|
| |
|
| |
|
|
Proteázy folikulárních tekutin skotu
Drahokoupil, Marek ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá izolací a částečnou charakterizací proteáz folikulární tekutiny krávy. Folikulární tekutina byla nejprve rozdělena podle molekulových hmotností pomocí gelové chromatografie na Sephadexu G-100. Jako další metoda izolace byla zvolena ionexová chromatografie na Sephadexu DEAE. S výslednými frakcemi byla provedena SDS elektroforéza, stanovení proteolytické aktivity s proteolytickým substrátem azakaseinem; zymografie a diferenční SDS elektroforézy. Sebrané frakce folikulární tekutiny, stanovené metodou gelové chromatografie, měly relativní molekulové hmotnosti v rozmezí: 114 000 - 131 000 pro vzorek frakce I; 44 000 - 51 000 pro vzorek frakce II; 151 000 - 204 000 pro vzorek frakce III; 57 000 - 99 000 pro vzorek frakce IV; 14 000 - 38 000 pro vzorek frakce V; 180 - 500 pro vzorek frakce VI. Z výsledků proteolytické aktivity bylo rozhodnuto, že se nadále bude pracovat jen se vzorky frakcí III, IV a V, sebraných z gelové chromatografie a se vzorkem opožděné frakce PBS II, sebrané z ionexové chromatografie. Tyto vzorky vykazovaly nejvyšší aktivitu. Byly použity inhibitory, jimiž bylo možné určit, které typy proteáz se vyskytují ve vybraných frakcích. Ve frakci III, sebrané z gelové chromatografie, se vyskytovaly aspartátové proteázy, metalloproteázy a serinové proteázy,...
|
|
|
Identifikace antimikrobiálních peptidů v jedu pavouků
Benýšek, Jakub ; Tichá, Marie (vedoucí práce) ; Liberda, Jiří (oponent)
Stále rostoucí rezistence vůči antibiotikům vede k potřebě nalezení nových účinných látek s antimikrobiálními vlastnostmi. Tato práce se zaměřuje na výskyt, chemický a fyzikální popis, mechanismus účinku a na biologickou aktivitu takovýchto látek, nalézajících se v jedu pavouků. Druhá část práce je zaměřena na izolaci a identifikaci látek s těmito vlastnostmi z jedu divokých včel a jednoho pavouka. Byl izolován a identifikován peptid s antimikrobiálními vlastnostmi a nízkou hemolytickou aktivitou z včely Trachusa byssina. Tento peptid má molekulovou hmotnost 1749,9 ? 0,1. Obsahuje 16 aminokyselin a je amidován na svém C-konci. Jeho primární struktura GILSVLKNLLKKHMAS-NH2 byla stanovena za pomoci Edmanova odbourávání a ESI-QTOF hmotové spektrometrie.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
The study of fluids and secretions from reproductive tracts of pig (Sus scrofa f. domestica) and cattle (Bos primigenius f. taurus)
Dráb, Tomáš ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (oponent)
Protein-sacharidové interakce hrají významnou roli v reprodukci savců, jsou podstatou takových dějů, jako je maturace a vzájemné rozpoznání gamet nebo formování oviduktálního rezervoáru spermií. V mé dizertační práci jsem se zabýval aktivitami glykosidas v folikulární tekutině krávy a prasnice jejich změnami spojenými se zráním folikulu. Detekoval jsem aktivity pěti různých glykosidas v terciálním a preovulačním folikulu u obou druhů. Nejaktivnějšími enzymy byly α-L-fukosidasa v kravské folikulární tekutině a α-D-manosidasa v prasečí. Zároveň aktivita obou těchto enzymů vykazovala největší nárůst během zrání folikulu. Je zajímavé, že právě α-L-fukosa v případě krávy a α- D-manosa v případě prasnice jsou sacharidy, které se důležité pro vznik oviduktálního rezervoáru spermií a aktivita výše zmíněných enzymů se tak nabízí jako hypotetický mechanismus synchronizace uvolňování spermií z jejich oviduktálního rezervoáru s dobou ovulace. Dále jsem ukázal, že aktivita β- D-galaktosidasy a α-D-manosidasy ovlivňují interakci mezi receptory spermií pro zonu pellucida a zonou pellucidou, což může vysvětlit, jak změny zony pellucida spojené s její maturací mohou vést ke snížení polyspermického oplodnění. Abych lépe charakterizoval studované glykosidasy, vyvinul jsem červenou nativní elektroforézu - což je nová...
