|
|
Význam produkce oxidu dusnatého a reaktivních forem kyslíku při akutním koronárním syndromu
Šnorek, Michal ; Herget, Jan (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Al-Hiti, Hikmet (oponent)
V kardiologii existují různé stavy spojené s uvolněním volných radikálů při některé z forem hypoxie, jako je například ventilační hypoxie nebo porucha perfúze. Úloha volných radikálů při hypoxii v kardiologii je klíčovým bodem našeho zájmu. V prezentované práci jsme se zaměřili na hypoxií indukovanou plicní vazokonstrikci a akutní ischémii myokardu. Hypoxická plicní vazokonstrikce (HPV), jako důležitý fyziologický mechanizmus, je regulována změnami produkce a interakcí reaktivních forem kyslíku (ROS). Přetrvává nicméně kontroverze, je-li HPV regulována vzestupem nebo poklesem v produkci ROS. Rovněž role oxidu dusnatého (NO) zůstává nejasná. Prezentované výsledky ukazují, že snížení koncentrace superoxidu pomocí mimetika superoxid dismutázy tempolu vede k omezení HPV nezávisle na produkci NO i bazálním tonu plicních cév. V experimentálním modelu jsme dále studovali efekt třídenního hladovění na ischemickou odolnost myokardu. Akutní kalorická restrikce je prokazatelně spojena s omezením produkce ROS. Naše výsledky ukazují, že třídenní hladovění efektivně chrání myokard vůči dvěma hlavním následkům akutního ischemicko-reperfúzního poškození: brání vzniku závažných reperfúzních komorových arytmií a omezuje rozsah infarktu myokardu. Tyto příznivé účinky mohou být spojeny se změněným redoxním stavem mitochondrií,...
|
|
|
Advanced heart failure in the 21st century: new physiological insights and new therapeutic avenues
Boilson, Barry Anthony ; Aschermann, Michael (vedoucí práce) ; Vítovec, Jiří (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent)
V současné době země s rozvinutými ekonomikami čelí epidemii srdečního selhání, jehož prognóza je v pokročilých formách srdečního selhání velmi špatná. Jedním z terapeutických možností u pokročilého srdečního selhání je transplantace srdce. Nicméně počty transplantací provedených v USA a i v jiných státech stagnují navzdory zvyšujícímu se počtu případů pacientů v konečné fázi HF a primárně pro nedostatek vhodných dárců. Proto nové terapeutické přístupy k náhradě srdeční funkce (jako jsou levostranné kardiální podpory, left ventricular assist devices, LVADs), jiné nástroje k podpoře srdeční funkce včetně léčby arytmií (kardiální resynchronizační terapie, CRT nebo implantabilní kardioverter-defibrilátor, ICD) byly testovány a jsou používány v klinické praxi. Testována byla i léčba kmenovými buňkami a další výzkum probíhá v oblasti endogenních progenitorových buněk. Nicméně účinek těchto nových terapeutických přístupů či jejich kombinace na patofyziologii pokročilého srdečního selhání a také role endogenních progenitorových buněk je neúplně objasněná, což vyžaduje další výzkum. Hlavní cíle PhD. práce korespondující se třemi hlavními hypotézami byly celkem tři. První byl studovat fyziologický účinek LVADs na plicní vaskulární hypertensi a incidenci a toleranci komorových arytmií u pacientů s pokročilým...
