|
| |
|
|
Folk jako společenský fenomén v čase tzv. normalizace
Houda, Přemysl ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Disertační práce "Folk jako společenský fenomén v čase tzv. normalizace" nevnímá folk primárně jako hudební styl, ale snaží se na něm demonstrovat limity, které komunistická moc v Československu v sedmdesátých a osmdesátých letech nastavila pro nezávislé kulturní aktivity. Nejedná se proto o práci muzikologickou, ale o politologicko-historickou. Text je vystavěn na široké pramenné základně: archivním výzkumu, rozboru tehdy platné legislativy, studiu dobového tisku, rozhovorech s pamětníky událostí a hojném využití jejich soukromých archivů a v neposlední řadě jsou jako významné prameny vzaty vážně i texty samotných písní. Text se soustředí na důležité milníky, které mají vypovídací hodnotu pro folk v sedmdesátých a osmdesátých letech. Přítomen je zde proto rozbor rekvalifikačních zkoušek, které měly "očistit" oficiální pódia od ideově "závadných" muzikantů (a také od řady písničkářů). Přítomny jsou zde ukázky možností, jak přes všechnu legislativní nesnáz folk mohl přežívat a balancovat na hraně veřejného života, a to buď formou obcházení zákona a využíváním skulin v něm (sdružení písničkářů Šafrán), anebo formou zcela legálního "nabourání" se do systému, tj. získání vlivu v řádně schválené instituci a jejím podmanění pro účely neoficiálních aktivit (Sekce mladé hudby při Pražské pobočce Svazu...
|
|
|
Analýza životopisných rozhovorů s romskými pamětníky nacistické perzekuce na pozadí odškodňovacích procesů v České republice
Zdařilová, Eva ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Analýza životopisných rozhovorů s romskými pamětníky nacistické perzekuce se zaměřuje na faktory, které mohou ovlivňovat vyprávěný životní příběh. Od samotného zapamatovávání si vzpomínek, přes jejich nové kontextualizování během života, vypravěčskou tradici informátorova zázemí, až po finální naraci a okolnosti s ní spojené. Tematickým rámcem analýzy jsou proběhnuvší kompenzační programy v ČR. Text upozorňuje na různé nahlížení minulosti při podávání žádostí o "odškodnění" na jedné straně úřady a na straně druhé pamětníky. Text přináší několik poznámek k vzájemnému nepochopení odlišných úhlů pohledu na minulost - úředníka/ historika a očitého svědka.
|
|
|
Československá námořní plavba očima československých námořníků (1959 -1989)
Krátká, Lenka ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem práce je rozšířit dosud známé poznatky o historii podniku Československá námořní plavba, a to v období od jeho založení v roce 1959 do roku 1989. Těžištěm poznání jsou zde rozhovory s bývalými československými námořníky vedené metodou orální historie. Vedle toho se práce opírá jednak o archivní materiály ze sbírek Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek, jednak o dostupné literární zdroje. V textu je reflektována specifičnost tématu (provozování námořní plavby v zemi bez přímého přístupu k moři, navíc v podmínkách nedemokratického uspořádání státu) a je zde zpracována historie podniku samotného; největší měrou se však autorka soustředí na podmínky života námořníků. Kromě toho, že autorka prezentuje přímá svědectví, v nichž narátoři popisují, jak vypadal život a práce námořníků na československých námořních lodích, rozpracovává především tematické okruhy týkající se cestování, emigrace, působení komunistického režimu na námořních lodích a soukromého života námořníků. Autorka nenabízí jednoznačné závěry, její snahou je nahlížet danou problematiku z nejrůznějších úhlů pohledu. Námořníci nejsou zobrazováni jako výjimeční lidé, ale jako muži, pro které se práce na moři stala smyslem života, což zásadním způsobem ovlivnilo nejen je samotné, ale i životy jejich rodin.
|
|
|
Pražské jaro v kolektivní paměti příslušníků 28. stíhacího bombardovacího leteckého pluku v Čáslavi
Hlaváček, Jiří ; Cassi Pelikán, Hana (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Pražské jaro v kolektivní paměti příslušníků 28. stíhacího bombardovacího leteckého pluku v Čáslavi Jiří Hlaváček Cílem této práce je analyzovat průběh a následky Pražského jara u 28. stíhacího bombardovacího leteckého pluku v Čáslavi na základě biografických vyprávěních přímých účastníků zkoumaného období a jejich komparací s dostupnými dobovými materiály. Výzkum je realizován metodou orální historie a zaměřuje se na svědectví šesti příslušníků 28. sbolp, kteří byli propuštěni z armády v rámci normalizačních čistek v letech 1968-1974. Práce se zabývá významnými událostmi Pražského jara v časové chronologii od ledna 1968 do dubna 1969 a reflexí těchto událostí bývalými příslušníky pluku. Hlavní část práce je věnována podrobnému popisu událostí, které se odehrály na letišti v Čáslavi během vstupu vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 na území ČSSR. Dále se práce věnuje způsobu provádění normalizačních čistek v armádě a jejich dopadům na civilní život pamětníků, včetně problematiky kolektivní paměti zkoumané skupiny narátorů. Klíčová slova: Československá lidová armáda - Pražské jaro - vojenské letectvo - normalizace - rehabilitace - orální historie - kolektivní paměť - biografie.
|
|
|
Klub vojenství a historie Praha a jeho úloha v bádání o československém předválečném opevnění v době komunistického režimu až do současnosti
Pečená, Dana ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo zjistit, do jaké míry se v období od roku 1948 do r. 1989 a po něm podíleli na poznání československého předválečného opevnění profesionální historici a amatéři, členové Klubu vojenské historie Praha. Možnosti bádání a publikování se v těchto obdobích lišily. Profesionální historici se do roku 1989 o opevnění nemohli zajímat z ideologických důvodů. Znamenalo by to připomínat první republiku a oslavovat její armádu. V 70. letech minulého století se o opevnění začali zajímat nadšenci a ti se sdružili do Klubu vojenské historie Praha. Tento klub mohl vydávat publikace o čs. opevnění až po r. 1989. Bádání ve Vojenském historickém archivu bylo do té doby omezené. V 80. letech se však začala situace v tomto směru uvolňovat. V době socialismu také existovaly osoby, které se díky své profesi zajímaly o opevnění a získávaly o něm informace. Tyto osoby měly vliv na vznik zájmu členů KVH Praha o opevnění. Před rokem 1989 existovala pevnostní muzea, např. Dobrošov a některé objekty opevnění byly prohlášeny za kulturní památku. Role KVH Praha v poznání čs. předválečného opevnění je však nezastupitelná, neboť jeho členové byli jedni z prvních bunkrologických nadšenců, kteří o opevnění bádali v terénu a výsledky svého bádání zveřejňovali a umožnili tak široké veřejnosti seznámit se s...
|
|
|
Ve stínu Lilie. Skauting v Karlových Varech v době normalizace
Pavlásek, Michal ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Práce je zaměřena na novodobé karlovarské regionální dějiny. Snaží se stručně přiblížit život ve skautském oddíle mezi lety 1968 - 1989. Na základě rozhovorů uskutečněných s narátory, popisuje činnosti, kterým se tehdejší Junácký oddíl věnoval. Mapuje cestu jednotlivce od prvního kontaktu se skautingem, přes jeho přijetí, až po samotný život v oddíle. Tato práce se též snaží obsáhnout změny, které probíhaly v rámci jednotlivých oddílů v průběhu přechodu z oficiální činnosti do ilegality. Ilustruje jeden z možných způsobů, jakým se oficiálně zakázané organizace přizpůsobovaly životu v normalizační době.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.