|
|
Využití minimální reziduální nemoci v průběhu léčby relapsu a po alogenní transplantaci kostní dřeně u dětských pacientů s akutní lymfoblastickou leukémií
Šrámková, Lucie ; Trka, Jan (vedoucí práce) ; Haškovec, Cedrick (oponent) ; Pospíšilová, Dagmar (oponent) ; Kozák, Tomáš (oponent)
Akutní leukémie jsou nejčastějším nádorovým onemocněním dětského věku, přičemž přibližně 80% dětských leukémií tvoří akutní lymfoblastická leukémie (ALL) s některými podtypy specifickými pro dětský věk ajiným biologickým chováním nežje ALL u dospělých. Akutní lymfoblastickou leukémií ročně onemocní v České republice přibližně 65 dětí s typickou věkovou distribucí. Vrchol výskytu je zaznamenáván ve věkové skupině předškolních dětí. Ve skutečnosti není ALL jedno homogenní onemocnění , ale spíše souhrn relativně přesně imunofenotypově a genotypově charakterizovaných podskupin. Tyto podskupiny se liší typickým věkem při nástupu nemoci, odpovědí na léčbu a pochopitelně i prognózou [1]. Klinické a genetické prognostické skupiny Přestože se u ALL relativně často vyskytují i jiné genetické defekty (např. delece nebo bodové mutace), typický je výskyt zásadních chromozomálních aberací: změn v ploidii (častěji hyperdiploidie než hypodiploidie) a zejména častý výskyt určitých nenáhodných translokací. Tyto změny jsou klonální, což leukémie odlišuje od epitelíálních nádorů (karcinomů), u kterých nacházíme značnou karyotypovou diverzitu způsobenou chromozomální nestabilitou nádorových buněk [2] . Pro chromozomální translokace u ALL je dále typické i to, že se jedná většinou o reciproké nebo balancované změny a že...
|
|
| |
|
|
Kvantitavní detekce exprese genu WT1: prognostický význam a sledování reziduální nemoci u dětských hematologických onemocnění
Kalinová, Markéta ; Trka, Jan (vedoucí práce) ; Zemanová, Zuzana (oponent) ; Haškovec, Cedrick (oponent) ; Mareš, Jaroslav (oponent)
Význam exprese genu WT1 v blastech akutních leukémií a MDS byl opakovaně prověřován s nejednoznačnými výsledky. V naší studii jsme se zaměřili na stanovení exprese WT1 pomocí kvantitativní PCR ve vzorcích dětských pacientů s akutními leukémiemi, myelodysplastickým syndromem, aplastickou anémií a anaplastickým velkobuněčným lymfomem. Jako kontroly byly vyšetřeny vzorky kostních dření zdravých dárců, vzorky pupečníkových krví a vzorky regenerující se kostní dřeně, které exprimují gen WT1 na velice nízké nebo nedetekovatelné hladině. Exprese genu WT1 v blastech akutních myeloidních i lymfoblastických leukémií se pohybovala v širokém rozpětí. Vysoká exprese byla u lymfoblastických leukémií spojena s přítomností hybridního genu MLL/AF4, zatímco BCR/ABL a TEL/AML1 pozitivní pacienti měli expresi nízkou. T buněčné lymfoblastické leukémie exprimovaly gen WT1 na vyšších hladinách než pacienti s B buněčnou akutní lymfoblastickou leukémií. U myeloidních leukémií byla vysoká exprese spojena s méně zralými subtypy (zejména se subtypem M3), naopak leukémie subtypu M5 exprimovaly gen WT1 na signifikantně nízkých hladinách. Statisticky signifikantně horší prognózu jsme nalezli u dětí s ALL s velmi vysokou a s velmi nízkou expresí genu WT1. U dětských pacientů s AML jsme nalezli signifikantně lepší přežití bez leukémie pro...
|
|
|
Molekulární mechanismy indukce apoptosy u nádorových buněk
Koc, Michal ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Červinka, Miroslav (oponent) ; Haškovec, Cedrick (oponent)
V. Závěr Tato práce se zaměřila na studium procesů uplatňujících se v indukci apoptosy různými faktory. V našem případě jsme indukovali buněčnou smrt u nádorových buněk deprivací železa, klinicky používanými taxany (paclitaxel, docetaxel) a nově syntetisovanými fotosensitivními látkami. Z presentovaných publikací jsme získali tyto závěry. (1) Studie týkající se indukce apoptosy deprivací železa prokázaly účast odlišných signálních drah vedoucí k indukci apoptosy u myších a lidských nádorových buněk. V obou případech byla použita B lymfomová buněčná linie citlivá k deprivaci železa. U myších buněk jsme popsali významnou část apoptotické signální dráhy u 38C13 buněk sensitivních k indukci apoptosy deprivací železa. Deprivace železa u těchto buněk vede k translokaci proapoptotického proteinu Bax z cytosolu na mitochondrie, která je následována zhroucením mitochondriálního membránového potenciálu v důsledku porušení integrity vnější mitochondriální membrány, uvolněním cytochromu c z mitochondrií, aktivací kaspasy 9 a následnou aktivací kaspasy 3. U lidských buněk jsme taktéž zaznamenali indukci apoptosy deprivací železa, avšak charakterem mechanismu odlišnou od apoptosy popsané u myších 38C13 buněk. V případě lidských Raji buněk sensitivních k indukci apoptosy deprivací železa docházelo pouze k aktivaci kaspasy...
