|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s kardioverterem defibrilátorem
Holanová, Tereza ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Indra, Tomáš (oponent)
V případové studii se věnuji problematice ošetřovatelské péče u pacienta simplantovaným kardioverter - defibrilátorem. Pacient byl přijatý 25. 11. 2013 pro kolapsový stav s fibrilací komor. Pacientovi byla prováděna nepřímá srdeční masáž a byl opakovaně defibrilován. Byl transportován do katetrizační laboratoře k vyšetření koronárních tepen. Pro vznik komorové arytmie mu byl implantován během hospitalizace kardioverter - defibrilátor. Implantace ICD proběhla bez jakýchkoliv komplikací. Pacient byl propuštěn 8. den hospitalizace a 4.pooperační den do domácí péče za doprovodu rodiny. Byl informován o dalších kontrolách a byl informován o dovyšetření suspektního mozkového aneurysmatu.S pacientem byla po dobu hospitalizace perfektní spolupráce. Pacient byl s péčí lékařů a ošetřovatelského týmu spokojen.Na závěr práce jsem připojila seznam zkratek, seznam použitých zdrojů a další přílohy spojené s prací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Stravovací návyky a pitný režim dárců krevní plazmy před plazmaferézou
Hostinová, Alena ; Tuka, Vladimír (vedoucí práce) ; Indra, Tomáš (oponent)
(teze): Východisko: Diplomová práce navazuje na práci bakalářskou, která byla zaměřena na stravovací návyky a pitný režim dárců krevní plazmy před plazmaferézou. Cíle: Cíle měl výzkum čtyři: 1) zjistit do jaké míry ovlivňuje poskytnutí edukačního materiálu informovanost u dárců krevní plazmy. 2) Zmapovat subjektivní zdravotní stav a životní styl dárců s ohledem na fyzickou aktivitu, zdravou, pravidelnou, pestrou stravu, kouření a spánek. 3) Prozkoumat znalost režimového opatření a rizikového chování před odběrem krevní plazmy. Posoudit stravovací návyky a pitný režim dárců před plazmaferézou a odhalit případné nedostatky. 4) zhodnotit znalost dané problematiky u respondentů, kterým byl poskytnut edukační materiál v porovnání s respondenty, kteří edukační materiál neobdrželi. Metody: Vypracován byl edukační materiál týkající se režimového opatření dárců krevní plazmy, na jehož podkladě byl zpracován standardizovaný anonymní dotazník. Při zachování etických zásad a se souhlasem etické komise byla zpracována souhrnná data 40 respondentů navštěvujících Oddělení hematologie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha. Vzorek tvořily dvě skupiny náhodně vybraných respondentů. První skupina byla složena z 20 respondentů, kterým byl před vyplněním dotazníku poskytnut...
|
|
|
Remodelace levé komory srdeční u pacientů s primárním hyperaldosteronismem a esenciální hypertenzí
Indra, Tomáš ; Holaj, Robert (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Paleček, Tomáš (oponent)
Postižení srdce při hypertenzi je jedním z nejzávažnějších důsledků působení vysokého krevního tlaku. Morfologické a funkční změny srdce nejsou způsobeny jen efektem samotného tlakového přetížení, ale na jejich vzniku se podílejí další, hemodynamické i neurohumorální vlivy. V naší práci jsme se zaměřili na srovnání echokardiograficky detekovatelných morfologických a funkčních změn levé komory v důsledku esenciální hypertenze a hypertenze asociované s primárním hyperaldosteronismem (PHA) jako nejčastější příčinou sekundární, endokrinně podmíněné hypertenze. V první části práce jsme se zkoumali rozdíly v geometrii levé komory u mužů s PHA a esenciální hypertenzí po vyčlenění její nízkoreninové formy, u které jsme rovněž jako u PHA předpokládali efekt zvýšeného plazmatického objemu na remodelaci komory. U mužů s nízkoreninovými formami hypertenze jsme pozorovali větší endsystolický i enddiastolický rozměr levé komory, nižší relativní tloušťku stěn a častější výskyt excentrické hypertrofie ve srovnání s muži s normoreninovou esenciální hypertenzí. Zatímco rozměry dutiny LK pozitivně korelovaly s hladinou aldosteronu, tloušťka stěn levé komory byla asociována zejména s tíží hypertenze vyjádřené průměrnými krevními tlaky a počtem užívaných antihypertenziv. Změny v geometrii levé komory by mohly být...
