|
|
První gore scény v americkém mainstreamovém filmu
Šrajer, Martin ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Bakalářská práce První gore scény v americkém mainstreamovém filmu zkoumá severoamerickou kinematografii konce 60. let minulého století z hlediska filmové reprezentace násilí, konkrétně se zaměřuje na první explicitně násilné scény v americkém mainstreamovém filmu. Takzvané gore scény se ve filmech pro široké vrstvy diváků mohly poprvé objevit díky specifickým podmínkám v americkém filmovém průmyslu a americké společnosti po druhé světové válce. Cílem práce je osvětlit, které faktory byly pro posun v zobrazování filmového násilí klíčové a jakým způsobem se konkrétně odrážejí ve filmech Bonnie a Clyde a Divoká banda.
|
|
|
Film a režim. Oficiální a neoficiální reflexe normalizační filmové tvorby
Shehatová, Amira ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji reflexi vybraných normalizačních filmů Věry Chytilové a Jiřího Menzela v oficiálním i neoficiálním tisku. Nezabývám se vlastními filmy, ale reakcemi na ně v denících a samizdatových a exilových periodikách. Nejprve nastíním dobový historický a společenský kontext. Dále se věnuji tomu, jaké mělo pozměněné politické uspořádání vliv na oficiální kulturu a média. Poté pokračuji popisem alternativní kultury, do které spadá i vydávání samizdatových periodik. K úplnému obrazu zařazuji i texty z exilových časopisů. V dalších dvou kapitolách podrobněji rozebírám konkrétní texty. Především mě zajímalo, jak kritici ze svých různých ideových, společenských i geografických pozic vnímají stejné filmy. Na čem se shodnou a kdy jsou naopak jejich názory úplně odlišné. Klíčová slova: film, normalizace, samizdat, exil, Věra Chytilová, Jiří Menzel
|
|
|
Scenáristická geneze husitské trilogie Otakara Vávry
Egermajer, Jakub ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Tato bakalářská práce, jak její název napovídá, se soustředí na scenáristický vývoj husitské trilogie režiséra Otakara Vávry natočené mezi lety 1954 a 1956 - filmů Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem. Analyzuje ideologické a mocenské vlivy, kterým trilogie podléhá a umisťuje ji do kontextu české kinematografie rané komunistické éry, ale rovněž do širšího narativu tzv. husitské tradice, důležité to součástí moderní české národní identity, kterou si po převratu v roce 1948 přivlastnil komunistický režim. Ačkoliv literární přípravy vzniku trilogie byly započaty již před únorovým pučem, její hlavní vývojová fáze spadá již do doby stalinismu. Ve stejné době (na počátku padesátých let) se prací mladých komunistických historiků protežovaných z nejvyšších pater aparátu rodila nová marxisticko-leninská interpretace husitského hnutí. Této nové interpretaci byla již od jejího zrodu přiřknuta role historiografického dogmatu. Jeden ze zmíněných mladých historiků, Josef Macek, se podílel na vzniku trilogie coby historický poradce. Ovšem Vávrovu filmovou sérii přesto nemůžeme považovat za pouhé filmové znázornění Mackových závěrů. Trilogie, jak tato práce nalézá, je totiž do ještě větší míry spojena s podstatně obvyklejšími a tehdy obecně přijímanými interpretacemi husitské doby a jejího odkazu. Tyto interpretace jsou...
|
|
|
Giallo: hybridita a dezorientace
Přibil, Michael ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Práce si klade za cíl vymezit a posléze analyzovat proud giallo, tj. skupinu celovečerních hraných filmů, které byly produkovány v Itálii od šedesátých let a dále v sedmdesátých letech. Zamýšlím kriticky zhodnotit dosavadní výzkum o uvedeném proudu, neboť soudím, že dostatečně nepřihlížel k rozmanitosti relevantních kontextů (diváctvo, sociálně-kritický kontext snímků, jeho literární a komiksové kořeny, žánrová hybridita v italské filmové produkci). Dále za pomoci nástrojů, které poskytuje neoformalistická analýza, budu ve třech příkladových giallo filmech rozebírat jejich formální prvky. Cílem analytické části je potvrdit hypotézu, že hlavní dominantou gialla, která je společná pro fabulaci-naraci-styl-percepci, je princip dezorientace.
|
|
|
Forman's Amadeus and the Role of Music in Film Narrative
Bazika, Tomáš ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Forman's Amadeus and the Role of Music in Film Narrative Vedoucí diplomové práce (supervisor): Zpracoval (author): Mgr. Tereza Havelková, Ph.D. Tomáš Bazika studijní obor (program): Praha, July 2020 Obecná teorie a dějiny umění a kultury Abstrakt Tématem této diplomové práce je studium metod využití hudby Wolfganga Amadea Mozarta ve filmu Amadeus režiséra Miloše Formana. Ve své práci se zaměřuji na využití původních klasicistních skladeb k vytvoření nového, převážně fiktivního narativu o životě a hudbě Mozarta. Argumentuji, že místo použití Mozartových skladeb jako filmové hudby, tvůrci Amadea pojímají jednotlivé scény i celkovou strukturu filmu primárně s ohledem na expresivní vlastnosti a biografické souvislosti hudby. Zapojuji se do dialogu s relevantním dosavadním bádáním, pomocí něhož sestavuji teoretický rámec pro systematickou interpretaci významotvorných rolí hudby v Amadeovi. Vycházím z konceptu diegetické, nediegetické a metadiegetické kategorie zvuku ve filmu Claudie Gorbmanové a aplikuji její taxonomii při analýze Amadea, abych ukázal, jak nejen výběr a umístění hudby, ale především její situování ve vztahu k diegezi určuje její dopad na narativ. Navrhuji, že tvůrci Amadea zpracováním Mozartovy hudby převrací tradiční hierarchii podrobení se hudebního doprovodu ve prospěch vizuální a verbální...
|
|
| |
|
|
Hyperrealismus Franka Tashlina: Neoformalistická analýza filmu Will Success Spoil Rock Hunter?
