|
| |
|
|
Simultánní intervaly spolehlivosti duální k postupným metodám vícenásobného srovnávání
Moravec, Jan ; Komárek, Arnošt (vedoucí práce) ; Hlávka, Zdeněk (oponent)
Hlavním tématem práce je konstrukce simultánních oblastí spolehlivosti (SCR) duálních k postupným procedurám vícenásobného srovnávání (MCP). První kapi- tolu věnujeme základům teorie vícenásobného srovnávání včetně třídy uzavřených MCP, která obsahuje všechny MCP, které silně kontrolují familywise error rate. V druhé kapitole je vyložen obecný postup konstrukce SCR duálních k uzavřeným MCP. Tyto obecné výsledky jsou ve třetí a čtvrté kapitole užity k odvození SCR duálních k podtřídě uzavřených MCP, které jsou založeny na Bonferro- niho vážených testech. Explicitně jsou sestrojeny SCR duální k Holmově, Hol- mově(W), fixed-sequence a fallback MCP. Teoretické výsledky jsou numericky ilustrovány na bioekvivalenční studii. V páté kapitole jsou stručně diskutovány SCR duální k Hommelově, Hochbergově a sestupné Dunnettově MCP.
|
|
|
Bodové procesy na lineárních sítích
Moravec, Jan ; Prokešová, Michaela (vedoucí práce) ; Pawlas, Zbyněk (oponent)
Hlavním tématem této práce je teorie bodových procesů na lineárních sítích s důrazem na dva druhy sít'ové K-funkce. V první kapitole jsou vyloženy základy teorie stacionárních bodových procesů v rovině včetně zavedení K-funkce a jejího odhadu. Druhá kapitola se zabývá bodovými procesy na lineárních sítích. Je zde zavedena Okabeho sít'ová K-funkce a její odhad, Angova sít'ová K-funkce včetně jejího odhadu a jsou vyloženy jejich teoretické vlastnosti. Třetí kapitola se zabývá schopností odhadu Okabeho a Angovy K-funkce rozpoznávat tendence bodů procesu na síti ke shlukování, resp. odpuzování. Je zde vyložen obálkový test, zjemněný obálkový test a odchylkové testy. K simulacím je užito prostředí R s knihovnou spatstat.
|
|
|
Echokardiografické hodnocení funkce srdce laboratorních potkanů a myší
Hrdlička, Jaroslav ; Papoušek, František (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
- 4 - Abstrakt Experimentální kardiologie se zabývá studiem mechanzmů, souvisejících se vznikem kardiovaskulární chorob, rizikovými faktory a možnostmi zvyšování odolnosti srdce k nedostatku kyslíku a zvýšené zátěži. Sledované mechanizmy a souvislosti se ověřují v experimentech s využitím laboratorních potkanů a myší a zjišťuje se jejich vliv na funkci srdce. Používá se k tomu řada invazivních a neinvazivních metod. K základním neinvazivním přístupům patří echokardiografie, případně též magnetická rezonance. Echokardiografie je relativně dostupná metoda umožňující provádět opakované hodnocení funkce a geometrie srdce u potkanů a myší za fyziologických podmínek a s minimálním ovlivněním zvířete. Změny a vliv studovaných mechanizmů lze s jejím využitím sledovat průběžně. Pro echokardiografická měření se používá řadu parametrů s původem v klinické praxi, které mají někdy převážně empirický charakter a dále parametry, zaváděné pro potřeby experimentu. Vhodnost jednotlivých parametrů pro hodnocení funkce srdce laboratorních potkanů a myší je dána dosažitelnou přesností měření při malých rozměrech srdcí, potřebou aproximace geometrie komor jednoduššími tvary a dále potřebou jasné souvislosti mezi hodnotou parametru a jeho fyziologickým významem (např. rychlost proudění - tlak). Cílem této práce je proto shrnout...
