|
| |
|
| |
|
|
Mediální obraz chudoby ve vybraných českých médiích
Turečková, Kristýna ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
česky Hlavním cílem diplomové práce je zachytit mediální obraz chudoby v České republice, který je prezentován ve čtyřech celostátních denících na stranách zpravodajství. Práce se dělí na teoretickou část, metodickou část a výzkum. Teoretická část se zabývá mediálními pojmy, jakými jsou reprezentace reality, rámcování, stereotypizace, diskurz, mediální obraz a provázaností témat chudoby a médií. Teoretická část vymezuje rovněž i sociálně-politické pojmy související s chudobou, jejími definicemi a bližší specifikaci v kontextu České republiky. V metodické části jsou vymezeny použité metody, zkoumaná periodika a výzkumný vzorek práce, pojící se s klíčovým slovem chudoba a jeho variacemi. Dále následuje výzkumná část, jež se zabývá kvantitativní obsahovou analýzou a kvalitativní analýzou rámcování, pomocí které odpovídá na sadu výzkumných otázek. Práce porovnává tituly jak mezi sebou, tak v celkovém součtu. V závěru jsou shrnuty veškeré poznatky.
|
|
|
Vývoj radiodokumentu Českého rozhlasu mezi lety 2005 a 2015
Milotová, Barbora ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Bakalářská práce Vývoj radiodokumentu Českého rozhlasu mezi lety 2005 a 2015 se zabývá autorským přístupem pěti vybraných dokumentaristů Českého rozhlasu k tvorbě radiodokumentu a jeho proměně ve sledovaném období. V první části práce je nejprve definován obecně rozhlasový žánr, v následujících kapitolách teoretické části je posléze přiblížen rozhlasový dokument, feature a pásmo s přihlédnutím k jejich společným a odlišným znakům. Cílem této části je definovat radiodokument tak, aby nebyl zaměnitelný s feature a pásmem, neboť jejich charakteristika je velmi podobná. Praktická část je zaměřena na rozbor vybraných dokumentů a v poslední kapitole jsou demonstrovány a dány do souvislostí zjištěné výsledky. Cílem této části a hlavním cílem práce je zjistit, jak se ve sledovaném desetiletí proměnil přístup významných dokumentaristů z Českého rozhlasu k tvorbě tohoto žánru.
|
|
|
Specifika rozhlasového vysílání pro posluchače ve věku adolescence a rané dospělosti
Mareš, Petr ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem rozhlasového vysílání pro posluchače ve věku adolescence a rané dospělosti. Mapuje historii od školského rozhlasu, přes kultovní pořady jako Mikrofórum, stanici pro mládež EM, až po nástup komerčních stanic. Dále už se věnuje současnému vysílání, přesněji stanici Český rozhlas Radio Wave, jakožto veřejnoprávní stanici pro mládež, a stanici Evropa 2, jakožto nejposlouchanější stanici mezi mladými posluchači. opisuje stavbu jejich vysílání, jejich činnost v line prostředí, konkrétně na sociálních sítích a jejich vlastních webových stránkách a zaměřuje se i na jejich poslechovost a další zpětnou vazbu ásledně obě stanice srovnává s Rádiem Impuls, jakožto nejposlouchanější stanicí v České republice. Součástí práce jsou výsledky průzkumu, který na výběrovém souboru 300 respondentů zjišťoval, jaké mají posluchači ve věku 15 - nároky na rozhlasové vysílání.
|
|
|
Medializace nových náboženských hnutí v České republice na příkladu Imanuelitů
Vachničenko, Jevhenija ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Cílem mé práce je charakterizovat hnutí Imanuelitů na základě reflexe hnutí v českých celostátních denících. V teoretické části se věnuji pojmům nová náboženská hnutí a sekty. Dále hnutí Grálu, na které hnutí Imanuelitů navazuje, jeho historii a vývoji v dějinách. V následující kapitole popisuji historii Imanuelitů, při čemž se zaměřuji za zakladatele hnutí Jana Dvorského a vývoj hnutí v 90. letech. V části analytické se zabývám samotným srovnáním médií seriózních a bulvárních a jejich zachycení hnutí v rozmezí od roku 1993 do roku 2017.
|
|
|
Proměny normativního prostředí médií veřejné služby v Polsku po roce 2015
Kunc, Kryštof ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Práce se zabývá proměnami normativního prostředí v polských veřejnoprávních médiích po roce 2015, po nástupu vlády strany Prawo i Sprawiedliwość (Právo a Spravedlnost). Zkoumání jsme omezili horní časovou hranicí, věnujeme se proměnám do konce roku 2016. Metodou analýzy, konkrétně komparativní analýzy normativního prostředí před rokem 2015 a po něm, si odpovídáme na otázky, zda a jak se normativní prostředí proměnilo. Vedle užití komparativní analýzy se odpovědí dobíráme i na základě výpovědí odborníků z polské akademické sféry. Naším závěrem je, že se normativní prostředí proměnilo, realita se vzdaluje od ideálních atributů normativního prostředí. Výsledky práce pokládají základ k dalšímu zkoumání polských veřejnoprávních médií, například ke zkoumání obsahu jejich sdělení poté, co se normativní prostředí proměnilo.
