|
|
Vaclav Havel: a symbol or a stigma in the contemporary Czech society
Vašků, Adéla ; Mlynář, Jakub (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na projevy odkazu bývalého prezidenta Václava Havla v českém politickém, sociálním a mediálním diskurzu, a jak k osobnosti Václava Havla český veřejný diskurz přistupuje. Práce se zaměřuje na analýzu slovních kategorií pravdoláskař, havlista a havloid, jež se užívají k označení lidí podporujících hodnoty a ideje, které Václav Havel prosazoval; tedy láska, pravda, mír, spravedlnost. Cílem práce je nalezení definicí těchto tří slovních označení a případných konotací, které se vážou k negativnímu a pejorativnímu vysvětlení těchto slovních výrazů; analyzované výrazy jsou v určitých kontextech považovány za urážlivá a výsměšná označení. Práce se soustředí na fenomény stigmatizace a nálepkování, které se mohou u vybraných výrazů objevovat. Práce sleduje, jak vybraná média k těmto výrazům přistupují, jaké přívlastky a příbuzenství používají. V bakalářské práci se neopomínají ani možné změny významu zkoumaných slovních kategorií v rámci českého diskurzu v období posledních deseti let.
|
|
|
Perspektivy sociologie umění: převládající diskurz a možná východiska
Vostruhová, Anna ; Mlynář, Jakub (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá sociologií umění, jejím převládajícím diskurzem a hledáním jiných možných způsobů sociologického přístupu k umění. Text je členěn na tři vzájemně se doplňující oddíly. První oddíl se věnuje problematice reprezentace umění prostřednictvím výkladu dějin umění jako dějin zobrazování, a z toho plynoucí konceptuální dualitě iluzivnost x schematičnost. Ve druhém oddíle se pozornost soustředí na analýzu předpokladů, z nichž dominantní proud sociologie umění vychází. Jedná se o sociální determinaci uměleckého diskurzu, popření axiologičnosti umění, legitimizaci umění na základě jeho společenské funkce a nerovného přístupu percepce umění ve společnosti. Relevance těchto tezí je v předložené práci zproblematizována podobně jako jednotící teoretický rámec, ze kterého tyto premisy vycházejí, a to marxistická estetická teorie. Předložená práce proto na základě podložených argumentů označuje marxistický materialismus za původce determinismu a nivelizace hodnot v sociologii umění a konstatuje, že marxistický přístup k umění je pro sociologii nevyhovující a destruktivní. V závěru práce hledá jiné způsoby pro sociologickou reflexi umění, a to prostřednictvím mezioborové spolupráce s estetikou. Konkrétně se jedná o možnost aplikace normativní teorie, zkoumání gratifikace prožitku či...
|
|
|
Kontraproduktivní postupy byrokracie v rámci státní instituce
Tkáč, Rudolf ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Mlynář, Jakub (oponent)
Abstrakt práce zkoumá vztah úředníků k dysfunkcím vycházející z byrokratických principů, na nichž stojí instituce, ve které jsou zaměstnáni. Výzkum se hlavně soustředil na to, co vlastně sami pracovníci považují za dysfunkce a jak moc je zatěžují. Teoretické poznání práce staví hlavně pracích Mertona, Gouldnera a Croziera. Těžištěm práce je pak výzkum úředníků pracující ve státní byrokratické instituci. Data jsou získávána pomocí polostrukturovaných rozhovorů a dotazníků. Závěry práce by tak mohly napomoct osvětlit, proč stále přetrvávají některé problémy byrokratických organizací, popřípadě jak se s nimi vypořádat. Analýza dat ukazuje, že úředníci jsou schopni ukázat na určité dysfunkce v rámci své agendy, nicméně ale většinou nemají pocit, že by jimi byli příliš zatěžováni. Zároveň se ukazuje, že to, co musejí dělat, vnímají jako svoji práci a zbytečně se nesnaží v ní hledat nedostatky. Pro optimalizaci fungování byrokratické struktury je spíše zapotřebí externího zásahu. Neboť pracovníci uvnitř velmi často nemají pocit, že se s problémem potýkají a když, tak si ho dokáží racionalizovat.
