|
| |
|
|
Konstrukce intencionality u dospívajících delikventů
Onder, Jakub ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent)
Ve své práci se snažím podrobně zmapovat tzv. intencionální profil mladistvých delikventů, tj. způsob, jakým delikventi vnímají a prožívají okolní svět, jaké mu přisuzují významy a jak o něm přemýšlí. Součást tohoto profilu je také představa úlohy a začlenění sebe sama v rámci tohoto světa. Dalším cílem výzkumu je vysvětlení funkce delikventního chování v rámci tohoto profilu. Výzkum proběhl v diagnostickém ústavu se čtyřmi chlapci ve věku 16 a 17 let s delikventní minulostí. Spočíval v narativní a diskursivní analýze padesáti- minutových autobiografických rozhovorů s důrazem na vlastní přinášení životních témat samotnými respondenty. Výsledkem analýz bylo sestavení tzv. teorie egocentrismu. Její srovnání s různými dalšími teoriemi a výzkumy a začlenění do společensko-vědního kontextu se nachází v druhé polovině práce. Egocentrismus je srovnáván především s obranným mechanismem štěpení v pojetí M. Kleinové a interpretován v souladu s myšlenkami E. Fromma a C. G. Junga. Na závěr také formuluji některá psychoterapeutická doporučení pro práci s delikventy především pro pracovníky výchovných a diagnostických ústavů, která vycházejí z nabytých poznatků.
|
|
| |
|
|
Blues zevnitř: analýza zkušenosti bluesových muzikantů
Lazar, Jan ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Onder, Jakub (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak blues prožívají osoby, které tuto hudbu sami produkují. Výzkumná data jsou dvojího druhu: extenzivní a intenzivní. V extenzivní fázi výzkumu byla nejprve prostřednictvím dotazníku kontaktována větší skupina muzikantů a posluchačů. V následné intenzivní fázi část zkontaktovaných muzikantů napsala text na téma "co pro mě znamená blues". Prostřednictvím kvalitativního přístupu jsem analyzoval 16 textů s cílem předložit fenomenologický popis, zachycující, jak zkoumaní muzikanti prožívají blues a jaký smysl mu dávají. Tento fenomenologický popis bude konfrontován s různými teoretickými koncepcemi. Centrálním konceptem pro tuto práci je rámec analytické psychologie, a to především unitární realita E. Neumanna a transcendentní funkce C. G. Junga. KLÍČOVÁ SLOVA Blues, fenomenologie, hlubinná psychologie, prožívání, význam
|
|
|
Vliv hudby na krátkodobou vizuální paměť
Kryvko, Viktoriia ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Onder, Jakub (oponent)
Hudba je nezbytnou součástí života většiny lidí. Posloucháme ji skoro každý den a víme, že má na nás určitý vliv. Zajímavé pro mě osobně je to, jaký vliv má hudba na naše kognitivní schopnosti, zejména na krátkodobou paměť. Teoretická část práce je především založena na soudobýchvýzkumech paměti a nových teoriích paměti. Cílem této práce je najít korelace mezi výkonem v testu krátkodobé vizuální paměti a přítomností textu v hudbě, která test provází. Testování respondentů probíhalo pomocí Krátké Neuropsychologické Baterie, subtest Kopie obrázku (Straková, Věchetová, Dvořáková, Orlíková a Preiss, 2020). Celkový počet respondentů je 120, jedná se o lidi bez jakýchkoliv kognitivních potíží. Věková skupina je 18 až 50 let. Výsledky našeho výzkumu ukazují, že hudba má negativní vliv na výkon v testu krátkodobé vizuální paměti. Hudba se slovy je více rušivá a má větší negativní vliv, než samotná melodie beze slov. Nejlepší výkon se projevuje v tichém prostředí. Během výzkumu se objevily nové poznatky, a proto má praktická část jedno odvětví zaměřené na použití mnemotechnických pomůcek během zapamatování, počet respondentů je 87. Na závěr této práce uvádím potíže, které se objevily během výzkumu a potenciál, který, podle mě, práce má. Daný výzkum má praktický přínos pro respondenty a může být inspirující...
|
|
|
Konstrukce intencionality u dospívajících delikventů
Onder, Jakub
Název: Konstrukce identity a intencionality delikventů Autor: Mgr. Jakub Onder, Ph.D. Katedra: Katedra psychologie PedF UK Školitel: doc. PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D. Abstrakt: Delikvence představuje společensky velmi závažné téma. Navzdory tomu, antisociál- ním jedincům v psychologii není z hlediska výzkumu věnováno tolik pozornosti, ko- lik je třeba. K poznání příčin delikvence a navržení pedagogických a psychologic- kých opatření k prevenci jejího rozvoje, je zapotřebí prozkoumat detailně způsob, ja- kým se delikventi dívají na okolní svět, i na sebe samotné. Ve své práci prezentuji kvalitativní výzkum delikventní identity a intencionality, který je založen na analýze rozhovorů s pěti uvězněnými osobami, recidivisty, ve věku 27-38 let, a dále na rozbo- ru jejich protokolů Tematického apercepčního testu (TAT). K analýze TAT je použit psychoanalytický přístup dle manuálu, přeloženého do češtiny v r. 2019. Výsledkem výzkumu je popis zjištěné identity, intencionality i tzv. teorie retribuce. Výsledkem práce je také popis jejich osobnostní struktury a dynamiky z psychoanalytického hle- diska. Klíčová slova: delikvence, identita, mentalizace, hraniční organizace osobnosti !
