|
|
Management veřejného dluhu
Votava, Libor ; Dvořák, Pavel (vedoucí práce) ; Mandel, Martin (oponent) ; Vítek, Leoš (oponent)
Opakující se deficity a nerovnováha mezi příjmy a výdaji vlády byly hlavní příčiny nárůstu veřejného (vládního) dluhu v mnoha zemích. V ekonomické teorie lze nalézt řadu argumentů, které se snaží deficit a dluh ospravedlnit -- např. nutnost získat operativně finanční zdroje v případě přírodních katastrof, vládní dluhové instrumenty jako důsledek krytí deficitů jsou vhodným nástrojem pro cíle monetární politiky a alokaci úspor apod. Na druhou stranu teorie poukazuje na řada námitek proti deficitu a dluhu -- např. selhání v oblasti alokace zdrojů, tzv. vytěsňovací efekt, limitaci fiskální politiky z důvodů vysokých úrokových nákladů spojených s dluhem, přenos dluhu na příští generace, vliv dluhu na makroekonomickou stabilitu. V teorie a praktické hospodářské politice je vládní dluh poměrně složitý problém, který je možné analyzovat z ekonomického, technického a politického hlediska. Pro analýzu a dluhu a jeho dopadů není důležitá pouze jeho velikost, ale rovněž struktura z hlediska měny, doby splatnosti, obchodovatelnosti a dalších parametrů. Tvůrci hospodářské politiky stojí před volbou jaké konkrétní instrumenty pro krytí deficitu zvolit a jaké dluhové portfolio vlády tím vytvářet. Management veřejného (vládního) dluhu můžeme definovat jako proces vytváření a udržování strategie pro řízení veřejného (vládního) dluhu tak, aby byly získány potřebné finanční zdroje s ohledem na náklady a riziko, popř. s ohledem na další cíle, které mohou být vládou (resp. dluhovým managementem) stanovovány, např. udržování efektivního trhu s vládními dluhopisy. Základní cíl managementu veřejného (vládního) dluhu je minimalizovat náklady spojené s vládním dluhem v dlouhém období s přihlédnutím na rizika spojené s dluhovým portfoliem vlády. Konkrétní aplikace dluhového managementu v reálné ekonomice zahrnuje tyto oblasti a problémy: stanovování cílů a strategií dluhového managementu, koordinace s fiskální a monetární politikou, vymezení odpovědnosti dluhového managementu, institucionální uspořádání a zařazení dluhového managementu, technická a informační podpora pro činnost dluhového managementu. Důležitost managementu veřejného (vládního) dluhu vychází z faktu, že vysoké hodnoty veřejného (vládního) dluhu jsou typickým jevem mnoha ekonomik. Je možné předpokládat, že dluhový management se stane velmi aktuálním tématem také v České republice a to z těchto důvodů: Česká republika je velmi malou a otevřenou ekonomikou, v posledních letech rapidně roste veřejné zadlužení jak v absolutních číslech tak i jako podíl k HDP. Existuje nebezpeční, že nevhodná struktura dluhového portfolia, ekonomické a finanční šoky ve světové ekonomice s přispěním nevhodné domácí fiskální a monetární politiky mohou generovat fatální dopady na životy občanů v ČR. Disertační práce "Management veřejného dluhu" se primárně soustředí na tyto okruhy a problémy: Základní teoretická východiska týkající se fiskální politiky, deficitu a veřejného (vládního) dluhu -- metodika měření dluhu, základní terminologie, rizika spojená s vládním dluhovým portfoliem. Argumenty pro a proti deficitu a dluhu Management veřejného dluhu -- obecná doporučení Mezinárodního měnového fondu Praxe dluhového managementu ve vybraných zemích -- USA, Švédsko, země euro-zóny. Dluhový management v ČR -- historický vývoj, cíle a kritéria stanovovaná v současnosti, popis rizik, kterými se dluhový management zabývá, porovnání praxe v ČR s obecnými doporučeními Mezinárodního měnového fondu. Stručná analýza vlivu finanční krize na dluhový management v ČR. Vlastní návrhy pro dluhový management v ČR. Těmito návrhy jsou: Zavedení inflačně indexovaných dluhopisů Zvýšení podílu dluhu denominovaného v Euro Prodloužení emisního kalendáře Zvýšení srozumitelnosti materiálů s názvem "Strategie financování .....", které objasňují a vysvětlují principy a opatření dluhového managementu v ČR Vytvoření a přijetí speciálního zákona pokrývající činnost dluhového managementu.