|
|
|
Radiální přístup ke koronárním katetrizacím a intervencím
Bernat, Ivo ; Rokyta, Richard (vedoucí práce) ; Vojáček, Jan (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent)
- 1 - SOUHRN Radiální přístup u koronárních katetrizací a intervencí byl dosud pouze alternativou femorálního přístupu. Díky svým několika výhodám má ale šanci se stát metodou volby . Nejdůležitější z nich je snížení výskytu závažných lokálních krvácivých komplikací spojených s místem vpichu do tepny. Dalšími jsou spokojenost pacientů, nižší celkové náklady spojené s výkonem, kratší doba hospitalizace a možnost provádět část výkonů v režimu jednodenních katetrizací a intervencí. Cílem naší práce bylo pokusit se odpovědět na tři dosud otevřené otázky: 1. je možné katetrizovat většinu našich pacientů z levé radiální tepny ? 2. jaká je optimální péče o radiální tepnu po výkonu v prevenci a léčbě jejího uzávěru? 3. měl by být radiální přístup základním přístupem u pacientů se STEMI léčených primární PCI ? První část se zabývá levým radiálním přístupem. Poté co jsme zkonstruovali speciální soustavu podložek pro levou horní končetinu jsme tento přístup mohli úspěšně použít v našich studiích u téměř 90% pacientů. Druhou částí naší práce je randomizovaná studie srovnávající dvě odlišné dávky heparinu v prevenci výskytu okluze radiální tepny po diagnostické srdeční katetrizaci a současně novou metodu léčby tohoto uzávěru - přechodnou kompresi ulnární tepny. Zjistili jsme, že dávka 5000 jednotek nefrakciovaného...
|
|
|
Léčba plicní hypertenze ovlivněna metabolismem cyklického guanosinmonofosfátu
Al-Hiti, Hikmet ; Kettner, Jiří (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Goncalvesová, Eva (oponent)
Chronické poškození plicních cév vede k plicní hypertenzi (PH). Různé formy PH jsou poměrně časté a jsou spojeny se značnou morbiditou a mortalitou. Léčba PH je nejúspěšnější, jestliže se podaří identifikovat a odstranit její příčinu ještě před ireverzibilním poškozením plicního cévního řečiště. U nemocných, u kterých odstranění vyvolávající příčiny není možné nebo u kterých je příčina neznámá, je terapie zaměřena na snížení plicního cévního odporu a zlepšení kardiální a cirkulační odpovědi na tlakové přetížení pravé komory srdeční. Jednou z možností léčby PH je ovlivnění metabolismu cyklického guanosinmonofosfátu (GMP), který je druhým poslem oxidu dusnatého a navozuje cévní vazodilataci. Cyklický GMP je degradován fosfodiesterázami (PDE 5). V klinické části jsme testovali hypotézou, zda akutní inhibice PDE5A sildenafilem poskytne selektivnější plicní vasodilataci než podání vysokých dávek prostaglandinu E1 (PGE1). Studie prokázala, že vazodilatační účinky sildenafilu jsou u plicního oběhu zřetelnější než u oběhu systémového a že sildenafil měl vyšší schopnost odhalit reverzibilní prekapilární komponentu PH z důvodu pokročilého chronického srdečního selhání než PGE1. Cílem našeho sledování v experimentální práci bylo ověřit hypotézu, zda dlouhodobé podávání kombinace L-argininu, který je...
|
|
|
Primární prevence aterosklerózy
Suchecká, Barbora ; Ošťádal, Petr (vedoucí práce)
Tématu aterosklerózy a jejím komplikacím je v současné době věnována velká pozornost, protože patří mezi velmi časté onemocnění a na komplikace jí způsobené umírá velký počet osob. Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou příčinou 30% všech úmrtí na celém světě. V ČR jsou KVO hlavní příčinou úmrtí (v roce 2004 se podílela KVO na celkové úmrtnosti z 51, 4%). 8 Téma jsem si zvolila proto, že mě zajímá a ve své lékařské praxi se s ním jistě setkám. Považuji prevenci aterosklerózy za lepší řešení, než léčit komplikace či následky tímto onemocněním způsobené.
