|
| |
|
|
Problematika prognostických faktorů u uroteliálního karcinomu močového měchýře
Soukup, Viktor ; Babjuk, Marek (vedoucí práce) ; Mareš, Jaroslav (oponent) ; Novák, Jaroslav (oponent)
Kvantita imunohistochemického vyšetření mikrovaskulární denzity u nemocných s povrchovým uroteliálním karcinomem močového měchýře může přinášet pomocnou prognostickou informaci. Souvislost mezi maximální mikrovaskulární denzitou (CD34-max) a intervalem bez progrese tumoru se blížila statistické významnosti a na větším souboru by mohla být statisticky významná. K definitivnímu určení významu mikrovaskulární denzity jako prognostického faktoru pro povrchový karcinom močového měchýře bude třeba provést rozsáhlejší studie. Statisticky významná souvislost mezi mikrovaskulární denzitou a jadernou akumulací p53 svědčí pro to, že p53 má určitou úlohu v regulaci nádorové vaskularizace u povrchového karcinomu močového měchýře. Míra exprese p53 ve vzorcích z nenádorové sliznice u s nemocných povrchovým uroteliálním karcinomem močového měchýře souvisí s vyšším rizikem recidivy tumoru. Podle našich výsledků je příčinou multifokality KMM spíše obecná genetická nestabilita přítomná v celém přechodním epitelu v době diagnózy tumoru. Exprese genu PAX5 je ve tkáni uroteliálního karcinomu močového měchýře častým nálezem. Z prognostického hlediska je nález zvýšené exprese genu PAX5 spojen s vyšším rizikem recidivy a progrese tumoru. Rozsah nádorové invaze do lamina propria se zdá být klinicky významný prognostický faktor ve...
|
|
|
Mikrosatelitová nestabilita u pacientů s hereditárním nepolypózním kolorektálním karcinomem
Sekowská, Martina ; Křepelová, Anna (vedoucí práce) ; Mareš, Jaroslav (oponent) ; Kleibl, Zdeněk (oponent)
Mikrosatelitová nestabilita je základní součástí molekulárně genetické analýzy HNPCC. Je typickým fenotypovým projevem nádorových buněk kolorekta vyplývajícím ze ztráty funkce mismatch repairového systému. Na našem pracovišti byla v roce 2001 zavedena metoda fragmentační analýzy pomocí fluorescenčně značených PCR produktů. Účinnost metody byla ověřena na souboru 52 pacientů. V současné době se již metoda fragmentační analýzy v polyakrylamidovém gelu pro vyšetřování mikrosatelitové nestability neprovádí. Hlavním cílem studie bylo vyšetřit mikrosatelitovou nestabilitu u dostupného souboru pacientů, suspektních HNPCC odeslaných ke genetické analýze. Pacienti byli rozděleni do skupin podle podmínek splnění Amsterodamských kritérií. U 55 pacientů byla prokázána vysoká míra nestability (36,2 %), u 7 pacientů nízká míra nestability (4,6 %) a u 90 pacientů nebyly nalezeny žádné změny v nádorové DNA. U 32 pacientů byla nalezena ztráta heterozygozity v alespoň jednom markeru. 83 % pacientů splňujících Amsterodamská kritéria byl prokázán fenotyp vysoké míry nestability (MSI-H). Výsledky vyšetření mikrosatelitové nestability byly pozitině korelovány s mutační a imunohistochemickou analýzou genů MLH1, MSH2 a MSH6. U 81% pacientů s MSI-H fenotypem byla prokázána germline mutace u MLH1 nebo MSH2 genu. U jednoho pacienta s...
|
|
|
Kvantitavní detekce exprese genu WT1: prognostický význam a sledování reziduální nemoci u dětských hematologických onemocnění
Kalinová, Markéta ; Trka, Jan (vedoucí práce) ; Zemanová, Zuzana (oponent) ; Haškovec, Cedrick (oponent) ; Mareš, Jaroslav (oponent)
Význam exprese genu WT1 v blastech akutních leukémií a MDS byl opakovaně prověřován s nejednoznačnými výsledky. V naší studii jsme se zaměřili na stanovení exprese WT1 pomocí kvantitativní PCR ve vzorcích dětských pacientů s akutními leukémiemi, myelodysplastickým syndromem, aplastickou anémií a anaplastickým velkobuněčným lymfomem. Jako kontroly byly vyšetřeny vzorky kostních dření zdravých dárců, vzorky pupečníkových krví a vzorky regenerující se kostní dřeně, které exprimují gen WT1 na velice nízké nebo nedetekovatelné hladině. Exprese genu WT1 v blastech akutních myeloidních i lymfoblastických leukémií se pohybovala v širokém rozpětí. Vysoká exprese byla u lymfoblastických leukémií spojena s přítomností hybridního genu MLL/AF4, zatímco BCR/ABL a TEL/AML1 pozitivní pacienti měli expresi nízkou. T buněčné lymfoblastické leukémie exprimovaly gen WT1 na vyšších hladinách než pacienti s B buněčnou akutní lymfoblastickou leukémií. U myeloidních leukémií byla vysoká exprese spojena s méně zralými subtypy (zejména se subtypem M3), naopak leukémie subtypu M5 exprimovaly gen WT1 na signifikantně nízkých hladinách. Statisticky signifikantně horší prognózu jsme nalezli u dětí s ALL s velmi vysokou a s velmi nízkou expresí genu WT1. U dětských pacientů s AML jsme nalezli signifikantně lepší přežití bez leukémie pro...
|
|
| |
|
|
Vyšetření mikrodelečních syndromů metodou FISH
Polejová, Bronislava ; Kočárek, Eduard (vedoucí práce) ; Mareš, Jaroslav (oponent)
Mikrodeleční syndromy patří k nejčastějším syndromům způsobeným chromozomovými aberacemi. Většina z nich má autozomálně dominantní dědičnost. Podkladem mikrodelečních syndromů jsou většinou tzv. submikroskopické neboli kryptické delece chromozomů. Výzkumy v posledních dvou desetiletích ukázaly, že tyto aberace jsou daleko častější, než se původně předpokládalo. Výskyt každého mikrodelečního syndromu se odhaduje zhruba na 1/10000 novorozenců. Mikrodelece mohou být malého rozsahu, které nejsou zjistitelné běžným cytogenetickým vyšetřením, proto se zpravidla užívá molekulárně biologických nebo molekulárně cytogenetických metod, např. FISR. Diagnostiku mikrodelečních syndromů komplikuje skutečnost, že u většiny z nich pozorujeme výraznou variabilitu fenotypových projevů. Naopak u některých pacientů s typickým fenotypem není mikrodelece chromozomů molekulárně cytogeneticky prokazatelná. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kvantifikace nejistot měření metodou Monte Carlo
Mareš, Jaroslav ; Šedivá, Soňa (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vyhodnocováním standardních nejistot měření metodou GUM a Monte Carlo a jejich porovnáním. V první části práce je proveden teoretický rozbor stanovování nejistot měření a návrh metodiky pro vyhodnocování nejistot metodou Monte Carlo. V druhé části je pak zaznamenáno přímé i nepřímé měření odporu, kapacity a indukčnosti, včetně vyhodnocení standardních nejistot těchto měření metodami GUM a Monte Carlo. V závěru práce je provedeno porovnání dosažených výsledků uvedených metod.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.