|
|
Literární reportáže se zaměřením na tematiku ztráty blízkých ve vybraných dílech
Nováková, Klára ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce se věnuje vybraným literárním reportážím se zaměřením na tematiku ztráty blízkého člověka. Žánr na pomezí beletrie a publicistiky v posledních letech nabírá na popularitě, přesto je pro mnohé stále neurčitým pojmem. Práce přibližuje fenomén literární reportáže, charakterizuje ho a uvádí hlavní znaky, zaměřuje se na historii polské reportáže i na současnost polské školy reportáže ve spojení s autory vybraných děl. Následně přináší také teoretické ukotvení ztráty blízkého člověka za použití odborných publikací. V druhé části dochází k intepretaci vybraných děl - Ganbare! Workshopy smrti (2016, česky 2017) Katarzyny Boni, Jako bys jedla kámen (2002, česky 2017) Wojciecha Tochmana a Dvě sestry (2016, česky 2018) Åsne Seierstad se zaměřením na pojetí ztráty blízkých. Posléze se práce věnuje vzájemné komparaci tří děl za účelem demonstrace způsobu psaní o ztrátě blízkého člověka.
|
|
| |
|
|
Kritický a čtenářský ohlas diverzity v young adult literatuře
Hetešová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kritickým a čtenářským ohlasem sexuální a rasové diverzity v literatuře. V první řadě se snaží definovat pojmy Blíže popisuje specifika této literární kategorie a jejích čtenářů spolu žánrů Zaměřuje se také na diverzní reprezentaci rasy a sexuality v literatuře pro ásledně analyz Aréna smrti ové Šest vran Leigh Bardugho včetně jejich českého i zahraničního mediálního ohlasu Práce íla je brán v čtenářský i kritický komentář k tématu vybraných diverzit. Českou mediální scénu zastupuje v této práci knižní uživatelský , literárně zaměřené časopisy Pevnost a XB zpravodajský .cz. Zahraniční ohlas reprezentuje čtenářský literární rubriky časopisů The New York Times, Publishers Weekly a KIRKUS. Cílem práce je zjistit, jak velký je ohlas na rozmanitost témat diverzity literatuře uživatelských, tak profesionálních názorů určuje váhu, ktero dnešní době klade na knižní hodnocení.
|
|
|
Novináři na Twitteru: převažují tradiční mormy nebo nové standardy?
Němcová, Kateřina ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Cílem práce bylo zkoumat způsob chování vybraných českých novinářů na sociální síti Twitter. Konkrétně se tato práce zaměřila na rozdíl mezi tradičními normami, kterými se novináři při práci řídí, a rolemi, které při své práci zastávají a tím, jak se chovají na Twitteru. Příspěvky daných novinářů tato práce nejprve rozdělila do kategorií podle toho, o jaký druh příspěvku se jednalo. V kvalitativní části pak zkoumala jeden po druhém a zaměřila se na jejich obsah co se týče použití jazyka a dalších doplňujících prvků jako jsou fotky, videa, emotikony a další. Výzkum ukázal, že se novináři chovají odlišně od profesních norem a také se mění role, které zastávají. Z gatekeeperů se stávají gatewatcheři a novináři inklinují ke komentátorským pozicím. Také se stávají promotéry své práce.
|
|
|
Mediální ohlas tvorby Michela Houellebecqa v českých kulturních periodikách
Brys, Martin ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce přináší analýzu kritického ohlasu knih Michela Houellebecqa Elementární částice (1998), Platforma (2001), Podvolení (2015). V teoretické části dochází k definici pojmů literární kritika a recenze a k popisu vývoje české literární kritiky. Další kapitola mapuje život Michela Houellebecqa, z hlediska osobních i profesních zkušeností, které formují jeho autorskou pózu. V praktické části dochází ke kvantitativní analýze publikovaných zmínek o zkoumaných knihách. Ty zmínky, které jsou recenzemi či kritikami jsou poté kvalitativně analyzovány. Okruh sledovaných médií zahrnuje mainstreamová média, která o literatuře běžně píšou ve svých literárních rubrikách, i konkrétně zaměřené časopisy. Škála zkoumaných médií zahrnuje různou periodicitu i formát média. Časové období je stanoveno vždy od první zmínky o každé zkoumané knize a končí srpnem 2021.
