|
| |
|
| |
|
|
"Jesus Kind" Egon Bondy jako inspirace Bohumila Hrabala
Marek, Jakub ; Schmarc, Vít (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem Egona Bondyho na Bohumila Hrabala. Nejprve nastiňuje jejich vzájemný vztah, který byl velmi přátelský a který probíhal zejména v padesátých letech dvacátého století, v další části pak představuje ve dvou rovinách vliv Egona Bondyho na literární tvorbu Bohumila Hrabala. První rovinou je zde míněn vliv Bondyho koncepce totálního realismu na rané Hrabalovy texty (viz především povídka Jarmilka, dále pak např. povídka Blitzkrieg či textová koláž Mrtvomat), druhá rovina pak představuje Hrabalovo využití Egona Bondyho jakožto literární postavy (např. v povídce Zamilovaná či v próze Něžný barbar). V první řadě se tedy práce věnuje vzniku a rozšiřování bondyovské mytologie tak, jak ji zpracoval Hrabal ve svých prózách a básních. Přitom se pokouší odkazovat i na díla dalších autorů, v nichž se Bondyho postava vyskytuje také, a porovnat je s texty Hrabalovými. Dále pak práce mapuje Hrabalovu inspiraci Bondyho básnickou metodou totálního realismu, která mu posloužila jako vhodný nástroj uchopení "odcizené" skutečnosti padesátých let.
|
|
|
Komentovaný překlad: Queer literatura - rozporuplný vznik žánru
Marek, Jakub ; Abdallaova, Naděžda (vedoucí práce) ; Kalivodová, Eva (oponent)
Cílem této práce je přeložit text Queer Fiction - The Ambiguous Emergence of a Genre a vypracovat k němu komentář. Komentář se dělí do čtyř částí. První část je překladatelská analýza výchozího textu, následuje popis metody překladu, dále rozebírám hlavní překladatelské problémy, jež při práci vyvstaly, a uvádím jejich řešení s odůvodněními, která mě k řešení vedla. Nakonec rozebírám posuny, které se v překladu oproti originálu objevily.
|
|
| |
|
| |
|
|
Problém svobody a tvořivosti u Nietzscheho
Kobylka, Vít ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Práce si klade za cíl zejména znovu promýšlet problém svobody a tvořivosti v Nietzscheho díle na pozadí dvou stěžejních koncepcí, se kterými se setkáváme v Nietzscheho vrcholných a pozdních dílech, tedy myšlenky nadčlověka a věčného návratu téhož. V tomto ohledu práce navazuje zejména na interpretace Martina Heideggera. Práce nejprve zasazuje Nietzscheho myšlení svobody do filosoficko-historického kontextu a srovnává jej zejména s filosofií Barucha Spinozy. V další fázi dochází právě v návaznosti na práci Martina Heideggera a Ivana Dubského k odmítnutí zjednodušeného pojetí myšlenky věčného návratu jako strohého determinismu. Takto připraveni přistupujeme k analýze kontextů, ve kterých Nietzsche tvořivost pojednává, a odhalujeme Nietzscheho pojetí tvořivosti s jeho typickými nebezpečenstvími jako zásadní antropologické motivy a principy. V následující části práce identifikujeme některá naladění zpřístupňující zkušenost perspektivy věčného návratu a nadčlověka, což vyústí v možnost porozumět oběma myšlenkám v jejich vzájemné souvislosti. Tato souvislost však zůstává záhadnou a v poslední výkladové kapitole se pokoušíme s pomocí Kierkegaardova pojetí okamžiku obě koncepce myslet v jejich komplementaritě nejen v rámci pojmu tvořivosti, ale právě i okamžiku, jako svébytného aspektu lidské časovosti.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.