|
|
Expanzivní politika USA. Hranice mezi hispánským a anglosaským světem mezi léty 1821-1848
Stískal, Jiří ; Opatrný, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se snažila poukázat na odlišné vztahy k pohraničím oblastem v prostředí USA a Mexika, na vývoj hraniční linie obou států a na omyly a nedůslednosti centrálních orgánů mladého mexického státu, vedoucí k postupnému odcizení a definitivní separaci jeho severního pohraničního území. Na příkladu Texasu bylo demonstrováno stupňování požadavků již tak privilegovaných severoamerických osadníků a vedle toho i nešťastný pokus ústředních mexických orgánů o pacifikaci tohoto procesu vojenskou silou, jenž vedl ke spojení většiny texaského obyvatelstva ve společném odporu. Příklad Nového Mexika a zvláště Kalifornie zase nastínil úspěšnější pokusy ústředních orgánů o pacifikaci separatistického hnutí, jejichž výsledky však zanikly ve víru mexicko - americké války.
|
|
|
The 20th century muralism in Mexico
Binková, Petra ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce
|
|
|
Seminolové: Od kukuřice k Hard Rock Café
Dolejš, Andy ; Opatrný, Josef (vedoucí práce)
Bakalářská práce mapuje historický vývoj a rozvoj indiánského kmene Seminolů, kteří obývají bažiny Floridy. Cílem je zjištění psychologických a sociálních aspektů konfrontace mezi kolonizátory s původními obyvateli Severní Ameriky. Historie, kultura a tradice kmene. Poutavý příběh od kukuřice po vlastnictví celosvětově známého řetězce Hard Rock Cafe.
|
|
|
Seminolové: Od kukuřice k Hard Rock Café
Dolejšová, Tereza ; Opatrný, Josef (vedoucí práce)
Bakalářská práce mapuje historický vývoj a rozvoj indiánského kmene Seminolů, kteří obývají bažiny Floridy. Cílem je zjištění psychologických a sociálních aspektů konfrontace mezi kolonizátory s původními obyvateli Severní Ameriky. Historie, kultura a tradice kmene. Poutavý příběh od kukuřice po vlastnictví celosvětově známého řetězce Hard Rock Cafe.
|
|
|
Proměny zahraniční politiky Venezuely na přelomu 20. a 21. století
Novotná Nachtigallová, Mariana ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent) ; Opatrný, Josef (oponent)
Dizertační práce se zabývá proměnou zahraniční politiky Venezuely v letech 1999 -- 2012 a dále vztahem mezi zahraničněpolitickou rétorikou a zahraniční politikou a vnitropolitickým vývojem. Základní hypotéza zní: Zahraničněpolitická rétorika a zahraniční politika Venezuely v letech 1999-2012 měla za primární cíl legitimizovat mocenské postavení prezidenta Cháveze. Práce obsahuje vedle analýzy zahraniční politiky také krátký historický exkurz a analýzu současného politického režimu Venezuely, což bylo pro studium vztahu mezi nimi a studium otázek souvisejících s legitimitou nezbytné. Hlavním nástrojem pro testování dvou dílčích hypotéz byla textová analýza projevů Huga Cháveze před Národním shromážděním v letech 2000-2012. Kvantifikace klíčových slov a kvalitativní analýza projevů umožnila ověřit stanovené dílčí hypotézy. Závěrem bylo možné konstatovat, že zahraniční rétorika a zahraniční politika Huga Cháveze přispívala k posilování jeho vnitřního mocenského postavení, zejména ve vztahu k armádě a vrstvám citlivým na populistický styl a to i na vzdory nežádoucím dopadům zahraniční politiky na venezuelské hospodářství. Dále můžeme říci, že se zahraničněpolitická rétorika a zahraniční politika v letech 1999-2012 proměňovala a radikalizovala v souvislosti s vnitropolitickým vývojem.
|
|
|
Brazilská levice na počátku 21. století. Od politické alternativy k mocenskému kartelu?
Němec, Jan ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent) ; Kouba, Karel (oponent) ; Fiala, Vlastimil (oponent)
Dizertační práce se zabývá transformací brazilské Dělnické strany (Partido dos Trabalhadores, PT), přičemž cílem je zjistit důvody více než desetiletého časového odstupu mezi obnovením přímé volby prezidenta v podmínkách všeobecného volebního práva a vítězstvím levice ve společnosti, která je poznamenaná extrémní nerovností distribuce bohatství. Druhou otázkou je, jakým způsobem strana dokázala v podmínkách fragmentovaného stranického systému konsolidovat moc a udržet ji po tři po sobě jdoucí funkční období. S použitím upravených konceptů masové, catch-all a kartelové strany autor testuje hypotézu, že volební vítězství bylo podmíněno prvotním ovládnutím levicové části politického spektra v důsledku vybudování masové, resp. na program orientované strany, jež následně uzpůsobila svou volební kampaň se zaměřením na středové voliče (posun k formátu catch-all, resp. na hlasy zaměřené straně). Následné udržení moci je založena na vytváření nadměrných koalic se stranami napříč politickým spektrem, tedy vč. stran pravicových. Tyto koalice jsou ale pouze vládní, do voleb strana v koalici s pravicovými stranami nevstupuje. V práci je dále rozebráno fungování tzv. koaličního prezidencialismu, představena je rovněž diskuse o typech současných levicových vlád v Latinské Americe a zpracovány jsou také základní prvky brazilského politického systému.
