|
|
Tracking the progression of Alzheimer's like-pathology in transgenic rat model TgF344-AD
Foltýnová, Alice ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Alzheimerova choroba je progresivní neurodegenerativní onemocnění postihující zejména starší populaci a je nejčastější příčinou demence. Je charakterizované mnoha patologickými událostmi jako jsou amyloidové plaky, neurofibrilární klubíčka, zánět, deregulace neurotransmiterů a mnoho dalších. Tyto disruptivní procesy v konečném důsledku vedou ke ztrátě synapsí a buněk. Podle literatury jsou buněčné ztráty pozorovatelné především v kortexu a hipokampu. Není jasné, v jakém časovém bodě je ztráta buněk signifikantní a v jakých dalších strukturách. Je mnoho dalších důležitých struktur jako jsou čichové laloky nebo entorhinální kortex, kde ztráta buněk nebyla dostatečně kvantifikována. S novými metodami jako je izotropní frakcionace je nyní možné kvantifikovat větší počet struktur mnohem rychleji. Vzhledem k tomu, že není jednoduché získat lidský mozek ihned po smrti, použití transgenních animálních modelů, zejména hlodavčích, je dobrý způsob, jak získat více informací o buněčném a především neuronálním úbytku u Alzheimerovy choroby. Klíčová slova: Alzheimerova choroba, ztráta buněk, izotropní frakcionátor, hippocampus, neurofibrilární klubíčka, beta amyloid
|
|
|
Lateralita mozkových struktur u ptáků a savců spojená s behaviorálními projevy a její evoluční význam
Tureček, Petr ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Lateralizace mozkových struktur je u obratlovců prakticky všudypřítomná. V této práci uvádím nejdůležitější příklady mozkové lateralizace u ptáků a savců a jejich dopad na chování. Také řeším možný evoluční původ těchto lateralizací stejně jako jejich evoluční význam. Snažím se vysvětlit existenci lateralizace na induvidální i populační úrovni. Navrhuji, že populační lateralizace může vzniknout i na základě samotného genofondu populace, pokud je jejím důsledkem lateralizované chování, jímž organismus samotný působí na prostředí. Lateralizace ve vnímání by však měla těžit i z výhod, které jedinci přináší synchronizace se skupinou. Samotná populační lateralizace s sebou v tomto případě totiž přináší nevýhody spojené s větší předvídatelností chování jedince. Klíčová slova: lateralizace; lateralita; populační lateralizace; asymetrie; evoluční význam
|
|
|
Magnetická orientace savců
Tejmlová, Kristýna ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Vácha, Martin (oponent)
Geomagnetické pole Země může živočichům poskytovat směrovou a poziční informaci. Schopnost tuto informaci vnímat a využívat se nazývá magnetorecepce. Mechanismy magnetorecepce zatím nejsou zcela známy. Tři hlavní hypotézy lze rozdělit na mechanismy na světle nezávislé a závislé. Na světle nezávislé jsou mechanismy založené na elektromagnetické indukci a mechanismy založené na biogenním magnetitu. Na světle závislý je mechanismus reakcí radikálových párů. Vnímání geomagnetického pole umožňuje živočichům orientaci na dlouhé i krátké vzdálenosti. Projevit se může jako magnetický alignment, tj. spontánní natočení živočicha v prostoru určitým směrem vůči vektoru geomagnetického pole. Dalším projevem je magnetický polaritní nebo inklinační kompas, který živočichům umožňuje určení azimutu, tj. úhlu mezi směrem jejich pohybu a vektorem geomagnetického pole. Stanovit polohu a určit směr k cíli podle inklinace a intenzity magnetického pole umožňuje živočichům navigační mapa. Magnetická orientace savců se zdá být široce rozšířeným jevem. U hlodavců Rodentia lze pozorovat polaritní magnetický kompas, který je u podzemních hlodavců nezávislý na světle. Sudokopytníci Artiodactyla vykazují severojižní alignment, který je narušován nízkofrekvenčním magnetickým polem generovaným elektrickým vedením vysokého napětí....
