|
|
Pozdně gotické nástěnné malby žirovnického hradu
Chalupná, Romana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé bakalářské práce Tato práce pojednává o pozdně gotických nástěnných malbách žirovnického hradu, které vznikly v době, kdy toto panství vlastnil Václav Vencelík z Vrchovišť. Tento původně kutnohorský měšťan Žirovnci zakoupil roku 1485 a za pomoci svých finančních prostředků se snažil také vstoupit do společnosti českého panského stavu, ten jej však patrně nikdy nepřijal. Výzdoba jíž se v této práci zabývám se nachází ve třech místnostech v patře jižního traktu hradu. Zbytky maleb se nacházejí také na vnější stěně vnitřního nádvoří. V druhém patře jižního křídla se dříve nacházel Hodovní sál, zdobený malbami ze stejné doby. Tato místnost však byla zničena požárem roku 1964. Malby byly odkrývány a restaurovány od počátku 20. století, poslední zásahy proběhly v roce 2001. Výzdoba kaple je datována k roku 1490 nad obrazem Madony. Malby této místnosti jsou nejlépe dochovanou částí výzdoby. Nachází se zde výjevy z Christologického cyklu ( Getsemanská zahrada, Ukřižování, Poslední soud) z Mariánského cyklu ( Zvěstování, Madona na půlměsíci), světci a světice řazené podle hierarchií. Malby v Zelené světnici mají prezentovat donátora maleb jako příslušníka šlechty a ukázat jeho znalosti dvorské kultury. proto jsou zde vybrány náměty typické pro toto prostředí v pozdním středověku. Jsou to alegorie rytířských...
|
|
|
Mistr Václav z Tridentu a vliv českého nástěnného malířství v oblasti Trentina kolem roku 1400
Chalupná, Romana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent)
Diplomová práce se zabývá primárně cykly nástěnných maleb z doby kolem roku 1400, které jsou v literatuře spojovány s tzv. Mistrem Václavem z Tridentu. Tento malíř byl školen pravděpodobně v Čechách, avšak doložen je poprvé na dvoře Tridentského biskupa Jiřího z Lichtenštejna. Po shrnutí dosavadní literatury k tématu je zařazena kapitola věnovaná dějinám této oblasti, se zvláštním zřetelem na politický vztah k Čechám (2.3) a zejména osobě biskupa Jiřího z Lichtenštejna původem z Moravy (2.4). Následující kapitoly popisují již jednotlivé cykly maleb. Malby v Orlí věži hradu Buonconsiglio, cyklus fresek ve hřbitovní kapli obce Rifiano, výzdoba kostela sv. Karla v Pergine, jeden výjev v podjezdu věže farního kostela v Meranu a malby spojované s malířem v obci Termeno. Z analýzy historických pramenů (8.1) i z komparace jednotlivých fresek vychází najevo, že malíř stál pravděpodobně v čele početnější dvorské dílny tridentského biskupa, která se roku 1407 rozpadla, a následně odešel malíř Václav do města Merana. V jeho projevu je patrné české školení v 70. letech 14. století, znalost díla mistra Theodorika ale i mladších umělců okruhu mistra Třeboňského oltáře. Během pobytu v Tridentském biskupství zapracoval do své tvorby také podněty ze severoitalské malby. Patrná je reflexe lombardské a padovské školy...
|
|
|
Pozdně gotické nástěnné malby žirovnického hradu
Chalupná, Romana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé bakalářské práce Tato práce pojednává o pozdně gotických nástěnných malbách žirovnického hradu, které vznikly v době, kdy toto panství vlastnil Václav Vencelík z Vrchovišť. Tento původně kutnohorský měšťan Žirovnci zakoupil roku 1485 a za pomoci svých finančních prostředků se snažil také vstoupit do společnosti českého panského stavu, ten jej však patrně nikdy nepřijal. Výzdoba jíž se v této práci zabývám se nachází ve třech místnostech v patře jižního traktu hradu. Zbytky maleb se nacházejí také na vnější stěně vnitřního nádvoří. V druhém patře jižního křídla se dříve nacházel Hodovní sál, zdobený malbami ze stejné doby. Tato místnost však byla zničena požárem roku 1964. Malby byly odkrývány a restaurovány od počátku 20. století, poslední zásahy proběhly v roce 2001. Výzdoba kaple je datována k roku 1490 nad obrazem Madony. Malby této místnosti jsou nejlépe dochovanou částí výzdoby. Nachází se zde výjevy z Christologického cyklu ( Getsemanská zahrada, Ukřižování, Poslední soud) z Mariánského cyklu ( Zvěstování, Madona na půlměsíci), světci a světice řazené podle hierarchií. Malby v Zelené světnici mají prezentovat donátora maleb jako příslušníka šlechty a ukázat jeho znalosti dvorské kultury. proto jsou zde vybrány náměty typické pro toto prostředí v pozdním středověku. Jsou to alegorie rytířských...
|
host ::
RSS.