|
|
Perly sviním
Groll, Vlasta ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Bakalářská práce Perly sviním (Mt 7,6+15-22) zahrnuje překlad a exegesi dané části kázání na hoře a jeho následný rozbor v rovině gramatické i významové. Pokouší se shrnout jednotlivé přístupy k problematickým prvkům textu ze strany theologů zejména 20. století a naznačit směry, kterými se ubírali. Dále přibližuje dobové pozadí, které mohlo ovlivnit evangelistu při psaní, zmiňuje i mimobiblické paralely daných textů a přihlíží k tzv. Wirkungsgeschichte. Hledá prvek, spojující verše o psech a o falešných prorocích. Práce se nezabývá ohlasy na Mt 7,6+15-22 v Čechách a na Moravě.
|
|
|
Syn Davidův v Matoušově evangeliu na pozádí tradice o Šalamounovi jako exorcistoví
Dvořáček, Jiří ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Luz, Ulrich (oponent) ; Mareček, Petr (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na způsob užití titulu Syn Davidův v Matoušově Evangeliu. Práce vychází z předpokladu, že Matoušovo spojení mesiášského titulu Syn Davidův s uzdravováním, typický to znak Matoušovské christologie, musí být vysvětlitelné nejen z redakčního hlediska, tj. že Matouš našel toto spojení u Marka 10,46-52 a rozšířil ho i do ostatních perikop, ale i z hlediska soudobé židovské tradice, jmenovitě tradice o Davidovu synu Šalamounovi. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mt 10,16 - exegeze a dějiny výkladu
Černá, Venuše ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Mt 10,16, který užívá obrazné výroky známé i z řecké i židovské literatury, stojí v centru druhé velké promluvy Matoušova evangelia (misijní řeči) jako most mezi její první a druhou částí, který stručně shrnuje základní témata obou těchto částí − Ježíšovo vyslání učedníků, jejich situaci v nepřátelském světě a vlastnosti potřebné pro splnění tohoto úkolu v těchto podmínkách. Při vlastním překladu jsem se rozhodla zachovat v textu slova (v některých překladech vynechaná), která v něm mají důležitou funkci − "hle" (jako makrosyntaktický signál, který soustřeďuje pozornost na nové důležité téma), "já" (jako důraz na osobu mluvčího, který je zároveň Pastýř, Ovce i Beránek) a "tedy" (jako důraz na to, že potřeba těchto vlastností vyplývá ze skutečností uvedených v předchozí větě - jak z jejich úkolu, tak z jejich situace). Při překladu vlastnosti holubic dávám přednost slovu "ryzí", které (podle mého názoru) výstižně vyjadřuje význam obou textových variant bez negativní konotace slova "prostý" (jako naivní nebo hloupý). Prozíravost (podle mého názoru) není jen způsob, jak se vyhnout nebezpečí, ale spíše hledání cest, jak splnit zadaný úkol. Ryzost vyjadřuje, že učedník se přitom nemá přizpůsobovat tomuto světu, být vlkem mezi vlky, ale má jednat po příkladu svého Pastýře jako Ovce a Beránka. V dějinách...
|
|
|
Markovo evangelium a antická tragédie
Duchek, Libor ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Heryán, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá stylistickými kvalitami Markova evangelia. Nejprve obecně porovnává antické žánry s Markovým evangeliem a stručně pojmenovává shody a neshody. Dojde k závěru, že nejvíce společných prvků má Markovo evangelium s řeckou tragédií. Proto nejprve porovná náboženskou a sociální funkci tragédie s evangeliem. Po té, co některé společné funkce nalezne, se zaměří na nároky na tvorbu tragédií, které jsou obsaženy v Aristotelově Poetice. Na rozboru Markova Prologu ukáže i další dramatické funkce a narativní strategie typické pro Markovo evangelium. V rámci moderní literární kritiky se práce dále zabývá rozborem narativních funkcí postav a ostatních dramatických atributů. Jako přídavek práce také obsahuje stručný výčet Markových figur a tropu s několika příklady. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Starozákonní konotace Kázání na hoře (podle Matouše)
Cejp, Tomáš ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Tato písemná práce z oboru novozákonní teologie si vytkla za cíl hledat starozákonní souvislosti tzv. Kázání na hoře, tedy souvislého celku učení Ježíše Nazaretského, které najdeme v 5.-7. kapitole Evangelia podle Matouše. Pro ujasnění bylo nutné nejdříve určit, co vlastně považovali tehdejší Židé za Písmo, protože kánon Bible v tzv. novozákonní době ještě nebyl přesně stanoven, zatímco jednotlivé knihy už svou závaznou písemnou podobu měly. Mezi řecky mluvícími Židy, žijícími ve světě, měl kánon jinou podobu než v Palestině. To lze přibližně vymezit psanou Tórou, tedy pěti knihami Mojžíšovými, Proroky a spisy, souhrnně nazývanými Tenakem. Pro potřebu této práce bylo důležité zkusit vystihnout, co za Bibli považoval sám Ježíš, a pak jeho představu srovnat s tím, co dnes nazýváme Starý zákon. Ježíšovo učení, jak ho známe z evangelií, se ovšem rabínským způsobem vztahovalo také k tzv. ústní Tóře a dalším pramenům. Obsahovým a jazykovým srovnáváním textů Kázání na hoře se Starým zákonem křesťanské Bible, a to na základě několika českých a světových komentářů a s přihlédnutím k několika novozákoníkům z židovských řad, se ukázalo, že vnitřní souvislost a provázanost Tenaku a Ježíšova učení je velice intenzivní a živá, někde věrná, jinde reformátorská. Můj původní předpoklad, že některým podstatným částem budou...
