|
|
Možnosti a meze lidského poznání Boha a řeči o Bohu u Ludwiga Wittgensteina
Kopačková, Lucie ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Kranát, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce na téma Možnosti a meze lidského poznání Boha a řeči o Bohu u Ludwiga Wittgensteina; Wittgenstein jako klíč k teologickému jazyku, se zabývá životem a filosofií Ludwiga Wittgensteina. V perspektivě rané a pozdější filosofie představí pohled na jazyk, jak s ním Wittgenstein pracoval ve své první filosofické práci Tractatus Logico Philosophicus a jaké obraty přinesla jeho filosofie v práci vydané pod názvem Filosofická zkoumání. První biografická část je zaměřena na životní etapy Wittgensteinova života, které měly zásadní vliv na jeho filosofickou práci. Je uzavřena podkapitolou, věnující se jeho vztahu ke křesťanství a k náboženství vůbec. Druhá část, týkající se filosofické práce zaměřené na jazyk, je rozdělena do dvou podkapitol. První představuje jazyk, jak s ním Wittgenstein pracoval na začátku své filosofické práce. Druhá pak posun v celkové práci i v osobním přístupu, který je charakteristický pro jeho pozdější práci. Celá část je uzavřena krátkým teologicko ekumenickým exkurzem, který má přiblížit, v jakých oblastech Wittgenstein překračuje hranice filosofie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Návrh naučné stezky v Zakřanech
Kopáčková, Lucie
Diplomová práce se zabývá návrhem projektu naučné stezky v obci Zakřany. Teoretická část práce je nejprve zaměřena na problematiku naučných stezek, zejména z hlediska jejich tvorby. Pozornost je tedy věnována zásadám tvorby, legislativě či zdrojům financování. Rovněž je poukázáno na určitá úskalí, která jsou s jejich tvorbou spojena a nastíněny možnosti jejich využití, zejména z hlediska základních škol. Další část literárního přehledu se věnuje problematice lesů. Po uvedení definic a významu jsou představeny jejich celospolečenské funkce. V praktické části byla navržena naučná stezka Život v lese formou projektu. Zpracována byla fáze předprojektová a následně navrženo řešení projektu. V rámci předprojektové fáze byla popsána současná situace, provedena SWOT analýza projektu, stanoven cíl, cílová skupina, provedena Stakeholder analýza apod. Předmětem návrhu řešení projektu bylo mimo jiné vytvoření WBS s popisem dvou nejdůležitějších pracovních balíků týkající se návrhu trasy a návrhu obsahu informačních panelů naučné stezky. Dále pak bylo provedeno časové plánování a představeny možné zdroje financování včetně předběžného rozpočtu. Předmětem návrhu řešení bylo také řízení lidí, rizik a definování udržitelnosti projektu. Za účelem zjištění zájmu o případnou realizaci naučné stezky byli osloveni vybraní členové zastupitelstva obce.
