|
|
Poker jako práce
Humhej, Jan ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá mladým fenoménem profesionálního pokeru. Analyzuje jeho společenský rozměr, snaží se porozumět příčinám a důsledkům rozhodnutí zvolení takovéto kariéry pro život člověka. Pro uchopení tématu přitom využívá především části marxistické teorie a zkoumá, zda je profesionální hraní spíše únikem, či naopak integrací do kapitalistické společnosti. Závěry poté vycházejí jak z čisté reflexe ekonomického fungování online pokeru, tak z 8 kvalitativních rozhovorů, ve kterých jsou analyzovány životy a postoje profesionálních hráčů či významných členů pokerové komunity. V rozhovorech se zkoumá charakter náplně práce profesionála, jeho motiv pro profesionální hraní, morální rozměr a rizika jeho volby a společenský dopad na jeho život. Analýza rozhovorů ukazuje, že profesionální hra pokeru jako práce podléhá mnoha mechanismům typickým pro jakoukoli jinou výdělečnou činnost. Podobně osobností předpoklady pro tento způsob obživy se neukazují být nikterak neobvyklé. Tendence moderní společnosti, které postihuje Marx, lze aplikovat i zde. Ukazují se ale i tendence a mechanismy, na které Marx takový důraz neklade. Závěry ukazují, že pokud přistoupíme na marxistický obraz společnosti, je profesionální hraní pouze určitým přesunem v rámci tohoto modelu, nikoliv únikem z něj. Některé charakteristiky práce se však...
|
|
|
Formování identity na příkladu komunity studentů klasického zpěvu
Bláhová, Vendula ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá problematikou formování identity u nositelů určité profesní subkultury. Jejím cílem je popsat mechanismy, které přispívají k utváření profesní subkultury a identity a které fungují v rámci profesní socializace jedince. Celá práce se zakládá na příkladu konkrétní profesní subkultury, a to operních zpěváků. Pohybuje se tedy na poli "vysoké" kultury, jejíž prostředí není zdaleka tolik probádané jako kultura populární. Autorka se opírá o teorie týkající se subkultur a tvorby identity a také o již realizovanou etnografickou studii v mezinárodně známé operní společnosti. Zároveň provedla vlastní výzkum v komunitě studentů klasického zpěvu, kteří se připravují na dráhu operních pěvců. Jednalo se o zúčastněné pozorování, které bylo doplněno sérií polostrukturovaných rozhovorů. Autorka klade důraz na praxi, na reálně probíhající interakce, a také na významy, které nositelé subkultury přikládají dějům kolem sebe. Práce ukazuje, že identita je formována diskurzivními praktikami, tedy askripcí a reflexí, a také prostřednictvím hraní sociálních rolí. Při jejím utváření hrají hlavní roli druzí, je tedy utvářena sociálně. Během profesionalizace je jedinec kultivován okolím, subkulturou, a naplňuje postupně kvality, které jsou subkulturou nastaveny. Příprava na dráhu zpěváka neznamená pouze naučit...
|
|
|
Fenomén camp
Černá, Lucie ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
V této bakalářské práci se věnujeme zejména širšímu představení fenoménu, který je nazýván camp. Popisujeme zde základní rysy campu, jakými jsou například přehnaná snaha o efekt, zaujatost pro nepovedené umění a jeho vážnost, která selhává. Rozebíráme pohled campu na okolní svět, pro který je velmi typická ironie, a poukazujeme rovněž na současnou podobu tohoto fenoménu. Snažíme se ukázat historický vývoj campu, přičemž klademe důraz zejména na modernitu, neboť právě z té jeho vnímavost vychází. Prostor je zde věnován rovněž vývoji zaznamenatelnému v dílech různých autorů, kteří se tématem campu zabývají. Soustředíme se též na zvláštní redefinici "dobrého" a "špatného" umění a neopomíjíme ani vztah mezi campem a kýčem, jelikož nezřídka dochází k chybnému zaměňování těchto dvou fenoménů. Velká část práce je věnována rovněž vkusu, jelikož camp se sociologicky relevantním tématem stává právě ve spojení s ním. Zde se zaměřujeme zejména na rozdílný pohled jak na vkus "vyšší třídy", tak na vyšší třídu samotnou. Ukazujeme i spojení campu s teorií amerických autorů Kerna a Petersona o tvz. kulturních omnivorech. Zároveň se snažíme naznačit, kde v sociologickém pohlížení na vkus vzniká místo právě pro camp, a že tento fenomén má svůj smysl jakožto sociologická kategorie.