|
|
|
Role Evropské unie v Latinské Americe: změna po riodejaneirském summitu?
Bakule, Martin ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent) ; Kašpar, Václav (oponent) ; Opatrný, Josef (oponent)
Disertační práce "Role Evropské unie v Latinské Americe: změna po riodejaneirském summitu?" zkoumá proměny pozice Evropské unie (EU) po summitu v Rio de Janeiru (1999), který měl být mezníkem ve vývoji evropsko-latinskoamerických vztahů. Hlavním cílem práce je identifikovat a prozkoumat pozici EU a její trendy, které jsou důsledkem nejen ekonomických vazeb, ale také aktivit institucí EU. Zvláštní pozornost je věnována faktorům asymetričnosti vztahů EU -- Latinská Amerika a meziregionální strategii EU vůči Latinské Americe. Práce je členěna do pěti kapitol. V první definuje autor základní pojmy, rozebírá teoretická východiska a vyvíjí metodiku "atlantického trojúhelníku", která zkoumanou tématiku zasazuje do oblasti meziregionálních vztahů a jež je původním příspěvkem autora práce. Druhá kapitola zkoumá EU a Latinskou Ameriku jako subjekty meziregionálních vztahů. U subkapitoly o latinskoamerickém regionu je pozornost věnována sociálně ekonomickým specifikům, orientaci rozvojové strategie a jejím dopadům a regionální integraci, zatímco subkapitola o evropském regionu se soustředí na meziregionální strategii EU, její konstrukci a vývoj a rovněž na multidimensionální povahu vnějších vztahů EU a dynamiku jednotlivých oblastí (obchodní oblast, politický dialog a rozvojová spolupráce). Kapitola třetí zkoumá vnější faktory, které meziregionální vztahy EU a Latinské Ameriky ovlivňují. Podle metodiky "atlantického trojúhelníku" je vliv USA (angloamerického regionu) zkoumán odděleně od ostatních globálních vlivů. Čtvrtá kapitola kvantifikuje ekonomické vazby latinskoamerického regionu (obchod, investice, migrace a rozvojová pomoc). Pátá kapitola zkoumá institucionalizované vazby v rámci "atlantického trojúhelníku", klasifikuje vazby latinskoamerického regionu (smlouvy, fóra), hodnotí roli summitů EU -- Latinské Amerika a Karibik, srovnává přístupy USA a EU v oblasti politicko-bezpečnostní, obchodní a rozvojové a hodnotí dopady vlivu EU na institucionální konfiguraci Latinské Ameriky (subregionální integrační seskupení). Práce dospěla k následujícím hlavním zjištěním, které jsou shrnuty v závěru práce. Nerovné postavení Latinské Ameriky ve vztazích s EU je možné vysvětlovat rozvojovými charakteristikami regionu a jeho politickou fragmentací, která, i přes integrační snahy z 90. let, v posledních letech zesiluje. Obojí se projevuje ve slabé koordinační schopnosti zdejších zemí na subregionální úrovni při neexistenci efektivních mechanismů na úrovni regionu. Meziregionální strategie EU, která si klade za cíl vybudovat strategické partnerství, nenaplnila latinskoamerická očekávání. Ačkoliv se situace v obou regionech zásadně změnila o vzniku této strategie, koncept strategie zůstal stejný, což se odráží ve stagnaci vzájemných vztahů. EU neukazuje vůli naplňovat vlastní neaktuální koncept strategie, který se ukázal jako příliš ambiciózní. Bilance vyjednávací aktivity EU a USA v oblasti dohod o volném obchodu vyznívá pro EU nepříznivě, především proto, že nebyla schopna uzavřít jednání o asociačních dohodách (hlavní nástroj naplňování partnerství) se svými hlavními obchodními partnery (seskupení MERCOSUR). Trendy ve vývoji pozice EU na latinskoamerickém trhu jsou dlouhodobě nepříznivé ve prospěch USA a asijských zemí a meziregionální strategie EU nebyla schopna na tuto situaci reagovat. Nicméně EU stále hraje poměrně významnou úlohu v latinskoamerických úvahách o diversifikaci vnějších vazeb a omezení vlivu USA, zejména v obchodní a rozvojové oblasti. Meziregionální vztahy s EU vykazují institucionálně vyvažovací tendence. EU také hraje roli "vnějšího sjednocovatele" subregionálních seskupení v Latinské Americe, ale její vliv je omezený. Hlavním závěrem tedy je, že riodejaneirský summit nebyl počátkem užší spolupráce EU a Latinské Ameriky. Na oslabující ekonomické vazby nebyla EU schopna zareagovat efektivní strategií, proto je možné konstatovat, že role EU v Latinské Americe oslabuje.