|
|
|
Faktory ovlivňující estrální cyklus myši domácí (Mus musculus)
Havrdová, Leona ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Faktory ovlivňující estrální cyklus myši domácí domácí (Mus musculus) Abstrakt Práce ve formě rešerše pojednává o faktorech ovlivňující estrální cyklus myši domácí (Mus musculus). Nosným tématem je zpracování modulace estrálního cyklu vlivem samčích či samičích chemických signálů. Podrobně jsou popsány známé fenomény - Bruceové, Whittenův a Lee-Boot efekt, spolu s nověji objevenými případy sociální modulace (vyvolání ovulace, role genotypu samce apod.). Dále se zabývá vlivy prostředí, především bisfenolu A v souvislosti s nežádoucím dopadem na reprodukční systém člověka, který je zkoumán právě na myších. Klíčová slova: estrus, feromon, MUP, Mus musculus, vomeronazální orgán
|
|
|
Biologie buněk neurální lišty ve vztahu ke kraniofaciální diversitě obratlovců
Štundl, Jan ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Neurální lišta je extenzivně migrující populace buněk, která vzniká během raného vývoje embrya obratlovců v průběhu neurulace. Poskytuje obrovskou škálu různých buněčných typů, které vytvářejí nové tkáně, jenž se vyskytují pouze u obratlovců. Buňky neurální lišty se spolu s mesodermem podílejí (mj.) na tvorbě hlavy obratlovců, která je chápána jako jedna z nejdůležitějších inovací v evoluci obratlovců. Neurální lišta je často viděna jako klíčový faktor zapříčiňující obrovskou kraniofaciální diversitu. Hlavním cílem této práce bylo seznámit se s populací buněk neurální lišty a porozumět její důležitosti v evoluci obratlovců a především při tvorbě kraniofaciální diversity.
|
|
|
The role of vent genes family in early development and brain development
Fabian, Peter ; Kozmík, Zbyněk (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent) ; Balaštík, Martin (oponent)
7 IV ABSTRAKT (CZECH) Centrální nervová soustava (CNS) je u všech strunatců odvozena z hřbetní strany vyvíjejícího se embrya. Postupným vlivem signalizace vzniká z hřbetní strany neurální ploténka, ze které se následně vyvine budoucí mozek spolu s neurální trubicí. Budoucí CNS je formována účinkem BMP/Smad signalizační dráhy z břišní části embrya směrem k hřbetní. Konzervovanou roli této BMP/Smad signalizační dráhy v průběhu evoluce zde ukazujeme potvrzením jejího vlivu při stanovení buněčného osudu v rámci tělní osy i v případě bazálního strunatce Branchiostoma floridae (kopinatce). U kopinatce vede farmakologická inhibice BMP/Smad signalizační dráhy k rozšíření exprese genů typických pro neurální ploténku a k dorzalizaci embrya, stejně tak jako u ryby Oryzias latipes (medaka). Poskytujeme důkaz přítomnosti pozitivní autoregulace BMP/Smad signalizační dráhy u kopinatce. Zároveň naše data naznačují možnost časného vzniku pozitivní autoregulace BMP/Smad signalizační dráhy jako klíčové události v evoluční historii stanovení buněčného osudu u strunatců. Tvorba dorso-ventrální osy těla je zprostředkovány geny genové rodiny vent, které jsou přímým cílem BMP/Smad signalizace. Ačkoliv je funkce genů genové rodiny vent jako transpčních faktorů v rámci časného embryonálního vývoje poměrně dobře popsána, jejich role...
|
|
|
Metodologické aspekty úlohy aktivního vyhýbání se místu
Bahník, Štěpán ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Úloha aktivního vyhýbání se místu představuje jednu z metod studia animální kognice. Subjekt je v této úloze umístěn na rotující kruhovou arénu a vyhýbá se neviditelnému sektoru vymezenému v rámci místnosti. Rotace arény způsobuje, že se subjekt musí vyhýbat aktivně, neboť v opačném případě bude zanesen do trestaného sektoru, kde obdrží mírný elektrický šok. Experiment popsaný v této práci zjišťoval vliv proměnlivé rychlosti rotace arény na schopnost potkanů vyhýbat se trestanému sektoru. Potkani ve skupině s proměnlivou rychlostí rotace arény se učili vyhýbání se trestanému sektoru stejně rychle a na konci experimentu dosáhli stejné schopnosti vyhýbání se jako potkani ve skupině se stabilní rychlostí rotace arény. Rozdíl mezi skupinami byl zjištěn pouze v preferované pozici v rámci místnosti. Ve fázi za tmy, kdy potkani nemohli využívat orientační body v místnosti, nebyl pozorován žádný rozdíl mezi oběma skupinami. Pouze jeden z potkanů byl schopný se naučit vyhýbat se trestanému sektoru v této fázi. Výsledky experimentu naznačují, že v úloze aktivního vyhýbání se místu nejsou idiotetická orientace a intervalové časování klíčové pro naučení vyhýbání se trestanému sektoru. Idiotetická orientace je nicméně postačující k vyhýbání se trestanému sektoru za tmy. Práce dále popisuje nově vytvořený program...