|
|
|
Příčiny, průběh a důsledky americké hypoteční a světové finanční krize
Do Viet, Viet ; Mandel, Martin (vedoucí práce)
Ve druhé kapitole jsem se pokusil o vysvětlení, co je finanční trh a k čemu na tomto trhu dochází. Pro bližší pochopení problematiky finančního trhu jsem pojednal o jeho struktuře a některých jeho funkcích. Ke konci kapitoly jsem se zmínil o regulaci a dohledu na finančních trzích, které je často spojováno s možnými příčinami této krize. Třetí kapitolu jsem věnoval problematice amerického hypotečního trhu. Hlavně jsem se zaměřil na druhy hypoték, které se na tamějším trhu poskytují a jaké jsou hypoteční nástroje. V další subkapitole jsem se snažil o vymezení pojmu sekuritizace, která je často skloňována v souvislosti s americkou hypoteční krizí, která předcházela té finanční. V praktické části jsem se pokusil o analýzu příčin krize, o jejím průběhu a následcích. Příčinou krize jsem shledal v americké hypoteční krizi, která vypukla v létě roku 2007. Analýzu vzniku hypoteční bubliny jsem rozdělil do tří etap. V první etapě dochází ke krachu technologického sektoru a reakce americké centrální banky na vzniklé problémy. V druhé etapě důsledkem levným půjček začala vznikat bublina na hypotečním trhu. V poslední etapě dochází už ke splasknutí hypoteční bubliny.
|
|
|
Finanční krize - sekuritizace a ratingové agentury
Jakoubek, Jiří ; Mandel, Martin (vedoucí práce)
V této práci se zabývám podmínkami, které přispěly ke vzniku současné finanční krize. V první části se věnuji systémovým podmínkám, které představuje prudký rozvoj nedostatečně regulované sekuritizace v posledním desetiletí. Obecně popisuji proces sekuritizace, motivaci bank i investorů pro využívání sekuritizace a vysvětluji, co bylo příčinou neúspěchu tohoto procesu a jaké problémy na finančním trhu způsobil. V druhé části popisuji politické podmínky a vliv existence vládou podporovaných institucí Fannie Mae a Freddie Mac na vznik krize. V třetí části se věnuji chybám, kterých se dopouštěly ratingové agentury při ohodnocování strukturovaných dluhopisů, což hrálo také významnou roli při vzniku současné finanční krize.
|
|
|
Reciprocal corelations of interest rates and exchange rate described in the example of selected countries
Mihalik, Miroslav ; Durčáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Mandel, Martin (oponent)
Práce se zabývá problematikou vztahu měnového kurzu a úrokového diferenciálu. Úvodní část stručně charakterizuje měnový kurz jako makroekonomickou veličinu, která v konkrétní praxi vystupuje v podobě různých systémů měnového kurzu. Následně je teoreticky rozebrán princip nekryté úrokové parity a dynamika tohoto procesu jako i mezinárodní Fischerův efekt. V analytické části je zkoumaný vztah úrokových měr a měnového kurzu v různých podmínkách kursových režimů v krajinách Dánsko, Norsko, Švédsko a Slovensko. Pomocí grafické analýzy prostřednictvím výpočtu teoretického kurzu na základe nekryté úrokové parity a indexu odchylek kurzu je zhodnocená nekrytá úroková parita. Mezinárodní Fischerův efekt je testován na grafu změny měnového kurzu v závislosti na úrokovém diferenciálu. Za grafickou analýzou následuje analýza pomocí lineární regrese. Následně pomocí VAR modelu zjistíme nejen závislost měnového kurzu na úrokovém diferenciálu ale i to, jestli nějak závisí úrokový diferenciál na měnovém kurzu.
