|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Reportér - nový časopis v éře konvergence médií
Svobodová, Anežka ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Éra konvergence médií přináší pro tradiční média nové výzvy. Časopisy nechtějí přijít o své čtenáře, kteří se stále častěji přemisťují na internet. Čtenosti tištěných médií soustavně klesají. Lidé mají prostřednictvím internetu přístup k informacím, a média tak čelí tlaku na rychlost publikování zpráv. Důraz na rychlost jde často v rozporu s ověřováním publikovaných informací. Práce se zabývá analýzou nového magazínu Reportér, který byl v roce 2014 uveden na trh. Časopis se řadí mezi zastupitele tzv. slow-journalism a nabízí čtení, které nepomíjí. Na českém trhu je vlastně průkopníkem tohoto trendu. Každý měsíc nabízí čtenářům reportáže ze světa byznysu, kultury i společnosti. Pro časopis Reportér je důležitá i jeho on-line verze. Do ní jsou zahrnuty všechny články, které kdy v magazínu vyšly. Čtenář se po přihlášení dostane do archivu všech čísel časopisu. Na internetu jsou k přečtení ještě další texty. Pro účely práce bylo provedeno také kvantitativní dotazníkové šetření. Jeho cílem bylo zjistit, zda mají respondenti zájem o předplatné digitálního archivu tištěného média a jaký je jejich přístup k on-line médiím. Z výzkumu vyplynulo, že lidé nejčastěji čerpají informace ze zpravodajských serverů. O placenou digitální formu tištěného média v současné době nemají zájem.
|
|
|
Jan Petránek a jeho pozice v médiích. Životopisná studie.
Fejtková, Pavlína ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce s názvem Jan Petránek a jeho pozice v médiích. Životopisná studie. pojednává o životě a publicistické činnosti novináře Jana Petránka. Text odborné stati, jenž se věnuje rozsáhlému časovému období od Petránkova narození v roce 1931 až do roku 2016, je seřazen chronologicky. Jednotlivé kapitoly jsou uvozeny politicko-společenským kontextem daného časového období, který ovlivňoval nejen vysílání Československého rozhlasu, ale i novinářovu existenci. Stěžejní metodou pro vypracování této práce byla orální historie, tedy osobní rozhovor s Janem Petránkem, a práce s archivními materiály z fondů Národního archivu v Praze a Archivu Českého rozhlasu. Hlavní osou textu je Petránkova činnost v Československém rozhlase, kam nastoupil v roce 1951 a působil až do roku 1970, kdy byl propuštěn pro aktivní účast na protiokupačním vysílání v srpnu 1968. Pozornost byla věnována i Petránkovu rodinnému zázemí, podpisu Charty 77, působení v samizdatových Lidových novinách a v uskupení Šanson - věc veřejná, které bylo založeno v reakci na sebeupálení Jana Palacha. Vzhledem k faktu, že Jan Petránek do současnosti, tj. roku 2016, nadále externě spolupracuje s Českým rozhlasem a je častým hostem televizních pořadů, zaobírá se poslední kapitola jeho publicistickou činností po pádu komunistického...
|
host ::
RSS.