|
| |
|
|
Mechanismy tolerance k extrémní dehydrataci u rostlin tolerantních vůči vyschnutí
Termanini, Sebastian ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Sucho je jedním z abiotických stresů, s kterým rostliny bojují od svého přechodu na souš. Existuje však systematicky nesourodá skupina rostlin, která se dokáže vypořádat s extrémním nedostatkem vody a efektivně prosperovat. S vysokým stupněm dehydratace souvisí celá řada problémů zahrnující osmotický stres, hromadění reaktivních forem kyslíku (ROS) nebo degradace proteinů. Avšak rostliny tolerující vysychání našly mechanismy, jak se s těmito problémy vypořádat. Na ochranu proti ROS aktivují antioxidační enzymy a hromadí neenzymatické antioxidanty, které ROS zháší. Proti osmotickému stresu využívají široké spektrum aminokyselin a sacharidů od běžně se vyskytující sacharózy až po u rostlin vzácnou trehalózu. Žádná z rostlin nespoléhá jen na jedinou látku, ale v závislosti na druhu rostliny tvoří jakýsi specifický koktejl ochranných látek, díky kterému získává toleranci. Studium těchto rostlin a jejich mechanismů tolerance se zdá být perspektivní cestou pro vytipování vhodných cílových genů pro šlechtění kulturních plodin tolerantních k nedostatku vody. Klíčová slova: antioxidační systémy, dehydratace, LEA, oktulóza, polyoly, RFO, rostliny tolerující vysychání, sacharóza, sucho, trehalóza
|
|
|
Zvyšování odolnosti rostlin vůči suchu metodami primingu: role změn antioxidační kapacity
Popelářová, Anna ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Při nedostatku vody v půdě je rostlina vystavena stresu, během kterého vznikají reaktivní formy kyslíku (ROS) a dochází k poklesu obsahu vody v pletivech. ROS způsobují oxidativní poškození a rostlina se vůči nim brání pomocí antioxidačních systémů. Udržování obsahu vody v rostlině napomáhá osmotické přizpůsobení. Priming je chápán jako ošetření rostlin vedoucí ke zvyšování odolnosti vůči stresu. Tato práce je zaměřena především na shrnutí informací o primingu ve spojitosti se zlepšením tolerance vůči suchu a s tím spojenými změnami aktivit a množství antioxidačních systémů a osmolytů. Zatím pravděpodobně nejprozkoumanější jsou metody primingu semen, mezi které se řadí hydropriming, osmopriming a priming pomocí elicitorů. Priming ve vegetativní fázi růstu je spojován především s aplikací elicitorů. Transgenerační priming má dopad na potomstvo ošetřených rostlin. Změny navozené primingem jsou druhově specifické a v některých případech mohou v rostlinách přetrvávat i delší dobu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Orchideje jako model studia ekofyziologických adaptací mykoheterotrofních rostlin
Ponert, Jan ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Patrně všechny orchideje jsou mykotrofní v časných fázích svého vývoje, ale později začíná většina druhů fotosyntetizovat a jen zhruba 200 druhů orchidejí zůstává plně mykotrofní po celý život. Mykotrofie ovlivňuje orchideje na mnoha úrovních. V této práci se zaměřuji na čtyři aspekty biologie orchidejí, které mohou být mykotrofií ovlivněny: (i) systematika, (ii) velikost genomu a endoreduplikace, (iii) regulace klíčení semen a (iv) mechanismus přenosu uhlíku a energie z hub do orchidejí. Dnes je známo přes 27 000 druhů orchidejí, ale neustále jsou objevovány další a předchozí taxony jsou revidovány. Zde prezentuji popis nového druhu Cleisostoma yersinii a jeho charakterizaci po morfologické, anatomické, ekologické i systematické stránce. Rekonstrukce fylogeneze potvrdila předpoklad příbuznosti tohoto druhu s C. birmanicum. V subtribu Podochileae jsem předefinoval vymezení rodu Campanulorchis tak, aby vznikla monofyletická a morfologicky charakterizovatelná skupina. Pro oba výše uvedené rody jsem vytvořil klíč k určování druhů. V rodu Dactylorhiza jsem zrevidoval taxony udávané z území ČR a vytvořil klíč k určování, ve kterém z našeho území poprvé uvádím D. maculata subsp. elodes. Druhová diverzita orchidejí se patrně odráží i ve struktuře jejich genomu. Zde prezentované analýzy ukázaly, že po...