|
|
|
Cholinergní regulace iontového transportu v tlustém střevě
Hock, Miroslav ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent) ; Kolínská, Jiřina (oponent)
česky Acetylcholin představuje jeden z hlavních mediátorů střevního nervového systému, který se podílí na regulaci iontového transportu v tlustém střevě. V poslední době se v odborné literatuře objevilo značné množství údajů o rozdílné expresi transportních proteinů v distálním a proximálním kolon. Dosud však nebylo provedeno komplexní elektrofyziologické srovnání těchto dvou částí tlustého střeva, které by tyto nové poznatky zohledňovalo. Cílem této práce tedy bylo porovnat cholinergní regulaci iontového transportu v distálním a proximálním kolon. K porovnání distálního a proximálního kolon jsme použili metodu napěťového zámku v Ussingově komůrce. Střevní epitel byl elektricky uzamčen na hodnotě 0 mV a odpovědi byly zaznamenávány jako změny zkratovacího proudu (SCC z angl. short-circuit current). Místo acetylcholinu byl použit jeho stabilní analog karbachol. Data byla zpracována novým způsobem s použitím kódu, který jsem pro tyto účely napsal ve VBA pro MS Excel 2007. V této práci jsme potvrdili, že karbachol působí přímo na epiteliální buňky prostřednictvím acetylcholinových receptorů muskarinového typu v obou testovaných částech tlustého střeva. Odpověď na karbachol nebyla ani v jedné části kolon ovlivněna inhibitory Cl- kanálů apikální membrány (CFTRinh-172 a niflumová kyselina). Inhibice...
|
|
|
Úloha modulace synaptického přenosu při bolestivých stavech.
Adámek, Pavel ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
S bolestí se setkal pravděpodobně každý z nás. Podle definice se jedná o nepříjemnou senzorickou a emocionální zkušenost, spojenou se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně. V periferních tkáních akutní bolestivé podněty aktivují specializovaná zakončení aferentních neuronů, zvané nociceptory. Informace z periferie se dostává k tělu buněk těchto neuronů v míšních gangliích nemyelinizovanými, nebo slabě myelinizovanými axony (C, respektive A vlákny). Centrální výběžky těchto neuronů tvoří synapse s neurony v povrchových vrstvách zadního rohu míšního. Informace je předávána na synapsích za pomoci neurotransmiterů, jako je například glutamát, a dalších neuromodulátorů. Důležitá je následná aktivace projekčních neuronů, které předávají informaci o poškozujících podnětech dále do supraspinálních center. Pro modulaci nociceptivní informace na míšní úrovni je důležitá také aktivita excitačních a inhibičních interneuronů, gliových buněk a následně také sestupných drah z vyšších oblastí CNS. Při poškození periferních tkání a při dalších patologických stavech může dojít ke zvýšené citlivosti na periferní podněty. V důsledku toho mohou být pociťovány jako bolestivé i běžně nebolestivé stimuly (alodynie) a vzrůstá odpověď na bolestivé stimuly (hyperalgezie). Podkladem této zvýšené citlivosti mohou být periferní a...
|
|
|
Ionotropní glutamatové receptory a excitotoxicita
Skřenková, Kristýna ; Vyklický, Ladislav (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
Glutamát je hlavní excitační neurotransmiter v savčí centrální nervové soustavě. Jeho účinek je zprostředkován pomocí ionotropních glutamátových receptorů, které jsou zodpovědné za excitační synaptický přenos a hrají důležitou roli v procesu učení a vzniku paměti. Jsou-li však tyto receptory dlouhodobě aktivovány, dochází k buněčné smrti neuronů (excitotoxicitě). Tato práce je zaměřena především na jednu skupinu glutamátových receptorů, a to na NMDA receptory. Jejich studium je v centru pozornosti současného neurobiologického výzkumu, neboť existuje řada experimentálních i klinických důkazů o tom, že se přímo podílejí na vzniku závažných onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba, a spolupodílejí se na poškození nervové tkáně po traumatu, hypoxii a embolii. Následující text přináší stručný přehled současných poznatků o struktuře a funkci NMDA receptorů a mechanismech, jakými aktivace těchto receptorů vede k excitotoxicitě, a naznačuje některé možnosti neuroprotekce.