|
|
|
Molekulární mechanismy indukce apoptosy u nádorových buněk
Koc, Michal ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Červinka, Miroslav (oponent) ; Haškovec, Cedrick (oponent)
V. Závěr Tato práce se zaměřila na studium procesů uplatňujících se v indukci apoptosy různými faktory. V našem případě jsme indukovali buněčnou smrt u nádorových buněk deprivací železa, klinicky používanými taxany (paclitaxel, docetaxel) a nově syntetisovanými fotosensitivními látkami. Z presentovaných publikací jsme získali tyto závěry. (1) Studie týkající se indukce apoptosy deprivací železa prokázaly účast odlišných signálních drah vedoucí k indukci apoptosy u myších a lidských nádorových buněk. V obou případech byla použita B lymfomová buněčná linie citlivá k deprivaci železa. U myších buněk jsme popsali významnou část apoptotické signální dráhy u 38C13 buněk sensitivních k indukci apoptosy deprivací železa. Deprivace železa u těchto buněk vede k translokaci proapoptotického proteinu Bax z cytosolu na mitochondrie, která je následována zhroucením mitochondriálního membránového potenciálu v důsledku porušení integrity vnější mitochondriální membrány, uvolněním cytochromu c z mitochondrií, aktivací kaspasy 9 a následnou aktivací kaspasy 3. U lidských buněk jsme taktéž zaznamenali indukci apoptosy deprivací železa, avšak charakterem mechanismu odlišnou od apoptosy popsané u myších 38C13 buněk. V případě lidských Raji buněk sensitivních k indukci apoptosy deprivací železa docházelo pouze k aktivaci kaspasy...
|
|
|
DNA methylation changes in patients with acute myeloid leukemia
Hájková, Hana ; Haškovec, Cedrick (vedoucí práce) ; Hejnar, Jiří (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Metylace DNA je epigenetický mechanismus, který se významnou měrou podílí na regulaci genové exprese. Nezastupitelnou roli hraje při fyziologických, ale i patologických buněčných procesech. U akutní myeloidní leukémie (AML) má aberantní metylace DNA důležitou úlohu v patogenezi a progresi onemocnění. Pozměněná úroveň metylace DNA v promotorových a dalších oblastech je zkoumána především s ohledem na objasnění signálních drah zapojených v nádorové transformaci a její význam pro prognózu pacienta. Klinická důležitost metylace DNA byla potvrzena řadou nedávných publikací. Podle dat iniciativy Cancer Genome Atlas (TCGA) se u 44% pacientů s AML při diagnóze nacházejí mutace v genech přímo zapojených do regulace metylace DNA. Nicméně vliv těchto mutací na komplexní změny metylace DNA i genové exprese zůstává nejednoznačný. Vyšetřili jsme metylaci DNA u 12 vybraných genů (CDKN2B, CALCA, CDH1, ESR1, SOCS1, MYOD1, DAPK1, TIMP3, ICAM1, TERT, CTNNA1, EGR1) - některé z nich byly potvrzeny jako tumor supresorové geny a 24 HOX genů společně s mutacemi v genu DNMT3A u 79 pacientů s AML při diagnóze. U pacientů s mutacemi v genu DNMT3A jsme našli nižší úroveň metylace DNA (P<0.0001) i nižší počet současně hypermetylovaných genů (P<0.0001). Dále jsme objevili spojitost mezi vyšší úrovní metylace a lepší prognózou....
