|
|
Možnosti genetického vyšetření u pacientů s feochromocytomem a paragangliomem.
Turková, Hana ; Zelinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Malík, Jan (oponent) ; Fryšák, Zdeněk (oponent)
1. Abstrakt Feochromocytom/ paragangliom (FEO/PGL) může vznikat na podkladě dědičné genetické mutace různých genů, pojí se s vysokým rizikem rozvoje sekundární hypertenze, orgánového postižení a metastatického onemocnění, které může mít fatální následky. Cílem práce bylo zaměření na možnosti genetického vyšetření u pacientů s FEO/PGL, zejména u pacientů s maligními tumory. Problematika FEO/PGL se ale týká nejen vyšetření a stanovení rizik z něho vyplývajících, ale i další terapie a sledování včetně vhodných doporučení pro klinickou praxi. Prokázali jsme 20% incidenci kardiovaskulárních (KV) komplikací již před stanovením definitivní diagnózy FEO/PGL, hlavně arytmických, následovaných komplikacemi při myokardiální ischémii a akcentaci aterosklerózy. Vzestup hladiny vitaminu C a pokles hladiny malondialdehydu (MDA) po úspěšném odstranění tumoru pokázal snížení oxidativního stresu pooperačně. Zjistili jsme, že je možné již brzké pooperační testování hladin plazmatických metanefrinů k potvrzení úspěšnosti chirurgického odstranění FEO/PGL, neboť nebyla prokázaná signifikantní korelace mezi hladinami plazmatických metanefrinů a pooperačním vyšetřovacím intervalem. Rozložení četnosti metastatických tumorů s mutacemi v SDHB genu a sporadických tumorů (ST) je u dospělých pacientů přibližně stejné, u dětí bylo...
|
|
|
Kardiovaskulární komplikace u pacientů s chronickým renálním onemocněním.
Valeriánová, Anna ; Malík, Jan (vedoucí práce) ; Zemánek, David (oponent) ; Piťha, Jan (oponent)
Kardiovaskulární komplikace jsou u pacientů s terminálním renálním selháním časté. Podílí se na nich mnoho různých faktorů: hyperkinetická cirkulace daná anémií, retencí tekutin i samotnou přítomností dialyzačního zkratu, metabolické změny vedoucí k akceleraci aterosklerotických změn a zvýšení tuhosti cév i kolísání tlaku a orgánové perfuze během dialýzy, kdy dochází k opakované tkáňové hypoxii. Naše studie byly prováděny u pacientů v chronickém hemodialyzačním programu. Studie zabývající se dlouhodobou průchodností dialyzačních zkratů ukázala, že přežívání zkratů je negativně ovlivněno přítomností ischemické choroby srdeční a sníženou plazmatickou koncentrací cholesterolu. Ve studiích o tkáňové hypoxii jsme prokázali, že u dialyzovaných pacientů je přítomna jak tkáňová hypoxie mozkové tkáně, tak ruky se zkratem, a že tato hypoxie se dále prohlubuje v průběhu dialýzy. Faktory, které souvisejí se vznikem mozkové hypoxie, jsou: přítomnost srdečního selhání, zvýšení hladiny BNP a vyšší distribuční šíře erytrocytů. Závažným důsledkem mozkové tkáňové hypoxie je vznik kognitivního deficitu. Mezi závažné dopady hemodialýzy na srdce lze zařadit dysfunkci levé síně, jež je dána její dlouhodobou remodelací a není ovlivnitelná snížením preloadu a odstraněním tekutinové nálože, a také diastolickou dysfunkci...
|
|
|
Strukturální a hemodynamické charakteristiky aterosklerotických plátů karotických tepen a jejich chování v důsledku endovaskulární manipulace při karotickém stetingu.