|
|
|
Vliv úrokových sazeb Evropské centrální banky na spotřebu v zemích Eurozóny
Glykner, Daniel ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Tato práce se nejprve věnuje základním definicím spotřební funkce. Přináší přehled hlavních teoretických přístupů ke spotřebě a také přehled a diskusi významných studií, které byly na téma spotřeby provedeny. Důraz je kladen především na práce věnující se vlivu úrokové míry na spotřebu. Dále obsahuje stručné shrnutí kontextu, týkajícího se současných a potenciálních členských zemí eurozóny, fungování ECB a provádění společné měnové politiky. Následuje diskuse hypotézy o možném asymetrickém dopadu úrokové sazby na spotřebu v jednotlivých zemích, její rozvedení a zdůvodnění na základě zadluženosti, bohatství, atd. Empiricky jsou testovány hypotézy na historických datech jednotlivých zemí: transmise mezi úrokovými sazbami centrálních bank (později ECB) a sazbami tržními, korelační analýza změn spotřeby a centrálních úrokových sazeb v jednotlivých zemích, korelace s jejich meziročními změnami. Dále odhadujeme spotřební funkce s použitím modelů časových řad a alternativním testováním různých proměnných v regresních rovnicích. Provádíme diskusi použitých metod a výsledků analýzy; vliv úrokové míry na spotřebu se zdá být malý a typ vztahu se napříč eurozónou příliš neliší. Nakonec nastiňujeme možné implikace získaných výsledků vzhledem k budoucímu fungování eurozóny a související aktivitě ECB.
|
|
| |
|
|
Rychlost vstupu do EMU z pohledu národohospodářských nákladů
Zámečník, Michal ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Brůna, Karel (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na určení vhodného časového okamžiku pro zapojení do Evropské měnové unie. K tomuto určení využíváme především analýzy měnové politiky České národní banky (ČNB) a Evropské centrální banky (ECB) ve vztahu k makroekonomickým ukazatelům České republiky i mezi sebou navzájem. Důraz je kladen na sledování úrokové politiky centrálních bank zastoupené krátkodobými úrokovými sazbami, měnové politiky zastoupené indexy nominálních efektivních kursů a na sledování konvergenčního procesu. K použitým analytickým nástrojům patří korelační analýza, lineární trendy, Grangerův test časové kauzality a analýza Impuls-Reakce. Mimo to práce zkoumá plnění konvergenčních kritérií ČR a dalších zemí střední Evropy. Práce rovněž analyzuje vývoj některých členských ekonomik eurozóny ve vztahu k měnové politice ECB.