|
|
|
Selected differences in pathophysiology of cardiovascular system in women
Yang, Shiann-Guey ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Danzig, Vilém (oponent)
(souhrn doktorské disertace) V posledních letech byly prokázány významné rozdíly mezi muži a ženami ve výskytu kardiovaskulárních poruch včetně arytmií. Pohlavní rozdíly byly pozorovány v epidemiologii, patogenezi i klinických projevech různých arytmií. Menopauza je fyziologickou součástí procesu stárnutí u žen a je podmíněna přirozeným poklesem produkce estrogenu a progesteronu ve vaječnících. Dramatický pokles hladiny estrogenů v plasmě má vliv na mnoho tkání včetně kardiovaskulárního systému. Protože incidence ischemické choroby srdeční (ICHS) významně stoupá po menopauze, byla vyslovena hypotéza, že nižší výskyt ICHS oproti mužům stejného věku je u žen před menopauzou dán protektivním účinkem estrogenů. Avšak již od počátku devadesátých let byla publikována řada kontroverzních výsledků. Zatímco některé studie nalezly sníženou incidenci ICHS a sníženou kardiovaskulární mortalitu, jiné studie neprokázaly žádný efekt estrogenové terapie na výskyt ICHS po menopauze a některé studie dokonce nalezly pozitivní korelaci mezi hladinou estradiolu a kardiovaskulární mortalitou u žen nad 65 let věku. Studie 1: Tato studie zkoumala možné pohlavní rozdíly v elektrofyziologických charakteristikách a výsledcích katetrizační ablace u pacientů s idiopatickou komorovou tachykardií z pravého výtokového traktu...
|
|
|
Rizikové faktory aterosklerózy
Kratochvíl, Filip ; Ošťádal, Petr (vedoucí práce)
Téma své diplomové práce jsem si vybral na základě svého zájmu o tuto problematiku. Ateroskleróza je multifaktoriální onemocnění cévní stěny vznikající v důsledku interakce metabolických a strukturálních vlastností cévní stěny, krevních komponent a hemodynamických sil. Je to dlouhodobě probíhající zánětlivý proces, který postihuje vnitřní stěnu tepny poškozenou chemickými, fyzikálními či biochemickými vlivy a vede ke vzniku změn ve struktuře cévní stěny v důsledku fibroproliferativního zánětu. Termín arterioskleróza byl poprvé použit v roce 1829 k popisu kalcifikací ve stěně arterií. Pojem ateroskleróza pak byl použit v roce 1904 k popisu lipidových depozit v arteriosklerotické arterii. Objev vztahu mezi klinickými symptomy infarktu myokardu, aterosklerózou a trombózou koronárních arterií učinil v roce 1912 James Herrick. Ateroskleróza je proces podílející se patofyziologickými mechanismy na vzniku orgánových změn, které se klinicky manifestují závažnými komplikacemi, jako jsou ischemická choroba srdeční, ischemická choroba dolních končetin nebo ischemická cévní mozková příhoda. Vzájemné působení řady rizikových faktorů může podmiňovat nejen vznik aterosklerózy, ale i její rychlejší postup a šíření do dalších oblastí.
|
|
|
Aortální stenóza
Šmíd, Michal ; Rokyta, Richard (vedoucí práce) ; Rosolová, Hana (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Sovová, Eliška (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA PRAHA, LÉKAŘSKÁ FAKULTA PLZEŇ AUTOREFERÁT DIZERTAČNÍ PRÁCE AORTÁLNÍ STENÓZA MUDr. Michal Šmíd Plzeň 2010 Dizertační práce byla vypracována v rámci doktorandského studia (kombinovaná forma) na Kardiochirurgické klinice LFUP a FN Olomouc a I. interní klinice LFUK a FN Plzeň. 1 Autor: MUDr. Michal Šmíd Adresa: I. interní klinika, LF UK a FN Plzeň Alej Svobody 80, 304 60 Plzeň Telefon: 377103361 E-mail: smidm@fnplzen.cz Název dizertační práce: Aortální stenóza Školitel: Doc. MUDr. Richard Rokyta, PhD. I. interní klinika LFUK a FN Plzeň Oborová rada: Vnitřní nemoci Předseda oborové rady: Prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc Oponenti: prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc. II. interní klinika LFUK a FN Plzeň Doc. MUDr. Petr Ošťádal, PhD. Nemocnice Na Homolce, kardiologické oddělení Doc. MUDr. Eliška Sovová, PhD. I. interní klinika LFUP a FN Olomouc Autoreferát byl rozeslán dne:……………..................... Obhajoba dizertační práce se koná dne…....................... Místo konání obhajoby: S obsahem dizertační práce je možno se seznámit na děkanátě Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, Husova 13. 2 Obsah: 1. AORTÁLNÍ STENÓZA - TEORETICKÝ ÚVOD…………………………...4 1.1. Morfologie aortální chlopně…………………………………………………..4 1.2. Etiologie aortální stenózy……………………………………………………..4 1.3. Etiopatogeneza degenerativního...
