|
|
Setkání víry a nevíry v díle J. Hromádky a T. Halíka
Skřivanová, Tereza ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Moree, Pieter (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji setkání a dialogu víry a nevíry ve vybraném díle Josefa L. Hromádky a Tomáše Halíka. První část je zaměřena na dialog křesťanství a ateismu v komunistické společnosti u Josefa L. Hromádky a jeho snahu podtrhnout důležitost křesťanství pro sekulární společnost a naopak. Výchozím bodem pro J. L. Hromádku je situace moderního člověka, u které je třeba začít. Druhá část mé práce je věnována dialogu víry a nevíry u Tomáše Halíka, který zdůrazňuje tento dialog jako nosný pro postmoderní společnost. Podtrhuje porozumění jinakosti druhých a setkání s nevěřícími v "solidaritě poutníků." Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vztah mezi člověkem a Bohem v teologii K.Rahnera, J. Moltmanna a V. Losského
Neradová, Hana ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Bauerová, Kateřina (oponent)
Má práce se zabývá pojetím vztahu Boha a člověka v díle tří teologů, kteří pocházejí z rozdílných křesťanských tradic, pravoslavného teologa V. Losského, katolického teologa K. Rahnera a evangelického teologa J. Moltmanna. v první kapitole seznamuji čtenáře s dobou v níž všichni tři teologové žili a na ni navazují tři kapitoly, každá věnovaná životu, dílu a teologii jedné ze tří osobností. Všechny tři spojuje zážitek II. světové války, a jakoby návzdory této tvrdé zkušenosti také důraz na to, že člověk má svůj původ v Bohu, přičemž tento základ mu Bůh neodnímá, ani v situaci hříchu. Rahnerovy myšlenky odhalují, že člověk má vnitřní cit, smysl pro transcendenci - "přesah", který mu umožňuje překračovat hranice svého světa a poznávat Boha. Lossky i Moltmann ukazují, že vrcholem cesty člověka, na níž poznává Boha, je stát se Bohu podobným, ba stát se přímo Bohem a podílet se na jeho životě a kráse. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Znovuobjevení symbolu u Louis-Marie Chauveta
Bauerová, Kateřina ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent) ; Hušek, Vít (oponent)
Hlavním tématem mé disertační práce je představit, analyzovat a kriticky zhodnotit pojetí symbolu u současného francouzského sakramentálního teologa Louise-Marie Chauveta, který významným způsobem ovlivnil západní, zejména římsko-katolickou scénu, ale v českém prostředí je téměř neznámý. Chauvetova rehabilitace symbolického vidění skutečnosti s sebou přináší možnost vypovídat o Boží přítomnosti neideologickým způsobem. Dále navrací zpět do teologie pozitivní hodnocení těla a tělesnosti. V první části svého bádání mapuji zdroje, ze kterých Chauvet čerpá ve svém pojetí symbolu. Zde se bude jednat nejen o Heideggerovu ranou filozofii, ale také o využití psychoanalýzy a konečně o Chauvetovo kritické hodnocení starší tomistické sakramentální teologie. Ve druhé části práce se věnuji vlastnímu Chauvetovu pojetí. Zde budu na základě jeho stěžejních děl analyzovat téma bytí, řeči a tělesnosti jeho pojetí symbolu. Poslední část mé disertační práce tvoří kritické zhodnocení Chauvetova přínosu, a to zejména v souvislosti s jeho využitím Lacanovy teorie psychoanalýzy. Pro některé z toho vyplývající otevřené otázky hledám alternativy v práci soudobých francouzských feministických filozofek. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Alexander Schmemann's Ecclesiology: Witnessing the Crisis within the Orthodox Church.
Panaitescu, Cristian ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Kočandrle Bauer, Kateřina (oponent) ; van Rossum, Joost (oponent)
Dizertační práce Christiana Panaitescu zkoumá ekleziologii Alexandra Schmemanna v souvislosti s krizí uvnitř pravoslavné církve. Sleduje zásadní změny, kterým musela Schmemannova generace pravoslavných teologů v emigraci čelit: bolševická revoluce v Rusku a její důsledky, situace cizinců žijících v odlišné kultuře, posun k situaci, kdy církev nemá pevné místo ve společnosti ani není zakořeněná v každodenním životě lidí, a konečně hledání teologických základů liturgické a duchovní zkušenosti, kterou tito teologové považovali za formativní. Práce ukazuje krizi jako proces mající své teologické, kulturní, sociální a politické kořeny a důsledky. Panaitescu následuje způsob, jakým tuto krizi vnímal a zpracovával Alexander Schmemann ve své teologii, jmenovitě ve své liturgické a sakramentální teologii. Vzhledem k tomu, že krize v pravoslavné církvi byla mnohovrstevným jevem, dizertační práce si všímá jejích různých dimenzí prostřednictvím sledování vývoje ruské emigrantské teologie, která se vyrovnávala s faktem, že byla doposavad pod vlivem západní novoscholastiky, dále s nesouladem mezi liturgickým životem pravoslavné církve a její teologií a nakonec s problematikou vztahu pravoslavné církve a světa. Dizertace identifikuje pozitivní stránky Schmenannova chápání zásady lex orandi est lex credendi a...
