|
|
Nové přístupy ke zmírnění myokardiální atrofie po mechanickém odlehčení - Experimentální studie heterotopické transplantace srdce u laboratorního potkana
Pokorný, Martin ; Malý, Jiří (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Rohn, Vilém (oponent)
Rozvoj srdeční atrofie, jako následek mechanického odlehčení srdce, který byl popsán u pacientů léčených dlouhodobými mechanickými srdečními podporami, představuje jednu ze zásadních překážek v cestě k zotavení myokardu. Prvním cílem této práce bylo zhodnotit rozvoj srdeční atrofie u zdravého a selhávajícího myokardu po mechanickém odlehčení. Experimentálním modelem ke studiu mechanického odlehčení byla zvolena heterotopická transplantace srdce u laboratorního potkana. Srdeční selhání bylo experimentálně vyvoláno chronickým objemovým přetížením po vytvoření aorto- kavální píštěle. Druhým cílem této práce bylo zjistit, zda dietou navozené zvýšení koncentrací kyseliny myristové, palmitové a palmitoolejové v myokardu dokáže zmírnit průběh atrofických změn. Právě u těchto vybraných mastných kyselin byla již dříve prokázána schopnost navodit fyziologický růst myokardu. Třetím cílem této práce bylo zjistit, zda navýšení izovolumické zátěže heterotopicky transplantovaného srdce může ovlivnit rozvoj srdeční atrofie. Zvýšení izovolumické zátěže bylo dosaženo po implantaci nově navrženého intraventrikulárního expandéru. Rozvoj srdeční atrofie byl hodnocen jako váhový úbytek heterotopicky transplantovaného srdce v porovnání s hmotností srdce kontrolních skupin, a to 7, 14, 21 a 28 dní po heterotopické transplantaci....
|
|
|
Integrace cizinců do české společnosti
Pokorný, Martin ; Havlík, Radomír (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Cílem mé diplomové práce je prozkoumání problematiky integrace cizinců do české společnosti. K tomuto účelu zamýšlím použít techniku dotazníkového šetření, spolu s komparací dalších šetření, která byla provedena nevládními organizacemi. Dílčím záměrem je pak zmapování právního postavení cizince v České republice, důvody emigrace v historii, její vývoj a skladba migrující populace na evropském kontinentě. Dále se zaměřím na možnosti zdravotního a sociálního pojištění s možností využití lékařské péče a také na možnosti práce a studia cizinců v České republice.
|
|
|
Poetika prostoru v Alexandrijském kvartetu.
Malý, Lukáš ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Poetiku prostoru v Alexandrijském kvartetu tvoří několikaúrovňová struktura. Tato poetika je úzce svázána s ústředním prostorem příběhu Alexandrií, která je zároveň jedním z témat románu. Jednotlivé roviny navrhuji v souvislosti s různými teoretickými koncepcemi, které následně využívám pro vlastní analýzu. Alexandrie je nejprve estetickou kulisou příběhu, kterou ztvárňují popisné pasáže. Silně subjektivní a lyrizované popisy města zakládají celkové naladění vyprávění a potenciálně podporují experienciální iluzi čtenáře. Alexandrie a její specifičnost je dále modulována a tematizována jejími ozvláštněnými makrostrukturními podmínkami, které ohraničují Alexandrii jakožto autonomní fikční prostor s vlastními pravidly uvnitř fikčního světa románu. Součástí poetiky prostoru v románu je i ztvárnění časoprostorových aspektů skutečnosti (chronotopu), a to jak na úrovni příběhu, tak na úrovni vyprávění. Alexandrie je dále explicitní rétorikou i skrze sémantickou indexaci personifikována a vstupuje do sémantických vztahů s postavami a událostmi. Jednotlivé úrovně se komplementárně doplňují a jsou součástí sémantického gesta románu. Alexandrie se stává samostatným znakem, mytickou entitou, jejíž význam interpretuji v poslední části této diplomové práce. V závěru jsou naznačeny možnosti srovnání poetiky...