|
|
|
Stravovací návyky a pitný režim dárců krevní plazmy před plazmaferézou
Hostinová, Alena ; Tuka, Vladimír (vedoucí práce) ; Indra, Tomáš (oponent)
(teze): Východisko: Diplomová práce navazuje na práci bakalářskou, která byla zaměřena na stravovací návyky a pitný režim dárců krevní plazmy před plazmaferézou. Cíle: Cíle měl výzkum čtyři: 1) zjistit do jaké míry ovlivňuje poskytnutí edukačního materiálu informovanost u dárců krevní plazmy. 2) Zmapovat subjektivní zdravotní stav a životní styl dárců s ohledem na fyzickou aktivitu, zdravou, pravidelnou, pestrou stravu, kouření a spánek. 3) Prozkoumat znalost režimového opatření a rizikového chování před odběrem krevní plazmy. Posoudit stravovací návyky a pitný režim dárců před plazmaferézou a odhalit případné nedostatky. 4) zhodnotit znalost dané problematiky u respondentů, kterým byl poskytnut edukační materiál v porovnání s respondenty, kteří edukační materiál neobdrželi. Metody: Vypracován byl edukační materiál týkající se režimového opatření dárců krevní plazmy, na jehož podkladě byl zpracován standardizovaný anonymní dotazník. Při zachování etických zásad a se souhlasem etické komise byla zpracována souhrnná data 40 respondentů navštěvujících Oddělení hematologie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha. Vzorek tvořily dvě skupiny náhodně vybraných respondentů. První skupina byla složena z 20 respondentů, kterým byl před vyplněním dotazníku poskytnut...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s kardioverterem defibrilátorem
Holanová, Tereza ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Indra, Tomáš (oponent)
V případové studii se věnuji problematice ošetřovatelské péče u pacienta simplantovaným kardioverter - defibrilátorem. Pacient byl přijatý 25. 11. 2013 pro kolapsový stav s fibrilací komor. Pacientovi byla prováděna nepřímá srdeční masáž a byl opakovaně defibrilován. Byl transportován do katetrizační laboratoře k vyšetření koronárních tepen. Pro vznik komorové arytmie mu byl implantován během hospitalizace kardioverter - defibrilátor. Implantace ICD proběhla bez jakýchkoliv komplikací. Pacient byl propuštěn 8. den hospitalizace a 4.pooperační den do domácí péče za doprovodu rodiny. Byl informován o dalších kontrolách a byl informován o dovyšetření suspektního mozkového aneurysmatu.S pacientem byla po dobu hospitalizace perfektní spolupráce. Pacient byl s péčí lékařů a ošetřovatelského týmu spokojen.Na závěr práce jsem připojila seznam zkratek, seznam použitých zdrojů a další přílohy spojené s prací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Remodelace levé komory srdeční u pacientů s primárním hyperaldosteronismem a esenciální hypertenzí
Indra, Tomáš ; Holaj, Robert (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Paleček, Tomáš (oponent)
Postižení srdce při hypertenzi je jedním z nejzávažnějších důsledků působení vysokého krevního tlaku. Morfologické a funkční změny srdce nejsou způsobeny jen efektem samotného tlakového přetížení, ale na jejich vzniku se podílejí další, hemodynamické i neurohumorální vlivy. V naší práci jsme se zaměřili na srovnání echokardiograficky detekovatelných morfologických a funkčních změn levé komory v důsledku esenciální hypertenze a hypertenze asociované s primárním hyperaldosteronismem (PHA) jako nejčastější příčinou sekundární, endokrinně podmíněné hypertenze. V první části práce jsme se zkoumali rozdíly v geometrii levé komory u mužů s PHA a esenciální hypertenzí po vyčlenění její nízkoreninové formy, u které jsme rovněž jako u PHA předpokládali efekt zvýšeného plazmatického objemu na remodelaci komory. U mužů s nízkoreninovými formami hypertenze jsme pozorovali větší endsystolický i enddiastolický rozměr levé komory, nižší relativní tloušťku stěn a častější výskyt excentrické hypertrofie ve srovnání s muži s normoreninovou esenciální hypertenzí. Zatímco rozměry dutiny LK pozitivně korelovaly s hladinou aldosteronu, tloušťka stěn levé komory byla asociována zejména s tíží hypertenze vyjádřené průměrnými krevními tlaky a počtem užívaných antihypertenziv. Změny v geometrii levé komory by mohly být...
|
host ::
RSS.