|
|
Cembalo - generálbasový a obligátní nástroj v komorní hudbě J. S. Bacha (se zaměřením na sonáty pro housle a cembalo)
Nováková, Denisa ; MRÁZKOVÁ, Giedre (vedoucí práce) ; SPURNÝ, Vojtěch (oponent)
Diplomová práce s názvem Cembalo-generálbasový a obligátní nástroj v komorní tvorbě J.S.Bacha (se zaměřením na housle a cembalo) se zabývá především 17. a 18. stoletím. Obsah práce je rozdělen do tří velkých kapitol, jež jsou dále dělené do podkapitol, doplněné poznámkami pod čarou a notovými přílohami na konci práce.
První kapitola stručně přibližuje úlohu cembala ve hře bassa continua. Druhá kapitola se již zabývá změnou generálbasového partu na obligátní v komorní tvorbě J.S.Bacha. Třetí kapitola zpracovává téma o cembalu jako koncertantním nástroji v houslových Bachovských sonátách a analyzuji v ní Bachovu sonátu E dur pro obligátní cembalo a housle (BWV 1016), kterou jsem hrála na magisterském koncertě. V závěrečné kapitole je uvedeno shrnutí všech předešlých kapitol.
|
|
|
Hudební tradice rodu Couperinů (s důrazem na interpretační zvláštnosti v cembalové tvorbě+)
Žáková, Lucie ; MRÁZKOVÁ, Giedre (vedoucí práce) ; SPURNÝ, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce s názvem Hudební tradice rodu Couperinů (s důrazem na interpretační zvláštnosti v cembalové tvorbě) zpracovává celou dynastii hudebníků Couperinů, jež měla téměř dvousetletou tradici.
V první kapitole uvádím čtenáře do historických souvislostí doby, ve které Couperini žili a působili.
V počátku kapitoly druhé poukazuji na šíření hudebních tradic v období XVII. a XVIII. století v Evropě. Poté však celou kapitolu věnuji rodu Couperinů od jejich původu až po jejich uplatnění u dvora a v centru dění ? na nejprestižnějších místech v Paříži. Podrobněji zpracovávám všechny hudebníky a hudebnice rodu, jejich životopis a pokud se dochovalo dílo, uvádím je celé.
Kapitola třetí je soustředěná na tři nejvýznamnější představitele rodiny Couperinů ? Louise, Françoise le Grand a Armanda-Louise. Jejich rozdílné styly ukazují hudební vývoj, změnu hudebního myšlení a různorodé využití nástroje ve vrcholném období cembala do jeho ústupu až ke konci cembalové éry. Především se snažím o vyzdvižení přínosu každého z nich pro cembalovou tvorbu a hudbu.
V poslední kapitole je uvedena posloupnost varhaníků Couperinů v jednom z nejdůležitějších míst Paříže ? na varhanickém místě v kostele Saint Gervais.
|
|
|
Modelové situace a ornamentální kontrapunkt v Dobře temperovaném klavíru I. J. S. Bacha
Čechová, Markéta ; MRÁZKOVÁ, Giedre (vedoucí práce) ; SPURNÝ, Vojtěch (oponent)
Magisterská práce s názvem "Modelové situace a ornamentální kontrapunkt v Dobře temperovaném klavíru, 1. díl, J. S. Bacha" se zabývá hudebním jazykem, který je typický pro kompoziční práci J. S. Bacha. V první kapitole uvádím historická fakta, která jsou nezbytná v tomto kontextu. Uvádím okolnosti vzniku hudebního textu, pro jaký nástroj je toto dílo napsané a probírám možné varianty ladění. Představuji různé možnosti pořadí Preludií a fug. V druhé kapitole představuji svou metodu analýzy, která vychází z hamburské školy. Ve třetí kapitole uvádím různé možnosti modelových situací v hudbě. Čtvrtá kapitola probírá ornamentální kontrapunkt a jeho význam pro hrajícího interpreta. Pátá kapitola je zaměřená na preludium, jeho různé druhy v historickém kontextu a souvislosti sBachovou tvorbou, šestá kapitola pojednává o fuze, definuje termín, a ukazuje jak vypadá kompoziční práce. Sedmá kapitola se nyní zaměřuje na výběr Preludií a fug z 1. dílu Dobře temperovaného klavíru a vysvětluje nastíněné principy ještě v detailu.