|
|
|
Geny časné odpovědi jako nástroj pro studium prostorové orientace a paměti
Bláhová, Veronika ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Vlastnosti prostředí, orientační body v prostoru a časové zařazení stavů těla a jeho pohybů jsou stěžejními prvky mapy prostoru vytvářené v mozku ("cognitive map"). Naše znalosti týkající se toho, jak je v mozku reprezentován prostor a poloha zvířete v tomto prostoru, byly revolučním způsobem rozšířeny s objevem čtyř typů neuronů: místových neuronů ("place cells"), neuronů směru hlavy ("head direction cells"), neuronů prostorové mřížky ("grid cells") a hraničních neuronů ("border cells"). Jejich aktivita je závislá na alotetických (zraková a jiná senzorická orientační vodítka) a idiotetických podnětech (informace z propriorecepčního a vestibulárního systému). Mozková centra obsahující výše zmíněné typy neuronů vytváří složitý navigační systém. Geny časné odpovědi ("immediate early genes"; IEGs) a jejich produkty se staly důmyslným nástrojem pro studium neurálního substrátu prostorové orientace včetně orientace magnetické. Pro další výzkum v této oblasti je nezbytné zjistit co nejvíce o dynamice dějů spojených s IEGs, což přispěje k lepšímu porozumění činnosti mozkových center zapojených v navigačním systému hlodavců ("rodent navigation circuit"). Tato práce shrnuje poznatky o prostorové orientaci obratlovců se zaměřením na hlodavce v kontextu detekce exprese IEGs jako aktivitních markerů v neurálním...
|
|
|
Sklovinový plášť savčích zubů: strukturní, funkční a vývojové souvislosti.
Hanousková, Pavla ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Vymezení specifik savčích zubů a jejich sklovinového pláště s důrazem na au- tapomorfie savčí organizace. Základní strukturní a organizační úrovně skloviny savců (nano- krystaly, elementární krystality, prismata, IPM, schmelzmuster, celkovostní charakteristiky dentice). Přehled základních poznatků srovnávací analýzy: charakteristika úrovně poznání poměrů skloviny jednotlivých vývojových linií a stručné vymezení jejich specifik. Zhodnocení stavu poznání s ohledem na zamýšlené směřování dalších výzkumů. 1
|
|
|
Missa chrismatis a její proměny ve dvacátém století: Porovnání změn v liturgii a v teologii
Němec, Pavel ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
Bibliografická citace Missa chrismatis a její proměny ve dvacátém století: Porovnání změn v liturgii a v teologii: Diplomová práce / Ing. Pavel Němec, DiS.; vedoucí práce: ThLic. Mgr. Jan Kotas. - Praha, 2014. - 93 s. Anotace Missa chrismatis (Mše při svěcení olejů) je mše, kterou ve Svatém týdnu slaví biskup spolu se svými kněžími na znamení vzájemné jednoty. Při této mši kněží obnovují své kněžské závazky a biskup žehná olej katechumenů a nemocných a světí olej křižma. Za poslední století prošel obřad několika proměnami. Ty se odráží i v teologii, kterou liturgie vyjadřuje zdůrazňováním některých prvků. Hlavní reformy liturgie této mše proběhly ve třech fázích v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech 20. století. Práce nejprve sleduje základy a důvody k používání olejů v liturgii katolické církve v kontextu Velikonoc a dále historický vývoj mše, při níž se oleje světily. Dále přehledně porovnává průběh liturgie Missa chrismatis a zachycuje rozdíly v mešních liturgických textech a textech obřadu svěcení olejů v jednotlivých fázích její reformy ve dvacátém století. Na tomto základu zachycuje i vývoj v teologickém obsahu. Klíčová slova Missa chrismatis, svěcení olejů, křižmo, Svatý týden, Zelený čtvrtek, liturgická reforma.
|
host ::
RSS.