|
|
|
Pravidla fiskální politiky
Prušvic, David ; Izák, Vratislav (vedoucí práce) ; Mandel, Martin (oponent) ; Žák, Milan (oponent)
Předkládaná práce zachycuje komplexnějším způsobem problematiku fiskálních pravidel, včetně vybraných v realitě používaných typů, s cílem přispět na základě analýzy současného stavu fiskálních rámců v Evropské unii a v České republice k diskusi o volbě vhodného fiskálního pravidla pro české veřejné finance a českou ekonomiku. Stěžejní typy fiskálních pravidel byly komparovány jednak vzájemně, jakožto i ve vztahu k osmi fundamentálním atributům ideálního fiskálního pravidla. Pozornost byla rovněž věnována chování pravidel v rámci hospodářského cyklu. Ze srovnávaných pravidel bylo celkově nejlépe hodnoceno pravidlo výdajové. Jelikož primárním fiskálním rámcem po české veřejné finance je Pakt stability a růstu, byla spolu s Maastrichtskými fiskálními kritérii hodnocena jeho účinnost. Metodou pro hodnocení byla vybrána panelová regresní technika nejmenších čtverců s fixními efekty. Výsledek ekonometrické verifikace potom naznačil, že pravidlo Paktu účinné skutečně bylo, avšak že je funkční pouze tehdy, je-li skutečně vynutitelné (citelná ztráta z nečlenství v ?euro klubu?). Další část práce se teoreticky věnujeme otázce koordinace politiky fiskální a měnové. Analýza se ubírá směrem malých otevřených ekonomik cílujících míru inflace s deficitním omezením, čili k problematice relevantní pro českou ekonomiku. Sestavujeme tak teoretický model, kterým ukazujeme, jak tyto dva stěžejní elementy hospodářské politiky reagují na chování druhé autority sledujíce svůj zájem vyjádřený tzv. ztrátovou funkcí příslušné autority a kdy je možné dosáhnout bodu stálého stavu v prostoru nástrojů měnové a fiskální politiky. Řešíme rovněž otázku koordinace těchto dvou makropolitik po vstupu české ekonomiky do společného měnového prostoru a pomocí dedukce pak z nastolených premis modelu usuzujeme na důležitost fiskálního pravidla v malých ekonomikách pro jejich ?zdravý? fiskální vývoj. Na závěr práce syntetizujeme získané poznatky a vyvozujeme patřičné závěry pro českou hospodářskou politiku, které ústí do návrhu vlastního, resp. modifikace, fiskálního pravidla vhodného pro české veřejné finance v kontextu evropského Paktu stability a růstu.
|
|
|
Locked in Maastricht
Zavacká, Veronika ; Komárek, Luboš (vedoucí práce) ; Mandel, Martin (oponent)
Diplomová práca si kladie za ciel zhodnotit menový systém ERM II. Podla niektorých súcasných autorov nie je jeho design zvolený optimálne v dvoch smeroch. Prvým problémom sú rovnovážne efekty charakteristické pre tranzitívne ekonomiky, ktoré majú tendenciu vytvárat inflacné tlaky a tak potenciálne komplikovat plnenie Maastrichtského inflacného kritéria. Druhým problémom sú vysoké a potenciálne volatilné kapitalové prílivy, ktoré jednak možu tento problém zhoršovat a navyše v rámci striktných Maastrichtských limitov možu viest k makroekonomickej nestabilite. Práca sa venuje analýze oboch problémov.
|
|
|
Integrace finančního trhu České republiky s eurozónou
Komárková, Zlatuše ; Frait, Jan (vedoucí práce) ; Mandel, Martin (oponent) ; Macháček, Martin (oponent)
Disertační práce ?INTEGRACE FINANČNÍHO TRHU ČESKÉ REPUBLIKY S EUROZÓNOU? se zabývá teoretickými, modelovými a empirickými dimenzemi fenoménu finanční integrace České republiky a ostatních vybraných eurokandidátů (Maďarska, Polska a Slovenska) s eurozónou. Jejím cílem je analýza existence a dynamiky integrace na jednotlivých dílčích finančních trzích, tj. devizovém, peněžním, úvěrovém, dluhopisovém a akciovém, za použití aplikace konceptů sigma a beta konvergence doplněné o analýzu sladěnosti a dalších podpůrných přístupů ve formě kryté úrokové parity a tzv. spekulativní efektivnosti měnových trhů. Práce se ve svých empirických částech opírá o následující kvantitativní metody: standardní a rolovanou korelační analýzu, standardní a rolovanou regresní analýzu, stavově-prostorový model, modely panelových dat, kointegrační analýzu a modely volatility typu GARCH.
|
host ::
RSS.