|
|
Evangelické sítě a disent
Boháčková, Anna ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Bubík, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Evangelické sítě a disent" je zaměřená na téma způsobu propojení osob z evangelického a ostatního disentu. V Chartě 77 je nad reprezentovaný počet evangelických signatářů. V diplomové práci se snažím popsat faktory, které mohly tuto skutečnost ovlivňovat. Způsob zapojení evangelíků do aktivit disentu je sledován na podkladě historických faktů vybraných z tištěných dokumentů, na základě teorie slabých a silných vazeb M. Granovettera, teorie nových sociálních hnutí a na základě přímých svědeckých výpovědí v podobě rozhovorů, které byly pořízeny v rámci výzkumu pro tuto práci. Pomocí svědeckých výpovědí se snažím v této práci zachytit některé specifické fenomény, které charakterizovaly vzájemné vazby mezi evangelíky a dalšími disidenty jak v Chartě 77, tak v rámci undergroundu. Práce se také zabývá mírou občanské angažovanosti v evangelické církvi, a které všechny faktory tuto vyšší míru mohou ovlivňovat. Je zde rozebírána situace evangelických farářů a samotné ČCE v 70. a 80. letech 20. století v Československu.
|
|
|
Civic engagement in Romania - testing the applicability of mainstream theories on the winter protests of 2012
Macsut, Andrei-Cosmin ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
V posledních několika letech jsme svědky vzniku nových typů občanské angažovanosti. Občané jsou nyní schopni organizovat se více než kdykoliv předtím, což vytváří nový vzor sociální mobilizace, která se dosud neocitla v centru akademické pozornosti. Tato práce analyzuje konkrétní případ rumunských protestů v zimě roku 2012 ve snaze dokázat, že současná mainstreamová teorie mobilizace zdrojů a její způsob rámování plně nevysvětlují vznik nestrukturovaných hnutí. Cílem práce je s využitím získaných poznatků připravit půdu pro ustavení nové teorie občanské angažovanosti, která se hodí na nově zjištěné skutečnosti a mohla bý celkově vysvětlit všechny formy strukturované nebo nestrukturované účasti na kolektivní akci.
|
|
|
Postoje pamětníků k poválečnému odsunu Němců z Československa
Bělohlavová, Eliška ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Práce je tematicky zaměřena na problematiku postojů pamětníků k poválečnému odsunu Němců z Československa. Jejím cílem je představit, jaké postoje zaujímají vybraní pamětníci, kteří byli očitými svědky válečných a poválečných událostí, k této problematice, zjistit, proč zaujímají právě daný postoj, a zda se tento postoj v průběhu let nějakým způsobem změnil. Tato diplomová práce je rozdělena na kontextuální část, kde analyzujeme relevantní literaturu a tvoříme obraz kontextu doby, která předcházela odsunu, i doby odsunu samotného ve světle nacionalistického fenoménu. Druhou část práce představuje kvalitativní výzkum, empirické šetření. Pro výzkum byl zvolen biografický přístup a jako metoda sběru dat narativní a narativní polostrukturované rozhovory. Výzkum i jeho následná analýza je proveden na základě metodologické literatury.
|
|
|
Terorismus v kyberprostoru
Citta, Adam ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
I když se zdánlivě jedná o celosvětový fenomén, je internet součástí lidské společnosti relativně krátkou dobu. Přesto jsou ale v různých formách jeho součástí jevy, které jsou přítomny v lidské společnosti už desetiletí, a které bychom možná v kyberprostoru ani neočekávali. Kromě určité mutace společenských patologických jevů, jakými jsou například šikana, dětská pornografie nebo tzv. stalking, dává internet prostor i aktivitám extremistických hnutí a teroristických skupin, jež ho využívají k šíření propagandy, vzájemné komunikaci, ale i záškodnickým činnostem. Diplomová práce se právě na terorismus v kyberprostoru mimo jiné blíže zaměřuje. Úvodní kapitola zasazuje problematiku do současné situace ve společnosti, uvádí ji do souvislostí s technologickými a sociálními změnami. Druhá část přináší stručný přehled relevantní literatury, která postihuje problematiku terorismu konvenčního, i terorismu v kyberprostoru. Ve třech následujících hlavních kapitolách se pak pokouší definovat jeho formu, najít jeho podstatu, a popsat jeho podobnosti a odlišnosti zejména ve vztahu ke konvenčnímu terorismu. Těchto poznatků práce dosahuje konfrontací obou forem terorismu, jejich elementarních aspektů a klasifikačních kritérií. Práce přináší neobvyklý pohled do oblasti vztahů technologie a společnosti, která i přes...