|
|
|
Možnosti a meze lidského poznání Boha a řeči o Bohu u Ludwiga Wittgensteina
Kopačková, Lucie ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Kranát, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce na téma Možnosti a meze lidského poznání Boha a řeči o Bohu u Ludwiga Wittgensteina; Wittgenstein jako klíč k teologickému jazyku, se zabývá životem a filosofií Ludwiga Wittgensteina. V perspektivě rané a pozdější filosofie představí pohled na jazyk, jak s ním Wittgenstein pracoval ve své první filosofické práci Tractatus Logico Philosophicus a jaké obraty přinesla jeho filosofie v práci vydané pod názvem Filosofická zkoumání. První biografická část je zaměřena na životní etapy Wittgensteinova života, které měly zásadní vliv na jeho filosofickou práci. Je uzavřena podkapitolou, věnující se jeho vztahu ke křesťanství a k náboženství vůbec. Druhá část, týkající se filosofické práce zaměřené na jazyk, je rozdělena do dvou podkapitol. První představuje jazyk, jak s ním Wittgenstein pracoval na začátku své filosofické práce. Druhá pak posun v celkové práci i v osobním přístupu, který je charakteristický pro jeho pozdější práci. Celá část je uzavřena krátkým teologicko ekumenickým exkurzem, který má přiblížit, v jakých oblastech Wittgenstein překračuje hranice filosofie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Význam práce sestry při zajišťování výživy u seniorů
KOPAČKOVÁ, Lucie
Teoretická východiska Stárnutí a stáří je přirozenou součástí každého jedince během jeho života. Většina populace si přeje dožít život aktivně a pokud možno co nejkvalitněji. Jedním z faktorů, které nejvíce ovlivňují zdravé stárnutí, je výživa. Pro udržení kvalitního života a dobré fyzické kondice hraje adekvátní výživa významnou roli. Výživové potřeby seniorů jsou úzce specifické. Jsou dány především změnami organismu a celou řadou dalších faktorů vyplývajících z životního stylu seniora. Důležitou roli hrají zejména stravovací návyky, sociální a kulturní prostředí, vzdělání, společenské postavení, ekonomická úroveň a v neposlední řadě zdravotní a psychický stav daného jedince. Správná výživa seniorů přispívá k jejich zdraví a pocitu pohody, stejně tak je důležitá pro zotavení se z nemoci, ke které je starší člověk náchylnější. Při zajišťování stravy seniorům v nemocnici je velmi důležitá role všeobecné sestry. Cíle práce Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny 4 cíle: 1. Zjistit, zda sestry dodržují zásady podávání stravy seniorům. 2. Identifikovat nejčastější faktory, které ovlivňují stravování seniorů v nemocnici. 3. Zmapovat, jaké nejčastější poruchy výživy se u seniorů v nemocnici objevují. 4. Zjistit, jaká je nejčastější dieta u seniorů hospitalizovaných v nemocnici. Použité metody Výzkumné kvalitativní šetření probíhalo formou skrytého pozorování. Pozorovaným objektem byly sestry pracující na oddělení následné péče, které byly pozorované při podávání stravy seniorům. Skryté pozorování bylo doplněno hloubkovými rozhovory s pozorovanými sestrami. Pozorování bylo zpracováno v programu Microsoft Excel formou tabulek a rozhovory byly zpracované v programu Atlas.ti. Výsledky Z pozorování sester při podávání stravy seniorům se ukázalo, že žádná z pozorovaných sester nedodržela všechny zásady pro podávání stravy seniorům v nemocnici. Ve větší či menší míře se každá pozorovaná sestra dopustila určité chyby. Mezi nejčastěji se vyskytující chyby patřily následující. Při servírování jídla sestry nepoužily zástěru nebo empír, sestry nezamezily přímému kontaktu rukou s potravinami. Téměř polovina pozorovaných sester nevěnovala P/K dostatek času a podpora P/K během podávání stravy ze strany pozorovaných sester byla taktéž nedostačující. Další téměř polovina pozorovaných sester nepopřála pacientům dobrou chuť. Za zmínku stojí i poslední nejčastěji se vyskytující chyba téměř polovina sester si po procesu podávání stravy po sobě neuklidila pomůcky. Za nejčastější faktory ovlivňující stravování seniorů v nemocnici označily dotazované sestry v rozhovorech následující faktory: biologické změny ve stáří, různé typy demence, psychický stav jedince, přidružená onemocnění, užívání léků, stravovací návyky jedince, stav dentice (zubní protéza), vliv rodiny. Za nejčastější poruchy výživy označily tyto poruchy: nechutenství, dehydrataci, nadváhu, obezitu a podvýživu. Za nejčastější diety, které senioři v nemocnici dodržují, byly označeny: dieta číslo 3, 9, 4, 0, dále pak diety v mleté formě, kašovité formě a strava podávaná přes NGS (nasogastrická sonda). Závěr Na základě výzkumného šetření a prostudované odborné literatury byl navržen pro ošetřující personál standard ošetřovatelské péče s názvem "Podávání stravy pacientům s deficitem sebepéče v oblasti stravování." Ošetřující personál tak bude mít příležitost využívat manuál, který jim bude sloužit jako správný postup při podávání stravy pacientům s deficitem sebepéče v oblasti stravování, a sestry nebudou daný výkon považovat za rutinní záležitost.