|
|
|
Postavení Ducha svatého v Trojici a v círtvi
Netolická, Jana ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Noble, Ivana (oponent)
Hlavním tématem je Duch svatý a jeho působení v církvi. Hned v úvodu je naznačena šíře problematiky jak v jejím uchopení s pomocí teologických pojmů tak i v obrazovém zpracování víry v Trojici, které má rovněž svůj výrazný podíl na utváření představ o trojičním dogmatu. Následuje pět kapitol, které se pokouší mapovat alespoň rámcově vývoj chápání Ducha svatého v biblických i apokryfních knihách, v době církevních Otců, ve středověku, v období reformačních změn v 15. a 16.stol. a poté následuje nahlédnutí do minulosti poměrně nedávné. Každou kapitolu zastupují dva představitelé a zběžné nastínění dobového pozadí, kde se snažím poukázat na okolnosti, které mohly mít na myšlení tehdejších myslitelů výrazný vliv. Z dějin dogmatu je zde především prezentováno trojiční učení, inspirace Písma a pneumatologie jako taková. V závěru každé kapitoly se zabývám zvoleným tématem, kupř. je-li Duch svatý osobou, jak se vztahuje ke zbylým osobám Trojice, jak se projevuje navenek, zvláště pak jak plní svoji funkci sjednocování věřících. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Christologie zdola? Spor o Jacquese Dupuise, Rogera Haighta a Jona Sobrina
Jandejsek, Petr ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Noble, Timothy (oponent) ; Červenková, Denisa (oponent)
Disertace Petra Jandejska analyzuje christologie tří současných jezuitských teologů, Jacquese Dupuise, Rogera Haighta a Jona Sobrina, které z hlediska jejich metody charakterizuje jako "teologie zdola", tedy teologie epistemologicky postupující od lidské, konkrétně dějinně zakotvené zkušenosti směrem k jejímu zjevujícímu se zdroji a dárci. Ve světle skutečnosti, že všechny tři christologie byly za pontifikátů Jana Pavla II. a Benedikta XVI. podrobeny kritice Kongregace pro nauku víry, si disertace klade otázku, v čem a proč jsou tyto christologie inovativní, kde jsou jejich slabé stránky, a v čem představují potřebné doplnění těch typů christologie, které můžeme označit metodologicky za "teologie shora", tedy teologie vycházející "od Boha", z Božího zjevení, které je člověku dáno a které žádá lidské přijetí a poslušnost. "Teologii shora" reprezentuje v disertaci zejména dílo Josepha Ratzingera. Práce identifikuje společné zdroje zkoumaných christologií. Ty nachází v ignaciánské spiritualitě, zvláště v jejím důrazu na zkušenostní poznání, které, podle Ignáce, jako jediné lidskou duši nasycuje. Ukáže, že ignaciánská spiritualita v díle sledovaných teologů působí samostatně, i skrze teologickou reflexi Karla Rahnera. Zkušenost z misií pak představuje další zdroj zkoumaných christologií. Podle závěrů disertace...
|
|
|
Svět jako "první svátost". Pojetí světa v liturgické teologii Alexandra Schmemanna
Macháčková, Ivana ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Alexander Schmemann, jeden z nejvýznamnějších ortodoxních teologů dvacátého. století, pojímá svět ve své liturgické teologii jako dar Boží lásky člověku. Člověk byl stvořen jako kněz stvoření a má stvoření přijímat jako dar a s díkůvzdáním ho má přinášet zpět Bohu. Člověk se ale od Boha odvrátil, žije sebestředně a oddělil světské a posvátné. Spásu vidí Schmemann v Ježíši Kristu, který obnovil vztah člověka k Bohu, obnovil kontinuitu mezi světem a sebou. Ústřední místo v životě víry zaujímá ve Schmemannově teologii liturgie. Eucharistii popisuje Schmemann jako vstup církve do radosti jejího Pána. Má kosmický, všeobjímající charakter a vše proměňuje. Tato liturgie se koná odděleně od světa, za zavřenými dveřmi, ale za svět. V oběti přinášíme Bohu celý svět a ten se v eucharistii stává tím, čím vždy být měl a nebyl. Církev je darem smíření a odpuštění a zastupuje celé stvoření před Bohem. Schmemann klade velký důraz na společenství. Kritizuje však snahy o jednotu církve 'zdola' a. vymezuje se i proti aktivitám církve v oblasti sociální a politické. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Možnosti a meze lidského poznání Boha a řeči o Bohu u Ludwiga Wittgensteina
Kopačková, Lucie ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Kranát, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce na téma Možnosti a meze lidského poznání Boha a řeči o Bohu u Ludwiga Wittgensteina; Wittgenstein jako klíč k teologickému jazyku, se zabývá životem a filosofií Ludwiga Wittgensteina. V perspektivě rané a pozdější filosofie představí pohled na jazyk, jak s ním Wittgenstein pracoval ve své první filosofické práci Tractatus Logico Philosophicus a jaké obraty přinesla jeho filosofie v práci vydané pod názvem Filosofická zkoumání. První biografická část je zaměřena na životní etapy Wittgensteinova života, které měly zásadní vliv na jeho filosofickou práci. Je uzavřena podkapitolou, věnující se jeho vztahu ke křesťanství a k náboženství vůbec. Druhá část, týkající se filosofické práce zaměřené na jazyk, je rozdělena do dvou podkapitol. První představuje jazyk, jak s ním Wittgenstein pracoval na začátku své filosofické práce. Druhá pak posun v celkové práci i v osobním přístupu, který je charakteristický pro jeho pozdější práci. Celá část je uzavřena krátkým teologicko ekumenickým exkurzem, který má přiblížit, v jakých oblastech Wittgenstein překračuje hranice filosofie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.