|
|
Stát a historický film (1945-1956)
Egermajer, Jakub ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Česálková, Lucie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vývojem žánru historického a historicko- životopisného filmu v československé kinematografii v období třetí republiky a stalinistické diktatury, tedy zhruba v letech 1945 až 1956. Zkoumá úlohu, kterou díla tohoto žánru zastávala v oficiální poválečné a poúnorové kulturní politice. Bere při tom v úvahu jak realizované, tak nerealizované filmové projekty z vymezeného období. Vnímá je jako součást jednoho volného cyklu, umělecky i ideově propojeného a spadajícího do širší kulturní tendence známé jako historismus. Rozebírané filmy navazují na starší české kulturní tradice a to jak v oblasti výtvarného zpracování, tak v ideovém sdělení. Vizuální pojetí reprodukuje zejména konvence historické malby devatenáctého století, v době vzniku snímků všobecně známé. Pohled sledovaných projektů na české dějiny pak navazuje na obrozeneckou historiografii (zejména na díla Františka Palackého) a na její pozdější popularizátory (zejména na Aloise Jiráska). Tento výklad české historie, dominantní již od pozdní fáze národního obrození, ovšem ve zkoumaných filmech poválečného a poúnorového období doznává změn. Mnohdy implicitních a z hlediska delšího časového odstupu těžko rozpoznatelných. Tyto změny spočívají zejména v pronikání prvků vyhroceně třídního hlediska a v upozaďování náboženského a...
|
|
|
Scenáristická geneze husitské trilogie Otakara Vávry
Egermajer, Jakub ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Tato bakalářská práce, jak její název napovídá, se soustředí na scenáristický vývoj husitské trilogie režiséra Otakara Vávry natočené mezi lety 1954 a 1956 - filmů Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem. Analyzuje ideologické a mocenské vlivy, kterým trilogie podléhá a umisťuje ji do kontextu české kinematografie rané komunistické éry, ale rovněž do širšího narativu tzv. husitské tradice, důležité to součástí moderní české národní identity, kterou si po převratu v roce 1948 přivlastnil komunistický režim. Ačkoliv literární přípravy vzniku trilogie byly započaty již před únorovým pučem, její hlavní vývojová fáze spadá již do doby stalinismu. Ve stejné době (na počátku padesátých let) se prací mladých komunistických historiků protežovaných z nejvyšších pater aparátu rodila nová marxisticko-leninská interpretace husitského hnutí. Této nové interpretaci byla již od jejího zrodu přiřknuta role historiografického dogmatu. Jeden ze zmíněných mladých historiků, Josef Macek, se podílel na vzniku trilogie coby historický poradce. Ovšem Vávrovu filmovou sérii přesto nemůžeme považovat za pouhé filmové znázornění Mackových závěrů. Trilogie, jak tato práce nalézá, je totiž do ještě větší míry spojena s podstatně obvyklejšími a tehdy obecně přijímanými interpretacemi husitské doby a jejího odkazu. Tyto interpretace jsou...
|
host ::
RSS.