|
|
|
Party Politics in Intercivilisational Encounters : The Modernity Cleavage
Šimral, Vít ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
PhDr. Vít Šimral, LL.B. (Hons) Party Politics in Intercivilisational Encounters: The Modernity Cleavage Abstrakt Diplomová práce rozšiřuje Lipset - Rokkanův model stranické politiky založené na konfliktních liniích. Práce využívá konceptů civilizační analýzy, zejména konceptu mnohačetných modernit Shmuela Eisenstadta, k popsání vzniku proti-Západních fundamentalistických hnutí v Rusku a Egyptě na počátku 20. století. Úvodní kapitola rozebírá existující literaturu a současné trendy v hlavním proudu studií politických stran a zdůrazňuje hlavně metodologický rozchod výzkumů Západních a ne-Západních politických stran. Druhá kapitola se zaměřuje na rokkanovský proud stranickopolitického výzkumu a použití konceptu konfliktních linií mimo politický region Západní Evropy. Ve třetí kapitole je představen koncept "konfliktní linie modernity", který je založen na shodných teoretických předpokladech rokkanovské politologie a civilizační analýzy. Čtvrtá a pátá kapitola jsou empirickou analýzou dvou případů, Ruských komunistů a Egyptských Muslimských bratrů, s cílem získat z empirie teoretické poznatky pomocí jednoduchých výzkumných nástrojů komparativní a zakotvené teorie. V poslední kapitole je diplomová práce zakončena teoretickou diskuzí o obecných vlastnostech "stran modernity" a o celkovém výzkumném přínosu práce.
|
|
|
Transylvánská regionální identita a její politická reflexe po roce 1989
Kocián, Jiří ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Dizertační práce přináší analýzu diskurzu transylvánské regionální identity v rumunských novinách v letech 1989 až 2014, představujícího opozici k hegemonickému politickému a společenskému diskurzu propagujícímu nacionalismus. Poukazuje při tom na mezietnickou toleranci jako klíčový princip, kterým se regionální diskurz od centralistického diskurzu odlišoval. Skutečnost, že historické národy Transylvánie byly regionálním diskurzem chápány jako nositelé regionální identity v oblastech každodenního i politického života, nejen potvrdila transetnickou inkluzivitu tohoto konstruktu, ale stala se i jeho diverzifikačním faktorem. Kromě tolerance a akceptace multietnicity se regionální diskurz ve zkoumaných médiích dále opíral především o myšlenky esenciálního demokratického charakteru regionu, jeho kulturních, sociálních nebo ekonomických specifik, jakožto i úvah o možné regionální autonomii. Tyto narativy, ať už více abstraktní či pragmaticky orientované, představovaly obsah diskurzivně konstruované regionální identity, zprostředkovávaly její sdílení různými etnickými skupinami a definovaly Transylvánii v dobovém kontextu v rámci Rumunska jako celku. Vnitřní tematické složení diskurzu transylvánské regionální identity nebylo v průběhu zkoumaného období zcela konstatní, jeho podoba v analyzovaných...
|
|
|
Ospravedlnění a kritika v Evropské unii: studie legitimity v praxi
Gheorghiev, Olga ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Blokker, Paulus Albertus (oponent) ; Smith, Simon (oponent)
Ospravedlnění a kritika v Evropské unii: studie legitimity v praxi Mgr. Ing. Olga Gheorghiev ABSTRAKT Tato práce, inspirovaná pragmatickou sociologií kritiky vyvinutou Lucem Boltanskim a jeho spolupracovníky, zkoumá, jakým způsobem je vytvářena legitimita ve veřejných debatách na úrovni EU prostřednictvím praktik ospravedlňování a kritiky mezi kompetentními aktéry. Tento výzkum se přitom zaměřuje na tři konkrétní epizody v historii evropské integrace, které mají společné rysy nejistoty výsledku, kontroverze ve veřejné debatě a naléhavé potřeby dosáhnout určité formy konsensu, a tím vyřešit vzniklou nejistotu. Zkoumané události jsou následující: východní rozšíření Evropské unie, ratifikace Lisabonské smlouvy a přijetí konkrétních opatření v reakci na evropskou dluhovou krizi. Teoretická část této práce zařazuje mezi další teoretické tradice potenciál sociologie kritických kapacit pro studium EU a poukazuje na směry, v nichž by tento konkrétní teoretický rámec mohl pokrývat některá omezení jiných přístupů. Následuje empirická část, která je rozdělena do tří kapitol pro každou ze zkoumaných historických epizod. Ačkoli jsou strukturovány poněkud symetricky, každá ze tří analyzovaných situací ilustruje různé klíčové prvky a jednotlivě přispívá k lepšímu porozumění mechanismu, jehož prostřednictvím jsou pokusy o...
