|
|
Renesanční nástěnná malba a sgrafito na fasádách domů v Prachaticích
Žabková, Gabriela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Práce zpracovává renesanční fasádní nástěnné malby a sgrafita v Prachaticích. Časově je práce vymezena 16. stoletím, kdy město vlastnili Rožmberkové. Největší rozkvět města je spojen s vládou Viléma z Rožmberka v 2. polovině 16. století, kdy ve městě také vnikly všechny výpravnější figurální výzdoby domů. Výzdoba jednotlivých domů odráží postupný majetkový vzestup prachatických měšťanů. Realizace z 50. a 60. let 16. století jsou spíše výtvarně a také technologicky skromnější. Největší vzepětí jak majetkové tak také umělecké lze sledovat od začátku 70. let. Hrdost měšťanů a jejich estetické nároky nejlépe dokládá výzdoba Staré radnice. Nesmírně zajímavá a kvalitní výzdoba prachatických domů otvírá jako celek řadu otázek. Vedle dílenských a uměleckých souvislostí s ostatními jihočeskými městy, je to problém autenticity památky. Na některých fasádách, které byly pokládány za renesanční, se již s renesanční malbou ve skutečnosti nesetkáme. Jedná se o barokní novotvary, které motivickými částmi navázaly na původní výzdobu. Výrazné jsou odkazy na Rožmberky, které připomíná téměř každá fasáda. To nelze vysvětlit jinak, než jako výraz subordinace majiteli panství a tamnímu panovníkovi. Rožmberky na počátku 17. století v této roli vystřídal český král a říšský císař. KLÍČOVÁ SLOVA - Prachatice - renesance -...
|
|
|
Rajhradský oltář
Špinková, Tereza ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Rajhradský oltář: Resumé Tereza Špinková Rajhradský oltář je dílem vytvořeným v první polovině 15. století malířem českého původu. Dochovalo se z něj šest malovaných desek - dvě komponované na šířku a čtyři na výšku. Na většině obrazů jsou scény týkající se pašijového cyklu - podélné desky nesou výjevy Ukřižování a Nesení kříže, tři výškové se týkají témat Poslední večeře, Krista na Olivetské hoře a Zmrtvýchvstání. Scéna na posledním obraze se vztahuje k legendám o svatém Kříži - vypráví o Nalezení a Zkoušení sv. Kříže. Všechny desky jsou malované na dřevu, jejich podobné rozměry a technika provedení podkresby a malby svědčí o jejich původu z jednoho celku. Autor oltáře ještě vycházel z tradičních technických postupů, obvyklých v dřívějších dobách, zvláště pak v krásném slohu. V provedení výjevů se však již objevují nové tendence, zejména pak ve štětcové podkresbě. Na malbách chybí vrstva olovnaté běloby, což bylo v předchozích desetiletích rovněž nezvyklé. Původní uspořádání retáblu je nejisté, uprostřed zřejmě figurovaly výjevy Ukřižování a Nesení kříže, menší desky pak mohly tvořit křídla oltáře. Badatelé se oltářem zabývali od počátku 20. století, většinou ho dávali do souvislosti s vrstvou frankovlámsky orientované knižní malby na našem území a jeho vznik byl kladen mezi léta 1415-1430. V nedávné době...
|
|
|
Architektonické proměny zámku Hrubý Rohozec
Lyčková, Barbora ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce obsahuje přehled a zhodnocení stavebních úprav hruborohozeckého zámku od založení ve 14. st. do počátku 17. st. Důraz je kladen zejména na srovnání závěrů, ke kterým dospěla dosud publikovaná literatura. Práce se zabývá raně středověkou etapou zámku, dále pozdně gotickou přestavbou iniciovanou Krajíři z Krajku, kterou zasazuje do kontextu krajířovské stavební aktivity v severních Čechách, a nakonec vartemberskými renesančními úpravami z přelomu 16. a 17. st.
|
|
|
Architektura zámku Nelahozeves
Víšková, Martina ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce "Architektura zámku Nelahozeves" bylo shrnutí dosavadního poznání a porovnání rozdílných názorů. Pokud to bylo možné, pokusila jsem se podložit argumenty názory jevící se jako správné oproti jiným. Důraz byl kladen na předlohy Sebastiana Serlia. Některé z řešených otázek zůstávají i nadále otevřené, jako například otázka autora nelahozevského zámku. První kapitola mé práce uvádí do historických a kulturních souvislostí a věnuje se také podrobněji Florianu Griespekovi, stavebníkovi nelahozevského zámku. Dále se píše o jeho dřívější stavbě zámku v Kaceřově, se kterým má objekt mého zájmu některé souvislosti a včleněna je i zmínka o pevnostním stavitelství. Následuje samotné jádro práce, kapitola o zámku v Nelahozevsi. Po obecném úvodu a historii obce je uveden výčet majitelů a poněkud složitější problematika postupu stavby. Poměrně obsáhlá část se věnuje popisu a rozboru architektury s důrazem na knižní předlohy Sebastiana Serlia. Stručně jsou zmíněny také souvislosti s italskými a českými stavbami. Poslední kapitola řeší nelehkou otázku autorství nelahozevského zámku a ukončuje ji celkové zhodnocení stavby.