|
|
|
Politická doktrína Tomia Okamury: Analýza politického projevu
Kosař, Vojtěch ; Boháček, Jiří (vedoucí práce) ; Mlynář, Jakub (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá analýzou klíčových slov v projevu předsedy Hnutí SPD na sociální síti Facebook. Jako metoda je pro analýzu využita analýza klíčových slov, která jsou vybírána na základě vzájemného vztahu a obsahové analýzy. V práci je pojednáváno o základních okruzích těchto klíčových slov a na základě jejich interpretace je provedena klasifikace politické doktríny Tomia Okamury jako populistického. Doktrína je dále klasifikována z hlediska strategie, politického apelu a inkluzivity. Posléze se práce zabývá obecnou strukturou argumentace, konstrukcí světonázoru a tématy na jejichž základě probíhá komunikace s auditoriem. Základními hodnotami se ukazují především bezpečnost a spravedlnost, které mají navíc v podání Okamury v rámci projevu téměř stejnou funkci. Okamura na základě těchto hodnot konstruuje ideu nebezpečí, která pramení ze snahy elit ujmout se moci, tyto elity generují různá nebezpečí v podobě například imigrace, která je ale v rámci projevu zajímá pouze instrumentální roli.
|
|
|
Hodnota práce pro moderního člověka u Emila Durkheima
Bezoušková, Alena ; Mlynář, Jakub (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
(česky) Moje bakalářská práce se zabývá pojetím hodnoty práce pro moderního člověka u Emila Durkheima. Při své interpretaci vycházím z textů, ve kterých Durkheim pojímá práci jako něco, k čemu je člověk motivován internalizovanými společenskými hodnotami. Tedy především z jeho přednášky o rodině, ze Sebevraždy, a z přednášek o profesní etice. V předmoderní době bylo podle Durkheima pro lidi nejdůležitější hodnotou zachování společenství, ve kterém žili (širší rodina, profesní skupina). Práci považovali za důležitou, protože k tomuto cíli přispívala. Moderní lidé ovšem nejsou členy stabilních trvalých společenství, na jejichž zachování by se mohli orientovat. Motivaci k práci jim poskytuje v celé společnosti dominující hodnota ekonomického růstu. V závěrečné reflexi dokládám, že Durkheimova inovativní teorie jednání (jak ji popisuje Talcott Parsons) měla přímý dopad na jeho analýzu práce. Dále rovněž s využitím díla Hannah Arendt upozorňuji na možnou problematičnost Durkheimova hodnotícího pohledu, který vyzdvihuje přežití společenství jako jednu z hlavních hodnot morálky.
|
|
|
Závazky v partnerských vztazích
Matyášová, Lucie ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Mlynář, Jakub (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou závazků v partnerských vztazích, které zkoumám jako určitý způsob omezení si svobody z hlediska primárnosti partnera pro získání určité stability ve vzájemnosti. Proto jsem se na závazky nahlížela z hlediska spojování části naší identity ve společnou a zároveň zachovávání autonomie v dostatečné míře pro naši svobodu potřebnou i k reflexi vztahu. Zajímalo mě, jak se povaha závazků změnila v dnešní době akcentující individualismus a flexibilitu. Provedla jsem šestnáct polostrukturovaných kvalitativních rozhovorů na základě metody zakotvené teorie se ženami a muži v mladé dospělosti, abych zjišťovala jejich vnímání závazku a jejich strategie v rozhodování se o závazku a v jednání směřující k jeho trvání, prohlubování či ukončení. Klíčová slova Závazek, láska, partnerství, intimi
|
|
|
"Mít" nebo "být" ve výzkumech hodnot společnosti
Vaňková, Barbora ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Mlynář, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce vychází z Frommovy teoretické distinkce mezi modem bytí a vlastnickým modem. Cílem této práce je snaha vyvrátit, nebo potvrdit hypotézu, která říká, že dochází ke zvýšení materiální orientace společnosti, což slovy Fromma znamená upřednostňování vlastnického modu, před modem bytí. Pro vlastnický modus je charakteristická pasivita, autorita, sobectví, touha vlastnit, mít moc, majetek a vysoký status. Modus bytí naopak spolupracuje s aktivitou, solidaritou, svobodou, autonomií a vůlí dávat a sdílet. V rámci teoretické části je pozornost věnována dvěma modům existence a fenoménu hodnot. V empirické části jsou tyto dva rozdílné mody existence analyzovány ve výzkumech hodnot české společnosti pomocí obsahové analýzy, která zkoumá jak české společnosti, tak dotazník. Výsledkem této práce je, že ačkoliv v dotaznících převažují proměnné konstruované skrze vlastnický modus, pro českou společnost jsou zásadnější proměnné modu bytí, které hodnotí jako více důležité. Dochází tedy k jisté nesouhře mezi sociology, jakožto tvůrci dotazníků a českou společností. Zároveň lze z výsledku soudit, že hypotézu o materiálním směřování české společnosti nemůžeme potvrdit, protože ačkoliv analýza proměnných výzkumů hodnot vypovídá o větším zastoupení vlastnického modu, nelze pozorovat žádnou lineární...
|
|
|
Narcismus jako diagnóza naší doby?
