|
|
Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Štěchovicích
Fatková, Markéta ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Bydžovská, Lenka (oponent)
Resumé Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Štěchovicích Kamil Hilbert - český architekt přelomu 19. a 20. století, je znám hlavně jako poslední projektant svatovítského chrámu. Jeho tvůrčí činnost byla zaměřena především na obnovy památek, ale občas se věnoval i vlastní architektonické tvorbě. Jednou z nich je kostel sv. Jana Nepomuckého ve Štěchovicích, pravděpodobně nejznámější "secesní" sakrální stavba v Čechách. O architektonické tvorbě stavitele Kamila Hilberta ani o tomto jeho, jak se zdá klíčovém díle, neexistuje podrobnější studie. Odborníci se prozatím věnovali Hilbertovi pouze v souvislosti s památkovou péčí, o jejíž modernizaci se sám v jejích počátcích významně zasloužil. Dokázal velmi rychle reagovat na novou památkovou teorii a bezprostředně ji uplatňovat v praxi. Hilbertovy památkové realizace jsou založené na metodicky vyspělém přístupu k poznání upravované památky a na uplatnění vědeckých metod při jejím průzkumu. Jeho názory byly ovlivňovány progresivními proudy v památkové péči, představované především myšlenkami zakladatelských osobností moderní památkové péče, vídeňského historika umění Aloise Riegla a jeho žáka a nástupce Maxe Dvořáka. Stranou zájmu pak zůstávala Hilbertova vlastní architektonická tvorba, ať již z konce 19. století či prvních desetiletí 20. století. Kostel sv. Jana...
|
|
| |
|
|
Zemědělská univerzita v Praze. Architektura univerzitních budov v 60. letech 20. stol.
Kopecká, Kristýna ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Schmelzová, Radoslava (oponent)
RESUMÉ Kristýna Kopecká Architektura univerzitních budov v 60. letech 20. stol. Zemědělská univerzita v Praze Bakalářská práce je zaměřená na areál Zemědělské univerzity v Praze - Suchdole. Důkladně se zabývá historií výuky zemědělského oboru a jeho zakotvení na vysokoškolské úrovni, místům, kde byl dříve vyučován a nejvýznamnějším osobnostem s tímto oborem spojených. Následující kapitoly jsou věnovány soutěži na výstavbu tohoto rozsáhlého areálu, který byl ve své době největší plánovanou realizací hlavního města. Jsou představeni porotci hodnotící celkem 24 odevzdaných návrhů. Toto hodnocení je následně prezentováno spolu s hodnocením soutěže dobovým tiskem a představením všech návrhů. Posléze je nastíněno umístění areálu a podrobně představen vítězný projekt od Jana Čejky, u kterého se zabývám architekturou a technickým popisem jednotlivých budov, urbanistickým řešením areálu s promítnutím novějších realizací a v samotném závěru se věnuji původním výtvarným dílům, která byla doposud v areálu zachována. architektura ČSR 60.léta Zemědělská univerzita Jan Čejka
|
|
|
ARTĚL - myšlenka, aktivity a hlavní osobnosti sdružení
Skopalová, Markéta ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Resumé Dění v uměleckořemeslné tvorbě druhé poloviny 19. století významně ovlivnila průmyslová revoluce, která uspíšila vývoj výrobních postupů a podstatně změnila jejich možnosti. Na jedné straně měla manufakturní produkce potenciál uspokojit zvyšující se nároky na množství zboží, ale na straně druhé se vyrábělo stále podle starších vzorů, které nebyly přizpůsobeny novým postupům. Kvalita i estetická úroveň vznikajících předmětů se snižovala a vyvolala jako odezvu zakládání spolků, které se soustavně snažily o nápravu této situace. Prvním z nich bylo anglické hnutí Arts & Crafts, které bylo poznamenáno silným příklonem ke způsobům tvorby středověku. Jeho příznivci úplně odmítali velkovýrobu a trvali na ruční řemeslné tvorbě, která měla vytvářet hodnotné předměty, jimiž by se mohl spotřebitel obklopit. Důraz byl také kladen na vyhovující podmínky práce pro všechny řemeslníky, kteří neměli být vykořisťováni, jak se často stávalo dělníkům v továrnách. Podobné názory a snahy měly celou společnost dovést k uměleckému i všeobecně kulturnímu rozvoji. Potřeba vypořádat se s nevyhovující situací v uměleckém řemesle vyvstávala na všech místech, kde vznikala situace podobná té anglické. Výraznou odezvu tyto snahy nalezly například v Německu, kde vzniklo několik podobných sdružení, z nichž většinu po roce 1907 sdružil...
|
|
|
Hrádek u Nechanic - architektura a její inspirační zdroje
Sieglová, Kateřina ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
1 RESUMÉ: HRÁDEK U NECHANIC - ARCHITEKTURA A JEJÍ INSPIRAČNÍ ZDROJE Fenomén romantické architektury inspirované britskými vzory se začal v českých zemích projevovat na konci 18. století. Nositeli nového proudu byli především stavebníci z řad vysoké aristokracie. Nejdříve se s odkazy na středověké stavitelství setkáme u drobných staveb v nově zakládaných přírodně krajinářských parkových areálech. Nejčastěji se jedná o malé "gotické" chrámky (gotický templ v Krásném dvoře, 1797) a umělé zříceniny (Janův hrad u Lednice, 1807). V prvních desetiletích 19. století se k nim přidávají stavby kostelů a obnovy středověkých hradů. Okolo roku 1840 překročila neogotika hranice dosavadních poměrně skromných realizací a naplno se projevila ve stavbách a přestavbách velkých šlechtických sídel. Nejvýrazněji ovlivnila podobu novostavby zámku Hrádek u Nechanic a přestaveb zámků Hluboká a Lednice. Hrádek u Nechanic nechal vystavět František Arnošt hrabě z Harrachu (1799-1884) pod vlivem inspirace svými dvěma návštěvami Velké Británie v letech 1825 a 1838-1839. Zámek měl sloužit jako nové rodové a reprezentační sídlo a zároveň jako správní středisko harrachovského panství. Základní kámen hrubé stavby byl položen v roce 1839, slavnostní položení základního kamene zámecké kaple se konalo o dva roky později. Oficiálně byla stavba...