|
|
|
Krajinářství v tvorbě Roelanta Saveryho a jeho přínos pro českou malbu
Švrčinová, Šárka ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé Krajinářství v tvorbě Roelanta Saveryho a jeho přínos pro českou malbu Švrčinová Šárka V období přelomu 16. a 17. století převládal v Čechách manýristický výtvarný názor a formovalo se realisticky ztvárněné krajinářství. Tehdy přijíždí do Prahy Roelant Savery, aby se přidal k početné kolonii umělců, kteří pracovali pro císaře Rudolfa II. Mladý Savery tvořil v návaznosti na styl svých předchůdců Pietera a Jana Brueghela st. Umělec v Praze tvořil od roku 1604 a vyzkoušel několik žánrů, především se věnoval krajině, záznamům pražských uliček, domů a také jeho okolí. Rudolfa zaujal především svým neidealizovaným, autentickým a velmi působivým ztvárněním, snad právě proto jej vyslal na studijní cestu do divoké přírody Alp, aby zaznamenal její krásy. Díla vyjadřují autorovu touhou po míru, kterého tehdejší svárlivé Nizozemí postrádalo. Na obrazech Orfea v krajině se setkáváme s množstvím rozestoupené zvěře nejrůznějších druhů, které by se běžně nikdy nesetkaly nebo by na sebe zaútočily, Savery je líčí jako zcela klidné a mírumilovné. Krajina se v navazujícím raném baroku stala ne příliš podstatnou, než aby zabírala celé plochy obrazu. Ustupuje převládajícímu figurálnímu výjevu. Krajina v 17. století plní zcela odlišnou funkci, pouze dokresluje pozadí příběhů. V návaznosti na tradici, kterou zde započali...
|
|
|
Grafická díla Albrechta Altdorfera po roce 1520 ve sbírkách NG v Praze
Kadlecová, Žaneta ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Žaneta Kadlecová Resumé Grafická díla Albrechta Altdorfera po roce 1520 ve sbírkách NG v Praze Bakalářská práce pojednává o grafických dílech Albrechta Altdorfera po roce 1520 ve sbírkách Národní galerie v Praze. Cílem této práce je nastínit situaci v Podunají na přelomu 15.-16. století a tvorbu tzv. Podunajské školy. Představí osobnost Podunajského umělce Albrechta Altdorfera jako mistra všestranného nadání a člověka vysokého společenského postavení. Tvorba tohoto umělce zůstává v Čechách poněkud opomíjena a stojí tak převážně mimo zájem historiků umění. I většina německých prací, které se zabývají tvorbou tohoto umělce je zaměřena na malířskou produkci mistra a proto jsou grafická díla v jeho celoživotní tvorbě poněkud upozaděna. Zvláštní zřetel je zde kladen na jeho grafickou tvorbu miniatur po roce 1520 ve sbírkách Národní galerie v Praze se záměrem objasnit způsob grafického zpracování zobrazených námětů a poukázat na proměnu stylového vývoje miniatur. Stěžejní kapitolou je zde katalogová část s nově vypracovanými katalogovými hesly, které představí řadu grafických děl, které jsou evidovány Národní galerií v Praze pouze se základními informacemi o rozměrech a současném stavu. Bakalářská práce je završena objasněním významu jeho celoživotní tvorby v kontextu Evropského umění a nejvýraznějších umělců...
|
|
|
Renesanční malířská výzdoba Lobkovického (nynějšího Schwarzenberského) paláce v Praze
Henslová, Barbora ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Renesanční malířská výzdoba Lobkovického (nynějšího Schwarzenberského) paláce v Praze" nejprve stručně představuje stavební počiny šlechty na Pražském hradě za vlády Ferdinanda I., který po ničivém požáru Malé Strany a Hradčan roku 1541 podporoval výstavbu nových sídel v této části Prahy, kde parcely po vyhořelých měšťanských domech skupovali šlechtici a nechali si na nich stavět velkolepé renesanční paláce. Nejvyšší pražský purkrabí Jan mladší Popel z Lobkowicz si dal mezi lety 1545 a 1567 postavit výstavný palác na Hradčanském náměstí. Povolal italského stavitele Agostina Galliho, který zároveň působil na hlavní venkovské rezidenci Lobkowiczů v Horšovském Týně, a ten vybudoval palác o nezvyklém půdorysu ve tvaru písmene T. Do dnešních dnů se nám dochovaly původní kazetové stropy ve čtyřech sálech druhého patra s náměty z antické mytologie a historie. Zvolené náměty nástropních maleb, které v té době nebyly ničím neobvyklým, vytvořil některý z domácích malířů kolem roku 1580, kdy již palác obývali Kryštof a Vilém z Lobkowicz. Za ideového tvůrce malířského programu lze však spíše považovat stavebníka paláce Jana mladšího Popela z Lobkowicz, který patřil k nejmocnějším aristokratům v Českém království.