|
|
|
Soudobá česká hudba pro cembalo
Knoblochová, Monika ; Mrázková, Giedre (vedoucí práce) ; Růžičková, Zuzana (oponent) ; Willi, Barbara Maria (oponent)
Česká soudobá tvorba pro cembalo je mimořádná jak významem, tak i počtem skladeb, které vznikly v uplynulých osmdesáti letech. I proto je překvapivé, že se jí až doposud nezabývala odborná literatura (viz kapitola Kritické zhodnocení literatury). Kvůli rozsáhlosti tohoto tématu jsem se vedle shrnutí tvorby první poloviny dvacátého století věnovala hlavně detailnímu představení pěti nejvýznamnějších českých skladatelů pro cembalo (Jan Novák, Viktor Kalabis, Marek Kopelent, Jiří Teml, Jiří Gemrot). Kapitoly věnované jednotlivým skladatelům obsahují životopisnou část, analýzu jejich hudebních prostředků a úplný přehled jejich skladeb pro cembalo včetně okolností vzniku, interpretačních poznámek a stručného resumé, zahrnujícího dedikaci, nahrávky, notová vydání, uložení autografu a první provedení. Dominantní postavení mezi vybranými skladateli má Jiří Teml, ke kterému se jako praktická část této práce váže i souborná nahrávka realizovaná na dvou CD. Kapitola o Temlovi zahrnuje kromě zmíněných údajů detailní analýzu jeho kompozičních prostředků a postupů. Práce se opírá i o autentické vzpomínky a komentáře vybraných skladatelů nebo případně jejich rodinných příslušníků. Tuto skutečnost považuji za důležitý přínos ke zpracovanému tématu.
|
|
|
Sarabanda jako tanec v barokní cembalové literatuře (se zaměřením na francouzské suity J. S. Bacha)
Waldaufová, Marie ; Mrázková, Giedre (vedoucí práce) ; Spurný, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce s názvem Sarabanda jako tanec v barokní cembalové literatuře (se zaměřením na Francouzské suity J. S. Bacha) se zabývá souvislostmi mezi tanečním uměním a hudební formou, v tomto případě jednou ze čtyř hlavních částí suity, sarabandou.
První kapitola je přehledem o vývoji evropského tanečního umění od počátku 15. století do konce druhé poloviny 18. století.
Ve druhé kapitole je kromě historie tance sarabandy popsána jeho barokní podoba, charakteristické rysy a přehled tanečních kroků, které se v jeho choreografii nejčastěji objevovaly.
Třetí kapitola je věnována sarabandě jako stylizovanému tanci v cembalových suitách francouzských a německých barokních skladatelů.
Poslední kapitola je zaměřena na sarabandy v díle J. S. Bacha, jmenovitě na šest saraband z Francouzských suit.
|
|
|
Stylové rozdíly mezi fr. a it. klavírní hudbou 17. - 18. století
Martínková, Denisa ; Mrázková, Giedre (vedoucí práce) ; Spurný, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce s názvem Stylové rozdíly mezi francouzskou a italskou klavírní hudbou 17. a 18. století se zabývá srovnáváním odlišné hudební praxe a odlišným způsobem zapisování a vůbec chápání hudby v Itálii a Franci. Zaměřuji se na předložení schopností a dovedností, které tehdejší interpreti a skladatelé museli ovládat, na významné stavitele a samotnou stavbu cembal té doby.