|
|
|
Study of translation initiation factors eIF3 and eIF4E in leukemic cell lines
Mrvová, Silvia ; Mašek, Tomáš (vedoucí práce) ; Haškovec, Cedrick (oponent)
eIF3 a eIF4E patria medzi dôležité eukaryotické translačné faktory. eIF3 sa účastní v podstate na každom kroku iniciácie translácie, eIF4E je významný hlavne kvôli svojej schopnosti viazať sa k čiapočke. Faktor eIF3 sa u cicavcov skladá z 13 podjednotiek, u mnohých týchto podjednotiek bola zistená funkcia aj mimo transláciu - napríklad apoptóza a mitóza. Bolo dokázané, že zvýšená alebo znížená expresia niektorých podjednotiek eIF3, rovnako ako zvýšená expresia eIF4E, je spojená s rôznymi druhmi nádorov a malignít u ľudí. V prvej časti svojej práce som sa venovala skúmaniu množstva transkriptov podjednotiek eIF3a, b, d, e, f, g, h, i, j v bunkových líniách, ktoré sa používajú na štúdium akútnej lymfoblastickej leukémie. Snažila som sa zistiť, či je rozdiel v množstve transkriptov pre vybrané podjednotky medzi líniami a medzi líniami a kontrolnou líniou. Na základe prevedených pokusov a následnej štatistickej analýzy sa podarilo dokázať zvýšené množstvo mRNA pre eIF3b podjednotku v kontrolnej línii NC-NC oproti použitým leukemickým líniám s výnimkou línie NALM6. Ostatné rozdiely neboli štatistické významné. V druhej časti práce som sa venovala analýze 3' UTR oblastí transkriptov eIF4E1 a využitiu polyadenylačných signálov u tohto transkriptu. Opäť boli použité leukemické bunkové línie. Z pokusov jednoznačne...
|
|
|
Kvantitavní detekce exprese genu WT1: prognostický význam a sledování reziduální nemoci u dětských hematologických onemocnění
Kalinová, Markéta ; Trka, Jan (vedoucí práce) ; Zemanová, Zuzana (oponent) ; Haškovec, Cedrick (oponent) ; Mareš, Jaroslav (oponent)
Význam exprese genu WT1 v blastech akutních leukémií a MDS byl opakovaně prověřován s nejednoznačnými výsledky. V naší studii jsme se zaměřili na stanovení exprese WT1 pomocí kvantitativní PCR ve vzorcích dětských pacientů s akutními leukémiemi, myelodysplastickým syndromem, aplastickou anémií a anaplastickým velkobuněčným lymfomem. Jako kontroly byly vyšetřeny vzorky kostních dření zdravých dárců, vzorky pupečníkových krví a vzorky regenerující se kostní dřeně, které exprimují gen WT1 na velice nízké nebo nedetekovatelné hladině. Exprese genu WT1 v blastech akutních myeloidních i lymfoblastických leukémií se pohybovala v širokém rozpětí. Vysoká exprese byla u lymfoblastických leukémií spojena s přítomností hybridního genu MLL/AF4, zatímco BCR/ABL a TEL/AML1 pozitivní pacienti měli expresi nízkou. T buněčné lymfoblastické leukémie exprimovaly gen WT1 na vyšších hladinách než pacienti s B buněčnou akutní lymfoblastickou leukémií. U myeloidních leukémií byla vysoká exprese spojena s méně zralými subtypy (zejména se subtypem M3), naopak leukémie subtypu M5 exprimovaly gen WT1 na signifikantně nízkých hladinách. Statisticky signifikantně horší prognózu jsme nalezli u dětí s ALL s velmi vysokou a s velmi nízkou expresí genu WT1. U dětských pacientů s AML jsme nalezli signifikantně lepší přežití bez leukémie pro...
|
|
| |
|
|
Etiológia detských akútnych leukémií".
Burjanivová, Tatiana ; Zuna, Jan (vedoucí práce) ; Mihál, Vladimír (oponent) ; Haškovec, Cedrick (oponent)
Detské akútne leukémie predstavujú heterogénnu skupinu onkologických ochorení. Podľa bunkového pôvodu, klinických prejavov a molekulárnych a chromo-zomálnych zmien sa delia na dva subtypy: akútnu myeloidnú leukémiu a akútnu lymfoblastickú leukémiu. Akútna lymfoblastická leukémia (ALL) predstavuje najčastejšiu formu leukémie v detskom veku. Akútna myeloidná leukémia (AML) sa vyskytuje prevažne u dospelých, u detí je vzácnejšia. V Českej republike na jedného detského pacienta s AML pripadá asi 5 detí s ALL. AML sa vyskytujú prevažne u starších detí. Vrchol výskytu detských ALL je medzi 1-5 rokom života, čo je obdobie vývoja imunity voči najčastejším vírusovým infekciám. Úspešnosť liečby detských akútnych myeloidných leukémií je v porovnaní s akútnymi lymfoblastickými leukémiami nižšia a vyliečiť sa darí asi len 40-50% pacientov (pri ALL je to asi 70-90%) (Creutzig, Reinhardt et al. 2001; Stary, Gajdos et al. 2003). Pre čo najefektívnejšiu liečbu je kľúčové správne a presné určenie diagnózy akútnej myeloidnej leukémie. K tomu sú potrebné spoľahlivé morfologické, imuno-logické a cytogenetické vyšetrenia kostnej drene a periférnej krvi pacienta v čase diagnózy. Na podklade nálezu je potom určený typ ochorenia a stanovený liečebný postup. AML sa podľa tzv. FAB (francúzko-americko-britskej) klasifikácie,...
|
host ::
RSS.