|
|
Nacistická kulturní politika v Düsseldorfu 1933-1945
Mikulová, Soňa ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Snaha pochopit, jakým způsobem bylo umění podřizováno a využíváno nacistickou mocí, kdo se na tomto procesu podílel a co tím sledoval, stála na počátku této práce. Vzhledem k širokému záběru takového zkoumání však bylo nutné omezit se nejen tematicky, ale i zeměpisně na určitý region. Tímto se předmět mého bádání zároveň rozšířil o další rozměr, a sice o regionální charakter nacistické kulturní politiky a její vztah k centrální politice "Třetí říše". Volba Düsseldorfu, jakožto rámce zkoumání kulturněpolitických událostí let 1933 až 1945, nebyla náhodná. Od 18. století se Düsseldorf těšil velmi příznivému uměleckému klimatu. Sídlo jedné ze tří pruských uměleckých akademií se na počátku 19. století proslavilo tzv. Düsseldorfskou malířskou školou (1826), založenou ředitelem akademie Wilhelmem von Schadowem. Vzkvétající výtvarné umění působilo blahodárně i na jiné umělecké oblasti jako divadlo, hudbu a literaturu. V rodném městě Heinricha Heineho žila a tvořila řada mezinárodně uznávaných osobností, mezi nimi Robert a Clara Schumannovi a Felix Mendelsohn- Bartholdy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
"Zvrhlé umění" a reflexe Velké války v dílech Otto Dixe a Georga Grosze
Procházková, Veronika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Dominantami minulého století jsou nepochybně dvě světové války, které se staly námětem pro tvorbu řady umělců. První světová válka, rovněž známá jako Velká válka, je námětem mnohých literárních děl, jež jsou dodnes na vrcholech žebříčků bestsellerů. Oproti tomu válečné hrůzy na plátnech německých modernistů se takové popularitě netěší. "Entartete Kunst" neboli "Zvrhlé umění" je důležitou epochou v dějinách umění a Výstava zvrhlého umění 1937 v Mnichově se stala jedním z mezníků moderního umění a jednou z nejnavštěvovanějších a zároveň nejkontroverznějších výstav všech dob. Rozmach expresionismu začátkem století a celkový vývoj moderního umění je zajímavým protipólem k politické transformaci v Německu. Na jedné straně nový a mnohými nepochopený styl malby, který mimo jiné tvrdě kritizoval válku, společnost, náboženství apod.; na straně druhé nacistická ideologie o neporazitelnosti národa a vizi klasického umění. Válečné hrůzy, jakožto námět pro svá díla využila celá řada umělců, nejbrutálnějšími a nejvíce realistickými jsou díla Otto Dixe a Georga Grosze. Otto Dix proslul doslova fanatickým zobrazováním utrpení a válečného teroru. Dix byl frontovým bojovníkem prvních linií a možná i proto zasvětil svou uměleckou kariéru anti-válečné tvorbě. Georg Grosz vstoupil do historie jako nelítostný kritik německé...
|
|
| |
|
|
Útěk pronásledovaných židů z Vídně v roce 1942.
Kordová, Magdalena ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Rigorózní práce "Útěk pronásledovaných židů z Vídně v roce 1942. Interpretativní komentář deníku" pojednává o útěku dvojice židovské ženy a muže přes Alpy do Itálie. Práce má dvě základní roviny: zabývá se fenoménem uprchlictví a zpracovává autobiografický pramen, deník. Různost prostředí, ve kterých se děj deníku odehrává, vedla k důkladnému promyšlení všech možností sběru pramenů a způsobů verifikace deníku. Používá jak archivních dokumentů, tak i tištěných pramenů a artefaktů. Deník je nutno vidět jako pramen, který zaznamenává jednak událost samotnou a dále pak ukazuje, jak událost vnímal člověk, který ji prožíval. Tento interpretativní komentář představuje nejen doposud neznámou trasu ilegálního přechodu přes rakousko-italskou hranici, ale ukazuje i vztah muže a ženy v mezních podmínkách a rozdílné prožívání války v různých prostředích. Ukazuje, že pojem emigrace není ve všech případech opuštění země přesný, především pokud se jedná o nelegální opuštění země, o útěk. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nacistická kulturní politika v Düsseldorfu 1933-1945
Mikulová, Soňa ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Snaha pochopit, jakým způsobem bylo umění podřizováno a využíváno nacistickou mocí, kdo se na tomto procesu podílel a co tím sledoval, stála na počátku této práce. Vzhledem k širokému záběru takového zkoumání však bylo nutné omezit se nejen tematicky, ale i zeměpisně na určitý region. Tímto se předmět mého bádání zároveň rozšířil o další rozměr, a sice o regionální charakter nacistické kulturní politiky a její vztah k centrální politice "Třetí říše". Volba Düsseldorfu, jakožto rámce zkoumání kulturněpolitických událostí let 1933 až 1945, nebyla náhodná. Od 18. století se Düsseldorf těšil velmi příznivému uměleckému klimatu. Sídlo jedné ze tří pruských uměleckých akademií se na počátku 19. století proslavilo tzv. Düsseldorfskou malířskou školou (1826), založenou ředitelem akademie Wilhelmem von Schadowem. Vzkvétající výtvarné umění působilo blahodárně i na jiné umělecké oblasti jako divadlo, hudbu a literaturu. V rodném městě Heinricha Heineho žila a tvořila řada mezinárodně uznávaných osobností, mezi nimi Robert a Clara Schumannovi a Felix Mendelsohn- Bartholdy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Architektura vídeňského a budapešťského parlamentu jako projev změn politického klimatu
Fischerová, Ema ; Pelánová, Anita (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Architektura vídeňského a budapešťského parlamentu jako projev změn politického klimatu" se zabývá vztahem mezi architekturou a politickými změnami druhé poloviny 19. století, tedy dobou zrodu tzv. moderních evropských národů. Politické, hospodářské a v neposlední řadě také společenské změny se promítly jak do stavebního slohu, tak i do výzdobného programu řady parlamentních budov. Na příkladu architektury vídeňského a budapešťského parlamentu práce zkoumá, zda a jakou formou se do staveb promítlo nové politické a národnostní uspořádání a s tím spojené ambice. Parlamentní budova, která je dokladem zásadních politických a společenských změn, se tak stává hlasatelem těchto ambicí a jejich programem. Toto její poselství je vyjádřeno architektonickým řešením, volbou stylu a výzdobou. Cílem práce je porovnání obou parlamentů, proto je koncipovaná jako komparativní případová studie. Je rozdělena do dvou kapitol, které se věnují vídeňskému a budapešťskému parlamentu v kontextu politické situace státních útvarů i měst, ve kterých se nacházejí. Bakalářská práce dochází k závěru, že každá ze zkoumaných budov je svým architektonickým řešením i výzdobným programem doslova ztělesněním společenského a politického klimatu své doby. Vídeňský parlament se však od svého budapešťského protějšku liší...