První kapitola stručně přibližuje hlavní stylové rysy italské hudby a skladatele italské klávesové tvorby. Druhá kapitola oproti tomu ukazuje stylové rysy francouzské hudby a klávesovou tvorbu 17. a 18. stol. ve Francii. Třetí kapitola zpracovává stavbu nástrojů - čím se lišily. Náplní čtvrté kapitoly je shrnutí zásadních rozdílů mezi francouzskou a italskou tvorbou. V závěrečné kapitole je uvedeno shrnutí všech předešlých kapitol.
|
|
|
Historické interpretačně-metodické prameny pro cembalo 18. století
Dlabačová, Olga ; Mrázková, Giedre (vedoucí práce) ; Spurný, Vojtěch (oponent)
Má magisterská práce je zaměřena na teoretické historické interpretačně-metodické prameny hry na cembalo vzniklé ve 20. - 60. letech 18. století ve Francii a Německu. Tématicky navazuje na mou bakalářskou práci (2008), která pojednávala o hlavních pramenech hry na cembalo 17. a 18. století ve Francii: Les Principes duClavecin (1702), Monsieur de Saint Lambert (cca. 1700), L´Art de toucher le Clavecin (1716, 1717), Francois Couperin (1668-1733) a De la mechanique des doigts sur le clavessin (1724), Jean Philippe Rameau (1683-1764). Obsah práce je rozdělen do pěti velkých kapitol, jež jsou dále dělené do podkapitol, doplněné poznámkami pod čarou a obrazovými přílohami na konci práce. První kapitola popisuje společensko-politickou situaci ve Francii a německu a její odraz do hudební praxe, dále základní rysy hudební řeči se zřetelem ke klávesovým nástrojům. Druhá a třetí kapitola probírá podrobně obsah francouzských a německých interpretačně-metodických spisů cembalové hry 20. - 60. let 18. století. Zaměřuje se na metodiku hry na cembalo, hudební teorii a řeší interpretační otázky prstokladu, ornamentiky, přednesu a dynamiky, buď ze všeobecného pohledu, nebo jako návod k interpretaci určitých skladeb. Čtvrtá kapitola podává základní informace o interpretaci generálbasového doprovodu na základě kapitol velkých cembalových škol zpracovaných v předešlých dvou kapitolách. Pátá kapitola shrnuje a zobecňuje všechny informace z probraných pramenů, čímž se zdůrazní znaky metodického postupu při výuce hry na cembalo a interpretace cembalových skladeb v 18. století ve Francii a Německu.
|
|
| |
|
|
Diminuce v klávesové literatuře 16. a 17. století
Žďárská, Petra ; Mrázková, Giedre (vedoucí práce) ; Spurný, Vojtěch (oponent)
Moje bakalářská práce pojednává o diminucích v klávesové literatuře v různých částech Evropy v 16. a 17. století. Obsah práce je rozdělen do čtyř kapitol, jež jsou dále dělené do podkapitol, doplněné poznámkami pod čarou a obrazovými přílohami na konci práce. První kapitola hovoří o historickém vývoji hudby pro klávesové nástroje. Druhá kapitola vymezuje anglický pojem diminuce. Třetí kapitola popisuje práci s prameny, hlavním východiskem pro hudbu Itálie a Španělska je "Trattado de glossas" (1553) Diega Ortize a pro hudbu Anglie a Nizozemí "The Division-Violist: or An Introduction to the Playing upon a Ground" (1659) Christophera Simpsona. V další kapitole se zmiňuji o vlivu rétoriky na hudbu a analyzuji skladby, které připravuji na bakalářský koncert: Jan Piertersson Sweelinck - Fantazie Chromatica a Antonio Soler - Sonáta h moll.
|
|
|
Historický vývoj kadence se zaměřením na barokní klávesovou tvorbu
Čechová, Markéta ; Mrázková, Giedre (vedoucí práce) ; Spurný, Vojtěch (oponent) ; Keglerová, Edita (oponent)
Bakalářská práce s názvem Historický vývoj kadence se zaměřením na barokní klávesovou tvorbu se zabývá problematikou terminologie kadencí. Práce definuje pojem kadence, porovnává různé významy kadencí a zasazuje je do historického kontextu.
V první kapitole se zabývám historickým vývojem kadenčních závěrů od Gregoriánského chorálu až po kadence u J.-Ph. Rameaua a standardní typy harmonické kadence jak je známe dodnes.
V druhé kapitole pojednávám o typech ornamentálních kadencí. Po všeobecném přehledu se zaměřuji na kadenci v klávesové hudbě a jak ji vidí C.Ph.Em.Bach.
|
host ::
RSS.