|
|
|
Vývoj umění a jeho vztah ke společnosti v dílech Friedricha Nietzscheho a Theodora Adorna
Váňová, Veronika ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
1 Anotace (abstrakt) Friedrich Nietzsche protkává své dílo myšlenkou, že veškeré umění je tvořeno na základě dvou božstev, dvou živlů, apollinského a dionýského. Apollinský živel, svět individuace, je nádherným světem obrazu a snu. Dionýský živel, svět jednoty, je bouřlivým tónem burácející hudby. Vrcholné umění v podobě řecké tragédie bylo dokonalým splynutím obou živlů, umění bylo v té době nejdokonalejším ze všech svých fází vývoje. Na světlo však vystoupily myšlenky nechápající krásu obou živlů a chtěly je zničit. Docházelo k zesvětšťování veškerých aspektů života, události byly chápané historicky, kriticky, věcně. Nově vzniknuvší podoba umění, které nelze za pravé umění považovat, jelikož postrádá umělecké živly, nesla název attická komedie a současná kultura se podle autora, na jehož myšlenkách vznikla, se nazývá sokratovská. Kultura však má možnost vzpamatovat se a pomoci znovuzrození pravého umění, stačí naslouchat Dionýsovu zpěvu, který se již probudil a musí být odhalen a uvědomen. Theodor Adorno mluví o masové společnosti, která prostřednictvím monopolu společnosti ovládá veškeré dění v ní. Společnost dělá přesně to, co monopol chce, co se mu hodí, je věcná, bez fantazie, schopnosti prožitku, schopnosti utvořit něco nového. Dnešní umění vzniká na principu sebereflexe kultury, vše co vzniká, je...
|
|
|
Konstruování vážné hudby
Paulíček, Miroslav ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Hudba se v poslednich desetiletich bezprecedentne promenuje. Jeji povaha je stale mene estetickri, ovsem stale vice socialni. Obrovske mnoistvi soucasnych hudebnich stylu se od sebe nelisi ani tolik samotnou hudbou, jako svym okolim, univerzem. Konstruktivistickou optikou se tyto styly jevi jako socialne konstruovane site. V teto praci se zameruji konkretne na hudbu obecne oznacovanou jako vazna. Jeji konstrukce je totii ze vsech nejdokonalejsi. Nejde mi vsak 0 to ukazat ji jako neco imaginarniho, zkonstruovaneho v myslich jedincu. Snaiim se zde popsat jeji realnou existenci, jejii soucasti jsou instituce, lide, ale i neiive pfedmety (ne-lidska jsoucna). K tomu je mi inspiraci sociologie vedy Bruno Latoura a teorie siti-akteru, jei prave poCita i s ne-lidslrymi jsoucny a take umoinuje pohliiet na konstruovane site jako na cosi stale znovu utvafeneho a promenliveho, nikoli jako na nemenne stabilni konstrukce. Popsanim akteru, jimii tvofena sit' drii pohromade konstrukci vazne hudby, vysvetluji nejen, co vlastne je a co neni vazna hudba, ale take zodpovidam otazky, jak je moine, ie k ni dnes ma tak blizko jazz, nebo proc a jak je vaina hudba uiivana v mediich.
|
|
| |
|
|
Pohled na umělecký úspěch očima studentů a pedagogů na uměleckých školách
Pincová, Zdeňka ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce Pohled na umělecký úspěch očima studentů a pedagogů na uměleckých školách pojednává o pojmu úspěchu v představách mladých umělců a jejich pedagogů. Snaží se na úspěch pohlížet prostřednictvím profesní identity, která se ale stále vyvíjí. V první části stručně shrnuje některé pohledy na identitu a utváření rolí ve společnosti (Goffman, Berger a Luckmann) a představuje teorii symbolického interakcionismu jako konceptu práce. Symbolický interakcionismus je založený na vzájemném utváření postojů a výměně významných symbolů, které vyvolávají odpovídající reakce. V analýze bakalářská práce rozebírá proces utváření profesní identity na základě životních a uměleckých etap studentů a pedagogů tanečního respektive výtvarného oboru. K tomu využívá teoretické podklady ze zkušeností a výzkumů jiných autorů. Ke konci se zaměřuje na samotný úspěch a jeho aspekty. V závěru pak jednotlivé pohledy shrnuje a definuje mezi nimi zjištěné rozdíly.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.