|
|
|
Sociální hnutí a jejich dopady na přechod k demokracii v Mexiku: případ zapatistů
Petříček, Martin ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent) ; Opatrný, Josef (oponent) ; Měšťánková, Petra (oponent)
Předkládaná práce se pokouší obohatit diskusi o roli sociálních hnutí v procesu demokratizace a zhodnotit jejich roli při transformaci z autoritářského na demokratický režim. V konkrétní praktické rovině se pak zaměřuje na to, jakým způsobem ovlivnila mexický přechod k demokracii Zapatova armáda národního osvobození (Ejército Zapatista de Liberación Nacional, EZLN) a s ní spojené hnutí, a to především v polovině 90. let 20. století. Analýza se pokouší identifikovat tento dopad na třech různých úrovních -- politické (což představuje změnu politického režimu), společenské (což je spojeno se změnou povahy vztahů mezi státem a společností) a ekonomické (což je v zapatistické logice spojeno s odmítáním neoliberálních politik jako nedemokratických). Na všech úrovních práce odlišuje dva rozměry -- formální (dosažený vyjednáváním) a neformální (prostřednictvím nepřímého vlivu na probíhající procesy). Z metodologického hlediska jde o případovou studii, v některých částech je využita historická analýza. Text je rozdělen do pěti kapitol. První kapitola přibližuje hlavní teoretické a metodologické přístupy k problematice sociálních hnutí se zvláštním důrazem na latinskoamerický kontext. Vysvětluje také základní přístupy k hodnocení dopadu sociálních hnutí. Druhá kapitola představuje hlavní teoretické přístupy ke společenské změně a přechodům k demokracii. Třetí kapitola obsahuje historickou analýzu proměny vztahů mezi státem a společností v Mexiku během 20. století. Čtvrtá kapitola analyzuje vývoj EZLN a zapatistického hnutí, který je rozdělen do čtyř hlavních etap. V páté kapitole jsou pak teoretické poznatky aplikovány na EZLN a zapatistické hnutí a otestovány hypotézy, které byly formulovány v úvodu práce.
|
|
|
Fenomén peronismu v Argentině - politické, ekonomické a sociální aspekty
Trsková, Lucie ; Vilímková, Olga (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent)
Tato práce se věnuje politickým a socio-ekonomickým aspektům perónismu v Argentině. Mapuje její vývoj a proměny od první vlády Juana Dominga Peróna v roce 1946 až po současnost. Cílem práce je zmapovat, popsat a porovnat jednotlivé etapy perónismu a definovat to, proč je perónismus v Argentině stále tak politicky přitažlivý i 37 let od smrti jeho stvořitele. Práce je členěna do osmi kapitol, z čehož první klasifikuje perónismus, dle definic jednotlivých odborníků. Druhá až pátá kapitola se věnuje třem vládám Perón a proměnám perónismu po skončení jeho druhé etapy u moci. Šestá a sedmá kapitola se zabývá vládou Carlose Menema a politicko- hospodářskou situací v zemi. Sedmá kapitola zahrnuje také zhodnocení dosavadního vývoje perónismu a jeho proměn. Osmá kapitola je věnována zatím poslednímu perónistickému prezidentskému páru Cristině a Néstorovi Kirchnerovi.
|
|
|
Zahraniční politika Mexika vůči Kubě v období 1958 - 1976
Hunčová, Dagmar ; Janoušková, Zuzana (vedoucí práce) ; Mrázová, Vlasta (oponent) ; Nálevka, Vladimír (oponent) ; Opatrný, Josef (oponent)
Disertační práce zkoumá a hodnotí vliv vnějších a vnitřních faktorů, které působily na formulování zahraničně politického postoje Mexika vůči Kubě během období od roku 1958 do 1976. K tomu využívá metodu analýzy na hladinách: mezinárodní systém, stát, vnitrostátní prostředí a jednotlivec. Soustřeďuje se na témata jako je hegemonické postavení USA na americkém kontinentu, vývoj na Kubě, postavení Mexika v regionu, vnitrostátní režim vlády jedné strany - PRI, vč. historického vývoje, který ovlivnil tehdejší koncepci zahraniční politiky. Ukazuje, že v určitých obdobích domácí faktory zásadně ovlivnily postoj Mexika k revoluční Kubě.
|
host ::
RSS.