|
|
|
Problematika odběru kapilární krve na stanovení hladiny glykémie
KOPAČKOVÁ, Lucie
Správná technika odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie hraje významnou roli při diagnostice a terapii diabetes mellitus. Onemocnění v posledních letech zaznamenalo velký posun, hlavně co se týče diagnostiky a léčby nemoci. Jedná se o onemocnění, které je charakteristické vysokou hladinou cukru v krvi. V praxi se často setkáváme se skutečností, že přestože se jedná o výkon, který sestra provádí téměř denně, vyskytuje se při odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie řada chyb. Právě tento fakt mě inspiroval ke zpracování bakalářské práce na téma ?Problematika odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie.? Empirická část bakalářské práce se zabývá jak samotným onemocněním diabetes mellitus, tak odběrem kapilární krve. V úvodní části se zabývám historií a definicí diabetu, popisuji příčiny vzniku onemocnění, komplikace, diagnostiku a jeho léčbu. Podrobněji se věnuji problematice odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie, doporučeným postupem odběru kapilární krve a potřebnými pomůckami. Praktická část práce je pak zaměřena na zvolené cíle, výzkumné otázky a stanovené hypotézy. Cílem výzkumného šetření bylo identifikovat faktory, které mohou ovlivnit výsledky vyšetření, zjistit, zda sestry dodržují doporučený postup při odběru kapilární krve a jakých nejčastějších chyb se při něm dopouští. K dosažení cílů bylo použito jak kvantitativní, tak kvalitativní výzkumné šetření. V rámci kvalitativního výzkumného šetření bylo provedeno pozorování šesti sester pracujících na lůžkových odděleních Nemocnice České Budějovice, a.s, které bylo doplněno rozhovory. Na tři výzkumné otázky pak lze odpovědět následovně: Mezi nejčastější faktory, které mohou ovlivnit výsledky vyšetření, patří špatná manipulace se vzorkem, vystavení vzorku nepříznivým teplotním podmínkám a násilné vymačkávání krve z prstu. Při odběru kapilární krve sestry nejčastěji chybují v komunikaci s pacientem, a to tím, že ho neupozorní na provedení vpichu a výkon mu řádně nevysvětlí. Před odběrem krve neprovedou mechanické mytí a hygienickou desinfekci rukou. Z rozhovorů vyšla najevo odpověď na poslední výzkumnou otázku, a to, že nejčastějším problémem, který si sestry při odběru kapilární krve uvědomují, je násilné vymačkávání krve z prstu, špatná desinfekce místa vpichu a pozdní transport do laboratoře. Kvalitativní výzkumné šetření bylo doplněno o kvantitativní data, která přineslo pozorování 66 sester provádějící odběry kapilární krve rovněž v Nemocnici České Budějovice, a.s. Toto výzkumné šetření bylo uskutečněno z důvodu ověření výsledků, které vzešly z kvalitativního výzkumného šetření. Pro účely této práce byla stanovena hypotéza H: Při odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie sestry nejčastěji chybují v oblasti komunikace s pacientem. Na základě kvantitativního výzkumného šetření ale vyšlo najevo, že nejčastější chybou, které se sestry dopouští, je opomenutí mechanického mytí a hygienické desinfekce rukou. Chyba v komunikaci sestry s pacientem se umístila až na třetím místě (14 %), proto se H1 nepotvrdila. Na základě znalostí z odborné literatury a z provedeného výzkumného šetření jsem navrhla pro sestry standard ošetřovatelské péče s názvem ?Odběr kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie.? Sestry tak budou mít příležitost využívat manuál, který jim bude sloužit jako správný postup při odběru kapilární krve na stanovení hladiny glykémie, a nebudou daný výkon považovat za rutinní záležitost.
|
host ::
RSS.