|
|
|
Konstrukce identity a intencionality u dospívajících delikventů a jejich implikace pro terapii
Onder, Jakub ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent) ; Polišenská, Veronika Anna (oponent)
Delikvence představuje společensky velmi závažné téma. Navzdory tomu, antisociálním jedincům v psychologii není z hlediska výzkumu věnováno tolik pozornosti, kolik je třeba. K poznání příčin delikvence a navržení pedagogických a psychologických opatření k prevenci jejího rozvoje, je zapotřebí prozkoumat detailně způsob, jakým se delikventi dívají na okolní svět, i na sebe samotné. Ve své práci prezentuji kvalitativní výzkum delikventní identity a intencionality, který je založen na analýze rozhovorů s pěti uvězněnými osobami, recidivisty, ve věku 27-38 let, a dále na rozboru jejich protokolů Tematického apercepčního testu (TAT). K analýze TAT je použit psychoanalytický přístup dle manuálu, přeloženého do češtiny v r. 2019. Výsledkem výzkumu je popis zjištěné identity, intencionality i tzv. teorie retribuce. Výsledkem práce je také popis jejich osobnostní struktury a dynamiky z psychoanalytického hlediska. Klíčová slova: delikvence, identita, mentalizace, hraniční organizace osobnosti
|
|
|
Analýza zkušenosti osob s bipolární afektivní poruchou
Dally, Andrea ; Onder, Jakub (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent)
Rigorózní práce si klade za cíl zvýšit transparentnost a důvěryhodnost zjištěných poznatků ve stejnojmenné diplomové práci. V diplomové práci byl prostřednictvím metody zakotvené teorie zmapován proces učení se žít s bipolární afektivní poruchou. V původní práci absentovala transparentnost procesu zpracování dat, díky čemuž nebyly zjištěné poznatky dostatečně validní. Dalším cílem této práce je popis metodologie klinické studie AKTIBIPO400, které se účastní aktéři diplomové práce pro hodnocení možného vlivu studie na výsledky diplomové práce. Teoretická část původní práce zůstala zcela zachována, pojednává o historickém i současném přístupu k bipolární afektivní poruše, jejím klinickém obrazu a možnostech léčby. Upravena byla empirická část diplomové práce, kde je podrobně prezentován postup při zpracování dat. Konkrétně práce nově obsahuje popis vlastní sebereflexe během analýzy dat, využití počítačového softwaru Altas.ti a jednotlivé kroky zpracování dat (konceptualizace údaje, kategorizace údaje a konstrukce teorie). Součástí úprav je také nová příloha, která prezentuje ukázky jednotlivých fází analýzy. Další změna se týká podrobnějšího popisu respondentů, přesněji jejich účasti v klinické studii AKTIBIPO400, jejímž zadavatelem je tele-medicínský start-up Mindpax s.r.o. V diplomové nebylo...
|
|
|
Diagnóza Paranoidní schizofrenie pohledem rodičů diagnostikovaných jedinců
Mašková, Kateřina ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Onder, Jakub (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám zkušenostmi rodičů, jejichž potomkům byla diagnostikována paranoidní schizofrenie. Úvodem teoretické části práce nejprve popisuji několik hledisek, ze kterých je možné nahlížet psychotické stavy: hledisko diagnostické, nediagnostické a antidiagnostické. Následně vymezuji paranoidně-schizofrenní diagnózu, a to jak z medicínského pohledu, skrze její diagnostické projevy, průběhové formy a možnosti léčby, tak i jakožto faktor výrazně ovlivňující kvalitu života. Dále se zaměřuji na postoje, emoce, chování a potřeby rodičů potomků majících diagnózu. Teoretickou část práce zakončuji kapitolou o možnostech psychosociální podpory rodinného systému, jehož jeden ze členů má zkušenost s psychotickou epizodou. V empirické části práce jsem se zaměřila na zkušenosti rodičů, jejichž potomkům byla diagnóza ustanovena po 15. roce věku. Uskutečnila jsem osm hloubkových polostrukturovaných rozhovorů a získaná data podrobila analýze metodou otevřeného kódování. Mezi témata, která rodiče v mém výzkumném souboru opakovaně reflektovali, patří například bagatelizující chování psychiatrů vůči rodičům osob s diagnózou, dále vlastní nedostatečná informovanost ze strany zdravotnického personálu o specifikách potomkovy diagnózy, a také nedostupnost terénních sociálních služeb a služeb...
|
|
|
Analýza zkušenosti osob s bipolární afektivní poruchou
Dally, Andrea ; Onder, Jakub (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá mapováním charakteristických rysů ve zkušenosti osob s bipolární afektivní poruchou. Volba tohoto tématu vychází z důvodu nedostatku výzkumů zabývající se zkušeností osob s bipolární afektivní poruchou v českém prostředí. Cílem práce je hlubší porozumění života osob s tímto onemocněním. Teoretická část diplomové práce se zabývá popisem historického i současného pojetí bipolární afektivní poruchy, včetně tzv. bipolárního spektra. Tato část následně představuje možnosti léčby nemoci a také komorbidity, které jsou často součástí klinického obrazu nemoci. Cílem teoretické části je uvést čtenáře do problematiky bipolární afektivní poruchy, které mu umožní lépe porozumět zkušenosti aktérů empirické části. V rámci sběru dat byly realizovány semistrukturované rozhovory se šesti respondenty. Pro zpracování dat byla zvolena metoda zakotvené teorie a pro účely kódování byl využit software Atlas.ti. Výsledkem analýzy dat vznikl proces učení se žít s bipolární afektivní poruchou. Proces učení se žít s bipolární afektivní poruchou je aktivní proces, který slouží k hlubšímu porozumění nemoci a zisku dovedností zmírňující její projevy. Na počátku procesu učení stojí kategorie motivací, které určují směr procesu učení. Poté následuje výběr druhu učení, který má své specifické zdroje zisku...
|
host ::
RSS.