Špaček, Miloslav ; Zemánek, David (vedoucí práce) ; Malík, Jan (oponent) ; Pařenica, Jiří (oponent)
Ischemická cévní mozková příhoda (CMP) patří mezi nejčastější příčiny mortality, morbidi- ty a invalidity ve vyspělých zemích. Jednou z příčin ischemické CMP je aterosklerotické postižení karotických tepen. Karotická endarterektomie je efektivní metoda léčby těchto pacientů. Karotický stenting (CAS) je moderní alternativou chirurgické léčby a obě metody by měly být voleny v závis- losti na selekci pacientů. Přitom zejména CAS v posledních letech zaznamenává výrazný rozvoj, čemuž přispívají nové znalosti týkající se cerebrovaskulárního řečiště a složení aterosklerotických plátů. V naší práci jsme se zaměřili na pacienty indikované k CAS a pomocí dostupných metod jsme vyšetřovali charakteristiky a chování aterosklerotického plátu a zároveň hemodynamiky cereb- rovaskulárního řečiště, včetně vztahů k manipulaci s plátem v průběhu výkonu. Hlavní část práce zahrnuje pacienty vyšetřované transkraniální dopplerovskou ultrasonogra- fií umožňující hodnotit tok v hlavních nitrolebních tepnách a detekovat mikroembolizace během CAS. U vhodných kandidátů byla preprocedurálně vyšetřena cerebrovaskulární rezerva (CVR) po- mocí apnoického testu a zhodnocení toku v oftalmických tepnách. V případě procedury využívající k cerebrální ochraně dočasný jednostranný uzávěr karotického řečiště byly poté při CAS hodnoceny...
|
|
| |
|
|
Možnosti genetického vyšetření u pacientů s feochromocytomem a paragangliomem.
Turková, Hana ; Zelinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Malík, Jan (oponent) ; Fryšák, Zdeněk (oponent)
1. Abstrakt Feochromocytom/ paragangliom (FEO/PGL) může vznikat na podkladě dědičné genetické mutace různých genů, pojí se s vysokým rizikem rozvoje sekundární hypertenze, orgánového postižení a metastatického onemocnění, které může mít fatální následky. Cílem práce bylo zaměření na možnosti genetického vyšetření u pacientů s FEO/PGL, zejména u pacientů s maligními tumory. Problematika FEO/PGL se ale týká nejen vyšetření a stanovení rizik z něho vyplývajících, ale i další terapie a sledování včetně vhodných doporučení pro klinickou praxi. Prokázali jsme 20% incidenci kardiovaskulárních (KV) komplikací již před stanovením definitivní diagnózy FEO/PGL, hlavně arytmických, následovaných komplikacemi při myokardiální ischémii a akcentaci aterosklerózy. Vzestup hladiny vitaminu C a pokles hladiny malondialdehydu (MDA) po úspěšném odstranění tumoru pokázal snížení oxidativního stresu pooperačně. Zjistili jsme, že je možné již brzké pooperační testování hladin plazmatických metanefrinů k potvrzení úspěšnosti chirurgického odstranění FEO/PGL, neboť nebyla prokázaná signifikantní korelace mezi hladinami plazmatických metanefrinů a pooperačním vyšetřovacím intervalem. Rozložení četnosti metastatických tumorů s mutacemi v SDHB genu a sporadických tumorů (ST) je u dospělých pacientů přibližně stejné, u dětí bylo...