|
|
|
Remodelace levé komory srdeční u pacientů s primárním hyperaldosteronismem a esenciální hypertenzí
Indra, Tomáš ; Holaj, Robert (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Paleček, Tomáš (oponent)
Postižení srdce při hypertenzi je jedním z nejzávažnějších důsledků působení vysokého krevního tlaku. Morfologické a funkční změny srdce nejsou způsobeny jen efektem samotného tlakového přetížení, ale na jejich vzniku se podílejí další, hemodynamické i neurohumorální vlivy. V naší práci jsme se zaměřili na srovnání echokardiograficky detekovatelných morfologických a funkčních změn levé komory v důsledku esenciální hypertenze a hypertenze asociované s primárním hyperaldosteronismem (PHA) jako nejčastější příčinou sekundární, endokrinně podmíněné hypertenze. V první části práce jsme se zkoumali rozdíly v geometrii levé komory u mužů s PHA a esenciální hypertenzí po vyčlenění její nízkoreninové formy, u které jsme rovněž jako u PHA předpokládali efekt zvýšeného plazmatického objemu na remodelaci komory. U mužů s nízkoreninovými formami hypertenze jsme pozorovali větší endsystolický i enddiastolický rozměr levé komory, nižší relativní tloušťku stěn a častější výskyt excentrické hypertrofie ve srovnání s muži s normoreninovou esenciální hypertenzí. Zatímco rozměry dutiny LK pozitivně korelovaly s hladinou aldosteronu, tloušťka stěn levé komory byla asociována zejména s tíží hypertenze vyjádřené průměrnými krevními tlaky a počtem užívaných antihypertenziv. Změny v geometrii levé komory by mohly být...
|
|
|
Allooimmunosensitization in left ventricular assist device recipients and impact on post-transplantation outcome
Urban, Marián ; Netuka, Ivan (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Mrázek, František (oponent)
Úvod: V posledním desetiletí se mechanické srdeční podpory staly nedílnou součástí léčby pacientů v terminálním stádiu chronického srdečního selhání v rámci tzv. přemostění k transplantaci srdce. Jedním z popisovaných vedlejších účinků dlouhodobé mechanické srdeční podpory je zvýšená tvorba autoprotilátek, které mohou na podkladě komplexních imunologických interakcí negativně ovlivnit výsledek následné transplantace. Cíl: Hlavním cílem naší experimentální prospektivní studie bylo posoudit účinek pozitivity autoprotilátek vůči novějším typům sledovaných receptorů na výsledky chirurgické léčby pokročilého srdečního selhání (implantace mechanické podpory a navazující transplantace srdce). Metodika: Úvodní část práce tvoří literární přehled současných poznatků o možných mechanismech vedoucích k tvorbě protilátek u pacientů po implantaci mechanické podpory, nové metody detekce protilátek a nejnovější publikace pojednávající o možném negativním vlivu těchto protilátek na výsledky transplantace. Součástí experimentální práce bylo zavedení a praktické osvojení nové metodiky detekce autoprotilátek (Luminex). V první části experimentu jsme nejdříve stanovovali hladiny protilátek proti Angiotensin II Typ 1 Receptoru (AT1R) u 96 pacientů, kterým byla implantována dlouhodobá mechanická srdeční podpora Heart...
|
host ::
RSS.