Mašek, Jan ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Mlynář, Jakub (oponent)
(česky): V práci je položena otázka, jakým způsobem může kulturní narcismus ovlivnit a ovlivňuje duševní zdraví a well-being jedinců. Je vyložena hypotéza, že kulturní narcismus může mít negativní vliv v důsledku nárůstu významu kontingentní sebeúcty, úpadku psychologické autenticity, nárůstu sociální izolace, úpadku důležitosti sociálního kapitálu a obratu k honbě za osobním štěstím. Nejprve je vyloženo teoretické pojetí kulturního narcismu jako důsledku postmoderní situace v souvislosti k doloženým společenským změnám v oblasti sociální izolace a úbytku sociálního kapitálu. Druhá část se již zabývá konkrétními způsoby, jakými kulturní narcismus na jedince působí. Vliv je vysvětlen především pomocí self- determination theory, sociometer theory a humanistické psychologie Carla Rogerse. Krátce je diskutován i psychoanalytický pohled Christophera Lasche. Kapitola je věnována i problematice ohodnocení štěstí jako cíle a doložen její negativní vliv na psychiku jedince. Práce nakonec dochází k závěru, že vliv kulturního narcismu je možný, respektive v souladu s významnými empirií podloženými teoretickými přístupy současné psychologie. Je diskutována důležitost sociologického vkladu k výzkumu duševního zdraví a k obsáhlejšímu vhledu do současného kulturně-politického dění
|
|
|
Autorství beletrie v sociologické perspektivě
Vostruhová, Anna ; Mlynář, Jakub (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Ve své teoretické práci se zabývám autorstvím beletrie v sociologii a odůvodněností tohoto zkoumání. Nejprve jsou vystavěny argumenty pro existenci sociologie literatury jako svébytné disciplíny a jejího místa v sociologickém uvažování. Poté se zaměřuji na autorství v obecném rámci včetně proměnlivého vývoje vztahu společnosti k označení díla autorem a z toho plynoucích důsledků. Ve druhé části práce se věnuji třem, postupně přicházejícím přístupům k autorství u Rolanda Barthese, Michela Foucaulta a Pierra Bourdieua, kterými dokazuji dramatický obrat, k němuž došlo ve druhé polovině dvacátého století. Autor byl po pozitivistickém přecenění "Barthesem zabit a Foucaultem vzkříšen" do zcela jiné podoby, kterou můžeme spatřovat u Bourdieuho. Hlavní přínos své práce spatřují v poznání správné sociologické interpretace literárního díla. V té již není určující konkrétní autor, ale význam obsažený v díle. Možné způsoby, jak je lze kýžený význam nalézt, jsou zde ukázány prostřednictvím Foucaulta a Bourdieuho.
|
|
|
Kulturní trauma invaze z roku 1968 ve vysílání České televize v letech 1990-2015
Chudomelová, Lenka ; Mlynář, Jakub (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Práce zkoumá koncept kulturního traumatu v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, konkrétně se zaměřuje na vysílání České televize v letech 1990-2015, které připomíná tuto událost. Prostřednictvím analýzy rámců bylo nalezeno deset rámců specifických pro toto téma. Polovina z rámců nesla znaky kulturního traumatu, přičemž traumatické rámce byly aktéry artikulovány častěji. Vyjednávání o interpretaci této události od roku 1990 probíhalo ve třech hlavních fázích. V první fázi je srpen 1968 používán jako nástroj k distanci od předchozího režimu a stmelení občanů proti režimu. Ve druhé fázi je univerzální důležitost Pražského jara i jeho násilného ukončení upozaděna a převládá pocit překonání. V třetí fázi se událost opět stává významnou, s vydělením srpna 1969 jako specifického, též traumatického data. Události srpna 1968 byly ve vysílání používány jako paralely k aktuálním problémům (válečným konfliktům, vztahům s velmocemi i vnitropolitické situaci) a zdá se tedy, že tvoří jeden z významných kulturních referenčních bodů.
|
host ::
RSS.