|
|
Leptosporangiátní kapradiny z karbonských pánví Čech, vybrané taxony
Frojdová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Jiří (oponent)
Diplomová práce reviduje deset vybraných druhů sphenopteridních kapradin z karbonu a permu uložených ve sbírkách Národního muzea v Praze, Západočeského muzea v Plzni a British Geological Survey v Keyworth. Byly studovány sphenopteridní typy kapradin na základě reprodukčních orgánů získané metodou macerace rostlinných otisků. Sporangia a jejich annulus jsou důležitými diagnostickými znaky pro jednotlivé rody a druhy sphenopteridních kapradin a u vybraných druhů nebyly dosud popsány. Byly studovány následující druhy Boweria schatzlarensis, Myriotheca anglica, Renaultia crépini, Sturia amoena, Discopteris sp., Zeilleria hymenophylloides, Zeilleria avoldensis, Scolecopteris elegans, Waldenburgia corynepteroides a Oligocarpia gutbiery. S výjimkou druhu Waldenburgia corynepteroides, Scolecopteris elegans, Zeilleria hymenophylloides a Zeilleria avoldensis byl studován typový materiál. U druhu Boweria schatzlarensis macerace ukázala laterální annulus, zatímco u Myriotheca anglica je annulus buď laterální a nebo spíše speciální typ umístěný po stranách sporangia. Určení typu annulu (laterální annulus) u Renaultia crépini rovněž umožnilo zařadit tento druh k rodu Tenchovia (nová kombinace Tenchovia crépini). U druhu Sturia amoena macerace ukázala prstencový annulus. Dále byl studován druh Discopteris sp.,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Těžba roponosných písků v kanadské provincii Alberta a její dopad na životní prostředí
Šídová, Kateřina ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o těžbě roponosných písků v kanadské provincii Alberta a jejím dopadu na životní prostředí. Kanadská ložiska roponosných písků představují 3. největší zásobu ropy na světě. Tyto zásoby byly odhadnuty na 168, 7 miliard barelů ropy. V úvodní části práce je stručně charakterizován vznik ropy, včetně ložisek roponosných písků. Hlavní část bakalářské práce se však zabývá 4 hlavními ložisky v provincii Alberta, která se navzájem liší nejenom fyzikálně - chemickými vlastnostmi obsažené ropy (např. specifickou hustotou), ale i vlastnostmi úložných poměrů, které vedou k odlišným způsobům těžby, z nichž jsou představeny hlavní metody. Mezi tyto metody patří povrchová těžba, která je zároveň nejviditelnějším důkazem dopadu těžby na krajinu, a proto jsou hlavní problémy životního prostředí představeny jejím prostřednictvím.
|
|
| |
|
| |
|
|
Karbonská flóra české části hornoslezské pánve a její význam pro biostratigrafii
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Bakalářská práce podává stručný přehled karbonské flóry české části hornoslezské pánve a její využití pro stratigrafii. Bažinatá vegetace karbonu se stala základem uhelného bohatství hornoslezské pánve, jejíž sedimenty se ukládaly po dobu asi 10 mil. let. Za toto dlouhé období se charakter flóry měnil a podle asociací určitých druhů, tak můžeme výplň pánve členit do stratigrafických jednotek. V pánvi nacházíme plavuně, přesličky, kapradiny, kapraďosemenné rostliny, kordaity a ginkovité rostliny. Výplň hornoslezské pánve započala ukládáním ostravského souvrství s typickou flórou paralických pánví a s vůdčím druhem Sphenopteris adiantoides. Slojové facie střídaly mimoslojové úseky s kulmskou flórou. Díky paleogeografickým změnám sedimentačního prostředí spojeným s mořskými transgresemi docházelo ke změnám floristických asociací. Významným dělítkem střední a svrchní floristické zóny spodního namuru je skupina faunistických horizontů (dále jen sk. f. h.) Enny, v jejímž začátku mizí poslední kulmská flóra. Po následném hiátu sedimentuje karvinské souvrství s významným horizontem sloje Prokop. Je charakteristické druhy středního namuru až spodního westphalu a postrádá mimoslojové úseky. Rostliny stáří svrchního namuru nacházíme v sedlových a sušských vrstvách. Spodními sušskými vrstvami prochází...
|
|
|
Stopové a minoritní prvky v uhlí a metody výzkumu
Páchová, Helena ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Sýkorová, Ivana (oponent)
Cílem bakalářské práce je podat přehled hlavních stopových a minoritních prvků v uhelné hmotě, charakterizovat jejich nejčastější původ, způsob distribuce v uhlí a vliv na vlastnosti uhlí z hlediska jeho využití a dopadů na životní prostředí. Práce popisuje hlavní metody výzkumu uhelné hmoty. Součástí práce je i přehled výskytu těchto prvků v hlavních uhelných pánvích České republiky.
|
|
| |
|
|
Vznik a rozšíření proplástků v hlavní hnědouhelné sloji mostecké pánve
Novotný, Tomáš ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Práce shrnuje současný stav znalostí o vzniku a rozšíření proplástků v hlavní hnědouhelné sloji v mostecké pánvi. V prvních kapitolách se věnuji především obecné charakteristice typů proplástků a to i takových, které v mostecké pánvi nejsou zastoupeny nebo nebyly ještě zjištěny. Dále je v těchto kapitolách uveden geologický vývoj mostecké pánve s větším zaměřením na Bílinsko, protože právě zde proběhlo nejvíce výzkumů na tuto problematiku. Těžištěm této bakalářské práce je rozpoznání typů proplástků a jejich rozšíření v hlavní hnědouhelné sloji mostecké pánve, zejména v lomu Bílina, kam se soustředilo terénní pozorování umělých výchozů s proplástky. V pánvi jsou zastoupeny dva typy sedimentárních proplástků. V západní části pánve převažují proplástky vzniklé zaplavením rašeliniště v důsledku fluviálních procesů, protože po téměř celou dobu existence rašelinotvorného močálu zde existovaly fluviální systémy žatecké delty. Ve východní části pánve (např. lom Bílina) můžeme rozpoznat dva typy proplástků. Proplástky spjaté s fluviálními systémy jsou vytvořeny ve spodní a střední lávce uhelné sloje. Ve svrchní lávce sloje jsou převažujícím typem proplástky vzniklé zaplavením rašeliniště v důsledku jezerních záplav, jejichž vznik souvisel s bílinskou deltou. Takto vzniklé proplástky přecházejí do...
|
host ::
RSS.