|
|
|
Současná rozhlasová reportáž v proudovém vysílání Českého rozhlasu Radiožurnálu
Skalický, Matěj ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
(abstrakt) Podstatou této bakalářské práce je obsahová a formální definice současné rozhlasové reportáže v proudovém vysílání nejposlouchanějšího veřejnoprávního rádia v České republice - Českého rozhlasu Radiožurnálu. V teoretické části autor na základě popisu geneze rozhlasové reportáže pomocí odborné literatury a teorií renomovaných mediálních odborníků vymezuje tento syntetický žánr a pojmenovává jeho základní atributy. Nashromážděné údaje vytváří komplexní schéma pro klasifikaci rozhlasové reportáže a jejích derivátů a současně poskytují obsažný přehled syntaktických prvků reportáže využívaných v jiných rozhlasových žánrech. Výzkumná část této bakalářské práce je vystavěna na rozhovorech s vybranými respondenty z vedení Českého rozhlasu a také případovými studiemi odvysílaných příspěvků profesionálních reportérů. Rozbor těchto materiálů spolu s výpověďmi autorů reportáží v kontrastu s teoretickou částí této práce nabízí ucelenou představu o podobě současné rozhlasové reportáže na Radiožurnálu, a to včetně témat, výrazových prostředků, pracovních postupů a technických parametrů těchto zpravodajsko-publicistických příspěvků. Součástí kvantitativního výzkumu stavějícího na analýze je zároveň výzkum kompozičních postupů uplatňovaných při přípravě, realizaci a případné postprodukci rozhlasové...
|
|
|
Questions of the priestly life and pastoration in the years 1945-1948 in the light of Dobrý pastýř magazine
Lovaš, Karol ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Novotný, Vojtěch (oponent)
RESUMÉ Karol Lovaš OTÁZKY KŇAZSKÉHO ŽIVOTA A PASTORÁCIE V ROKOCH 1945-1948 VO SVETLE ČASOPISU DOBRÝ PASTÝŘ. Diplomová práca Cieľom diplomovej práce je predstaviť časopis Dobrý Pastýř, ktorý vychádzal v rokoch 1945-1948 a jeho obsahovú stránku. Diplomová práca je rozdelená do štyroch kapitol. Prvá predstavuje stručný historický kontext doby, v ktorej Dobrý Pastýř vychádzal a pohľad na postavenie cirkvi v nej. Druhá kapitola predstavuje samotný časopis, jeho vydavateľa a autorov. Tretia kapitola charakterizuje obsahovú stránku časopisu. Štvrtá bližšie predstavuje vybrané témy, je ťažiskom celej diplomovej práce. Časopis Dobrý Pastýř vychádzal necelé štyri roky. Bol jedným z prvých, ktorý nastupujúca komunistická moc vo februári 1948 zrušila. Medzi autorov jednotlivých článkov patrili osobnosti: Silvester Braito, Jan Evangelista Urban, Antonín Šuránek, Jan Merell, František Tomášek, Josef Hlouch, Josef Zvěřina, Oto Mádr a iní. Mnnohí z nich boli po zrušení časopisu perzekuovaní a väznení. Zmienené mená naznačujú vysokú obsahovú úroveň Dobrého Pastýře. Svojich čitateľov časopis nielen informoval o aktuálnom dianí doma a vo svete, ale tiež formoval a prinášal články odborného charekteru. Pohľad na otázky, ako Pastorácia detí a mládeže, Pastorácia chorých, Pastorácia väzňov, Pastorácia nekatolíkov, Charita vo...
|
|
|
Historie a současnost Rádia Beat
Kondisová, Andrea ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Práce se zabývá historickým vývojem první classic rockové stanice v České republice - Rádia Beat. Stanice zahájila vysílání 1. ledna 2002 a už v prvních letech své existence dokázala, že i v české mediální krajině lze vybudovat (i přes úzkou profilaci) silné rockové rádio. Původně pražská stanice se v průběhu let rozšířila na téměř celé území České republiky a dnes je možné ho naladit na více než padesáti frekvencích ve všech regionech. V současnosti vyniká Beat mimo jiné tím, že ve svém vysílání nabízí každý večer specializované hudebně publicistické pořady. Práce je prvním uceleným portrétem stanice. Zaměřuje se kromě vývoje programu rovněž na personální strukturu Beatu, jeho propagaci a zázemí a zejména na komunikaci s posluchačskou skupinou. Její součástí je rovněž stručný popis toho, jak funguje Beat dnes (tedy v roce 2016) po stránce programové skladby, rozhlasové moderace nebo personální struktury. Práce poskytuje rovněž stručné teoretické pozadí k vývoji classic rockového formátu a jeho počátcích v České republice. Podrobně je v textu analyzován složený pořad Hard & Heavy (zejména po stránce mluveného projevu moderátorů), který se orientuje na extrémní hudební styly a ve vysílání Beatu se vyskytuje téměř od počátku jeho existence.
|
host ::
RSS.