Koutesh, Marek ; Bláhová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Cílem této práce bylo provést analýzu filmu Will Success Spoil Rock Hunter? režiséra Franka Tashlina. Výchozím předpokladem je, že se tento snímek vymyká dobové hollywoodské tvorbě a užívá vysoce sebereflexivní postupy. K rozboru filmového díla jsem zvolil přístup neoformalistické analýzy, jejíž metodologii definovala Kristin Thompsonová v publikaci Breaking the Glass Armor: Neoformalist Film Analysis. V první části práce poskytuji teoreticko-metodologickou reflexi nástrojů neoformalistické analýzy. Následně přecházím k metodologii přístupu k filmové historii, ve které vycházím z knihy Roberta C. Allena a Douglase Gomeryho Film History: Theory and Practice a z konceptu klasického hollywoodského filmu. Další kapitola shrnuje dobový kontext a vlivy, které se podílely na podobě díla. V analytické části označuji za řídicí princip filmu obnažení popkulturních struktur a snažím se s pomocí nástrojů neoformalistického rozboru dokázat, jak se projevuje v různých složkách díla.
|
|
|
Film a režim. Oficiální a neoficiální reflexe normalizační filmové tvorby
Shehatová, Amira ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji reflexi vybraných normalizačních filmů Věry Chytilové a Jiřího Menzela v oficiálním i neoficiálním tisku. Nezabývám se vlastními filmy, ale reakcemi na ně v denících a samizdatových a exilových periodikách. Nejprve nastíním dobový historický a společenský kontext. Dále se věnuji tomu, jaké mělo pozměněné politické uspořádání vliv na oficiální kulturu a média. Poté pokračuji popisem alternativní kultury, do které spadá i vydávání samizdatových periodik. K úplnému obrazu zařazuji i texty z exilových časopisů. V dalších dvou kapitolách podrobněji rozebírám konkrétní texty. Především mě zajímalo, jak kritici ze svých různých ideových, společenských i geografických pozic vnímají stejné filmy. Na čem se shodnou a kdy jsou naopak jejich názory úplně odlišné. Klíčová slova: film, normalizace, samizdat, exil, Věra Chytilová, Jiří Menzel
|
|
|
Josef Střecha, kameraman (3.11.1907, 29.3.1985)
Novotná, Magdaléna ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje životu a tvorbě kameramana Josefa Střechy. Jedná se o autora s pozoruhodným tvůrčím záběrem, jehož život a dílo zatím filmová historiografie nezkoumala. Střecha tvořil v letech 1929 - 1971 a za svou kariéru se podílel na více jak 60 celovečerních hraných filmech. Během druhé světové války pod pseudonymem Strecher natáčel také v Německu pro společnosti Bavariafilm a UFA. Cílem této bakalářské práce je představit tohoto činorodého kameramana a jeho tvorbu a také sledovat širší vývoj umělecko- technické profese kameramana. Nedílnou součástí je uspořádání pozůstalosti Josefa Střechy a vytvoření osobního fondu, jehož inventář je k dispozici v příloze.
|
|
|
Poetika filmové tvorby Artavazda Pelešjana
Stetsenko, Ksenia ; Bernard, Jan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Poetika filmové tvorby Artavazda Pelešjana Abstrakt Tato diplomová práce předkládá analýzu poetiky filmové tvorby Artavazda Pelešjana na základě teorie Davida Bordwella o poetice filmového díla. První část práce obsahuje úvodní kapitolu, představující režisérovu tvorbu a zahrnující rovněž vyhodnocení existující literatury k tématu a metodologický přístup. Hlavním metodologickým východiskem je analytická poetika filmu v pojetí Davida Bordwella, kterou rozpracoval v řadě studií. Druhá část práce se zaměřuje na analýzu samotnou a je tvořena třemi základními kapitolami, představujícími základní složky filmového díla: tematiku, stylistiku a celkovou formu díla. První kapitola se zaměřuje na základní tematické prvky jednotlivých Pelešjanových filmů a shrnuje klíčová témata celé jeho tvorby. Druhá kapitola představuje analýzu stylistické složky díla, tvořené primárně spojením obrazu a zvuku, vyjádřeného prostřednictvím montáže. Tato část práce se rovněž věnuje Pelešjanově teorii distanční montáže a představuje fungování distančních vazeb na konkrétních příkladech. Třetí, poslední kapitola, se vztahuje k celkovému uspořádání Pelešjanova díla; zde je jeho tvorba primárně pojednána na pozadí úvah o filmovém eseji. Práce tak představuje základní charakteristické rysy estetiky Pelešjanova díla z hlediska jeho formální,...
|
host ::
RSS.