|
|
| |
|
|
Nikde a kdesi: Utopie, dystopie a jejich vzájemná poloha
Pomahač, Ondřej ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Práce se zaměřuje na kritiku opozice utopie a dystopie, potažmo jejich definic jako žánru (žánrů) v několika teoretických reflexích, ilustrujících hlavní proudy teoretického pojímání utopie a dystopie, a na následnou analýzu vybraných exemplárních literárních textů označovaných jako utopie či dystopie. V první části je pozornost soustředěna na odhalování nedostatků vybraných definic a odmítnutí této snahy jako základu pro zkoumání vybraných literárních textů. Těmi jsou tzv. klasické utopie: Utopie Thomase Mora, Sluneční stát Tommasa Campanelly, Nová Atlantida Francise Bacona a texty typicky označované jako dystopické: My Jevgenije Zamjatina, Krásný nový svět Aldouse Huxleyho a 1984 George Orwella. Cílem druhé části práce je nabídnout komparativní přístup zkoumání vybraných textů na základě jejich jednotlivých vzájemných vztahů a jejich uspořádání (pravidel stavby), bez nutnosti hledání zastřešujících definic pojmů a podstaty utopie či dystopie.
|
|
|
Jazyk a instituce
Kučerová, Barbora ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
(česky) Záměrem této práce je objasnit normativní charakter jazyka, tedy jak jsme v každé řeči vázáni určitým systémem pravidel. Tento normativní charakter jazyka budeme zejména zkoumat s ohledem na dvě ústřední otázky: v čem se tato normativita jazyka zakládá a jaké momenty ji konstituují. V první části práce podáme interpretaci děl tří autorů - Ferdinanda de Saussure, Charlese S. Peirce a Pierra Bourdieu - a zaměříme se na otázku, co normativitu jazyka zakládá. Zde půjde zejména o vyjasnění vztahu jazyka k společenskému konsensu, k zvyku a jednání a k institucím. V druhé části práce podáme definici instituce jazyka, která je inspirovaná teoriemi Peirce a Bourdieua. Následně se systematicky pokusíme vymezit ty aspekty, které jsou pro jazyk jako instituci normativní. Nejdříve se věnujeme těm aspektům, které jsou ryze jazykové, tj. lexikon, výslovnost a intonace, oficiální jazyk a instituce symbolizovaná jazykem. Posledními analyzovanými momenty jsou řečové žánry, sdílené mínění, zvyk či jednání a moc.
|
|
|
Fenomén fikce
Koblížek, Tomáš ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Předmětem předkládané práce je problém fikčnosti literárního díla. Text je rozdělen do tří částí. V první části je východiskem úvaha o povaze básnického jazyka. Ústřední tezí je, že literatura nemůže být pojímána jako soubor objektivních vlastností dané výpovědi, ale jako způsob, jakým se řeč dotýká čtenáře či posluchače, tj. jako fenomén. Toto tvrzení je základem pro předběžné vymezení fikčnosti literárního díla jako fenoménu, resp. jako aspektu fenoménu literatury. Druhá část představuje kritiku tzv. teorie fikčních světů. Předmětem výtek je především výklad fenoménu světa jako agregátu předmětů, postav a událostí, vztah prostředkující reprezentace mezi texturou a fikčním světem, pojetí literární tvorby jako překladu extensionální roviny do intensionální a pojetí recepce literární výpovědi jako rekonstrukce fikčních objektů. Třetí část naznačuje řešení problému fikčnosti. V návaznosti na výklad Patočkovy studie Učení o minulém rázu umění je fenomén literatury vymezen jako vplývání předmětné komponenty zkušenosti do komponenty objektivně nevykazatelné. Fikční předmět je v této souvislosti pojat jako předmět mizící, resp. jako stávající se ne-předmětem.