|
|
|
Modulace chemicky aktivovaných iontových kanálů neurosteroidy
Krausová, Barbora ; Vyklický, Ladislav (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
Termín neurosteroidy označuje skupinu steroidních látek syntetizovaných v nervové tkáni z cholesterolu nebo ze steroidních prekurzorů pocházejících z periferních zdrojů. Tyto látky ovlivňují molekulární dráždivost modulací funkce některých ligandem aktivovaných iontových kanálů. NMDA (N methyl D aspartátové) receptory jsou glutamátem aktivované iontové kanály zapojené v excitačním synaptickém přenosu, synaptické plasticitě a excitotoxicitě. GABAA receptory (kyseliny aminomáselné typu A) zprostředkovávají většinu inhibičního synaptického přenosu v savčím mozku a jsou cílem mnoha klinicky významných léčiv. Funkce NMDA a GABAA receptorů může být neurosteroidy ovlivněna buď pozitivně, nebo negativně. Cílem této práce je shrnout současné poznatky o působení neurosteroidů na činnost GABAA a NMDA receptorů a naznačit fyziologický význam a potenciální využití neurosteroidů jako regulačního mechanismu některých funkcí centrální nervové soustavy.
|
|
|
Biomedicínské modely Huntingtonovy choroby
Žižková, Martina ; Motlík, Jan (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
Huntingtonova choroba je dědičné neurodegenerativní onemocnění způsobené expanzí CAG sekvencí do genu pro protein huntingtin. Takto mutovaný protein způsobuje degeneraci neuronů v mozku postižených pacientů, což vede k motorickým poruchám a rozkladu osobnosti. Kvůli nástupu projevů v dospělosti je tato nemoc velice zákeřná. Doposud neexistuje vhodná léčba, ale mnoho výzkumných týmů se soustředí na navržení vhodných léčebných postupů. K tomu je nezbytné vytvořit zvířecí modely Huntingtonovy choroby, na kterých budou možné terapeutické přístupy testovány. V této práci se snažím přehledně shrnout a popsat jednotlivé zvířecí modely, které se ve výzkumu používají. Nejčastěji používanými modelovými zvířaty jsou, díky snadnému chovu a nízké ceně, hlodavci. Mnohem důležitější jsou však zvířata příbuznější člověku, jako jsou ovce, prasata a primáti. Důležitým kritériem modelových organismů je způsob, jakým byly připraveny. Lze je v podstatě rozdělit na genetické a negenetické, přičemž platí, že genetické modely lépe napodobují komplexní projev nemoci u lidí. Tvorba zvířecích modelů Huntingtonovy choroby vede nejen k lepšímu porozumění podstatě nemoci, ale i k vyvinutí vhodné terapie pro pacienty s touto chorobou.
|
|
|
Vlastnosti a regulace objemově-závislých aniontových kanálů u astrocytů.
Harantová, Lenka ; Moravec, Jan (oponent) ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce)
Živočišné buňky musí být schopné udržet si stálý objem navzdory měnící se osmolaritě vnějšího či vnitřního prostředí, aby mohly správně fungovat. Buňky v hypotonickém prostředí nasávají vodu a zvětšují svůj objem. Ke snížení objemu na původní hodnotu pak u většiny buněčných typů slouží vypouštění intracelulárních anorganických a organických osmoticky aktivních částic, což vede k výtoku vody z buňky. Tento proces nazývaný regulační snižování objemu je zajišťován různými iontovými kanály a přenašeči. Relativně nedávno se do centra pozornosti dostaly objemově regulované aniontové kanály (VRAC). VRAC se vyznačují mírnou vnější usměrněností, střední vodivostí, propustností pro anorganické anionty a organické osmolyty a citlivostí k širokospektrým blokátorům aniontových kanálů. Funkce a vlastnosti VRAC v astrocytech jsou obzvláště zajímavé, protože mnoho patologií, jako například ischemii, traumatické poranění mozku či hyponatremii, doprovazí výrazné zvětšování objemu astrocytů. VRAC jsou proto hypotetickým cílem léčby edému mozku. Kromě toho se VRAC účastní průběhu buněčného cyklu, buněčné migrace, apoptózy a mezibuněčné komunikace. Molekulární identita a mechanismus aktivace VRAC jsou navzdory intenzivnímu výzkumu stále nejasné. Tato práce shrnuje dosud objevené poznatky o VRAC, s důrazem na jejich...
|
host ::
RSS.