|
|
|
Regulation of morphogenic processes in potato - the role of sugar metabolism
Ševčíková, Hana ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Navrátil, Oldřich (oponent) ; Langhansová, Lenka (oponent)
(in Czech) Tuberizace bramboru (Solanum tuberosum) je komplexní morfogenní proces, ovlivňovaný jak vnitřními faktory, tak podmínkami vnějšího prostředí. Vzhledem k tomu, že brambor je jednou z nejdůležitějších plodin na světě, pochopení regulace tohoto procesu získává význam nejen z teoretického, ale i z praktického hlediska. Tato práce se soustředí na roli sacharidů, které jsou nejen důležitým zdrojem energie a stavebním materiálem, ale zároveň slouží i jako signální molekuly regulující vývojové procesy včetně tuberizace. Hlavním používaným experimentálním materiálem byly rostliny bramboru odrůdy Lada (WT) a její spontánně tuberizující mutant (ST). Protože předchozí výsledky naznačovaly, že ST rostliny mají pozměněné rozdělování cukrů mezi jednotlivé části rostliny a také signifikantně vyšší celkový obsah sacharidů než WT (Fischer et al. 2008), cílem prvního předkládaného manuskriptu bylo detailně prozkoumat cukerný metabolismus ST rostlin rostoucích in vitro za mixotrofních (MT) a fotoautotrofních (PA) podmínek. Byly pozorovány změny v alokaci rozpustných sacharidů a v depozici škrobu, s převahou ukládání do bazálních částí stonku u ST rostlin. Přestože jsou gibereliny (GAs) považovány za jedny z hlavních inhibitorů tuberizace, ST rostliny měly hladiny GAs překvapivě vysoké. Studium exprese genů...
|
|
|
Role sacharidového metabolismu v obraně proti oxidativnímu stresu vyvolanému působením arsenu.
Kofroňová, Monika ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Száková, Jiřina (oponent) ; Kovalíková, Zuzana (oponent)
Kontaminace těžkými kovy výrazně snižují výnosy plodin, čímž způsobují vážné problémy v zemědělství a mají zásadní dopad na lidské zdraví, pokud se tyto kontaminanty dostanou do potravního řetězce. Pochopení mechanizmů odpovědí rostlin by mohlo pomoci zvýšit jejich odolnost vůči působení těžkých kovů a také jejich potencionální využití ve fytoremediacích. Sacharidy hrají důležitou roli v růstu a vývoji rostlin, jakož i v obranných reakcích. Tato práce shrnuje výsledky čtyř publikací zaměřených na působení těžkých kovů arsenu a thoria na antioxidační mechanismy u rostlin tabáku a kořenových kultur křenu selského. Pozornost je věnována mimo jiné dynamice obsah cukrů, což jsou potenciálně důležité molekuly účastnící se boje proti oxidačnímu stresu. První publikace se věnuje shrnutí údajů o vlivu arsenu na fyziologické parametry rostlin se zaměřením na mechanismy zvyšující toleranci k arsenu a také shrnutí schopností rostlin vyrovnat se s oxidačním a nitrosativním stresem vyvolaným arsenem. Důraz byl kladen mimo jiné na téma, které bylo neoprávněně zanedbané v předchozích přehledných publikacích - tj. metabolismus sacharidů. Další práce byla již experimentální a zabývala se studiem arsenu, jakožto spouštěče oxidativního stresu u kořenové kultury křenu selského a charakterizací zapojení jednotlivých...
|
|
|
Fyziologické odpovědi vybraných dřevin na městské prostředí
Petrouová, Lenka ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Lipavská, Helena (oponent)
Dřeviny jsou důležitým funkčním prvkem v rámci městského ekosystému. Městské prostředí působí na stromy celou řadou abiotických stresových faktorů a jejich vzájemná interakce se odvíjí na celkovém fyziologickém stavu stromů. Mezi abiotické stresové faktory řadíme vzdušné znečištění, limitaci prostorem, sníženou dostupnost vody, zvýšenou teplotu a srážky. Kromě abiotických faktorů čelí dřeviny ve městě také klimatické změně, která je v posledních letech na vzestupu a má výrazný vliv na růst stromů v městském prostředí. Klimatická změna se projevuje především vyšší teplotou vzduchu, změnou v množství a distribuci srážek a zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře. Bakalářská práce se zaměřuje na odpovědi vybraných dřevin na městské prostředí a jejich adaptační schopnosti v rámci neustále probíhajících klimatických změn. Růst je hlavní sledovanou odpovědí dřevin na změny prostředí. Konkrétně ve vztahu k probíhajícím klimatickým změnám byl zaznamenán zvýšený růst. Různé druhy dřevin vykazují znatelné rozdíly ve funkčnosti parametrů, díky kterým zlepšují kvalitu života v městském prostředí. Stromy jsou v rámci městského ekosystému velice ceněny a plní zde řadu funkcí, jako je především zadržování vody v krajině, snižování teplot a sekvestrace uhlíku z atmosféry. Práce zahrnuje určení vhodných...
|
host ::
RSS.