|
|
| |
|
|
Pozitivní psychologie jako teoretické východisko pro konstruktivní žurnalismus
Vraná, Kateřina ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Tato diplomová práce se snaží poskytnout teoretický základ a vysvětlení interdisciplinárního propojení pozitivní psychologie a konstruktivního žurnalismu. Konstruktivní žurnalistika zahrnuje uplatňování nástrojů pozitivní psychologie za účelem zvýšení kvality mediálních obsahů vytvářením poutavého a produktivního zpravodajství i publicistiky. Cílem této práce je ověřit teorii a metody pozitivní psychologie a konstruktivní žurnalistiky prostřednictvím výzkumu, který vystaví respondenty dvěma článkům formulovaným jak v negativním (katastrofickém), tak pozitivním (konstruktivním) rámu. Účelem je zjištění, do jaké míry má rámování vliv na emoce, motivaci, postoj nebo preferenci a zda je konstruktivní žurnalismus skutečně tou správnou cestou k pozvednutí úrovně žurnalistiky jako takové.
|
|
|
Ostře sledované vlaky: od povídky Kain k novele, od novely k oscarovému filmu a k divadelním adaptacím
Frank, Lukáš ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce Ostře sledované vlaky: od povídky Kain k novele, od novely k oscarovému filmu a k divadelním adaptacím mapuje cestu existenciální povídky Kain Bohumila Hrabala, přes novelu Ostře sledované vlaky, oscarový film stejného názvu až k divadelním adaptacím, které byly zdramatizovány různými lidmi. Do práce je zahrnut i mediální ohlas a porovnání podobnosti knih, filmu a inscenací. První část práce se zabývá teoretickým vymezením literárních žánrů, konkrétně povídky a novely. Ze žurnalistických žánrů je teoreticky popsána recenze a kritika. Definována je filmová a divadelní adaptace a popsána dramatická stavba filmového díla. Druhá část představuje život a dílo spisovatele Bohumila Hrabala a je podrobněji zkoumán jeho osobitý styl psaní. Další části jsou věnovány vždy konkrétnímu médiu, které text nese. Nejprve je analyzován text existenciální povídky Kain, následuje novela Ostře sledované vlaky včetně mediálního ohlasu v dobovém tisku, na tu navazuje oscarový film Ostře sledované vlaky, jehož součástí je i životopis režiséra Jiřího Menzela a kapitola věnovaná samotnému předávání Oscarů. V závěru těchto kapitol je srovnání knižní předlohy s filmem. Jako poslední je popsán vznik divadelní inscenace Ostře sledovaných vlaků, jsou zmíněny všichni autoři dramatizace a divadla, která představení...
|
|
|
Polská literární reportáž ve druhé polovině dvacátého století : Hanna Krall, Ryszard Kapuscinski
Lakomá, Aneta ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Tato práce se v teoretické části věnuje vývoji polské literární reportáže ve druhé polovině dvacátého století a jejím dobovým specifikům. Sleduje proměnu její role v době reálného socialismu. Mapuje, jak reportáž postupně přestávala být pouze zdrojem propagandy a začala se stávat nástrojem, který otevírá tabuizovaná témata. Bakalářská práce přibližuje život a dílo dvou polských reportérských osobností tehdejší doby: Hanny Krallové a Ryszarda Kapuścińského. Z dobového úhlu pohledu analyzuje dvě jejich reportáže a knihy reportáží a snaží se tehdejší pozici reportérů přiblížit dnešnímu čtenáři. Druhá část práce obsahuje autorskou literární reportáž s názvem Právo na život tu každý chápe po svém, která vznikala od října 2020 do února 2021 ve Varšavě.
|
|
|
Mediální obraz budovatelského Československa v komentářích ke kauze Kundera
Maňák, Vratislav ; Lütke Notarp, Ulrike (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz budovatelského Československa v komentářích ke kauze Kundera" se zabývá mediální reflexí totalitní minulosti v českém tisku, konkrétně reflexí první etapy vývoje komunistického režimu v Československu (1948-1953). Jako modelový příklad využívá kauzu z podzimu 2008 týkající se udání Milana Kundery. Tu rozpoutal časopis Respekt, když přišel s informací, že pozdější slavný spisovatel udal v roce 1950 západního kurýra českého původu. Práce zkoumá mediální obraz sledovaného období a to, jak jej ovlivnily individuální postoje autorů a současná společenská ideologie. V první části přináší úvod do problematiky, profil Milana Kundery a zkoumané dějinné etapy. V druhé části analyzuje skladbu autorů, kteří se ke kauze vyjadřovali, a rozděluje je do několika skupin. Zabývá se způsobem, jímž je mediální obraz budovatelského Československa vytvářen, a tím, jaké motivy autoři při reprezentaci 50. let využívají. Ve třetí části bakalářská práce analyzuje obraz tehdejšího režimu, společnosti a Milana Kundery a zkoumá jejich vzájemný vztah. S ohledem na reflexi totalitního, nedemokratického období neopomíjí ani ideologickou rovinu vlivu na mediální obraz. Zkoumá, jakým způsobem totalitní minulost své země reflektují média v demokratické, postkomunistické společnosti.
|
host ::
RSS.