|
|
|
Interpretační sémantika jako příspěvek k recepci literárního textu
Koblížek, Tomáš ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Tématem předkládané práce je projekt interpretační sémantiky, jejž ve svých textech průběžně rozvíjí francouzský lingvista François Rastier. Cíl práce je dvojí: jednak představit a dále rozvést základní principy této teorie, jednak poukázat na možné uplatnění Rastierova projektu při interpretaci a analýze literárních textů. Klíčovým problémem, který lze s rastierovskou sémantikou spojit a který také představuje hlavní osu našeho výkladu, je souhra mezi otevřeností a uzavřeností textu, k níž dochází na různých jazykových úrovních: V rámci interpretační sémantiky je text chápán jednak jako jazykový objet otevřený různým formám uspořádání a rozmanité artikulaci významových jednotek. Zároveň je však postulováno, že text pokaždé - v daném jazykovém a mimojazykovém kontextu - krystalizuje do určité struktury a nabývá určitý smysl. Toto obecné téma sledujeme napříč jednotlivými kapitolami, v nichž jsou pojmy interpretační sémantiky prověřovány na konkrétních příkladech z o oblasti umělecké literatury: (1) První kapitola je věnována tzv. isotopním vztahům, které představují hlavní textový princip. Ve světle tohoto principu není text popisován jako velká věta s apriori vymezenou textovou syntaxí. Textovost spočívá v momentálním usouvztažňování opakujících se (isotopních) významových jednotek, které se v...
|
|
|
The expressiveness of experience: a structural and phenomenological account of the Russian formalists' "aesthetic of estrangement"
Flack, Patrick ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent) ; Pokorný, Martin (oponent)
Ve svých základních literárně-vědeckých a básnických studiích, ruští formalisté (Šklovskij, Tynjanov, Jakobson, atd.…) slavně prohlašují, že se estetická zkušenost rovná konkrétní aktu vnímání, funkčně spuštěnému formální strukturou uměleckého nebo literárního díla. Tento estetický princip, který Šklovskij nazval "ozvláštnění", hrál pomocnou roli v přispění ruských formalistů při založení a rozvoji literární teorie jako autonomní vědecké disciplíny. Také pravidelně inspiroval jiné myslitele a přinášel impulzy k produktivnímu novému pohledu na uměni nebo literaturu, což je fakt, který podtrhuje svou důležitost a závažnost. Současně ovšem, "zvláštní" úvahy formalistů o vnímatelné-formální podstatě umění a literatury podléhaly kritice za to, že jsou příliš úzké a nepostačující. Kritici často poukazovali na to, že navzdory své povrchní působivosti se klíčová tvrzení ruských formalistů opírají jen o řádku pro tento účel vytvořených psychologických hypotéz a jsou přespříliš podmiňovány svými specifickými vědeckými cíli a modernistickými předsudky. A což je ještě horší, jejích přístup byl důvěryhodně napadán za to, že je epistemologicky a sémioticky naivní a z toho, že zbavuje umění a literaturu "obsahu" nebo významu, nemluvě o širším sociálním, kulturním, politickém nebo ideologickém významu. V...
|
|
|
Tři příběhy mezi Východem a Západem: "Ctnostný jinoch", "Božský milenec", "Obětování dítěte"
Špicová, Zuzana ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Práce se zabývá realizací tří syžetů - "Ctnostný jinoch", "Božský milenec" a "Obětování dítěte" - v různých literaturách Východu a Západu. U každého syžetu je představena jeho základní podoba, postavy/(arche)typy a motivy a jejich možné varianty v závislosti na kulturním, literárním a náboženském/mytologickém prostředí. S využitím historické a srovnávací poetiky jsou jednotlivé syžety sledovány od prvních dochovaných realizací v literaturách evropských i mimoevropských až po zpracování moderní. Důraz je kladen na konkretizaci a uspořádání jednotlivých motivů, proměny v závislosti na příslušném nábožensko-mytologickém rámci a na napětí mezi stejným a různým, obecným vzorcem a konkrétní realizací, typem a postavou.
|
host ::
RSS.