|
|
|
Žena a drak Výklad a dějiny působení Zj 12 v křesťanských tradicích
Bureš, Jiří ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Práce se zabývá textem ze dvanácté kapitoly Zjevení Janova. k tématu přistupuje ve dvou částech: nejprve zkoumá dějiny výkladu a působení tohoto textu v křesťanských tradicích. Ve stručných přehledech shrnuje situace, v nichž text promlouval a všímá si, které postavy hrály důležitou identifikační roli. Přechod mezi dějinami výkladu tvoří přehled nejnovější diskuse, postavený nad spornou postavou ženy. Druhou část práce tvoří exegeze textu, pomocí strukturální analýzy a prvků narativní kritiky. Práce rozebírá jednotlivé postavy dramatu a jejich antagonické popisy a vztahy. Děj Zj 12 je popsán jako série konfliktů s Božím nepřítelem, které se nepřímo, v podobě výzvy v posledním verši, obracejí ke čtenáři, adresátovi textu. Vyústěním exegetických zkoumání je identifikace ženy jako eschatologického Božího lidu, který zahrnuje jak lid staré, tak i nové smlouvy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Dvanáct základů hradby
Hrubeš, Martin ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Drahokamy v základu hradby nového Jeruzaléma (Zj 21,19-20) byly vždy spojovány s atributy jako jsou bezpečí a ochrana, Boží svrchovanost, zakládající autorita dvanácti apoštolů, věčný ráj. Někteří badatelé v nich hledali spojení s astrálními systémy starověku, třebaže většinou připouštějí, že Jan tuto symboliku případně použil polemicky. Zhruba od 20. století se vědci začali zajímat i o totožnost nerostů z pohledu moderní mineralogie. Přes snahu o jejich identifikaci se však ukazuje, že s využitím všech dostupných pramenů nemůže být dosaženo shody o přesném seznamu drahokamů v základech Jeruzaléma ani na náprsníku velekněze (Ex 28,17-20), protože se nerosty ve starověku určovaly jinak než dnes. Tím jsou k nezdaru odsouzeny všechny snahy o přiřazení konkrétních drahokamů k izraelským kmenům nebo apoštolům. Problematiku drahokamů je nutno zvažovat v kontextu Bible jako celku, aby alespoň častěji se vyskytující drahokamy (např. šóham, safír, jaspis) bylo možno blíže zařadit a vážněji se zabývat jejich symbolikou. Ukazuje se, že charakteristickými vlastnostmi drahokamů pro autory biblických textů byly barva, lesk, průsvitnost a tvrdost. Významnou roli hrálo jejich nejčastější tehdejší využití: na výrobu pečetítek. Drahokamy byly nápadně častěji používány v symbolice bohů či božských vlastností než...
|
|
| |
|
|
Pavel a Izrael podle epištoly Galatským
Ženatý, Filip ; Roskovec, Jan (vedoucí práce) ; Mrázek, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jak apoštol Pavel vidí v epištole Galatským křesťanskou církev ve vztahu k Izraeli jakožto Božímu lidu. Jelikož je to epištola psaná z konkrétní příčiny konkrétním lidem, je první část práce věnována stručnému rozboru epištoly jako takové a jejímu kontextu. Hlavní část práce se pak zaměřuje na Pavlovy konkrétní argumenty. Nejprve je zhodnocena role Pavlova obrácení, jeho misie mezi pohany a jeho vztah s jeruzalémskými autoritami. Práce také vyjasňuje, o co šlo v antiochijském incidentu. Co následuje, je klíčový rozbor termínu "skutky Zákona", proti nimž Pavel staví pouhou víru. Práce se následně zaměřuje na výklad role Abrahama v Pavlových teologických myšlenkách. Je též prozkoumáno, jak Pavel viděl kletbu Zákona a jak rozuměl židovskému Zákonu jako takovému. Nakonec je na myšlence svobody ukázán Pavlův teologický koncept církve jako nově definovaného Božího lidu.
|
host ::
RSS.