlooček, může ovlivnit genetickou strukturu jejich populací. V první kapitole je popsán vliv strategie rozmnožování během...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.