|
|
|
Vlastnosti rostlinných extraktů
Bělonožníková, Kateřina ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Liberda, Jiří (oponent)
Rostliny syntetizují řadu látek označovaných jako sekundární metabolity. Patří mezi ně produkty fenylpropanoidní dráhy (flavonoidy, stilbeny, anthokyaniny, taniny), isoprenoidy a alkaloidy. Studiu sekundárních metabolitů rostlin je věnována značná pozornost, protože jsou spojovány s pozitivním vlivem na lidské zdraví a snížením rizika některých chorob včetně rakoviny, diabetu 2. typu a poruch kardiovaskulárního systému. Mechanismus účinku jednotlivých látek není dosud přesně znám, pozitivně se projevuje jejich antioxidační kapacita. V této práci byly připraveny extrakty z 22 druhů ovoce a zeleniny, byl stanoven celkový obsah fenolických látek, flavonoidů a antioxidační kapacita pomocí metody FRAP (z angl. ferric ion reducing antioxidant power) a ABTS [2,2' -azino-bis(3-ethylbenzothiazolin-6- sulfonát)]. Vysoký obsah fenolických látek byl zjištěn v extraktu z jahody, višně a kiwi. Nejvyšší antioxidační kapacitu měl extrakt z jahody. Další sledovanou vlastností byl vliv extraktů z ovoce a zeleniny na aktivitu trávicích enzymů pankreatické lipasy a α-amylasy. Extrakt z citronu, červeného rybízu, josty, limetky a višně snížil aktivitu lipasy, extrakty z červeného rybízu, dýně, kiwi a nashi výrazně inhibovaly štěpení škrobu α-amylasou. Klíčová slova: fenolické látky, flavonoidy, antioxidační kapacita,...
|
|
|
Vliv cytokinů na periferní metabolismus glukokortikoidů
Vitáčková, Kateřina ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Liberda, Jiří (oponent)
11β-hydroxysteroiddehydrogenasa (11βHSD) se podílí na prereceptorovém metabolismu glukokortikoidů přeměnou jejich aktivní formy (kortisolu či kortikosteronu) na formu inaktivní (kortison či 11-dehydrokortikosteron), čímž reguluje koncentraci a aktivitu glukokortikoidů v organismu. Zatímco 11βHSD typu 1 (11βHSD1) aktivuje glukokortikoidy z jejich biologicky neaktivní keto-formy, 11βHSD typu 2 (11βHSD2) má za úkol jejich opětovnou biologickou inaktivaci. Předchozí in vivo studie vlivu prozánětlivých cytokinů prokázaly, že exprese mRNA pro 11βHSD1 a 11βHSD2 a jejich enzymatické aktivity mohou být pozměněny působením těchto cytokinů, například IL-1β a TNF-α. Cílem této práce bylo zjistit, zda se tyto cytokiny podílejí na změnách exprese 11βHSD v orgánových explantátech distálního tračníku a zda je změna exprese 11βHSD2 vyvolána přímým působením cytokinů na epitheliální buňky. Ze všech vzorků byla izolována totální RNA, která byla pomocí reversní transkripce převedena na cDNA. Poté byla změřena hladina transkripčního produktu pro 11βHSD1 a 2 a daného normalizačního faktoru (housekeeping genu) pomocí Q-PCR. U orgánových kultur distálního tračníku došlo po inkubaci s TNF-α (10 ng/ml; 48 hodin) k signifikantnímu zvýšení exprese 11βHSD1, ale neprokázal se vliv na 11βHSD2. Expozice orgánových kultur...
|
host ::
RSS.