|
|
|
Paper Agora: The Samizdat Periodical Vokno and the Provincial Czech Underground in Historical and Social Perspective
Tharp, Martin ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Rulíková, Markéta (oponent) ; Kilias, Jaroslaw (oponent)
Disertační abstrakt Martin Tharp, Katedra historické sociologie Papírová agora: samizdatový časopis Vokno a provinční český underground v historické a sociální perspektivě Současná práce se zaměřuje na českou samizdatovou publikaci, časopis Vokno, převážně v době ilegálního provozu, tj. mezi r. 1979 a 1990, v rámcích širšího kontextu občanského a kulturního odporu vůči represivnímu sociálnímu řádu evropského státního socialismu. Analyzuje Vokno jako příklad sociální akce v prostředí nepřátelských státních sil, přičemž bere ohled na spolupůsobení a interakci opoziční praxe a systému, kterému odporuje, včetně státní policejní moci a jemnějších manifestací státní kulturní hegemonie. Představí argument, že Vokno tvořilo pokus o "kontrakulturu" ve smyslu běžném v druhé polovině 20. století, jinak řečeno, neformální a impulzivní kritiky tvrdě uspořádané modernity, nicméně v vlastním historickém kontextu muselo vzít na době tři specifické podoby: esteticky založené sub- nebo kontrakultury, sociální síť, kterou zahrnula různorodé stupně účasti a propojení (tak k etablovanému disentu, jak k ostatním sociálním vrstvám), a konečně uvědoměle opoziční sociální hnutí.
|
|
|
Historická sociologie autismu v České republice
Geisler, Michal ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Bazalová, Barbora (oponent) ; Urban, David (oponent)
Předkládaná dizertační práce z historicko-sociologické perspektivy analyzuje společenský fenomén autismu a jeho vývoj v České republice. Na základě sociálně-konstruktivistické linie uvažování analyzuje strukturální proměny související s autismem. Zároveň pomocí interpretativního přístupu vysvětluje, jak společenský vývoj spojený s autismem působí na konkrétní aktéry, a jak jej konkrétní aktéři a skupiny aktérů vnímají a spoluutvářejí. Konkrétně je pozornost věnována třem klíčovým kategoriím aktérů - lidem s poruchami autistického spektra (PAS), rodičům a odborníkům. Autismus byl v Československu poprvé představen v 60. letech 20. století jako vzácná porucha v rámci dětské psychiatrie. Až do počátku 90. let se jednalo o raritní koncept, který se v československé společnosti neprosadil. Od počátku 90. let započal proces, v rámci kterého byl koncept autismu reformulován, rozšiřoval se v různých sférách společnosti a sloužil jako podklad pro vznik a vývoj nových společenských institucí. Formovalo se paradigma, které představovalo dominantní systém hodnot, představ a institucí spojený s konceptem autismu. V rámci tohoto paradigmatu se autismus v České republice etabloval jako nový konceptuální a institucionální prostor, který se vyděloval z kategorií mentálního postižení, duševních nemocí a do té doby...
|
|
|
Historico-Sociological Analysis of the Sharing Economy from its Early Digital Foundations to the Present
Martos Carrion, Esther ; Blaive, Muriel (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Hlavními cíli tohoto projektu jsou: (1) prozkoumat, jaké druhy následných událostí umožnily vznik sdíleného hospodářství, (2) sledovat, jak se tento socioekonomický systém časem vyvíjel, (3) identifikovat současné vedoucí, typologie, výzvy a další aspekty spotřebitelského chování spojeného s tímto digitálním jevem a (4) sledování uživatelské komunikace (2015-2017) pozoruhodných sdílených ekonomických platforem včetně sociální sítě Facebook. Ačkoli sdílená ekonomika je stále ještě novým paradigmatem, tato disertační práce se zaměřuje na zkoumání tématu z historicko-sociologického hlediska s přihlédnutím k událostem, ke kterým došlo od 80. let. Tato studie se zabývá kvalitativními a kvantitativními údaji shromážděnými z přehledu literatury, 22 osobními rozhovory s odborníky na poli a systémy pro sledování webu. Jako hlavní výsledek bude tato teze poskytnout teoretický přístup, v němž budou podrobně argumentovány krátké historie sdílené ekonomiky.
|
host ::
RSS.