|
|
|
Detekce kovalentních komplexů proteinů s DNA s použitím fluorescenční mikroskopie
Melicharová, Růžena ; Jirkovská, Anna (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Biochemických věd Kandidát: Růžena Melicharová Školitel: PharmDr. Anna Jirkovská, Ph.D. Název diplomové práce: Detekce kovalentních komplexů proteinů s DNA s použitím fluorescenční mikroskopie Antracyklinová antibiotika patří mezi nejúčinnější protinádorová léčiva. Jejich mechanismus účinku je komplexní. Působí jako interkalační činidla, způsobují vznik DNA aduktů a působí na topoisomerasu (TopII) jako jedy. Katalytický cyklus TopII je přerušen ve chvíli, kdy antracykliny stabilizují kovalentní komplex DNA a TopII, a tím způsobují buněčné poškození. Použití antracyklinů je však limitováno několika závažnými nežádoucími účinky, jako je myelotoxicita či kardiotoxicita. Mechanismus kardiotoxicity stále není jasný, ale mohl by být spojený s působením na TopIIβ isoformu. TopIIβ je na rozdíl od TopIIα přítomna v buňkách diferencovaných, jako jsou kardiomyocyty. Navíc jediný klinicky používaný kardioprotektant dexrazoxan patří mezi TopII katalytické inhibitory. Nicméně detaily protektivního působení zajištěného dexrazoxanem jsou nejasné. Cílém této práce bylo optimalizovat metodu TARDIS (trapped in agarose DNA immunostaining) k detekci a kvantifikaci kovalentních komplexů, porovnat různé způsoby analýzy počtu komplexů a vybrat vhodnou...
|
|
|
Vliv derivátů benzoxazindionu na vybrané mykobakteriální enzymy
Švidrnochová, Michaela ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Krátký, Martin (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Michaela Švidrnochová Školitel: RNDr. Eva Novotná, Ph.D. Název rigorózní práce: Vliv derivátů benzoxazindionu na vybrané mykobakteriální enzymy Tuberkulóza je zákeřné infekční onemocnění se stále se zvyšujícím výskytem v určitých oblastech. Je obtížně léčitelná dostupnými prostředky díky narůstajícím případům multirezistence, která je definována jako necitlivost M. tuberculosis alespoň k dvěma základním antituberkulotikům - rifampicinu a isoniazidu. Proto je nutné hledat nové látky, které zasahují do metabolických cest Mycobakterium tuberculosis. Inhibice enzymů na různých úrovních těchto drah představují cílová místa nových potenciálních antituberkulotik. V této práci byl zkoumán vliv monosirných a disirných derivátů 3-(4-alkylfenyl)-2H-1,3- benzoxazin-2,4(3H)-dionu na enoyl-ACP-reduktasu, dihydrofolátreduktasu, isocitrátlyasu a enzym FtsZ za využití diferenční skenovací fluorimetrie, spektrofotometrické metody a metody rozptylu světla. Výsledky měření ukázaly, že dihydrofolátreduktasa není cílovým místem vybraných inhibitorů. Isocitrátlyasa byla nejvíce inhibována sirným derivátem 3-(4- terc-butylfenyl)-7-methyl-4-thioxo-2H-1,3-benzoxazin-2(3H)-onem a slabý stabilizační vliv na enzym...
|
|
| |
|
|
Detekce histidinem a FLAG peptidem značených rekombinantních proteinů
Javorská, Lenka ; Zemanová, Lucie (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Lenka Javorská Školitel: RNDr. Lucie Škarydová, Ph.D. Název diplomové práce: Detekce histidinem a FLAG peptidem značených rekombinantních proteinů Rekombinantní proteiny jsou proteiny produkované geneticky modifikovanými organismy, prostřednictvím rekombinantní DNA technologie, jejímž principem je vložení DNA sekvence kódující cílový protein do buněk expresního systému, který zajistí jeho produkci. Tato technologie umožňuje připravit v podstatě libovolný protein v jakémkoliv požadovaném množství. Rekombinantní proteiny jsou produkovány často ve formě fúzního proteinu s vhodnou afinitní značkou (např. histidinová nebo FLAG peptidová značka), která usnadní jejich purifikaci a detekci. Cílem této diplomové práce bylo zavést a optimalizovat univerzální metodu pro detekci rekombinantních proteinů značených histidinovou (6x histidin) a FLAG peptidovou značkou. Modelovým rekombinantním proteinem s histidinovou značkou byl enzym karbonylreduktasa 1 (CBR1) produkovaný expresním systémem bakterie Escherichia coli a pro rekombinantní proteiny značené FLAG peptidem enzymy DHRS12, HSD11β1, RODH4, DHRS3, DHRS7, DHRS8 (expresní systém - hmyzí buňky Sf9). Pro separaci proteinů byla zvolena SDS polyakrylamidová...
|
|
| |
host ::
RSS.