|
|
|
Generace umělců 80. let 20. století a kontakty se Západem
Korecký, David ; Pelánová, Anita (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Práce se zabývá otázkou, jaké kontakty mezi komunitou neoficiálního umění uměleckou scénou na Západě v poslední dekádě před Sametovou revolucí byly nejčastější a určující pro ovlivnění vývoje umění u nás, jakou měly odezvu a praktické dopady. Práce definuje, co to byla neoficiální kultura a jak lze vymezit generaci osmdesátých let ve výtvarném umění u nás. Opírá se o rozhovory s aktéry tehdejší doby, dobové dokumenty a dále rozebírá případové studie kontaktů se Západem a jejich uplatnění. Kromě významných počinů neoficiální kultury, charakteristiky vybraných aktérů doby práce přibližuje základní texty a dobová prohlášení, zejména nově vznikajících uměleckých skupin Tvrdohlaví, 12/15 Pozdě, ale přece, a Nová skupina. Zabývá se fenomény "sociální vybledlosti" a sporu o zpozdilost, respektive autenticitu umění vznikajícího ve východním bloku. V poslední části je navržena obecná typologie kontaktů a interakce se Západem a stanovuje limity jejího uplatnění.
|
|
|
Albert Speer jako utopický urbanista? Plán na přestavbu Berlína ve srovnání se "Zářícím městem" Le Corbusiera
Rambousek, Filip ; Mikulová, Soňa (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
V první polovině 20. století vznikla řada urbanistických koncepcí vycházejících z kritiky tehdejších velkoměst. Jejich snahou bylo proměnou fyzických podmínek proměnit i fungování celé společnosti. Ve stejné době jako "Zářící město" Le Corbusiera, které slouží jako modelový příklad těchto koncepcí, vznikaly i plány pro berlínskou přestavbu. Autor práce srovnávací metodou zkoumá, zda vůbec, případně do jaké míry lze Speerovy plány pro přestavbu Berlína zařadit mezi utopické urbanistické vize typu "Zářícího města". Vlastní studie je založena na podrobné analýze obou projektů, a to jak z hlediska funkčnosti, tak z hlediska jejich ideologických kořenů a politických a jiných cílů. Pro komplexní znázornění všech faktorů, které měly na vývoj obou plánů vliv, je věnován samostatný prostor i biografiím architektů a okolnostem vzniku obou projektů s ohledem na společenskou a politickou situaci.
|
|
|
Prague Theatre Festival of Geman Language and it's Meaning for Czech- German culture Relations after 1989. The Reflexion of Historical Context
Hložková, Dominika ; Pelánová, Anita (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Pražský divadelní festival německého jazyka a jeho význam pro česko- německé kulturní vztahy po roce 1989. Reflexe historického kontextu." se zabývá tématem německé kultury na českém území, a to jak v minulosti, tak dnes. Pohled do minulosti má pomoci zodpovědět otázku, zda je festival pouhým kulturním exportem z německy mluvících zemí, či zda se mu svým působením povedlo navázat na významnou kulturní tradici tzv. německé Prahy, která zde byla v letech 1918 - 1939. Předmětem analýzy je tedy mimo historie německých divadel v Praze především Pražský divadelní festival německého jazyka. V první části práce jsou na základě četných zdrojů popsány německé kulturní snahy na českém území v období od konce první světové války, tedy od roku 1918. Druhá část se zabývá Pražským divadelním festivalem a je časově vymezena na prvních 15 let jeho působení, tedy na léta 1996 - 2010. Tato část práce se opírá především o interní dokumenty a interview, které byly poskytnuty organizátory festivalu. Třetí část práce je zaměřena na reflexi této kulturní události v tisku, a to jak v českém, tak v německém. Důraz je kladen především na první festivalový ročník. Analýza reflexe v tisku si klade za cíl zjistit, jaká periodika, jak často a jakým způsobem informovala své čtenáře o Pražském divadelním...
|
host ::
RSS.