|
|
|
Zámek Kratochvíle - štuková a malířská výzdoba
Rabenhauptová, Hana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé Hana Rabenhauptová - Zámek Kratochvíle - štuková a malířská výzdoba Bakalářská práce, Zámek Kratochvíle - štuková a malířská výzdoba, mapuje a popisuje současný stav štukových reliéfů, nástěnných a nástropních maleb a maleb v exteriéru. Autorka se pokusila jednotlivé výjevy popsat tak, jak jsou dnes k vidění, z jakých částí a figur se skládají, a co se již dochovalo pouze v neidentifikovatelných fragmentech. U většiny reliéfů i maleb dohledala z literatury jejich ikonografii a připomněla několik významných předloh, podle kterých na Kratochvíli výzdoba vznikala. Shrnula restaurátorské práce, které na Kratochvíli probíhaly, a které výrazným způsobem změnily prezentaci zámku. Během posledních třiceti let Kratochvíle prošla zásadními opravami, které jí navrátily původní lesk. Restaurátorské práce probíhaly velmi citlivě a šetrně k původnímu umění jak štukovému tak malířskému.V práci je také zahrnuta stručná historie o zámku Kratochvíle. Krátce se zmiňuje o staviteli Zámku Kratochvíle Baltassaru Maggim z Arogna, o Antoniu Melanovi, který vytvořil nádhernou štukovou výzdobu a také o malíři Georgu Widmannovi. renesance zámek Kratochvíle malba štukový výzdoba restaurování
|
|
|
Pozdně gotické nástěnné malby žirovnického hradu
Chalupná, Romana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé bakalářské práce Tato práce pojednává o pozdně gotických nástěnných malbách žirovnického hradu, které vznikly v době, kdy toto panství vlastnil Václav Vencelík z Vrchovišť. Tento původně kutnohorský měšťan Žirovnci zakoupil roku 1485 a za pomoci svých finančních prostředků se snažil také vstoupit do společnosti českého panského stavu, ten jej však patrně nikdy nepřijal. Výzdoba jíž se v této práci zabývám se nachází ve třech místnostech v patře jižního traktu hradu. Zbytky maleb se nacházejí také na vnější stěně vnitřního nádvoří. V druhém patře jižního křídla se dříve nacházel Hodovní sál, zdobený malbami ze stejné doby. Tato místnost však byla zničena požárem roku 1964. Malby byly odkrývány a restaurovány od počátku 20. století, poslední zásahy proběhly v roce 2001. Výzdoba kaple je datována k roku 1490 nad obrazem Madony. Malby této místnosti jsou nejlépe dochovanou částí výzdoby. Nachází se zde výjevy z Christologického cyklu ( Getsemanská zahrada, Ukřižování, Poslední soud) z Mariánského cyklu ( Zvěstování, Madona na půlměsíci), světci a světice řazené podle hierarchií. Malby v Zelené světnici mají prezentovat donátora maleb jako příslušníka šlechty a ukázat jeho znalosti dvorské kultury. proto jsou zde vybrány náměty typické pro toto prostředí v pozdním středověku. Jsou to alegorie rytířských...
|
|
|
Hieronymus Bosch a Benátky
Novotná, Věra ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé Předložená bakalářská práce se zabývá osobností Hieronyma Bosche ve vztahu k Benátkám. Je předstupněm k dalšímu badatelskému zkoumání. Vědomě navazuje na eseje Jarmily Vackové, která jako jedna z mála v Čechách reflektovala postavu Hieronyma Bosche v širších souvislostech. Ke každému tématu nastolenému v jednotlivých kapitolách je proto zaznamenán výčet různých pohledů na probíranou problematiku. Práce je zaměřena především na shromáždění a vytvoření přehledu odkazů z literatury, která odráží jednotlivá témata nastolená v kapitolách této práce. Na jejím počátku stála otázka, v jakém vztahu byla osoba a dílo Hieronyma Bosche k Benátkám. S těmi několika málo Boschovými originálními malbami se setkáváme ve skvostném a okázalém Palazzo Ducale. Boschova v Benátkách dochovaná díla jsou naproti tomu spíše kontemplativní. Badatelé se jimi proto příliš nezabývali. Z toho vyplynuly metodické obtíže s nimiž se nejspíše setká každý, kdo se vydá po stopách osudů Boschových maleb vystavených v Benátkách. Naproti tomu stojí fakt, že Bosch má již v 16. století popularitu a některé významné obdivovatelé. Dochovaná literatura není systematická, tématu vztahu mistra a jeho díla k Benátkám a jejich umění se dosud v podstatě nikdo seriózně nevěnoval. Existuje pouze jediná práce, která přímo v jedné části pojednává o...
|
host ::
RSS.