|
|
| |
|
| |
|
|
Cévní přístupy pro hemodialýzu a hemodynamika
Válek, Martin ; Lopot, František (vedoucí práce) ; Malík, Jan (oponent) ; Roček, Miloslav (oponent)
Souhrn Práce vychází z programu monitorování stavu chirurgicky vytvořených cévních přístupů pomocí měření průtoku krve (QVA) v cévním přístupu. Kromě celkové analýzy faktorů ovlivňujících hodnotu QVA se věnuje speciálně hemodynamickým změnám při přítomnosti nefyziologické arteriovenózní spojky. Práce vychází z dat získaných za více než 10 let, kdy je tento program na pracovišti v rutinním využití a vychází z dat od 506 pacientů s celkovým počtem 4296 měření QVA. QVA má u pacientů výraznou inter- i intraindividuální variabilitu. QVA je ovlivňováno výrazně multifaktoriálně a koresponduje mimo jiné s celkovým zdravotním stavem pacienta. Nebyl prokázán žádný faktor, který by dominantně ovlivňoval QVA. Práce poukazuje na výraznou dlouhodobou fyziologickou variabilitu QVA (23 %) jako parametru, který nebyl přes svou důležitost v rozhodování o správné indikaci radiologického intervenčního vyšetření zohledněn. Práce dále analyzuje silnou korelaci mezi QVA a srdečním výdejem. Přináší nový způsob zhodnocení ovlivnění myokardu cévním přístupem pomocí výpočtu výkonu levé komory a ukazuje, že mezi průtokem a procentem výkonu levé komory je silná nelineární závislost. V oblasti obvyklých průtoků (400-800 ml/min) spotřebováná cévbí přístup 7-18 % celkového výkonu levé komory a při průtocích nad 1500 ml/min stoupá k 15-25...
|
|
|
Feeding artery of vascular accesses for hemodialysis: model of arterial adaptation to high blood flow
Tuka, Vladimír ; Malík, Jan (vedoucí práce) ; Vízek, Martin (oponent) ; Zicha, Josef (oponent)
Background: Arteries adapt their diameter to changing haemodynamic conditions to maintain constant wall shear stress, the force generated by flowing blood on endothelial cells. The feeding artery of haemodialysis vascular accesses is a human model of arterial adaptation to chronically high blood flow and thus to high wall shear stress. The process of arterial adaptation is endothelium dependent. Endothelial dysfunction related to End-Stage Renal Failure, diabetes mellitus, dyslipidemia may impair also the dilatation of the feeding artery of vascular accesses. First the review of the literature presents in three parts different aspects of arterial adaptation: 1) arterial adaptation with focusing on the role of haemodynamic factors, 2) the influence of end-stage renal disease on arterial adaptation, 3) feeding artery of vascular accesses as a model of arterial response to chronic increase in blood flow. Methods: We examined the feeding artery of radial and brachial polytetrafluoroethylene grafts shortly after and one and two years after access creation. We used duplex ultrasonography to obtain internal diameter and blood velocity in the feeding arteries. We calculated wall shear rate as 4 x blood velocity / internal diameter and used it as approximation of wall shear stress. Results: In the first study we...
|
|
|
Hodnocení katetrizačního programu hemodializačního střediska
Mašek, Petr ; Malík, Jan (oponent) ; Lopot, František (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá komplexním hodnocením kvality katetrizačního programu na Interním oddělení Strahov, Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vyhodnocení se provádělo na základě mezinárodních doporučení K/DOQI z roku 2006. Zjišťovala se jednak primární úspěšnost katetrizace a dále pravděpodobnost zachování funkčnosti katétru v čase, riziko trombotizace katétru a výskytu infekce. Při vyhodnocování se využilo metody Kaplan-Meiera. Dále se zjišťoval vliv speciálních pomůcek a postupů na zachování funkčnosti katétrů, jako jsou TEGO Connector, Biopatch, heparin a Citra-LockTM. Na malém souboru byla také zkoumána prediktivní hodnota vybraných biochemických, respektive hematologických parametrů na dlouhodobou funkčnost katétrů, konkrétně hematokritu a plazmatické hladiny D-dimerů. Na základě srovnání rentgenové kontroly pozice hrotu katétru a recirkulace v katétru, měřené při jeho normálním a invertovaném napojení na mimotělní oběh, se zjišťovala možnost detekce polohy hrotu katétru samotným měřením recirkulace, respektive její možný dopad na dialýzu. Z opakovaných měření dlouhodobě fungujících permanentních katétrů se hodnotil i význam tlaků ve vstupním a výstupním raménku katétru jako možný ukazatel stavu jeho funkce. Nakonec byl na základě výsledků provedených analýz navrhnut vhodný postup rutinního...
|
host ::
RSS.